Otázky a odpovědi k dodávacím repo operacím
- K čemu dodávací operace slouží?
- Jaké dodávací operace historicky ČNB prováděla a za jakých podmínek?
- Proč mají operace různé délky splatností a jsou poskytovány i nebankovním finančním institucím?
- Které finanční instituce mohou získat přístup k dodávacím operacím ČNB?
- Za jakou úrokovou sazbu si mohou instituce od ČNB půjčit? Jak ovlivní tuto úrokovou sazbu případné změny měnověpolitických úrokových sazeb?
- Jak často ČNB operace provádí?
- Na jak dlouho si může instituce prostřednictvím operací půjčit? A může si půjčit opakovaně?
- Jaké jsou minimální a maximální částky pro jednotlivé operace?
- Proč jsou některé parametry dodávacích operací odlišné pro úvěrové a nebankovní instituce?
- Jakou formu zajištění vyžaduje ČNB od institucí?
- S jak velkou srážkou z tržní hodnoty zajištění musí instituce počítat?
- V jaké měně musí být zajištění denominováno?
- Musí mít cenné papíry sloužící k zajištění externí rating?
- Nese ČNB při dodávacích operací úvěrové riziko?
- Mohou se podmínky pro dodávací operace v budoucnosti změnit?
- Neindikuje využívání dodávacích repo operací, že instituce má problémy s řízením likvidity?
- Jak velký objem čerpání likvidity prostřednictvím nových dodávacích operací ČNB očekává?
1. K čemu dodávací operace slouží?
Pomocí dodávacích operací poskytuje ČNB finančním institucím korunovou likviditu. Zároveň podporuje likviditu trhů těch instrumentů (tj. podporuje hladké fungování těchto trhů), které slouží jako zajištění, zejména trhu státních dluhopisů. ČNB poskytuje korunovou likviditu na základě mandátu pečovat o cenovou a finanční stabilitu. Operace, kterými je korunová likvidita dodávána, představují důležitý pilíř pro hladký přenos opatření měnové politiky do domácího finančního systému. V systémech s přebytkem likvidity, jakým je i domácí finanční systém, nebývají tyto operace v běžném období často využívány. Jejich význam se přirozeně zvyšuje v době tržního napětí, kdy může docházet k výpadkům a poruchám v tocích likvidity na finančních trzích.
2. Jaké dodávací operace historicky ČNB prováděla a za jakých podmínek?
Dodávací repo operace pro úvěrové instituce ČNB zavedla na podzim 2008. Do května 2020 ČNB prováděla repo operace výhradně s domácími úvěrovými institucemi (banky, pobočky zahraničních bank a spořitelní a úvěrní družstva), přičemž jako zajištění od nich přijímala státní pokladniční poukázky, pokladniční poukázky ČNB a státní dluhopisy. Od května 2020 mohou úvěrové instituce jako zajištění použít i hypoteční zástavní listy. Od května 2020 mohou navíc nově získat likviditu v rámci dodávacích repo operací i domácí nebankovní finanční instituce (pojišťovny, penzijní společnosti a investiční společnosti), přičemž přijímané zajištění bude stejné jako v případě dosavadních operací s úvěrovými institucemi. Informace o dodávacích repo operacích lze nalézt na webové stránce ČNB Parametry dodávací repo operace.
3. Proč mají operace různé délky splatností a jsou poskytovány i nebankovním finančním institucím?
Cílem poskytnutí likvidity ze strany ČNB různým finančním institucím a s různou délkou splatnosti je snaha usnadnit řízení jejich bilanční likvidity dle jejich konkrétních potřeb. Tím ČNB nepřímo podporuje hladký přenos likvidity napříč českým finančním systémem. Zejména v období tržního napětí může na finančních trzích docházet k různým výpadkům a poruchám v tocích likvidity kvůli nedostatku informací a vysoké míře nejistoty, což vede k nárůstu rizika protistrany. V takové situaci by mohl být zkomplikován přístup k likviditě prostřednictvím běžných operací na finančních trzích nejen pro banky, ale i nebankovní finanční instituce. V důsledku toho by bylo ztíženo provádění jejich aktivních operací.
4. Které finanční instituce mohou získat přístup k dodávacím operacím ČNB?
Přístup do dvoutýdenní repo operace pro úvěrové instituce byl do května 2020 standardně umožňován domácím úvěrovým institucím, které mají s ČNB uzavřenou Rámcovou smlouvu o obchodování na finančním trhu. Od května 2020 připravila ČNB nové dodávací repo operace i pro nebankovní finanční instituce, které mohou využít pojišťovny, penzijní společnosti a investiční společnosti.
5. Za jakou úrokovou sazbu si mohou instituce od ČNB půjčit? Jak ovlivní tuto úrokovou sazbu případné změny měnověpolitických úrokových sazeb?
ČNB uspokojuje případné objednávky od úvěrových institucí za 2T repo sazbu + 0,1 % a od nebankovních institucí za sazbu 2T repo + 0,2 %. Pokud dojde ke změně 2T repo sazby, nově prováděné dodávací operace se uskuteční za již upravenou 2T repo sazbu.
6. Jak často ČNB operace provádí?
ČNB vyhlašuje dodávací repo operace jednou týdně jak pro úvěrové instituce, tak pro nebankovní finanční instituce.
7. Na jak dlouho si může instituce prostřednictvím operací půjčit? A může si půjčit opakovaně?
Úvěrové instituce si mohou půjčit na dva týdny. Příslušné nebankovní instituce na dva týdny. Instituce si mohou půjčovat oproti přijatelnému zajištění neomezeně a opakovaně.
8. Jaké jsou minimální a maximální částky pro jednotlivé operace?
Minimální přijímaná objednávka pro úvěrové instituce činí 10 mil. Kč a pro nebankovní instituce 100 mil. Kč.
9. Proč jsou některé parametry dodávacích operací odlišné pro úvěrové a nebankovní instituce?
Centrální banka provádí pravidelně s úvěrovými institucemi obchody, prostřednictvím kterých je implementována měnová politika. Repo operace jsou základním nástrojem k ovlivňování úrokových sazeb na mezibankovním trhu a návazně dalších makroekonomických veličin v rámci jednotlivých transmisních kanálů měnové politiky. Nebankovní instituce tuto úlohu neplní. Své likviditní potřeby si zpravidla zajišťují prostřednictvím úvěrových institucí. Zpřístupnění dodávacích repo operací pro nebankovní instituce jsou v tomto smyslu preventivním mimořádným opatřením pro případ nepravidelných a nečekaných poruch v tržních mechanismech.
10. Jakou formu zajištění vyžaduje ČNB od institucí?
Standardně jsou přijímány státní pokladniční poukázky, pokladniční poukázky ČNB a státní dluhopisy. Od května 2020 mohou úvěrové instituce moci jako zajištění použít i jiné instrumenty, konkrétně hypoteční zástavní listy.
11. S jak velkou srážkou z tržní hodnoty zajištění musí instituce počítat?
Srážka (haircut) pro poukázky (státní pokladniční poukázky i pokladniční poukázky ČNB) byla stanovena na 2 %; pro státní dluhopisy na 4 %. Pro jiné instrumenty stanovuje ČNB srážku na základě posouzení jejich rizikovosti. Ta může dosáhnout až úrovně desítek procent.
12. V jaké měně musí být zajištění denominováno?
Dodávací repo operace jsou prováděny v českých korunách a na tuto měnu musí rovněž znít instrumenty sloužící jako zajištění.
13. Musí mít cenné papíry sloužící k zajištění externí rating?
Externí rating není podmínkou pro přijetí na seznam povolených cenných papírů pro dodávací repo operace, jeho existence je nicméně zohledňována při nastavení požadované srážky z nominální hodnoty zajištění. Cenný papír však musí vždy splnit podmínky uveřejněné ČNB.
14. Nese ČNB při dodávacích operací úvěrové riziko?
Způsob provádění dodávacích operací rizika pro ČNB minimalizuje. Přijímané instrumenty slouží jako zajištění pro případ úpadku instituce, jíž je likvidita dodávána. Proto jsou ČNB akceptovány jen instrumenty s vysokou úvěrovou kvalitou. V případě úpadku protistrany má ČNB právo kolaterál prodat. A protože se cena kolaterálu může změnit, ČNB stanovuje a pravidelně vyhodnocuje potřebnou srážku z nominální hodnoty zajištění (tzv. haircut).
15. Mohou se podmínky pro dodávací operace v budoucnosti změnit?
Novela zákona o ČNB schválená Parlamentem ČR v květnu 2021 nabízí ČNB při dodávacích operacích značnou flexibilitu. Podmínky včetně přijímaného zajištění se proto mohou měnit.
16. Neindikuje využívání dodávacích repo operací, že instituce má problémy s řízením likvidity?
Dodávací repo operace jsou běžným a v posledních desetiletích převládajícím měnověpolitickým nástrojem centrálních bank vyspělých zemí. Jednotlivé banky operující na našem trhu mají odlišné obchodní modely, což se odráží i v potřebě řídit likviditu odlišnými způsoby. Je přirozené, že některé banky budou mít zejména v obdobích zvýšené tržní volatility potřebu pravidelně upravovat svou likviditní situaci prostřednictvím operací s centrální bankou.
17. Jak velký objem čerpání likvidity prostřednictvím nových dodávacích operací ČNB očekává?
Je třeba zdůraznit, že se nejedná o masivní měnověpolitický program typu kvantitativního uvolňování, který by byl definován objemem uskutečněných obchodů. Jde primárně o posílení finanční stability v sektoru bank, nebankovních finančních institucí a na trzích s aktivy, které ČNB přijímá či bude přijímat jako kolaterál pro své dodávací operace. Důležitá je zde signální role toho, že takovéto dodávací operace existují. Ta přitom funguje i při případně malých či dokonce nulových objemech dodávané likvidity, což jasně ukazuje i zkušenost ČNB z roku 2008. S ohledem na vysoký strukturální přebytek likvidity v českém bankovním sektoru a doposud dobrou situaci v sektoru nebankovních finančních institucí momentálně velké čerpání prostředků prostřednictvím nových dodávacích operací ČNB neočekává, což ovšem nesnižuje jejich význam.
Aktualizováno: 27. 5. 2021