• Platební styk

Časté dotazy k omylem převedeným penězům

1. Spletl/a jsem číslo účtu na platebním příkaze a omylem poslal/a peníze na cizí účet. Co mám dělat?

Jedná-li se o bankovní účet vedený v ČR označený číslem účtu v národním či mezinárodním formátu, musíte se splést nejméně ve dvou cifrách tohoto čísla, abyste převáděné peníze zaslali na jiný existující účet. Pokud vámi zadané číslo účtu neexistuje, platba se vám do několika dní vrátí jako nedoručitelná.

V případě, že omylem zaslaná platba odešla na existující účet, je nutné požádat o spolupráci při vrácení peněz vaši banku[1]. Na takové situace pamatuje Zákon o platebním styku, v němž je mimo jiné uvedena povinnost pro banku plátce (kterým jste vy), aby vám na základě vaší žádosti poskytla potřebnou součinnost k navrácení peněžních prostředků[2].

Svou banku byste nejprve měli požádat, aby vyzvala majitele účtu, na který jste peníze převedli („nezamýšleného příjemce“) k vrácení peněžních prostředků. Vaše banka po vás přitom bude požadovat doklad či vysvětlení, z něhož vyplyne, že skutečně došlo k omylu. Následně buď sama (pokud jste omylem poslali peněžní prostředky na jiný účet vedený vaší bankou) nebo prostřednictvím jiné banky, která vede účet nezamýšleného příjemce, vyzve nezamýšleného příjemce k vrácení omylem zaslaných peněžních prostředků na váš účet.

Nezamýšlený příjemce by měl peněžní prostředky vrátit, jinak se může dopustit i trestného činu. Obecně totiž platí, že peněžní prostředky, které majitel účtu obdrží na svůj účet, protože mu je tam plátce poslal omylem, představují bezdůvodné obohacení (dle občanského zákoníku) a plátce má vůči bezdůvodně obohacenému majiteli účtu právo na jejich vrácení.

Pokud nezamýšlený příjemce na žádost banky o vrácení peněžních prostředků nereaguje, můžete své právo na vrácení peněžních prostředků vymáhat sami, a to i soudně. K tomu potřebujete získat identifikační údaje o nezamýšleném příjemci, o které můžete požádat svoji banku. Na základě vaší písemné žádosti vaše banka tyto údaje zjistí sama (pokud jste omylem poslali peněžní prostředky na jiný účet vedený vaší bankou), nebo o ně požádá banku nezamýšleného příjemce, a předá vám je.

Došlo-li k omylu v korunové[3] vnitrostátní platbě zpracované platebním systémem České národní banky CERTIS[4], obdržíte údaje sloužící k identifikaci příjemce, včetně údajů nutných k tomu, abyste mohli svůj nárok na vrácení peněžních prostředků (po marném zaslání předžalobní výzvy) uplatňovat u českého soudu, a dozvíte se i to, jestli je účet nezamýšleného příjemce v exekuci[5], případně i to, zda banka eviduje úmrtí majitele účtu[6]. Od banky se ale nedozvíte, zda je majitel účtu v insolvenci (tuto skutečnost totiž banka nemusí vědět); to byste si měli sami ověřit v insolvenčním rejstříku dostupném na stránkách Ministerstva spravedlnosti České republiky (isir.justice.cz)[7].

Protože chyba nastala vaší vinou, může mít vaše banka pro tento případ ve svých podmínkách v souladu se zákonem o platebním styku stanovenou úplatu „přiměřenou a odpovídající skutečným nákladům“.

[1] Uvedené platí, není-li v jiné poznámce uvedeno jinak, pro všechny poskytovatele platebních služeb v ČR, tedy pro banku, pobočku zahraniční banky, družstevní záložnu, platební instituci, pobočku zahraniční platební instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituci elektronických peněz, pobočku zahraniční instituce elektronických peněz, vydavatele elektronických peněz malého rozsahu a Českou národní banku.

[2] Podobné pravidlo platí v celém Evropském hospodářském prostoru (státy EU, Island, Norsko a Lichtenštejnsko). Povinnost banky plátce se dle zákona o platebním styku vztahuje i na platby do mimoevropského zahraničí, tam však právo EU neplatí a není tedy právním předpisem dána povinnost mimoevropské banky poskytnout české bance součinnost.

[3] Pojem korunová platba vyjadřuje, že platba, u níž došlo k omylu, byla prováděna v české měně. Není důležité, v jaké měně je veden účet, z nějž byly peněžní prostředky odepsány, nebo na nějž byly připsány (banka případně před připsáním či po odepsání provede měnovou konverzi, protože odepisovat či připisovat lze vždy jen ve měně, v níž je veden účet).

[4] Tímto systémem jsou zpracovány téměř všechny vzájemné korunové vnitrostátní platby bank, spořitelních a úvěrních družstev, poboček zahraničních bank a ČNB.

[5] V takovém případě můžete podle stávající judikatury (25 Cdo4709/2014) požádat o vydání předběžného opatření, aby dluhy majitele účtu nebyly zaplaceny z „vašich prostředků“ – je ale třeba jednat urychleně.

[6] Pak byste se musel/a přihlásit jako věřitel do dědického řízení.

[7] V takovém případě byste nemohli své právo uplatňovat standardní žalobou, ale musel/a byste je uplatnit v insolvenčním řízení.

2. Co mám dělat, když mi na účet přišly peníze, které jsem neočekával/a? Zřejmě mi je někdo poslal omylem.

Obecně platí, že peněžní prostředky, které majitel účtu obdrží na svůj účet, protože mu je tam někdo omylem poslal, představují bezdůvodné obohacení ve smyslu občanského zákoníku a ten, který peníze omylem zaslal („ochuzený“), má právo na jejich vrácení.

Pokud ochuzený svůj omyl zjistí a bude jej řešit, vyzve vás vaše banka[1] k vrácení nezamýšlené platby. Pokud vás však ochuzený dosud nekontaktoval a vy ani nevíte, komu peněžní prostředky vrátit, neznamená to, že byste měli nečinně čekat, nebo, že si budete moci bezdůvodně nabyté peníze ponechat.

Občanský zákoník specificky neřeší prodlení způsobené tím, že vás ochuzený dosud nekontaktoval, a vy tedy nevíte, komu máte peněžní prostředky vrátit.  Nicméně trestní zákoník, obsahuje trestný čin zatajení cizí věci, jehož se dopustí ten,  kdo si „přisvojí cizí věc nikoli nepatrné hodnoty, která se dostala do jeho moci ... omylem ...“.

Vzhledem k výše uvedenému vám doporučujeme kontaktovat vaši banku a informovat ji, že jste obdrželi neočekávanou částku. Nepovede-li to k vyjasnění, doporučujeme kontaktovat i  banku, která vede účet, z nějž jste peněžní prostředky obdrželi. Banku plátce poznáte podle tzv. kódu banky, což je čtyřmístné číslo, které se nachází za lomítkem čísla účtu v národním formátu (v mezinárodním formátu se používá tzv. kód BIC, který je tvořen převážně písmeny)[2].

Po vyjasnění, že se jednalo o omyl plátce v čísle účtu, jste povinni vrátit peněžní prostředky plátci. Vrácení by mělo proběhnout na ten účet, z něhož vám peněžní prostředky přišly, a musíte k němu dát souhlas, zpravidla provedením platebního příkazu (bez vaší aktivity tedy k vrácení nedojde).

K chybnému převodu peněžních prostředků nemusí dojít pouze v důsledku omylu plátce, ale také z omylu některé z bank, která se na provedení platby podílela. V takovém případě je ochuzenou, jíž jste povinni peněžní prostředky vrátit, chybující banka. Postup pro případ, kdy vám připsala peněžní prostředky vaše banka svým omylem, stanoví zpravidla smluvní podmínky, jimiž se řídí váš účet.  Dojde-li k omylu jiné banky[3] v korunové vnitrostátní platbě, může být do tří měsíců napraven tzv. opravným zúčtováním[5] – v takovém případě bude váš účet uveden do stavu, v jakém by byl, pokud by k omylu nedošlo[6], a to bez vašeho souhlasu či jakékoliv aktivity[7]. V ostatních případech (chyba v cizoměnové či zahraniční platbě, chyba odhalená po tříměsíční lhůtě, chyba nebankovního poskytovatele platebních služeb) a také, nebude-li na vašem účtu zůstatek postačující k provedení opravného zúčtování, jste povinni peněžní prostředky chybující bance po vyjasnění jejího omylu vrátit (zpravidla provedením platebního příkazu, bez vaší aktivity tedy k vrácení nedojde).

[1] Uvedené platí, není-li v jiné poznámce uvedeno jinak, pro všechny poskytovatele platebních služeb v ČR, tedy pro banku, pobočku zahraniční banky, družstevní záložnu, platební instituci, pobočku zahraniční platební instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituci elektronických peněz, pobočku zahraniční instituce elektronických peněz, vydavatele elektronických peněz malého rozsahu a Českou národní banku.

[2] Tyto kódy najdete na stránkách ČNB:
https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/platebni-styk/.galleries/ucty_kody_bank/download/kody_bank_CR.pdf

[3] Toto se týká pouze banky, pobočky zahraniční banky, spořitelního a úvěrního družstva a ČNB.

[4] Pojem korunová platba vyjadřuje, že platba, u níž došlo k omylu, byla prováděna v české měně. Není důležité, v jaké měně je veden účet, z nějž byly peněžní prostředky odepsány, nebo na nějž byly připsány (banka případně před připsáním či po odepsání provede měnovou konverzi, protože odepisovat či připisovat lze vždy jen ve měně, v níž je veden účet).

[5] § 20c zákona č. 49/2020 Sb., o bankách, § 13b zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech

[6] Odepsány vám tedy budou jak omylem připsané peněžní prostředky, tak i případný úrok, který v mezidobí omylem vznikl, a naopak vráceny vám budou případné poplatky s přijetím peněžních prostředků spojené, případné poplatky za přespoření, atd.

[7] Nebude-li na vašem účtu dost peněžních prostředků k provedení opravného zúčtování, budou vám do jeho výše až do konce uvedené 3měsíční lhůty blokovány příchozí peněžní prostředky. Pokud se ani takto nepodaří opravné zúčtování plně provést, jste stále povinen/povinna zbytek bezdůvodného obohacení vrátit (viz dále).

Zpět na seznam