Analýzy sladěnosti 2024 – jak je na tom česká ekonomika v kontextu závazku ČR přistoupit k eurozóně?

Česká národní banka zveřejnila publikaci Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou (pdf, 2,5 MB), která každoročně přináší dlouhodobý pohled na vývoj české ekonomiky v kontextu závazku ČR přistoupit k eurozóně. Tento dokument vychází z platné Strategie přistoupení České republiky k eurozóně a její aktualizace z roku 2007. Předmětem analýz je ekonomická konvergence ČR, cyklická a strukturální sladěnost hospodářského vývoje ČR a eurozóny a schopnost české ekonomiky tlumit po ztrátě vlastní měnové politiky případné asymetrické šoky. Analýzy se zaměřují na vymezený okruh makroekonomických témat a věnují se rovněž některým institucionálním otázkám souvisejícím se vstupem do eurozóny. Dokument se nezabývá otázkou celkové výhodnosti či nevýhodnosti přijetí eura, ani neformuluje doporučení ohledně tohoto kroku. Politické rozhodnutí o stanovení cílového data pro vstup do eurozóny přísluší vládě ČR.

ČESKÁ REPUBLIKA

Charakteristiky českého hospodářství z pohledu vstupu do eurozóny lze na základě výsledku letošních analýz rozdělit do tří skupin:

1. Ukazatele naznačující relativně nízkou míru rizik spojených s případným přijetím eura v analyzované oblasti

Do této skupiny se dlouhodobě řadí velká obchodní i vlastnická provázanost české ekonomiky s eurozónou, která navyšuje přínosy zavedení eura a zároveň přispívá ke sladěnosti hospodářského cyklu ČR s eurozónou. Ta aktuálně dosahuje velmi vysokých hodnot, což však může být důsledkem obdobných dopadů silných globálních ekonomických šoků posledních let a představovat proto pouze dočasný jev. Velká obchodní provázanost přispívá i k vysokému podílu financování českých podniků v eurech. Jeho výrazný nárůst pozorovaný v předchozích letech se v roce 2024 zastavil, a to v podmínkách klesajícího úrokového diferenciálu mezi korunovými a eurovými sazbami. Úroková rozpětí mezi tržními sazbami v ČR a eurozóně se vrátila do blízkosti předpandemických hodnot, jejich pokles odrážel sbližování měnověpolitických sazeb ČNB a ECB. Vývoj české koruny a eura vůči americkému dolaru zůstává sladěný, překážku pro vstup do eurozóny nepředstavuje ani perzistence inflace, která se v ČR výrazně neliší od hodnot pozorovaných v eurozóně. Na straně přizpůsobovacích mechanismů české ekonomiky lze pozitivně hodnotit nízkou míru dlouhodobé nezaměstnanosti, která stále patří k nejnižším v Evropě, i vysokou míru ekonomické aktivity (jež se však netýká všech skupin obyvatelstva). Přetrvává také příznivá situace v domácím bankovním sektoru, jehož odolnost vůči možným negativním šokům zůstává vysoká.

2. Neutrálně vyznívající ukazatele

Do této kategorie spadá hodnocení sladěnosti finančního cyklu České republiky a eurozóny, která se v loňském roce mírně zvýšila, či sladěnost finančních trhů ČR a eurozóny, jež se vrátila k hodnotám pozorovaným před pandemií. Neutrálně vyznívá také většina ukazatelů podobnosti transmise měnové politiky v ČR a v eurozóně. V některých z nich se sice ČR od průměru měnové unie liší, z hlediska přijetí eura to však nelze označit za zásadní překážku. Tou není ani stav finančního systému v České republice: hloubka finančního zprostředkování a úroveň zadluženosti soukromého sektoru jsou v ČR relativně nízké, což znamená menší citlivost ekonomiky na případné šoky z finančního systému. Z hlediska rizik spojených s případným přijetím eura vyznívá neutrálně také hodnocení úrovně zadlužení sektoru vládních institucí ve vztahu k HDP, které přes pokračující deficitnost veřejných financí v roce 2023 nevzrostlo a nadále se nachází výrazně pod 60% hranicí maastrichtského konvergenčního kritéria. Mezi neutrálně vyznívající můžeme zahrnout i některé ukazatele trhu práce. Patří k nim podíl zaměstnanosti na kratší pracovní dobu, který i přes mírný nárůst zůstává poměrně nízký, geografická mobilita pracovní síly či systém zdanění práce. Hodnocení konkurenceschopnosti české ekonomiky se mírně zhoršilo, zůstává však na solidní úrovni.

3. Ukazatele naznačující ekonomická rizika spojená s případným přijetím eura v analyzované oblasti

K těmto ukazatelům patří nedokončený proces ekonomické konvergence České republiky k eurozóně, zejména z pohledu cenové a mzdové úrovně. Jejich odstup od průměru eurozóny zůstává výrazný, a to i přes zrychlení konvergence relativní hladiny českých cen a mezd pozorované v posledních dvou letech. Riziko by v případě přijetí eura mohla představovat také poměrně nízká strukturální podobnost české ekonomiky s eurozónou spočívající zejména v nadprůměrném podílu průmyslu na tuzemském HDP. Na straně přizpůsobovacích mechanismů české ekonomiky je přetrvávajícím problémem strukturální nerovnováha českých veřejných financí. Deficit sektoru vládních institucí by se sice měl vlivem konsolidačního balíčku v roce 2024 snížit pod 3% hodnotu maastrichtského kritéria, z hlediska budoucího hladkého fungování ČR v rámci eurozóny však bude žádoucí v příštích letech pokračovat ve snižování deficitu. Prostor pro případné proticyklické působení fiskální politiky je limitován vysokým podílem mandatorních výdajů na příjmech státního rozpočtu a již zmíněnými setrvalými strukturálními deficity vládního sektoru. Nedořešena navíc zůstává oblast dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, a to zejména v kontextu fiskálních dopadů stárnutí populace (určité zlepšení by nicméně měla přinést nedávno schválená důchodová reforma). Z hlediska pružnosti trhu práce je dlouhodobě problémem relativně nízké zapojení žen na trhu práce.

EUROZÓNA

Makroekonomický vývoj eurozóny se po turbulentním období koronavirové, energetické a bezpečnostní krize stabilizoval. Ekonomický růst eurozóny se v průběhu roku 2024 postupně obnovoval. Hospodářská výkonnost zemí eurozóny však zůstává nesourodá a řada ekonomik – zejména těch průmyslově orientovaných – se stále potýká se stagnující hospodářskou aktivitou. Trh práce je i přes nevýraznou ekonomickou výkonnost v zemích eurozóny stabilizovaný a míra nezaměstnanosti se udržuje na historicky nejnižších úrovních.

Členské země eurozóny vlivem svého konsolidačního úsilí mírně vylepšily stav svých veřejných financí, ten je však stále neuspokojivý. Pozitivní zprávou je, že se na podzim letošního roku podařilo stlačit inflaci již jen mírně nad 2% inflační cíl ECB, byť země eurozóny stále čelí jen pomalu zvolňující inflaci ve službách.

V oblasti prohlubování hospodářské a měnové unie a integrace eurozóny nedošlo v roce 2024 k zásadnímu vývoji. Vyjednávání souvisejících legislativních návrhů bylo významně ovlivněno končícím institucionálním cyklem a personálními obměnami unijních institucí spojenými s červnovými volbami do Evropského parlamentu. Strategická diskuse o dokončení či dalším směřování bankovní unie, zejména co se týče aspektů sdílení rizik, v průběhu roku 2024 s ohledem na přetrvávající zásadní názorové rozdíly jednotlivých členských států v zásadě neprobíhala. K dílčímu posunu došlo v oblasti prohlubování unie kapitálových trhů.

Naopak významných změn v roce 2024 doznala oblast koordinace hospodářských a fiskálních politik v podobě schválení a nabytí účinnosti balíčku ke správě hospodářských záležitostí (economic governance review, EGR), který má posílit udržitelnost a proticykličnost fiskálních politik členských států eurozóny a EU a též vymahatelnost pravidel Paktu o stabilitě a růstu (SGP).

Z hlediska rozhodnutí o načasování případného vstupu České republiky do eurozóny je třeba konstatovat, že s ohledem na nedokončenost některých klíčových projektů, které významně ovlivní fungování eurozóny (např. bankovní unie), a některé přetrvávající problémy hospodářské a měnové unie, včetně vysokého zadlužení řady členských států, nejsou v současnosti známy všechny podstatné závazky, které mohou do budoucna pro Českou republiku z přijetí eura potenciálně vyplývat. Případné rozhodování o načasování vstupu do měnové unie je tak stále doprovázeno významnými nejistotami.

INFOGRAFIKA

ČNB vypracováním dokumentu Analýzy sladěnosti plní svůj závazek pravidelně hodnotit pokrok ČR při vytváření podmínek pro přijetí eura. Obsažené analýzy se zaměřují na tradičně vymezený okruh makroekonomických témat bez ambicí přinést zhodnocení všech otázek relevantních z hlediska vstupu ČR do eurozóny. Prostřednictvím vybraných ukazatelů se dokument snaží veřejnosti průřezově přiblížit, jak je na tom Česká republika z hlediska sladěnosti různých oblastí ekonomiky s ekonomikou eurozóny a flexibility přizpůsobovacích mechanismů. Vzhledem k šíři této problematiky však tyto ukazatele nejsou jedinými možnými, rovněž od nich nelze očekávat jednoznačnou odpověď na otázku, kdy bude česká ekonomika připravena na vstup do eurozóny. Letošní vydání Analýz sladěnosti popisuje také mechanismus ERM II (včetně důsledků vyplývajících ze změn procesu vstupu do tohoto mechanismu, který je nutnou podmínkou pro vstup do eurozóny), věnuje se fungování bankovní unie a dopadům případného vstupu ČR do ní a dotýká se i dalších institucionálních otázek spojených se vstupem do eurozóny. Kompletní vyhodnocení z nich plynoucích možných přínosů a nákladů – stejně jako i dalších, například právních a politických, aspektů vstupu do eurozóny – však sahá nad rámec tohoto dokumentu.

Poznámka pro novináře:

„Analýzy sladěnosti“ zpracované ČNB jsou podkladem pro zprávu „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“, kterou společně vypracovává Ministerstvo financí ČR a ČNB a v souladu se „Strategií přistoupení České republiky k eurozóně“ v ní hodnotí pokrok při vytváření podmínek pro přijetí eura. Aktualizace společného dokumentu má být vládě ČR předložena do konce března 2025. Po jeho projednání vládou bude zveřejněn.