Měnová a finanční statistika - často kladené dotazy
- Co je příčinou rozdílů mezi daty měnové statistiky bank a daty bankovního dohledu?
- Jaké jsou rozdíly mezi statistikou měnového vývoje v ČR a národní měnovou statistikou?
1. Rozdíl mezi daty měnové statistiky bank a daty bankovního dohledu
Měnové statistiky jsou finanční makrostatistiky sestavované především pro potřeby měnové politiky, zatímco ukazatelé bankovního dohledu jsou určeny zejména pro monitorování finančního zdraví bank. Rozdílné cíle použití dat vedou k odlišným požadavkům na jejich sběr a kompilaci. To je důvodem, proč se oba okruhy dat v řadě případů liší. V některých případech dokonce údaje se stejným názvem mohou mít různou metodiku sestavení a tím i různou hodnotu.
Měnová statistika sleduje finanční pozici vykazujícího subjektu z makroekonomického hlediska a statistické výstupy musí být „skládatelným“ segmentem většího celku, jak ve smyslu teritoriálním (host country principle)1 tak ve smyslu sektorovém, kdy se sledují sektorové rozvahy různých typů finančních institucí. Bilanční pozice těchto institucí by měly být proto symetrické. Dalším specifickým požadavkem je homogenita časových řad, protože základní jednotkou statistického výstupu není jednotlivý údaj, ale časová řada. Časová řada stavových hodnot, transakcí2 či měr růstu sledované veličiny musí být definována tak, aby se dal v čase sledovat vývoj určitého jevu (finančního nástroje).
Metodika sběru a kompilace dat pro potřeby měnové statistiky bank a pro potřeby bankovního dohledu se řídí příslušnými mezinárodními a národními předpisy a standardy. Specifické kompilační rámce zahrnují definici souboru vykazujících institucí, způsob agregace a konsolidace dat, jakož i členění a obsahové vymezení sledovaných údajů.
U používaných ukazatelů je nezbytné vždy sledovat jejich zdroj a další charakteristiky vymezující jejich obsah, protože pro řadu okruhů údajů jsou možné různé způsoby prezentace, např. zohlednění nebo nezohlednění opravných položek (tj. v praxi často používané termíny čistých a hrubých hodnot aktiv), způsob sestavení časové řady (tj. zda se jedná o okruh subjektů působících v uvedeném časovém období nebo okruh subjektů podle posledního časového období v celé časové řadě) apod. Při porovnávání údajů měnové statistiky bank a údajů bankovního dohledu je rovněž třeba brát v úvahu, zda se v případě údajů bankovního dohledu jedná o údaje na tzv. sólo bázi, tj. o údaje pouze za samostatné subjekty působící v České republice vč. jejich poboček v zahraničí, nebo o údaje na tzv. konsolidovaném základě, tj. údaje za regulované konsolidační celky (zahrnující rovněž domácí i zahraniční dceřiné společnosti) a samostatně stojící subjekty.
Metodické vysvětlivky k měnovým a regulatorním datům, které objasňují principy jejich sestavení , jsou uvedeny na www stránkách ČNB v sekci „Statistika > Měnová a finanční statistika“ a v sekci „Dohled a regulace > Souhrnné informace o finančním sektoru > Základní ukazatele finančního trhu“. Časové řady obou setů dat jsou publikovány prostřednictvím aplikace ARAD, kde mohou uživatelé nalézt další doplňující metodické informace. Ty jsou dostupné ve formě metodického listu při volbě příslušné sestavy ukazatelů pod záložkou Metodika.
1 Jedná se o tzv. rezidentský princip, kdy například konsolidovaná rozvaha eurozóny se sestaví z tzv. agregovaných rozvah jednotlivých členských zemí. Nesmí tedy docházet k překryvům, které by byly způsobeny přeshraničními aktivitami vykazující banky.
2 Jedním z podkladů pro výpočet transakce je rozdíl dvou homogenních následujících stavových hodnot. Nesouhlasí-li tyto hodnoty z důvodu odlišného souboru vykazujících jednotek, či změn v nástrojové struktuře, je třeba provádět tzv. reklasifikaci (sladění), aby byl rozdíl vypočten ze dvou porovnatelných hodnot.
2. Hlavní rozdíly mezi statistikou měnového vývoje v ČR a národní měnovou statistikou
V rámci harmonizace měnové statistiky ČR s požadavky E(S)CB je v ČNB sestavována statistika měnového vývoje, jejímž účelem je poskytnout uživatelům údaje měnového charakteru metodicky srovnatelné s měnovými údaji ECB za země eurozóny. Kromě toho je pro potřeby vlastních měnových analýz ČNB sestavována národní měnová statistika, která je založená na stejných statistických principech, standardech a definicích jako harmonizovaná statistika měnového vývoje (Nařízení ECB/2013/33, ESA2010, atd.), ale její struktura především u peněžních agregátů má určité odlišnosti. Důvodem používání národní měnové statistiky byla skutečnost, že časové řady harmonizované měnové statistiky byly v době jejího zavedení poměrně krátké a měly tak omezené využití pro analytické účely.
S vytvořením dostatečně dlouhých harmonizovaných časových řad došlo počínaje rokem 2016 ke změně hlavního měnového indikátoru z doposud využívaného peněžního agregátu M2 z národní měnové statistiky na harmonizovaný peněžní agregát M3. Zároveň bylo rozhodnuto, že kompilace národních peněžních agregátů bude ukončena k 31. lednu 2017 (se zveřejněním dat za prosinec 2016).
Tabulka: Srovnání statistiky měnového vývoje a národní měnové statistiky
| Statistika měnového vývoje | Národní měnová statistika | |
|---|---|---|
| Sektor tvorby peněz (soubor vykazujících jednotek) | MFI | MFI |
| Sektor držby peněz | Všichni non-MFI rezidenti v ČR bez ústřední vlády | Všichni non-MFI rezidenti v ČR bez vlády |
| Sektor měnově neutrální | Ústřední vláda | Celá vláda (tj. včetně místní vlády, fondů soc. zabezp. a zdrav. pojišť.) |
| M1 | Oběživo + jednodenní vklady (bez vkladů ústřední vlády) | Oběživo + jednodenní vklady (bez vkladů celé vlády) |
| M2 | M1 + vklady s dohodnutou splatností do 2 let + vklady s výpovědní lhůtou do 3 měsíců | M1 + vklady s dohodnutou splatností + vklady s výpovědní lhůtou + repo operace (bez rozlišení splatnosti) |
| M3 | M2 + repo operace + akcie/ podílové listy FPT + dluhopisy se splatností do 2 let | Není definován |
| Čistá zahraniční aktiva | Saldo pohledávek a závazků MFI vůči nerezidentům | Saldo pohledávek a závazků MFI vůči nerezidentům |