PSM k 700. výročí vymření Přemyslovců po meči – soutěž

PODMÍNKY

celostátní neomezené anonymní soutěže na umělecký návrh pamětní stříbrné 200 Kč mince k 700. výročí vymření Přemyslovců po meči

Česká národní banka vypisuje celostátní neomezenou anonymní soutěž na návrh pamětní stříbrné 200 Kč mince, která bude vydána v roce 2006. Pro soutěž platí tyto zásady a podmínky:

  1. Soutěž se řídí ustanoveními § 847 - § 849 občanského zákoníku o veřejné soutěži.

  2. Účelem soutěže je získání hodnotného a technickým podmínkám vyhovujícího návrhu. Vydáním stříbrných 200 Kč mincí má být nejširší veřejnosti připomenuto 700. výročí zavraždění Václava III. a vymření rodu Přemyslovců po meči, události, která měla zásadní význam pro další vývoj českého státu .

  3. Hlavní technickou podmínkou soutěže je odevzdání kruhového návrhu provedeného v sádře (avers a revers samostatně) o průměru 180 - 200 mm (bezpodmínečný požadavek mincovny - překročení je důvodem k vyloučení z hodnocení) v patřičné síle, aby snesl manipulaci bez upevnění na podložku. Každý návrh musí být označen soutěžní značkou (heslem, vyjádřeným slovně, popř. číselně; kreslené značky jsou nepřípustné) na rub o vé straně sádrových kotoučů, a to stejnou na návrhu aversu i reversu. Návrhy musí být předkládány v definitivní podobě, to znamená, že po technické stránce musí být způsobilé k výrobě razidel. Zásadní podmínkou je, aby pod jednou značkou byl předložen kompletní návrh mince, tj. alespoň jeden avers a jeden revers.

  4. Na l í c n í straně (aversu) je nutno umístit v opisu (při obvodu mince) nebo v nápisu (řádcích) název státu "ČESKÁ REPUBLIKA" a nominální hodnotu mince se zkratkou peněžní jednotky "200 Kč". Jako dominanta lícní strany může být použit

    1. buď motiv tradičně zdůrazňující, že mince je platidlem České republiky, tj . umělecká kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky, případně doplněná drobným dekorem vztahujícím se k tématu mince,

    2. nebo motiv vztahující se bezprostředně k tématu mince.

    Umělecká kompozice heraldických zvířat musí být ztvárněná tak, aby nedocházelo k nečitelným stylizacím či nechtěnému karikování, a aby byla v souladu s provedením rubové strany . Kompozice nesmí být přímým ztvárněním velkého státního znaku podle vyobrazení v příloze zákona o státních symbolech České republiky (vyobrazení je připojeno k těmto podmínkám). V případě, že kompozice je dominantou lícní strany, nemusí zaujímat celou p lochu mincovního pole, musí však být umístěna v horní části mince, tvoří-li pouze doprovodný prvek, může být umístěna kdekoliv, vždy však neznevažujícím způsobem. 1

    Na místě, kde by podle mínění autora měla být značka mincovny, bude umístěno kolečko o průměru 8 - 10 mm (propočteno na model o průměru 180 - 200 mm).

    Na r u b o v é straně (reversu) je nutno vyjádřit motiv vztahující se k připomínané události, rodu Přemyslovců nebo osobě Václava III., nápis nebo opis "VYMŘENÍ PŘEMYSLOVCŮ PO MEČI" a letopočty "1306 - 2006". Na místě, kde by měla být autorská značka, umístí výtvarník čtvereček o velikosti 8 x 8 až 10 x 10 mm (propočteno na model o průměru 180 - 200 mm).

    Řešením hrany se výtvarník nemusí zabývat.

    Mince bude ražena ze slitiny o 900 dílech stříbra a 100 dílech mědi, její průměr bude 31 mm a hrubá hmotnost 13 g. Ražena bude také ve špičkové kvalitě, u níž se zvlášť dobře dociluje vrcholný lesk i v drobných ploškách proti matovému reliéfu. K této okolno s ti by měli účastníci soutěže přihlédnout. Soutěžící mohou shlédnout vzorové modely pamětních mincí, mince špičkové kvality a seznámit se s publikacemi o mincích v sekci peněžní a platebního styku České národní banky v Praze 1, Na Příkopě 28, tel. 22441-2998 (2999), po dohodě se sekretářkou komise v pracovní dny od 9 do 15 hod. 2

    1 Počet heraldických zvířat v kompozici není pevně stanoven - může se jednat o samostatné zvíře (český lev, moravská orlice, slezská orlice), kombinaci dvou zvířat (např. obou orlic), pokud je to významné vzhledem k tématu mince, úplnou trojici zvířat nebo jejich čtveřici tak, jak je ve velkém státním znaku. Protože samostatný český lev je n a oběžných mincích ČR a trojice zvířat na mincích zlatých, čtveřice (popř. dvojice) heraldických zvířat se považuje za vhodnější, pokud umělecká kompozice není zároveň součástí tematického zpracování.

    2 České a československé pamětní mince a některé jejich sádrové modely lze shlédnout i v Expozici České národní banky. Podrobnější informace o Expozici ČNB a možnosti ji navštívit jsou k disposici na internetových stránkách ČNB http://www.cnb.cz/.

  5. Soutěžní návrhy musí být odevzdány nebo odeslány poštou do 12. hodiny dne 10. června 2005 (pátek) na adresu:

    1. pro osobní styk

      Česká národní banka
      Sekce peněžní a platebního styku
      Na Příkopě 28 (vchod ze Senovážné ul.)
      doba příjmu : 8,00 až 12,00 hod.
       

    2. pro poštovní styk

      Česká národní banka
      Sekce peněžní a platebního styku
      Na Příkopě 28
      115 03 Praha 1

    K návrhu musí být připojena zalepená obálka označená stejnou soutěžní značkou (heslem), jaká je na modelech. Obálka musí obsahovat lístek se jménem autora návrhu, jeho adresou a stejnou soutěžní značkou jako na obálce. Doporučuje se uvést i telefonní číslo pro případ nutnosti rychlého spojení.

    Žádáme autory, aby na lístku s adresou uvedli i číslo účtu včetně specifického symbolu a kódu bankovního ústavu (sporožiro, osobní konto atd.) pro bezhotovostní převod úhrady za případné finanční ohodnocení návrhu. Zároveň žádáme o včasné oznámení při změnách účtů. V opačném případě nemůžeme zajistit správné doručení peněz.

    Návrhy odeslané poštou musí být avizovány na adresu uvedenou v tomto bodu doporučeným dopisem s uvedením podacího čísla odesílajícího poštovního úřadu. U balíkových zásilek je rozhodující hodina a datum poštovního razítka na průvodce. Návrhy musí být zaslány v obalech pro křehké zásilky odpovídajících přepravním pravidlům pošty. Zásilky musí být zapečetěny a na vnějším obalu označeny "Soutěž na pamětní minci Přemyslovci ".

  6. Soutěžní návrhy zhodnotí komise pro posuzování návrhů na české peníze. Předsedou komise je náměstek ředitele sekce peněžní a platebního styku České národní banky, členy komise jsou renomovaní výtvarníci, medailéři, teoretici výtvarného umění a učitelé uměleckých škol. Komisi svolává Česká národní banka jako vypisovatelka soutěže. Administrativní práce pro komisi zajišťuje sekretářka komise, Mgr. Alena Kolínová, pracovnice sekce peněžní a platebního styku České národní banky, tel. 22441-2999.

  7. Pro nejhodnotnější návrhy se stanoví tyto ceny:

    I. cena ..................... Kč 30.000,-
    II. cena .................... Kč 23.000,-
    III. cena ................... Kč 17.000,-

    Kromě toho může komise rozhodnout o udělení odměn i dalším hodnotným návrhům. Komise může rovněž od udělení kterékoliv z cen upustit, anebo částky určené na ceny rozdělit jiným způsobem, a to i ve formě odměn. Komise navrhuje též vyplacení režijních příspěvků autorům hodnotných návrhů, které v soutěži cenu nebo odměnu neobdržely. Výše a počet těchto příspěvků jsou závislé na počtu soutěžních návrhů a na jejich umělecké a technické úrovni. Ceny, odměny a režijní příspěvky vyp l atí Česká národní banka do 30 dnů od výroku komise.

    V případě pořádání užší soutěže obdrží její účastníci vyzývací odměnu. Vítězný návrh získá I. cenu, zbývající návrhy již v užší soutěži dále honorovány nebudou. Od udělení I. ceny může komise upustit.

    Ce ny a odměny ze soutěže vyšší než 10.000 Kč budou podle § 36, odst. 2 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu ve znění pozdějších předpisů, sníženy o daň z příjmů ve výši 20 %, která bude Českou národní bankou odvedena podle § 79 zákona č. 3 37/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, správci daně.

  8. Výběr soutěžních návrhů pro realizaci provádí bankovní rada České národní banky. Bankovní rada není vázána názorem komise, k realizaci však může být vybrán pouze návrh, kterému byla udělena některá z cen, nebo návrh z užší soutěže.

    Autorovi, jehož soutěžní návrh bude realizován (líc i rub), bude vyplacena autorská odměna za užití díla (převedení reprodukčního práva k ražbě neomezeného počtu mincí s ročníkem ražby 2006) a výtvarnou spolupráci při realizaci, v celkové částce Kč 40.000,-, a to na základě smlouvy uzavřené s autorem. Nepřijme-li autor, jehož soutěžní návrh bude vybrán k realizaci, návrh smlouvy o převedení reprodukčního práva k ražbě do 15 dnů poté, co mu bude doručen, vyhrazuje si ČNB právo zahájit jednání o realizaci s autorem jiného návrhu.

    V případě kombinace lícní a rubové strany dvou autorů obdrží každý autor polovinu uvedené částky. Bude-li nutno provést na přijatém návrhu úpravy, je autor povinen provést je bezplatně ve spolupráci s určenou mincovnou do 4 týdnů po podepsání smlouvy. Věcné náklady spojené s cestou autora do mincovny budou hrazeny Českou národní bankou zvlášť po předložení příslušných dokladů. J estliže by autor návrhu vybraného k realizaci nemohl provést či dokončit z jakéhokoliv důvodu definitivní úpravy ve stanovené době, má Česká národní banka právo nechat úpravy provést jiným výtvarníkem nebo zadat k realizaci jiný návrh.

    Pokud nebude mince realizována vůbec, obdrží výtvarníci, kteří v soutěži získali I., II. a III. cenu, k těmto cenám částku 10.000 Kč, 6.000 Kč resp. 4.000 Kč. Pokud bude realizován jiný návrh než ten, kterému byla udělena I. cena, dostane autor návrhu, kt e rý získal první cenu, částku 20.000 Kč.

  9. Autorské právo k oceněným návrhům zůstává nedotčeno. Návrhy splňující soutěžní podmínky, které v soutěži obdržely ceny nebo byly odměněny alespoň částkou Kč 10.000,-, se stávají vlastnictvím České národní banky. Při případné realizaci kteréhokoliv návrhu bude autorovi vyplacena odměna podle bodu 8) těchto podmínek.

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA

VYMŘENÍ PŘEMYSLOVCŮ PO MEČI

Rod Přemyslovců, který odvozoval své jméno od bájného Přemysla Oráče, vládl v Čechách se dvěma krátkými přestávkami (přelom 80. a 90. let 9. století; počátek 11. století) téměř 450 let. Na knížecím, později královském trůnu se vystřídalo celkem 33 přemyslovských panovníků. Prvním historicky doloženým panovníkem byl Bořivoj I., který usedl na knížecí stolec okolo roku 868. Moc Přemyslovců se tehdy opírala o střední Čechy, kde na konci 9. století vytvořili dobře organizované rodinné dominium, odkud různými formami uplatňovali nadvládu nad ostatními osídlenými oblastmi Čech. Pro další vývoj přemyslovských Čech měla zásadní význam úcta k zavražděnému Bořivojovu vnukovi knížeti Václavovi, prvnímu českému světci, která se stala základem politické ideologie českého státu.

Za vlády Václavova bratra Boleslava I. a jeho syna Boleslava II. bylo postupně sjednoceno území Čech a uvedeno pod přímou vládu Přemyslovců; čeští panovníci rozšířili na krátkou dobu svou moc do Míšeňska, Slezska, Krakovska, na Moravu a snad až na Červenou Rus a západní Slovensko. Za knížete Oldřicha (okolo 1019) byla k Čechám znovu připojena Morava.

V průběhu 11. a 12. století se český stát především v důsledku sporů mezi Přemyslovci dostával do užší závislosti na římsko německém panovníkovi. Za služby prokázané Jindřichovi IV. v boji proti papeži a říšským knížatům byl Vratislav II. v r. 1085 odměněn královským titulem (korunovace v Praze 1086). Podobně v roce 1158 získal královský titul Vladislav II. za příslib pomoci Fridrichu Barbarossovi při obléhání Milána.

Pravděpodobně již v té době používal český panovník na svém štítě znak orlice (poprvé je doložen 1180). Někdy na počátku 13. století byla vytlačována novým znakem, lvicí. Ta se asi na počátku vlády Přemysla Otakara II. změnila ve lva s rozštěpeným ocasem.

Skutečný rozkvět českého státu nastal za posledních Přemyslovců. Obratnou politikou dosáhl Přemysl Otakar I. uznání dědičného královského titulu ze strany říše i papeže (korunovace 1198, 1203) a dalších výsad pro české panovníky a český stát. Všechna privilegia v roce 1212 stvrdil a rozšířil římsko německý král, pozdější císař Fridrich II. Zlatou bulou sicilskou. Současně byly upraveny i vnitřní záležitosti českých zemí: v Čechách byla zavedena primogenitura, tj. nástupnictví nejstaršího syna, na místo staršího stařešinského práva, podle něhož měl vládnout nejstarší žijící Přemyslovec, což bylo častou příčinou bojů o trůn; uskutečnila se reforma mince, zavedly hospodářské změny (trojpolní systém, dědičný pronájem pozemků, počátky měst). V důsledku hospodářské prosperity nastal i kulturní rozvoj českých zemí. Přemyslův nástupce Václav I. (korunován za otcova života 1228) pokračoval v nastoupené politice. Za jeho vlády vznikala nová města, byla postavena řada hradů, kolonizace neosídlených oblastí se dostávala do své vrcholné fáze. Přemyslovci nastoupili expanzi do sousedních zemí. Václavův syn Přemysl Otakar II. získal rakouské země, ucházel se i o římskou korunu a angažoval se v říšské politice. Konflikty se šlechtou a válka s římským králem Rudolfem I. vedly ke ztrátě získaných území a přivodily jeho pád na Moravském poli (1278). Za následující regentské vlády Oty V. Braniborského nastala v Čechách anarchie, země byla drancována domácí šlechtou i cizími vojsky, situace vedla až k hladomoru (1282). Václav II. se ve vnitřní politice zaměřil na úpravu hospodářských a kulturních poměrů, dosáhl konsolidace českého státu, upevnění správy, provedl mincovní reformu (ražba kvalitního pražského groše zahájená v r. 1300), současně pokračoval ve velmocenské politice. V roce 1300 se stal polským králem, 1301 získal pro syna Václava (III.) uherskou korunu (korunován jako Ladislav V.). Tato politika vyvolala nepřátelství ze strany říše i papeže. Římský král Albrecht Habsburský vyhlásil na Přemyslovce říšskou klatbu a zahájil válečné tažení proti Václavovi II. Když se situace začala obracet ve prospěch Přemyslovců, Václav II. v roce 1305 zemřel.

Svému synovi Václavovi III. (nar. 6. října 1289) odkázal vedle závratných dluhů dvě královské koruny, českou a polskou (v Uhrách Václav III. abdikoval již r. 1304). Šestnáctiletý panovník dával údajně přednost zábavám a hýření před politickými povinnostmi. Nicméně se podařilo politikům, kteří zatím dokončili jednání zahájená Václavem II. (smír s Albrechtem, definitivní rezignace na Uhry), přimět ho k odpovědnému jednání a zaměřit se alespoň na udržení Polska, kde narůstal odpor proti Přemyslovcům a docházelo k nepokojům. Vojenské tažení proti Polsku skončilo však v Olomouci 4. srpna 1306, kdy byl mladý král zavražděn najatým vrahem - jak uvádí Zbraslavská kronika "tento král, ozdoba vlasti, jediná útěcha národu zůstavená, světlo a kořen Čech, proklán smrtelnými ranami zahynul a zhasl." S Václavem III. vymřel český panovnický rod po meči, což natrvalo změnilo další osud českých zemí.

Text: Prof. PhDr. Marie Bláhová, DrSC., Filosofická fakulta University Karlovy v Praze

Seznam obrázků:

č. 1 - Český lev a přemyslovská (svatováclavská) orlice (iluminace z Pasionálu abatyše Kunhuty)

č. 2 - královská koruna a český lev na pražském groši

č. 3 - Václav II. s českým lvem a moravskou orlicí (heidelberský rukopis)

č. 4 - poslední tři Přemyslovci - Přemysl Otakar II., Václav II. a Václav III. (Zbraslavská kronika, Svoboda Praha 1976)

premyslovci_levorlice

premyslovci_gros

 

premyslovci_vaclav

premyslovci_premyslovci

Zpracovala: sekce peněžní a platebního styku, 8.3.2005