PSM Leoš Janáček - soutěž

Česká národní banka vypisuje celostátní neomezenou anonymní soutěž na návrh pamětní stříbrné 200 Kč mince, která bude vydána v roce 2004. Pro soutěž platí tyto zásady a podmínky:

1. Soutěž se řídí ustanoveními § 847 - § 849 občanského zákoníku o veřejné soutěži.

2. Účelem soutěže je získání hodnotného a technickým podmínkám vyhovujícího návrhu. Vydáním stříbrných 200 Kč mincí má být nejširší veřejnosti připomenuto 150. výročí narození hudebního skladatele a folkloristy Leoše Janáčka, který patří k největším postavám moderní světové hudby. 

3. Hlavní technickou podmínkou soutěže je odevzdání kruhového návrhu provedeného v sádře (avers a revers samostatně) o průměru 180 - 200 mm (bezpodmínečný požadavek mincovny - překročení je důvodem k vyloučení z hodnocení) v patřičné síle, aby snesl manipulaci bez upevnění na podložku. Každý návrh musí být označen soutěžní značkou (heslem, vyjádřeným slovně, popř. číselně; kreslené značky jsou nepřípustné) na rubové straně sádrových kotoučů, a to stejnou na návrhu aversu i reversu. Návrhy musí být předkládány v definitivní podobě, to znamená, že po technické stránce musí být způsobilé k výrobě razidel. Zásadní podmínkou je, aby pod jednou značkou byl předložen kompletní návrh mince, tj. alespoň jeden avers a jeden revers.

4. Na l í c n í straně (aversu) je nutno umístit v opisu (při obvodu mince) nebo v nápisu (řádcích) název státu "ČESKÁ REPUBLIKA" a nominální hodnotu mince se zkratkou peněžní jednotky "200 Kč". Jako dominanta lícní strany může být použit

   1. buď motiv tradičně zdůrazňující, že mince je platidlem České republiky, tj . umělecká kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky, případně doplněná drobným dekorem vztahujícímu se k tématu mince,

   2. nebo motiv vztahující se bezprostředně k tématu mince.

   Umělecká kompozice heraldických zvířat musí být ztvárněná tak, aby nedocházelo k nečitelným stylizacím či nechtěnému karikování, a aby byla v souladu s provedením rubové strany. Kompozice nesmí být přímým ztvárněním velkého státního znaku podle vyobrazení v příloze zákona o státních symbolech České republiky (vyobrazení je připojeno k těmto podmínkám). V případě, že kompozice je dominantou lícní strany, nemusí zaujímat celou plochu mincovního pole, musí však být umístěna v horní části mince, tvoří-li pouze doprovodný prvek, může být umístěna kdekoliv, vždy však neznevažujícím způsobem. 1

   Na místě, kde by podle mínění autora měla být značka mincovny, bude umístěno kolečko o průměru 8 - 10 mm (propočteno na model o průměru 180 - 200 mm).

   Na r u b o v é straně (reversu) je nutno vyjádřit motiv vztahující se k výročí a nápis nebo opis " Leoš Janáček" a letopočty "1854-2004". Na místě, kde by měla být autorská značka, umístí výtvarník čtvereček o velikosti 8 x 8 až 10 x 10 mm (propočteno na model o průměru 180 - 200 mm).

   Řešením hrany se výtvarník nemusí zabývat.

   Mince bude ražena ze slitiny o 900 dílech stříbra a 100 dílech mědi, její průměr bude 31 mm a hrubá hmotnost 13 g. Ražena bude také ve špičkové kvalitě, u níž se zvlášť dobře dociluje vrcholný lesk i v drobných ploškách proti matovému reliéfu. K této okolnos ti by měli účastníci soutěže přihlédnout. Soutěžící mohou shlédnout vzorové modely pamětních mincí, mince špičkové kvality a seznámit se s publikacemi o mincích v sekci peněžní a platebního styku České národní banky v Praze 1, Na p říkopě 28, tel. 22441-2998 (2999), po dohodě se sekretářkou komise v pracovní dny od 9 do 15 hod. 2  

   ---

   1 Počet heraldických zvířat v kompozici není pevně stanoven - může se jednat o samostatné zvíře (český lev, moravská orlice, slezská orlice), kombinaci dvou zvířat (např. obou orlic), pokud je to významné vzhledem k tématu mince, úplnou trojici zvířat nebo jejich čtveřici tak, jak je ve velkém státním znaku. Protože samostatný český lev je na oběžných mincích ČR a trojice zvířat na mincích zlatých, čtveřice (popř. dvojice) heraldických zvířat se považuje za vhodnější, pokud umělecká kompozice není zároveň součástí tematického zpracování.
   
   2 České a československé pamětní mince a některé jejich sádrové modely lze shlédnout i v Expozici České národní banky. Podrobnější informace o Expozici ČNB a možnosti ji navštívit jsou k disposici na internetových stránkách ČNB http://www.cnb.cz/.

5. Soutěžní návrhy musí být odevzdány nebo odeslány poštou do 12. hodiny dne 9. května 2003 (pátek) na adresu:

   1. pro osobní styk
      Česká národní banka
      Sekce peněžní a platebního styku
      Na Příkopě 28 (vchod ze Senovážné ul.)
      doba příjmu : 8,00 až 12,00 hod.

   2. pro poštovní styk
      Česká národní banka
      Sekce peněžní a platebního styku
      Na Příkopě 28
      115 03 Praha 1

   K návrhu musí být připojena zalepená obálka označená stejnou soutěžní značkou (heslem), jaká je na modelech. Obálka musí obsahovat lístek se jménem autora návrhu, jeho adresou a stejnou soutěžní značkou jako na obálce. Doporučuje se uvést i telefonní číslo pro případ nutnosti rychlého spojení.
   
   Žádáme autory, aby na lístku s adresou uvedli i číslo účtu včetně specifického symbolu a kódu bankovního ústavu (sporožiro, osobní konto atd.) pro bezhotovostní převod úhrady za případné finanční ohodnocení návrhu. Zároveň žádáme o včasné oznámení při změnách účtů. V opačném případě nemůžeme zajistit správné doručení peněz.
   
   Návrhy odeslané poštou musí být avizovány na adresu uvedenou v tomto bodu doporučeným dopisem s uvedením podacího čísla odesílajícího poštovního úřadu. U balíkových zásilek je rozhodující hodina a datum poštovního razítka na průvodce. Návrhy musí být zaslány v obalech pro křehké zásilky odpovídajících přepravním pravidlům pošty. Zásilky musí být zapečetěny a na vnějším obalu označeny "Soutěž na pamětní minci Janáček".

6. Soutěžní návrhy zhodnotí komise pro posuzování návrhů na české peníze. Předsedou komise je náměstek ředitele sekce peněžní a platebního styku České národní banky, členy komise jsou renomovaní výtvarníci, medailéři, teoretici výtvarného umění a učitelé uměleckých škol. Komisi svolává Česká národní banka jako vypisovatelka soutěže. Administrativní práce pro komisi zajišťuje sekretářka komise, Mgr. Alena Kolínová, pracovnice sekce peněžní a platebního styku České národní banky, tel. 22441-2999.

7. Pro nejhodnotnější návrhy se stanoví tyto ceny:
   I.   cena ..................... Kč 30.000,-
   II.  cena ..................... Kč 23.000,-
   III. cena ..................... Kč 17.000,-

   Kromě toho může komise rozhodnout o udělení odměn i dalším hodnotným návrhům. Komise může rovněž od udělení kterékoliv z cen upustit, anebo částky určené na ceny rozdělit jiným způsobem, a to i ve formě odměn. Komise navrhuje též vyplacení režijních příspěvků autorům hodnotných návrhů, které v soutěži cenu nebo odměnu neobdržely. Výše a počet těchto příspěvků jsou závislé na počtu soutěžních návrhů a na jejich umělecké a technické úrovni. Ceny, odměny a režijní příspěvky vyplatí Česká národní banka do 30 dnů od výroku komise.

   V případě pořádání užší soutěže obdrží její účastníci vyzývací odměnu. Vítězný návrh získá I. cenu, zbývající návrhy již v užší soutěži dále honorovány nebudou. Od udělení I. ceny může komise upustit.

   Ceny a odměny ze soutěže vyšší než 10.000 Kč budou podle § 36, odst. 2 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu ve znění pozdějších předpisů, sníženy o daň z příjmů ve výši 20 %, která bude Českou národní bankou odvedena podle § 79 zákona č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, správci daně.

8. Výběr soutěžních návrhů pro realizaci provádí bankovní rada České národní banky. Bankovní rada není vázána názorem komise, k realizaci však může být vybrán pouze návrh, kterému byla udělena některá z cen, nebo návrh z užší soutěže.

   Autorovi, jehož soutěžní návrh bude realizován (líc i rub), bude vyplacena autorská odměna za užití díla (převedení reprodukčního práva k ražbě neomezeného počtu mincí s ročníkem ražby 2003) a výtvarnou spolupráci při realizaci, v celkové částce Kč 40.000,-, a to na základě smlouvy uzavřené s autorem. Nepřijme-li autor, jehož soutěžní návrh bude vybrán k realizaci, návrh smlouvy o převedení reprodukčního práva k ražbě do 15 dnů poté, co mu bude doručen, vyhrazuje si ČNB právo zahájit jednání o realizaci s autorem jiného návrhu.

   V případě kombinace lícní a rubové strany dvou autorů obdrží každý autor polovinu uvedené částky. Bude-li nutno provést na přijatém návrhu úpravy, je autor povinen provést je bezplatně ve spolupráci s určenou mincovnou do 4 týdnů po podepsání smlouvy. Věcné náklady spojené s cestou autora do mincovny budou hrazeny Českou národní bankou zvlášť po předložení příslušných dokladů. J estliže by autor návrhu vybraného k realizaci nemohl provést či dokončit z jakéhokoliv důvodu definitivní úpravy ve stanovené době, má Česká národní banka právo nechat úpravy provést jiným výtvarníkem nebo zadat k realizaci jiný návrh.

   Pokud nebude mince realizována vůbec, obdrží výtvarníci, kteří v soutěži získali I., II. a III. cenu, k těmto cenám částku 10.000 Kč, 6.000 Kč resp. 4.000 Kč. Pokud bude realizován jiný návrh než ten, kterému byla udělena I. cena, dostane autor návrhu, který získal první cenu, částku 20.000 Kč.

9. Autorské právo k oceněným návrhům zůstává nedotčeno. Návrhy splňující soutěžní podmínky, které v soutěži obdržely ceny nebo byly odměněny alespoň částkou Kč 10.000,-, se stávají vlastnictvím České národní banky. Při případné realizaci kteréhokoliv návrhu bude autorovi vyplacena odměna podle bodu 8) těchto podmínek.

Leoš Janáček
(3. 7. 1854 až 12. 8. 1928)

Leoš Janáček se narodil v Hukvaldech, v rodině učitele. Základy hudebního vzdělání získal v dětském sboru starobrněnského kláštera. V r. 1872 ukončil studia v učitelském ústavu v Brně a stal se v něm pomocným učitelem. O dva roky později začal studovat varhanickou školu v Praze. Po skončení studií znovu učil, ale současně byl sbormistrem řemeslnické jednoty Svatopluk, dirigentem Besedy brněnské a vyvíjel bohatou interpretační činnost v klášteře. V letech 1879 až 1880 studoval na konzervatoři v Lipsku a ve Vídni. V r. 1881 se vrátil do Brna, kde působil jako ředitel varhanické školy až do r. 1919, kdy se stal profesorem skladby na pražské konzervatoři, která pro něj zřídila svou pobočku v Brně. Kromě pedagogické a interpretační činnosti Janáček sbíral a vydával lidové písně a tance a publikoval o nich odborné studie. Věnoval se i hudební teorii a kritice.

Jeho dílo vychází programově z lidové hudby, především moravské. Lidové motivy však Janáček zpracoval zcela novým, moderním a osobitým stylem, který nebyl veřejností zpočátku pochopen. Tento styl, který poprvé použil v opeře Její pastorkyňa, využívá hudební folklór neromantickým způsobem, působí úsporně až zkratkovitě a opírá se ve značné míře o melodické prvky lidské řeči a její intonaci, která vyjadřuje povahu a psychologické rozpoložení člověka. Přes počáteční nepochopení zejména v domácím prostředí se Janáčkova tvorba postupně prosadila v Čechách i za hranicemi a dnes je Janáček považován za jednu z největších postav moderní světové hudby. Ke konci svého života byl za zásluhy o českou hudbu jmenován čestným doktorem brněnské university. Zemřel v r. 1928 v Ostravě.

Z jeho bohatého díla je třeba si připomenout opery Liška Bystrouška, Káťa Kabanová, Věc Makropulos, Výlety pana Broučka, kantáty Glagolská mše a Věčné evangelium, symfonické básně Šumařovo dítě, Balada blanická, rapsodii Taras Bulba, Moravské a Lašské tance a mužské sbory na texty básní Petra Bezruče.

Prameny textu:

Kdo byl kdo v našich dějinách do r. 1918, kolektiv autorů, Libri, Praha 1993, Příběhy, pověsti a pohádky paní Hudby, Anna Hostomská, Státní nakladatelství dětské knihy, Praha 1959, Malá encyklopedie hudby, kolektiv autorů, Editio Supraphon, Praha 1983

Fotografie:

Portréty Leoše Janáčka zapůjčilo České muzeum hudby, Praha, foto sochy Lišky Bystroušky zhotovil Pavel Frič

Zpracovala: sekce peněžní a platebního styku, 29.1.2003