PSM k 250. výročí narození F. J. Gerstnera a k 200. výročí zahájení výuky na pražské polytechnice v roce 2006 – soutěž

PODMÍNKY

celostátní neomezené anonymní soutěže na umělecký návrh pamětní stříbrné 200 Kč mince k 250. výročí narození F. J. Gerstnera a k 200. výročí zahájení výuky na pražské polytechnice v roce 2006

Česká národní banka vypisuje celostátní neomezenou anonymní soutěž na návrh pamětní stříbrné 200 Kč mince, která bude vydána v roce 2006. Pro soutěž platí tyto zásady a podmínky:

  1. Soutěž se řídí ustanoveními § 847 - § 849 občanského zákoníku o veřejné soutěži.

  2. Účelem soutěže je získání hodnotného a technickým podmínkám vyhovujícího návrhu.

    Vydáním stříbrných 200 Kč mincí má být nejširší veřejnosti připomenuto 250. výročí narození významného českého technika F. J. Gerstnera a 200. výročí zahájení výuky na pražské polytechnice, o které se F. J. Gerstner nemalou měrou zasloužil.

  3. Hlavní technickou podmínkou soutěže je odevzdání kruhového návrhu provedeného v sádře (avers a revers samostatně) o průměru 180 - 200 mm (bezpodmínečný požadavek mincovny - překročení je důvodem k vyloučení z hodnocení) v patřičné síle, aby snesl manipulaci bez upevnění na podložku. Každý návrh musí být označen soutěžní značkou (heslem, vyjádřeným slovně, popř. číselně; kreslené značky jsou nepřípustné) na rubové straně sádrových kotoučů, a to stejnou na návrhu aversu i reversu. Zásadní podmínkou je, aby pod jednou značkou byl předložen kompletní návrh mince, tj. alespoň jeden avers a jeden revers. Návrhy musí být předkládány v definitivní podobě, to znamená, že po technické stránce musí být způsobilé k výrobě razidel.

  4. Na minci musejí být znázorněna obě témata, jak výročí narození F. J. Gerstnera, tak výročí zahájení výuky na pražské polytechnice. Záleží na úvaze a rozhodnutí autora, jestli zvolí pro jedno téma líc a pro druhé rub nebo obě témata znázorní jen na rubu. V úvahu připadají tyto možnosti:

    1. Jako dominanta lícní strany bude použit motiv tradičně zdůrazňující, že mince je platidlem České republiky, tj . umělecká kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky. Kompozice musí být ztvárněna tak, aby nedocházelo k nečitelným stylizacím či nechtěnému karikování, a aby byla v souladu s provedením rubové strany. Nesmí být přímým ztvárněním velkého státního znaku podle vyobrazení v příloze zákona o státních symbolech České republiky (vyobrazení je připojeno k těmto podmínkám). Nemusí zaujímat celou plochu mincovního pole, musí však být umístěna v horní části mince . Spodní část mince lze využít pro doplňkové vyobrazení nebo dekor vztahující se k hlavním tématům nebo k jednomu z nich.

      Obě hlavní témata v tomto případě budou vyjádřena na rubové straně, kde je nutno uvést motiv vztahující se k 250. výročí narození F. J. Gerstner a a v opisu nebo nápisu text "f. j. gerstner 1756 -2006" i motiv vztahující se k 200. výročí zahájení výuky na pražské polytechnice a text "zahájení výuky na pražské polytechnice 1806 - 2006". Text k oběma tématům může být společný v podobě " f. j. gerstner 1756 - zahájení výuky na pražské polytechnice 1806", přičemž pomlčka může být nahrazena spojkou "a", čárkou či drobným dekorem. Ročník ražby " 2006" bude v tomto případě uveden samostatně, a to buď na lícní nebo rubové straně.

    2. Jako dominanta lícní strany bude použito jedno z hlavních témat. Pak zde bude uveden motiv vztahující se k tomuto tématu včetně příslušného textu. Druhé hlavní téma včetně příslušného textu bude uvedeno na rubové straně. K hlavnímu motivu může na lícní straně tvořit doprovodný prvek kompozice heraldických zvířat; v tom případě může být umístěna kdekoliv, avšak neznevažujícím způsobem. Kompozice heraldických zvířat na lícní straněvšak nemusí být ztvárněna vůbec.

    Na   l í c n í   straně (aversu) je v každém případě nutno umístit v opisu (při obvodu mince) nebo v nápisu (řádcích) název státu "ČESKÁ REPUBLIKA" a nominální hodnotu mince se zkratkou peněžní jednotky "200 Kč".

    Na místě, kde by podle mínění autora měla být značka mincovny, bude umístěno kolečko o průměru 8 - 10 mm (propočteno na model o průměru 180 - 200 mm).

    Na   r u b o v é   straně (reversu) na místě, kde by měla být autorská značka, umístí výtvarník čtvereček o velikosti 8 x 8 až 10 x 10 mm (propočteno na model o průměru 180 - 200 mm). Řešením hrany se výtvarník nemusí zabývat.

    Mince bude ražena ze slitiny o 900 dílech stříbra a 100 dílech mědi, její průměr bude 31 mm a hrubá hmotnost 13 g. Ražena bude také ve špičkové kvalitě, u níž se zvlášť dobře dociluje vrcholný lesk i v drobných ploškách proti matovému reliéfu. K této okolnosti by měli účastníci soutěže přihlédnout. Soutěžící mohou shlédnout vzorové modely pamětních mincí, mince špičkové kvality a seznámit se s publikacemi o mincích v sekci peněžní a platebního styku České národní banky v Praze 1, Na příkopě 28, tel. 22441-2999, po dohodě se sekretářkou komise v pracovní dny od 9 do 15 hod. 2

    1 Počet heraldických zvířat v kompozici není pevně stanoven - může se jednat o samostatné zvíře (český lev, moravská orlice, slezská orlice), kombinaci dvou zvířat (např. obou orlic), pokud je to významné vzhledem k tématu mince, úplnou trojici zvířat nebo jejich čtveřici tak, jak je ve velkém státním znaku. Protože samostatný český lev je na oběžných mincích ČR a trojice zvířat na mincích zlatých, čtveřice (popř. dvojice) heraldických zvířat se považuje za vhodnější, pokud umělecká kompozice není zároveň součástí tematického zpracování.

    2 České a československé pamětní mince a některé jejich sádrové modely lze shlédnout i v Expozici České národní banky. Podrobnější informace o Expozici ČNB a možnosti ji navštívit jsou k disposici na internetových stránkách ČNB www.cnb.cz.

  5. Soutěžní návrhy musí být odevzdány nebo odeslány poštou do 12. hodiny dne 21. ledna 2005 (pátek) na adresu:

    1. pro osobní styk

      Česká národní banka
      Sekce peněžní a platebního styku
      Na Příkopě 28 (vchod ze Senovážné ul.)
      doba příjmu : 8,00 až 12,00 hod.
       

    2. pro poštovní styk

      Česká národní banka
      Sekce peněžní a platebního styku
      Na Příkopě 28
      115 03 Praha 1

    K návrhu musí být připojena zalepená obálka označená stejnou soutěžní značkou (heslem), jaká je na modelech. Obálka musí obsahovat lístek se jménem autora návrhu, jeho adresou a stejnou soutěžní značkou jako na obálce. Doporučuje se uvést i telefonní číslo pro případ nutnosti rychlého spojení.

    Žádáme autory, aby na lístku s adresou uvedli i číslo účtu včetně specifického symbolu a kódu bankovního ústavu (sporožiro, osobní konto atd.) pro bezhotovostní převod úhrady za případné finanční ohodnocení návrhu. Zároveň žádáme o včasné oznámení při změnách účtů. V opačném případě nemůžeme zajistit správné doručení peněz.

    Návrhy odeslané poštou musí být avizovány na adresu uvedenou v tomto bodu doporučeným dopisem s uvedením podacího čísla odesílajícího poštovního úřadu. U balíkových zásilek je rozhodující hodina a datum poštovního razítka na průvodce. Návrhy musí být zaslány v obalech pro křehké zásilky odpovídajících přepravním pravidlům pošty. Zásilky musí být zapečetěny a na vnějším obalu označeny "Soutěž na pamětní minci Gerstner".
     

  6. Soutěžní návrhy zhodnotí komise pro posuzování návrhů na české peníze. Předsedou komise je náměstek ředitele sekce peněžní a platebního styku České národní banky, členy komise jsou renomovaní výtvarníci, medailéři, teoretici výtvarného umění a učitelé uměleckých škol. Komisi svolává Česká národní banka jako vypisovatelka soutěže. Administrativní práce pro komisi zajišťuje sekretářka komise, Mgr. Alena Kolínová, pracovnice sekce peněžní a platebního styku České národní banky, tel. 22441-2999.

  7. Pro nejhodnotnější návrhy se stanoví tyto ceny:

    I.   cena ..................... Kč 30.000,-

    II.  cena ..................... Kč 23.000,-

    III. cena ..................... Kč 17.000,-

    Kromě toho může komise rozhodnout o udělení odměn i dalším hodnotným návrhům. Komise může rovněž od udělení kterékoliv z cen upustit, anebo částky určené na ceny rozdělit jiným způsobem, a to i ve formě odměn. Komise navrhuje též vyplacení režijních příspěvků autorům hodnotných návrhů, které v soutěži cenu nebo odměnu neobdržely. Výše a počet těchto příspěvků jsou závislé na počtu soutěžních návrhů a na jejich umělecké a technické úrovni. Ceny, odměny a režijní příspěvky vyplatí Česká národní banka do 30 dnů od výroku komise.

    V případě pořádání užší soutěže obdrží její účastníci vyzývací odměnu. Vítězný návrh získá I. cenu, zbývající návrhy již v užší soutěži dále honorovány nebudou. Od udělení I. ceny může komise upustit.

    Ceny a odměny ze soutěže vyšší než 10.000 Kč budou podle § 36, odst. 2 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu ve znění pozdějších předpisů, sníženy o daň z příjmů ve výši 20 %, která bude Českou národní bankou odvedena podle § 79 zákona č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, správci daně.

    V případě pořádání užší soutěže obdrží její účastníci vyzývací odměnu. Vítězný návrh získá I. cenu, zbývající návrhy již v užší soutěži dále honorovány nebudou. Od udělení I. ceny může komise upustit.

    Ceny a odměny ze soutěže vyšší než 10.000 Kč budou podle § 36, odst. 2 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu ve znění pozdějších předpisů, sníženy o daň z příjmů ve výši 20 %, která bude Českou národní bankou odvedena podle § 79 zákona č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, správci daně.

  8. Výběr soutěžních návrhů pro realizaci provádí bankovní rada České národní banky. Bankovní rada není vázána názorem komise, k realizaci však může být vybrán pouze návrh, kterému byla udělena některá z cen, nebo návrh z užší soutěže.

    Autorovi, jehož soutěžní návrh bude realizován (líc i rub), bude vyplacena autorská odměna za užití díla (převedení reprodukčního práva k ražbě neomezeného počtu mincí s ročníkem ražby 2005) a výtvarnou spolupráci při realizaci, v celkové částce Kč 40.000,-, a to na základě smlouvy uzavřené s autorem. Nepřijme-li autor, jehož soutěžní návrh bude vybrán k realizaci, návrh smlouvy o převedení reprodukčního práva k ražbě do 15 dnů poté, co mu bude doručen, vyhrazuje si ČNB právo zahájit jednání o realizaci s autorem jiného návrhu.

    V případě kombinace lícní a rubové strany dvou autorů obdrží každý autor polovinu uvedené částky. Bude-li nutno provést na přijatém návrhu úpravy, je autor povinen provést je bezplatně ve spolupráci s určenou mincovnou do 4 týdnů po podepsání smlouvy. Věcné náklady spojené s cestou autora do mincovny budou hrazeny Českou národní bankou zvlášť po předložení příslušných dokladů. Jestliže by autor návrhu vybraného k realizaci nemohl provést či dokončit z jakéhokoliv důvodu definitivní úpravy ve stanovené době, má Česká národní banka právo nechat úpravy provést jiným výtvarníkem nebo zadat k realizaci jiný návrh.

    Pokud nebude mince realizována vůbec, obdrží výtvarníci, kteří v soutěži získali I., II. a III. cenu, k těmto cenám částku 10.000 Kč, 6.000 Kč resp. 4.000 Kč. Pokud bude realizován jiný návrh než ten, kterému byla udělena I. cena, dostane autor návrhu, který získal první cenu, částku 20.000 Kč.

  9. Autorské právo k oceněným návrhům zůstává nedotčeno. Návrhy splňující soutěžní podmínky, které v soutěži obdržely ceny nebo byly odměněny alespoň částkou Kč 10.000,-, se stávají vlastnictvím České národní banky. Při případné realizaci kteréhokoliv návrhu bude autorovi vyplacena odměna podle bodu 9) těchto podmínek.

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA

Franz Josef Ritter von Gerstner (22. února 1756 až 25. června 1832)

Pražská polytechnika (Královské české stavovské technické učiliště v Praze)

F. J. Gerstner se narodil v Chomutově v  řemeslnické rodině. Po úspěšném ukončení studií na tamním gymnáziu pokračoval ve studiích na filosofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Současně navštěvoval i přednášky inženýrství prof. Hergerta na Pražské stavovské inženýrské škole. Po absolvování univerzity pracoval krátký čas jako zeměměřič, načež odešel do Vídně studovat astronomii. S výsledky svých prací v tomto oboru slavil v dalších letech významné úspěchy, za které byl v roce 1785 jmenován řádným členem Královské české společnosti pro vědy a v roce 1789 i řádným profesorem vyšší matematiky na filosofické fakultě pražské univerzity.

Gerstner se však neomezoval jen na oblast teorie. Současně byl i uznávaným odborným poradcem řady šlechtických podnikatelů, zejména na panství křivoklátském a hořovickém, kde prosazoval technické novinky po vzoru průmyslové revoluce probíhající v Anglii.

Mezník ve vývoji technického školství, který výrazně ovlivnil i Gerstnerův život, znamenal rok 1794, kdy byla v Paříži založena École polytechnique, první vysoká technická škola na světě. Již krátce nato inicioval hrabě Rottenhan, kancléř spojené dvorské kanceláře, Dvorskou opravnou studijní komisi v Rakousku, do které přizval i Gerstnera, jenž byl jako vynikající odborník v té době znám v celé zemi. Komise se měla zabývat výchovou odborníků a prosazováním moderních technologii do výroby.V roce 1798 přednesl Gerstner obsáhlý referát, kde nastínil obraz budoucí vysoké technické školy s velkým důrazem na exaktní vědy. Po následných složitých jednáních, kdy vláda nepodpořila návrh na zřízení celoříšské polytechniky ve Vídni, byl přijat návrh českých stavů na zřízení polytechnického ústavu v Praze a na ustavení F. J. Gerstnera do čela školy ve funkci ředitele. Příslušný dekret podepsal císař František II. dne 14. 3. 1803. Pro studenty se brány školy s oficiálním názvem Královské české stavovské technické učiliště poprvé otevřely 10. 11. 1806. Nová škola byla nejen bezprostředním pokračovatelem Stavovského inženýrského učiliště, jehož počátky spadají do roku 1707, ale i přímým předchůdcem dnešního ČVUT, které tak v r. 2007 oslaví své 300. výročí.

Věhlas Gerstnera jako odborníka v oboru stavitelství vodního, mostního a nově i železničního přesáhl v té době hranice monarchie. Již v roce 1807 postavil na půdě pražské školy první parní stroj v Království českém a ve stejném roce poprvé zveřejnil návrh na propojení Dunaje s Vltavou železnicí namísto průplavem. Přestože nedostatek prostředků způsobený napoleonskými válkami stavbu oddálil o dvě desetiletí, dožil se Gerstner ještě vybudování celé českobudějovicko-linecké koněspřežky. Její první úsek z Českých Budějovic na rozvodí do Kerschbaumu postavil jeho syn Franz Anton. Provoz na této první železnici kontinentální Evropy byl zahájen 30. 9. 1828. Za zásluhy na poli vědy udělil v roce 1808 císař František II. F. J. Gerstnerovi Leopoldův řád a o dva roky později jej dědičně povýšil do stavu rytířského. Následně pak byl v roce 1811 císařským dekretem jmenován ředitelem vodních staveb v Čechách.

F. J. Gerstner za sebou zanechal i rozsáhlé knižní dílo, v němž nad jiné vyniká "Handbuch der Mechanik" s bohatou grafickou autentickou přílohou, ve kterém shrnul téměř veškeré technické vědění své doby. Redakce a vydání však bylo již dílem jeho syna, Franze Antona Ritter von Gerstnera. Poté, co byl stárnoucí a nemocný F. J. Gerstner s poctami 9. 4. 1832 penzionován, uchýlil se na statek své dcery do Mladějova u Jičína, kde krátce nato 25. 6. 1832 zemřel a kde je i pochován.

Text: Národní technické muzeum Praha ve spolupráci s ČNB
Obrázky: Národní technické muzeum Praha (Gerstner), ČVUT (logo) a ČNB

gerstner_f_j_gerstner

gerstner_polytechnika_husova_ul

gerstner_pam_deska

gerstner_logo_cvut

gerstner_detail_pam_desky

Zpracovala: sekce peněžní a platebního styku, 25.10.2004