(EBA/GL/2020/06)
Dne 29. května 2020 vydal Evropský orgán pro bankovnictví („EBA“) Obecné pokyny k poskytování a sledování úvěrů (EBA/GL/2020/06, externí odkaz), které specifikují vnitřní systémy správy a řízení a postupy a mechanismy stanovené v čl. 74 odst. 1 směrnice 2013/36/EU, požadavky na úvěrové riziko a riziko protistrany stanovené v čl. 79 této směrnice a požadavky týkající se posouzení úvěruschopnosti spotřebitele stanovené v kapitole 6 směrnice 2014/17/EU o hypotečních úvěrech (MCD) a čl. 8 směrnice 2008/48/ES o spotřebitelských úvěrech (CCD).
Tyto obecné pokyny se vztahují na instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 3 nařízení (EU) č. 575/2013. Pokud úvěr spadá do oblasti působnosti MCD, oddíl 5 se vztahuje na věřitele ve smyslu čl. 4 odst. 2 této směrnice, s výjimkou odstavce 93. Pokud úvěr spadá do oblasti působnosti CCD, oddíl 5 se vztahuje na věřitele ve smyslu čl. 3 písm. b) této směrnice, s výjimkou odstavce 93.
Plné znění Obecných pokynů k poskytování a sledování úvěrů (externí odkaz, pouze v angličtině) zahrnuje rovněž shrnutí, odůvodnění a doprovodné dokumenty (Executive Summary, Background and rationale, and Accompanying documents).
Tyto obecné pokyny se použijí od 30. června 2021, přičemž oddíly 5 a 6 se vztahují na úvěry a jiné pohledávky vzniklé po 30. červnu 2021. Oddíl 5 se vztahuje rovněž na úvěry a jiné pohledávky, které již existují k 30. červnu 2021, pokud byly jejich podmínky změněny po 30. červnu 2022 na základě specifického rozhodnutí o úvěru, a pokud jejich provedení vyžaduje novou úvěrovou smlouvu s dlužníkem nebo dodatek ke stávající smlouvě. Oddíl 7 se vztahuje na jakékoli ocenění, sledování a přecenění kolaterálu ve formě nemovitého a movitého majetku, vyjma finančního kolaterálu, které bylo provedeno po 30. červnu 2021. Oddíl 8 se vztahuje na všechny úvěrové facility vzniklé po 30. červnu 2021.
Obecné pokyny neobsahují taxativní výčet všech vhodných postupů ke splnění povinností dotčených subjektů. Na ověřování informací při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, které pokyny blíže nerozvádí, se vztahuje povinnost ověřovat informace poskytnuté spotřebitelem v souladu s požadavky uvedenými v § 84 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, čl. 20 odst. 1 MCD a stávající judikatuře[1]. Ověření informací poskytnutých spotřebitelem musí spočívat v proaktivní činnosti finanční instituce, a to způsobem přiměřeným situaci. Rozhodnutí finanční instituce o technice nebo hloubce ověření informací od spotřebitele musí být vůči ČNB obhajitelné a zpětně ověřitelné[2] (a to i včetně výjimečných případů předpokládaných obecnými pokyny, kdy není nutné informace ověřovat z toho důvodu, že na základě objektivních okolností lze mít o správnosti informací poskytnutých spotřebitelem jistotu).
S účinností ode dne použití těchto obecných pokynů se zrušují obecné pokyny k posouzení úvěruschopnosti (EBA/GL/2015/11).
Podle čl. 16 odst. 3 nařízení o zřízení EBA vynaloží příslušné orgány a finanční instituce veškeré úsilí, aby se těmito obecnými pokyny řídily. V této souvislosti ČNB oznámila EBA, že bude postupovat při výkonu dohledu v souladu s těmito pokyny.
[1] Viz například bod 27 a 28 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015-39 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018.
[2] Část II. bod 6 dohledového sdělení č. 1/2017 a část. 3. písm. c) body 5 a 6 dohledového benchmarku ČNB č. 3/2016.