Jan Procházka: Pohled ČNB na rozvoj trhu a distribuci finančních produktů
Vývoji tuzemského finančního trhu, hlavním trendům v distribuci finančních produktů, crowdfundingu, trhu s dluhopisy či využití AI v oblasti dohledu se ve své prezentaci na letošním ročníku tradiční konference Rozvoj a inovace finančních produktů konané minulý týden na VŠE věnoval člen bankovní rady České národní banky Jan Procházka.
Počet Čechů využívajících služby investičních společností, bank či obchodníků s cennými papíry dlouhodobě roste, zmínil ve svém vystoupení Jan Procházka. Zatímco například ještě v roce 2018 jich bylo zhruba 1,5 milionu, k závěru loňského roku jejich počet dosáhl už bezmála 2,8 milionu.
Celkový údaj o počtu investujících sice lehce zkresluje skutečnost, že část Čechů využívá služeb více licencovaných subjektů. Jak však podotýká člen bankovní rady, „v porovnání s počtem obyvatel, který byl loni okolo 10,9 milionu, není podíl českých investorů vůbec zanedbatelný“.
Vývoj počtu zákazníků (v tisících)
Spolu s tím roste mimo jiné i objem majetku spravovaný fondy kolektivního investování a také fondy kvalifikovaných investorů. Od roku 2018 se částka spravovaného majetku přibližně ztrojnásobila na 1,65 bilionu korun.
Radní Jan Procházka se věnoval i crowdfundingu, což je část investičního trhu, která spadá pod dohled ČNB teprve od roku 2023. Tento nový sektor aktuálně zahrnuje celkem šest licencovaných domácích subjektů – z toho pět firem nabízí úvěrový crowdfunding a jedna společnost investiční crowdfunding. Další přibližně tři desítky zahraničních poskytovatelů služeb mohou na českém trhu působit na základě evropského pasu.
„Kromě výhod crowdfundingu, mezi něž bez pochyby patří možnost přímého získání finančních prostředků od široké veřejnosti, snazší přístup k financím pro menší a střední podniky, financování inovativních projektů a technologický rozvoj, je třeba upozornit na související rizika,“ řekl Jan Procházka. Mezi nimi zmínil například to, že k takovému způsobu financování se mohou uchylovat firmy, které pro svůj projekt nezískaly bankovní úvěr. „Jedná se tedy o rizikovější sektor,“ podotkl.
Významná část prezentace se zaměřila na hlavní trendy v distribuci finančních produktů. Sem patří například digitalizace a automatizace služeb či využití umělé inteligence. Člen bankovní rady neopomněl ani téma takzvaných finfluencerů, které někteří obchodníci s cennými papíry využívají v rámci své marketingové komunikace. Část finfluencerů však působí samostatně, tedy vydělávají zejména na propagaci vlastních služeb.
„V jejich případě může být problematické zejména dávání různých doporučení k investičním nástrojům, které může být neoprávněným investičním poradenstvím,“ řekl Jan Procházka a připomněl nedávno Českou národní bankou zveřejněná upozornění. Účastníkům konference neopomněl pustit související video z dílny komunikačního týmu ČNB.
Na závěr své prezentace zmínil, že Česká národní banka již v rámci své dohledové činnosti nad finančním trhem testuje i nástroje umělé inteligence, a to například při kontrole výročních zpráv obchodníků s cennými papíry. Umělá inteligence (AI) v tomto případě ověřuje, zda obchodníci s cennými papíry předložili všechny právními předpisy požadované informace.
„Do námi vytvořeného modelu jsou nahrány potřebné dokumenty, ze kterých následně ChatGPT čerpá informace pro zodpovězení konkrétních dotazů,“ přiblížil Jan Procházka využití AI ze strany ČNB s tím, že v případě OCP bude AI od letošního roku základní dohledovou pomůckou. Zároveň dodal, že podobně ČNB testuje i kontrolu výročních zpráv a statutů investičních fondů či prospektů cenných papírů. „Očekáváme, že se zvyšující se frekvencí testování bude model zdokonalován a jeho přesnost se tak bude dále zvyšovat,“ podotkl.
