ČNB vydala Zprávu o inflaci II/2017

S prognózou je konzistentní nárůst domácích tržních úrokových sazeb ve třetím čtvrtletí 2017 a poté i v průběhu příštího roku.
Inflace podle prognózy setrvá ve zbytku letošního roku v horní polovině tolerančního pásma. Poté se sníží k dvouprocentnímu cíli, v jehož těsné blízkosti se bude nacházet i na horizontu měnové politiky.
Růst české ekonomiky v letošním roce zrychlí na necelá tři procenta. Podobné tempo si domácí ekonomika udrží i v příštím roce.
Pokračující růst domácí ekonomiky se bude projevovat zesilováním napětí na trhu práce. Důsledkem toho bude další urychlení mzdové dynamiky.
Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako mírně proinflační. Budoucí zvyšování úrokových sazeb bude podmíněno vývojem všech klíčových makroekonomických veličin včetně kurzu koruny.
Česká národní banka je nadále připravena v případě potřeby zmírňovat možné nadměrné kurzové výkyvy svými nástroji.

Bankovní rada České národní banky na svém zasedání 10. května 2017 schválila letošní druhou Zprávu o inflaci. Tato zpráva je jednou ze základních součástí komunikace centrální banky s veřejností v režimu cílování inflace. Stěžejní částí Zprávy o inflaci je popis čtvrtletní makroekonomické prognózy ČNB. Ta představuje klíčový vstup pro rozhodování o měnové politice. Smyslem zveřejňování prognózy a jejích předpokladů je činit měnovou politiku co nejvíce transparentní, srozumitelnou, předvídatelnou, a proto důvěryhodnou. Zprávu o inflaci předkládá ČNB dvakrát ročně k projednání Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

Domácí inflace podle prognózy setrvá ve zbytku letošního roku v horní polovině tolerančního pásma. Začátkem příštího roku se pak sníží k dvouprocentnímu cíli, v jehož těsné blízkosti se bude nacházet i na horizontu měnové politiky, tedy ve druhém a třetím čtvrtletí příštího roku. Ke zvýšené inflaci letos přispívá nejen jádrová inflace, ale i vysoký růst cen potravin a pohonných hmot. Očekávané snížení inflace počátkem roku 2018 bude ovlivněno odezněním jednorázových faktorů z přelomu loňského a letošního roku. Přispěje k němu také oživení růstu produktivity práce, které zmírní aktuálně kulminující nákladové tlaky z domácí ekonomiky. Stejným směrem bude působit i obnovený protiinflační vliv dovozních cen v návaznosti na prognózované posílení kurzu koruny.

Růst české ekonomiky v letošním roce zrychlí na necelá tři procenta. Podobné tempo si domácí ekonomika udrží i v příštím roce. Zvyšování ekonomické aktivity bude taženo především robustním růstem spotřeby domácností a postupným oživením investic. Ekonomika bude těžit z dalšího zvyšování zahraniční poptávky. Pokračující růst domácí ekonomiky se bude projevovat zesilováním napětí na trhu práce. Důsledkem toho bude další urychlení mzdové dynamiky.

Prognóza předpokládá, že po dubnovém ukončení kurzového závazku zůstanou úrokové sazby ve druhém čtvrtletí na stávající úrovni. Následně je s prognózou konzistentní nárůst domácích tržních úrokových sazeb ve třetím čtvrtletí letošního roku a poté i v průběhu roku příštího. Zvyšování sazeb bude přitom zhruba do poloviny příštího roku výrazně brzděno aktuálně pokračujícím kvantitativním uvolňováním Evropské centrální banky. Kurz koruny v prognóze posiluje mimo jiné vlivem pokračující reálné konvergence české ekonomiky k zemím eurozóny. Ve směru posílení navíc v prognóze působí i kladný úrokový diferenciál vůči eurozóně a nákupy aktiv ze strany Evropské centrální banky v průběhu letošního roku. Prognóza kurzu ovšem nebere do úvahy, že jeho posílení může i v dalších čtvrtletích výrazně tlumeno takzvanou překoupeností trhu.

Bankovní rada České národní banky vyhodnotila rizika prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako mírně proinflační. Nejistotou prognózy zůstává zejména vývoj měnového kurzu. Ten může po dubnovém návratu do standardní podoby režimu řízeně plovoucího kurzu kolísat jedním i druhým směrem. Oproti prognóze se přitom může v průměru nacházet na slabších hodnotách vlivem chybějící protistrany pro uzavírání korunových pozic finančních investorů. Nejisté je také, nakolik fundamentální a setrvačné jsou aktuální inflační tlaky. Mezi nejistoty budoucího ekonomického vývoje se řadí rovněž domácí i zahraniční politická rizika.

Ukončení kurzového závazku bylo prvním krokem k postupnému návratu celkových měnových podmínek k normálu. Následné zvyšování úrokových sazeb bude podmíněno vývojem všech klíčových makroekonomických veličin včetně kurzu koruny. Česká národní banka je nadále připravena v případě potřeby zmírňovat možné nadměrné kurzové výkyvy svými nástroji.

Marek Zeman
ředitel odboru komunikace ČNB