Sdělení ČNB o obecných pokynech podle článku 17 a čl. 18 odst. 4 směrnice (EU) 2015/849 o hloubkové kontrole klienta a faktorech, které by úvěrové a finanční instituce měly vzít v úvahu při posuzování rizika praní peněz a financování terorismu souvisejícího s jednotlivými obchodními vztahy a příležitostnými transakcemi, kterými se zrušují a nahrazují obecné pokyny JC/2017/37[1]
(EBA/GL/2021/02)
Dne 1. března 2021 vydal Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) na základě zmocnění z čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (dále jen „nařízení o EBA“) obecné pokyny podle článku 17 a čl. 18 odst. 4 směrnice (EU) 2015/849 o hloubkové kontrole klienta a faktorech, které by úvěrové a finanční instituce měly vzít v úvahu při posuzování rizika praní peněz a financování terorismu souvisejícího s jednotlivými obchodními vztahy a příležitostnými transakcemi, kterými se zrušují a nahrazují obecné pokyny JC/2017/37 (dále jen „ obecné pokyny EBA/GL/2021/02“).
Podle čl. 16 odst. 3 nařízení o EBA musí příslušné orgány a účastníci finančního trhu vynaložit veškeré úsilí, aby se obecnými pokyny a doporučeními řídili. Česká národní banka potvrdila v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení o zřízení evropských orgánů dohledu, že se těmito pokyny hodlá řídit.
V návaznosti na přijetí směrnice (EU) 2015/849[2] (tzv. „4. AMLD“) byl nově kladen hlavní důraz na provádění opatření v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu na základě rizikově váženého přístupu[3], a to především při stanovení rozsahu provádění hloubkové kontroly klienta (tzv. „customer due diligence“[4]). Povinným osobám bylo uloženo, aby při své činnosti identifikovaly rizika spojená s konkrétním klientem, obchodem, obchodním vztahem či produktem, vyhodnocovaly tato rizika za účelem jejich důsledného pochopení a následně v návaznosti na identifikovaná rizika uplatňovaly odpovídající opatření. K zajištění jednotného výkladu a provádění ustanovení 4. AMLD týkající se hloubkové kontroly klienta vydaly evropské orgány dohledu obecné pokyny JC/2017/37. Tyto pokyny bylo potřeba v návaznosti na přijetí směrnice 2018/843[5] (5. AMLD) a nově identifikovaná rizika upravit a doplnit, což bylo učiněno v roce 2021 jejich revizí (obecné pokyny EBA/GL/2021/02). Revize zachovává v převážné části původní text, který částečně mění a doplňuje.
Pokyny se skládají ze dvou částí, obecné a zvláštní. V obecné části je úvodem zdůrazněno, že posouzení rizikovosti musí vycházet z vlastního hodnocení rizik instituce, přičemž pokyny obsahují seznam zdrojů informací, z nichž instituce musí nebo může při hodnocení vycházet. Pokyny dále obsahují demonstrativní výčet faktorů, k nimž by povinné osoby měly při hodnocení rizik přihlédnout (faktory spojené s klientem, s produktem/službou, s distribučním kanálem a geografické faktory). Na základě souhrnného posouzení identifikovaných faktorů a jejich vzájemného vážení povinná osoba stanoví rizikový profil klienta/obchodního vztahu a zváží potřebná navazující opatření. V obecné části byly revizí v roce 2021 doplněny kapitoly blíže upravující rizikové hodnocení prováděné povinnými osobami, části zabývající se využitím nových technologií k identifikaci a kontrole klienta a dále byly doplněny i specifické faktory k boji proti financování terorismu.
Zvláštní část pokynů je rozdělená podle jednotlivých finančních sektorů a zohledňuje specifické vlastnosti a rizika spojená s činností těchto sektorů (korespondenční banky, retailové banky, vydavatelé elektronických peněz, platební instituce, instituce poskytující služby v oblasti správy majetku - „wealth management“, poskytovatelé obchodního financování - „trade finance providers“, poskytovatelé životního pojištění, osoby poskytující investiční služby, subjekty kolektivního investování). V této části byly nově v roce 2021 doplněny kapitoly ke crowdfundingovým platformám, směnárnám, corporate finance a novým subjektům podle PSD 2 (AISP a PISP).
Pokyny jsou určeny úvěrovým a finančním institucím uvedeným v čl. 3 odst. 1 a čl. 3 odst. 2 směrnice (EU) 2015/849 a příslušným orgánům odpovědným za dohled nad dodržováním povinností v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu těmito institucemi.
Plné znění Společných obecných pokynů o zjednodušené a zesílené hloubkové kontrole klienta a faktorech, které by úvěrové a finanční instituce měly vzít do úvahy při posuzování rizika praní peněz a financování terorismu souvisejících s jednotlivými obchodními vztahy a příležitostnými transakcemi (externí odkaz, pouze v angličtině) zahrnuje rovněž prováděcí shrnutí, odůvodnění a doprovodné dokumenty (Executive Summary, Background and rationale, Accompanying documents).
ČNB oznámila, že bude při výkonu dohledu postupovat v souladu s těmito pokyny, a očekává, že finanční a úvěrové instituce vynaloží veškeré úsilí, aby se těmito pokyny řídily.
[1] Společné obecné pokyny o zjednodušené a zesílené kontrole klienta a faktorech, které by úvěrové a finanční instituce měly vzít do úvahy při posuzování rizika praní peněz a financování terorismu
[2] Směrnice EP a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu
[3] Rizikem se zde rozumí riziko zneužití instituce k legalizaci výnosů z trestné činnosti či financování terorismu.
[4] Pojem „customer due diligence“ zahrnuje dva procesy, které jsou v rámci české legislativy rozlišovány: identifikaci klienta (§ 7 a 8 zákona č. 253/2008 Sb.) a kontrolu klienta (§ 9 zákona č. 253/2008 Sb.).
[5] Směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU