• Banky a záložny

Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika (SyRB)

Bankovní rada České národní banky nově stanovila na svém zasedání 6. června 2024 sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika (SyRB) na úrovni 0,5 % s účinností od 1. ledna 2025.

Co je kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika (SyRB)? Respektive co je cílem tohoto makroobezřetnostního nástroje?

Cílem tohoto nástroje je zmírnit možné dopady materializace systémových rizik strukturálního charakteru na finanční systém a reálnou ekonomiku. Zavedení SyRB posílí kapitálové vybavení bankovního sektoru na střednědobém horizontu, a tím zvýší jeho odolnost vůči významným nepříznivým strukturálním šokům.

ČNB může dle povahy identifikovaných systémových strukturálních rizik nastavit SyRB plošně pro celý bankovní sektor a na všechny typy expozic (tzv. plošná SyRB) či sektorově na jejich definovanou podmnožinu (např. expozice související s úvěry v realitním sektoru).

Sazbu SyRB využívá řada evropských zemí a další země nedávno oznámily záměr tuto sazbu zavést.

Proč bankovní rada ČNB sazbu SyRB zavádí?

Na základě analýz ČNB je domácí bankovní sektor do značné míry vystaven některým systémovým rizikům strukturálního charakteru. Rizika souvisí primárně s vysokou otevřeností české ekonomiky, její značnou koncentrací v zahraničním obchodě a silnou odvětvovou koncentrací produkce a zaměstnanosti. K systémovému strukturálnímu riziku nezanedbatelně přispívají i potenciální náklady spojené s transformací domácí energeticky náročné ekonomiky na klimaticky neutrální ekonomiku.

Události posledních let, jako pandemie, napětí v dodavatelsko-odběratelských řetězcích, válka na Ukrajině či šoky do cen energetických komodit, navíc ukázaly rostoucí relevanci nepříznivých šoků, které nepocházejí z běžného cyklického vývoje domácí či globální ekonomiky. Četnost takových strukturálních šoků se může dál v čase zvyšovat, neboť česká ekonomika stejně jako její obchodní partneři čelí i důsledkům eskalace geopolitického napětí.

V posledních letech se rovněž silněji než dříve projevuje riziko určitého vyčerpání dosavadního růstového modelu české ekonomiky postaveného zejména na průmyslu, což je doprovázeno rizikem ztráty konkurenceschopnosti a pouze pomalého růstu produktivity. Ekonomika tak bude pravděpodobně čelit nákladům na změnu svého růstového modelu, a to v prostředí rostoucí pravděpodobnosti nepříznivých událostí primárně necyklické povahy. Tyto náklady, zesílené o náklady na dekarbonizaci ekonomiky, budou mít dopad na ziskovost podniků a potenciálně i na zaměstnanost, což se může negativně promítnout i do vyššího podílu nesplácených úvěrů s důsledky pro bankovní sektor.

Uvedená rizika se mohou projevit bez ohledu na pozici české ekonomiky ve fázi hospodářského cyklu, přičemž mají potenciál významným způsobem ovlivnit jeho amplitudu.

Zmíněné události (pandemie, narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců…) do určité míry ukázaly náklady spojené s projevením strukturálních šoků, a to zejména prostřednictvím relativně rychlého nárůstu zadlužení vládních institucí. Tyto události navíc již mohly i částečně vyčerpat schopnost vládních politik podpořit ekonomiku v období zátěže. Ze všech těchto důvodů ČNB považuje za vhodné využít SyRB jakožto nástroj pro dodatečné posílení odolnosti finančního sektoru vůči šokům primárně necyklické povahy.

Diskutovala bankovní rada o zavedení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika (SyRB) už dříve?

Bankovní rada diskutovala potřebu reagovat na strukturální systémová rizika již na svém jednání v březnu 2024 a také v listopadu 2023.

Na posledním jednání v březnu 2024 se shodovala, že je nutné sledovat možný posun povahy systémových rizik pro finanční stabilitu z cyklických do strukturálních. Ze záznamu z tohoto jednání je rovněž patrné, že bankovní rada avizovala, že se k tomuto tématu vrátí na červnovém jednání o otázkách finanční stability a posoudí potřebu reagovat na strukturální systémová rizika zavedením kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika.

Na základě čeho byla výše sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika (SyRB) stanovena? A jaké dopady to bude mít na bankovní sektor?

Vzhledem k povaze strukturálních rizik ČNB přímo nevyčísluje výši ztrát, kterou by měla tato rezerva krýt. Scénáře projevení strukturálních šoků mohou mít různou podobu, dost různý příběh s výrazně odlišnými hodnotami dopadu. Stávajícími metodami a modely při absenci srovnatelných historických zkušeností ji ani není možné přesně vyčíslit. Na základě expertního posouzení, s důrazem na schopnost rezervy posílit odolnost bankovního sektoru a s přihlédnutím k výsledkům zátěžových testů se bankovní rada ČNB rozhodla nastavit sazbu na 0,5 % s povinností bank ji udržovat od 1. ledna 2025.

S ohledem na kapitálovou pozici bank a předpokládaný zisk v roce 2024 by nastavení rezervy nemělo omezovat schopnost bankovního sektoru úvěrovat reálnou ekonomiku.

Zároveň je nutné upozornit, že ČNB k 1. červenci 2024 o půl procentního bodu (tj. ve stejném rozsahu, jako činí nová sazba SyRB) snižuje sazbu proticyklické kapitálové rezervy (CCyB).

Jak jsou definována systémová rizika strukturálního charakteru?

Strukturální riziko, a zejména souběh jeho různých typů, se formuje či projevuje nezávisle na pozici ekonomiky v cyklu, přičemž má potenciál být zdrojem nepříznivého ekonomického šoku či jej zesilovat, zintenzivňovat materializaci cyklických rizik, narušovat schopnost finančních institucí poskytovat úvěry či jiné finanční služby a vyvolat či prohloubit nepříznivý ekonomický vývoj. Materializace těchto rizik je spojena s vyšší úrovní úvěrových ztrát, než odpovídá stávajícím modelovým odhadům a projekcím ČNB, a to i nad rámec ztrát uvažovaných při nastavení CCyB (proticyklické kapitálové rezervy).

Jaký je rozdíl mezi proticyklickou kapitálovou rezervou (CCyB) a kapitálovou rezervou ke krytí systémového rizika (SyRB)?

Proticyklická kapitálová rezerva (CCyB) je zaměřena na posílení odolnosti bankovního sektoru vůči relativně obvyklým cyklickým systémovým rizikům napříč úvěrovými portfolii. Tato rizika ČNB považuje za identifikovatelná a měřitelná. Stanovení CCyB tak do značné míry odráží historické zkušenosti s ekonomickým vývojem, rozsahem ztrát bank a vývojem jejich kapitálových požadavků a je tudíž úzce provázáno s výsledky kvantitativních metod, které využívají experti ČNB. Nicméně o výsledky kvantitativních metod se rozhodnutí o nastavení sazby „pouze“ opírá, i zde hraje poměrně významnou roli expertní úsudek.

Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika (SyRB) se využívá na posílení odolnosti vůči identifikovaným, avšak obtížněji měřitelným rizikům dlouhodobější strukturální povahy. V případě těchto rizik existují velmi omezené srovnatelné historické zkušenosti s jejich materializací, a v důsledku toho jsou daná rizika obtížněji kvantifikovatelná a vyžadují značnou míru expertního posouzení.

Při vyhodnocení výsledků zátěžových testů v kontextu stanovení SyRB ČNB zohlednila i rozsah rizik krytých CCyB. SyRB je tak v tomto smyslu stanovena k pokrytí ztrát ze zátěžového testu jdoucích nad rámec ztrát krytých CCyB.

Může se sazba SyRB v budoucnu změnit?

V případě, že dojde ke změně důvodů pro stanovení plošné SyRB či materializaci rizik touto sazbou pokrytých, ČNB výši sazby změní či tuto rezervu plně uvolní.

Případné budoucí uvolnění SyRB v období materializace silně nepříznivého šoku umožní bankám úvěrovat ekonomiku i v období zátěže, což je klíčové pro zamezení prohlubování ekonomického propadu.

Zpět na seznam