ČNB potvrdila nastavení limitů pro hypoteční úvěry, proticyklickou kapitálovou rezervu ponechala na 2,5 %

• Bankovní rada ČNB ponechala v platnosti nastavení limitů ukazatelů pro poskytování hypotečních úvěrů, které platí od 1. dubna 2022.
• Limit ukazatele DTI (celkový dluh žadatele o úvěr vyjádřený v násobcích jeho čistého ročního příjmu) bude nadále činit 8,5 (9,5 pro žadatele mladší 36 let).
• Limit ukazatele DSTI (poměr mezi celkovou výší měsíčních splátek dluhu žadatele o úvěr a jeho čistým měsíčním příjmem) zůstává na úrovni 45 % (50 % pro žadatele mladší 36 let).
• Horní limit ukazatele LTV (poměr úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti) setrvá na 80 % (90 % pro žadatele mladší 36 let).
• Poskytovatelé mohou až na 5 % objemu hypotečních úvěrů nadále aplikovat výjimku z plnění limitů.
• Ceny bytů v ČR byly ke konci roku 2021 o cca 40 % vyšší, než by odpovídalo úrovni příjmů mediánové domácnosti a požadovaným výnosům z pronájmu nemovitosti.
• Bankovní rada ČNB dnes rozhodla také o ponechání sazby proticyklické kapitálové rezervy na úrovni 2,5 %, kterou budou banky povinny dodržovat od 1. dubna 2023.
• Finanční sektor v ČR zůstává vysoce odolný vůči zhoršenému ekonomickému vývoji.
• Bankovní sektor je dostatečně kapitálově vybaven pro absorpci šoků i v případě déletrvajících ekonomických potíží.
• Nebankovní finanční sektor (pojišťovny, penzijní fondy aj.) zůstává rovněž odolný.
• Počínaje zápisem z tohoto jednání, který bude zveřejněn 4. července 2022, bude ČNB publikovat hlasování jednotlivých členů BR o otázkách finanční stability a rovněž jejich jmenovité argumenty.

Bankovní rada České národní banky dnes projednala Zprávu o finanční stabilitě – jaro 2022, která hodnotí zdraví domácího finančního sektoru a jeho odolnost vůči nepříznivým šokům. Tento podklad byl pro bankovní radu východiskem pro nastavení tzv. makroobezřetnostní politiky, jejímiž hlavními nástroji jsou proticyklická kapitálová rezerva bank a limity ukazatelů pro poskytování hypotečních úvěrů.

Bankovní rada ČNB dnes rozhodla o ponechání horních hranic ukazatelů LTV, DTI a DSTI u hypotečních úvěrů na úrovni platné od letošního dubna. Toto rozhodnutí bylo založeno na posouzení indikátorů vývoje finančního cyklu, zranitelnosti bankovního sektoru a ostatních faktorů, které ovlivňují jeho odolnost. Banky tak nadále budou moci poskytovat úvěry s ukazatelem LTV do 80 % hodnoty zastavené nemovitosti (90 % pro žadatele mladší 36 let). Banky budou současně povinny dodržovat horní hranici příjmového ukazatele DTI (celkové zadlužení žadatele o úvěr k jeho čistému ročnímu příjmu) na úrovni 8,5násobku ročního příjmu a ukazatele dluhové služby DSTI maximálně na 45 % čistého měsíčního příjmu žadatele (9,5násobku, resp. 50 % pro žadatele mladší 36 let). Hranice pro žadatele do 36 let se vztahují pouze na úvěry, které slouží k nákupu jejich vlastního bydlení. Limity jsou nastaveny v souladu s novelou zákona o ČNB, která od srpna 2021 dává centrální bance pravomoc stanovovat závazné hranice těchto tří ukazatelů.   

„Nastavení limitů ukazatelů LTV, DTI a DSTI je v současné výjimečně nejisté době zcela nezbytné. Nelze přehlížet přetrvávající vysoké nadhodnocení cen bydlení ani skutečnost, že v prvních měsících letošního roku dále narůstal podíl úvěrů se značně rizikovými charakteristikami,“ uvedl po dnešním jednání bankovní rady k otázkám finanční stability guvernér ČNB Jiří Rusnok.

ČNB nadále upravuje další podmínky poskytování hypotečních úvěrů, které nejsou ošetřeny zákonem o ČNB, prostřednictvím podzákonné normy, tzv. Doporučení. Jedná se např. o maximální délku splatnosti úvěrů, testování schopnosti žadatelů o úvěr ustát případný nárůst úrokových sazeb nebo neposkytování úvěrů s nestandardním průběhem splácení, které by vedlo k přesunu zatížení žadatele na pozdější období.

Zpráva o finanční stabilitě – jaro 2022 shrnuje rovněž výsledky zátěžových testů jednotlivých segmentů domácího finančního sektoru i sektorů reálné ekonomiky. Výsledky dokládají jejich schopnost ustát delší období silně negativního vývoje. Došlo by však k značnému nárůstu úvěrových selhání a ztrát z finančních aktiv, což by u některých finančních institucí vyžadovalo dílčí doplnění kapitálu, finančních zdrojů či aktiv.

„Bankovní sektor jako celek by plnil regulatorní limity kapitálového i pákového poměru i v tzv. nepříznivém scénáři, který v historickém srovnání patří k výjimečně zátěžovým. Nicméně dopad tohoto scénáře do kapitálového vybavení bank by byl velmi citelný. Současná situace a rizika proto vyžadují od bank vysokou míru obezřetnosti při řízení bilancí, rizik i kapitálu včetně dividendové politiky,“ upozornil ředitel sekce finanční stability ČNB Jan Frait.

Bankovní rada dnes rovněž rozhodla o ponechání sazby proticyklické kapitálové rezervy na úrovni 2,5 %, kterou budou banky povinny dodržovat od 1. dubna 2023. Do té doby bude sazba proticyklické kapitálové rezervy postupně narůstat ze současné úrovně 0,5 % v souladu s dříve učiněnými rozhodnutími. Bankovní rada v tomto rozhodnutí zohlednila vysoký objem dříve přijatých rizik v bilanci bankovního sektoru i přijímání dodatečných rizik prostřednictvím rychlé úvěrové dynamiky. Ta v hlavních úvěrových segmentech v prvním čtvrtletí 2022 výrazně převyšovala historické průměry. Bankovní rada rovněž přihlédla k současným geopolitickým a makroekonomickým nejistotám, které vytváří prostor pro náhlou a silnou materializaci dříve přijatých rizik.

Postupné navyšování rezervy dává ČNB prostor pro flexibilní přístup v případě neočekávaných nepříznivých šoků.

 „V případě zhoršení ekonomické situace a vzniku významných neočekávaných úvěrových ztrát v domácím bankovním sektoru je ČNB připravena sazbu rezervy snížit, případně rezervu zcela rozpustit s cílem podpořit schopnost bank plynule úvěrovat reálnou ekonomiku,“ zdůraznil guvernér Rusnok.

Celou Zprávu o finanční stabilitě – jaro 2022 zveřejní ČNB 4. července 2022. Ve stejný den bude vydán také písemný záznam z dnešního jednání bankovní rady k otázkám finanční stability. V něm bude poprvé zveřejněno hlasování jednotlivých členů bankovní rady o opatřeních makroobezřetnostní politiky a rovněž jejich jmenovité argumenty. Tento krok, který dále zvyšuje již tak vysokou transparentnost České národní banky, následuje praxi zápisů z měnových jednání.

Markéta Fišerová
ředitelka odboru komunikace a mluvčí ČNB

Poznámky pro novináře:

Finanční stabilita je vedle cenové stability dalším klíčovým cílem České národní banky, a to od roku 2013.

Bankovní rada ČNB projednává problematiku finanční stability dvakrát ročně – na jaře v květnu a na podzim v listopadu. Cílem Zprávy o finanční stabilitě je identifikovat rizika pro finanční stabilitu České republiky pro nejbližší období na základě předchozího i očekávaného vývoje reálné ekonomiky a finančního systému.

Hlavními nástroji makroobezřetnostní politiky uplatňované v České republice jsou proticyklická kapitálová rezerva (CCyB), bezpečnostní kapitálová rezerva (CCoB) předepsaná všem bankám, kapitálová rezerva pro jiné systémově významné instituce (J-SVI) určená systémově významným bankám, horní hranice úvěrových ukazatelů LTV, DTI a DSTI předepsané všem poskytovatelům hypotečních úvěrů.

Proticyklická kapitálová rezerva (CCyB) – cílem tohoto nástroje je zvýšit odolnost bankovního sektoru vůči rizikům spojeným s výkyvy v úvěrové aktivitě. Díky této rezervě by měly být banky schopny poskytovat úvěry domácnostem a podnikům i v době recese či finanční nestability.

Kombinovaná kapitálová rezerva – součet bezpečnostní kapitálové rezervy (CCoB), proticyklické kapitálové rezervy (CCyB), kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika (KSR) a kapitálové rezervy pro jiné systémově významné instituce.

Ukazatel LTV (loan-to-value) – poměr mezi výší hypotečního úvěru a hodnotou zastavené nemovitosti.

Ukazatel  DTI (debt-to-income) – poměr výše celkového zadlužení žadatele o úvěr a výše jeho čistého ročního příjmu.

Ukazatel DSTI (debt-service-to-income) – výše měsíční splátky dluhu vůči čistému měsíčnímu příjmu žadatele.

Péče o finanční stabilitu je definována v zákoně č. 6/1993 Sb., o České národní bance, jako jeden z jejích klíčových cílů. Ten uvádí, že ČNB rozpoznává, sleduje a posuzuje rizika ohrožení stability finančního systému a v zájmu předcházení vzniku nebo snižování těchto rizik přispívá prostřednictvím svých pravomocí k odolnosti finančního systému a udržení finanční stability a vytváří tak makroobezřetnostní politiku.