Metodika posuzování kvalifikované účasti na osobách podléhajících dohledu ČNB

Obsah

Seznam zkratek a pojmů

I.    Úvod a účel materiálu

Nabývání a zvyšování kvalifikované účasti na některých osobách podléhajících dohledu ČNB nebo jejich ovládnutí (společně dále „nabytí kvalifikované účasti“)^[1] podléhá povinnosti nabyvatele žádat o předchozí souhlas ČNB nebo tuto skutečnost předem oznámit ČNB, případně povinnost osoby podléhající dohledu ČNB nabytí kvalifikované účasti oznámit ČNB ex post. Cílem tohoto materiálu je upozornit na povinnosti související s nabytím kvalifikované účasti na některých osobách podléhajících dohledu ČNB a zároveň předcházet případným nejasnostem při výkladu příslušných ustanovení právních předpisů. Účelem materiálu je rovněž poskytnout účastníkům trhu informace o standardním postupu ČNB při posuzování kvalifikovaných účastí na vybraných osobách podléhajících dohledu ČNB.

Režim předchozího posuzování kvalifikovaných účastí se vztahuje na nabytí kvalifikované účasti zejména na následujících typech osob podléhajících dohledu ČNB:

• banky,
• spořitelní a úvěrní družstva (družstevní záložny),
• obchodníci s cennými papíry,
• investiční společnosti,
• samosprávné investiční fondy,
• hlavní administrátoři,
• centrální depozitáři cenných papírů,
• pojišťovny,
• zajišťovny,
• penzijní společnosti,
• organizátoři regulovaného trhu a
• ústřední protistrany

(dále také „regulované osoby kategorie I“).

U některých osob podléhajících dohledu ČNB je nutné, v případě záměru nabýt na nich kvalifikovanou účast, oznámit tento záměr ČNB předem, nicméně proces posuzování kvalifikované účasti je oproti regulovaným osobám kategorie I odlišný; ze strany ČNB nemusí nutně docházet k posuzování všech v této metodice vyjmenovaných kritérií kvalifikované účasti, nebo k posuzování kvalifikované účasti ve formálním správním řízení. Tento materiál je proto pro tyto osoby relevantní pouze v tom rozsahu, ve kterém posuzování kvalifikované účasti předpokládají právní předpisy. Jde o nabytí kvalifikované účasti zejména na následujících osobách podléhajících dohledu ČNB:

• platební instituce a
• instituce elektronických peněz

(dále také „regulované osoby kategorie II“).

V případě dalších osob podléhajících dohledu ČNB nemusí být povinností nabyvatele kvalifikované účasti žádat předem o souhlas ČNB, resp. tento záměr předem oznámit. V takovém případě je však daná osoba podléhající dohledu ČNB povinna příslušné nabytí kvalifikované účasti oznámit ČNB bez zbytečného odkladu po nabytí kvalifikované účasti. Tento materiál se proto rovněž uplatní v těch aspektech, které jsou u dalších regulovaných osob relevantní (např. metodika určení, zda kvalifikovaná účast existuje, nikoliv ale proces žádosti o schválení kvalifikované účasti). Jde o nabytí účasti zejména na následujících osobách podléhajících dohledu ČNB:

• investiční zprostředkovatelé,
• finanční holdingové osoby a smíšené finanční holdingové osoby,
• provozovatelé vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání,
• provozovatelé platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
• poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu,
• vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu a
• poskytovatelé služby dynamické směny měn

(dále také „regulované osoby kategorie III“).

Tento materiál se dále v dílčích aspektech použije i na další osoby podléhající dohledu ČNB, u kterých je kvalifikovaná účast nebo další instituty zde popsané alespoň nějakým způsobem v zákoně nebo v nařízení Evropské unie upravena, např.

• u vázaných zástupců nebo nucených správců podle ZPKT je významná definice kvalifikované účasti,
• část k jednání ve shodě je významná také u některých osob podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů z pohledu posuzování jejich ovládající osoby, nebo
• při posuzování skutečného majitele směnárníka podle zákona č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, ve znění pozdějších předpisů.

Závěry metodiky mohou být relevantní také pro řízení o udělení licence či povolení k činnosti. V těchto řízeních se typicky také posuzují osoby s kvalifikovanou účastí na žadateli o licenci nebo o povolení k činnosti.

Tento materiál je materiálem výkladovým, není právním předpisem a neobsahuje a ani nemůže obsahovat úplný výčet skutečností, které ČNB při posuzování kvalifikovaných účastí může brát v úvahu. Rozhodující je vždy znění právních předpisů.

II.    Působnost, relevantní právní předpisy a výkladové materiály

Relevantní tuzemské právní předpisy

Obecné předpisy

• SŘ
• ZSP
• OZ
• ZOK

Sektorové předpisy

• Banky – ZoB, vyhláška č. 355/2020 Sb.
• Družstevní záložny – ZSÚD, vyhláška č. 355/2020 Sb.
• Obchodníci s cennými papíry, investiční zprostředkovatelé – ZPKT
• Investiční společnosti a investiční fondy – ZISIF, vyhláška č. 247/2013 Sb.
• Pojišťovny a zajišťovny – ZPoj, vyhláška č. 307/2016 Sb.
• Penzijní společnosti – ZDPS, vyhláška č. 199/2020 Sb.
• Organizátoři regulovaného trhu – ZPKT, vyhláška č. 309/2017 Sb.
• Poskytovatelé platebních služeb podle ZPS – ZPS, vyhláška č. 1/2022 Sb.

Relevantní evropské předpisy

• CRD, CRR, MiFID II, AIFMD, UCITS, Solventnost II, EMIR, IFR, CSDR
• TD
• Účetní směrnice
• Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1946

Obecné pokyny

Dne 20. prosince 2016 vydaly EBA, EIOPA a ESMA společné obecné pokyny k obezřetnostnímu posuzování nabývání nebo zvyšování kvalifikovaných účastí ve finančním sektoru. Tento materiál je proto potřeba číst společně s obecnými pokyny.

Působnost obecných pokynů pokrývá sektor úvěrových institucí, sektor pojišťoven a zajišťoven, sektor upravený nařízením EMIR a sektor investičních služeb. Na sektor investičních společností, fondů a hlavních administrátorů (dále jen „sektor kolektivního investování“) ani na sektor penzijního spoření se proto obecné pokyny bez dalšího nepoužijí. ČNB však i v rámci sektoru kolektivního investování a sektoru penzijního spoření analogicky uplatňuje pravidla obecných pokynů.^[2] Stejný závěr platí i o dalších sektorech v rozsahu, ve kterém jsou uvedená pravidla pro daný sektor relevantní (tj. regulované osoby kategorie II a III). Pravidla obecných pokynů tak ČNB ve své aplikační praxi uplatňuje ve vztahu ke všem sektorům, nad kterými vykonává dohled a u nichž jsou relevantní.

III.    Pojem „kvalifikovaná účast“

Cílem právní úpravy posuzování kvalifikované účasti na některých osobách podléhajících dohledu ČNB je zajistit, aby účast na těchto osobách, resp. na osobách v rámci podnikatelských seskupení, jejíchž součástí je i osoba podléhající dohledu ČNB, nabývaly pouze vhodné osoby, a nedošlo tak k ohrožení bezpečného fungování finančního trhu.

Pojem kvalifikovaná účast je vymezen v jednotlivých sektorových zákonech a obvykle vychází z unijních předpisů. Až na dílčí výjimky je pojem kvalifikované účasti vymezen v rozsahu působnosti tohoto materiálu obdobně pro všechny sektory, nad kterými ČNB vykonává dohled.

Kvalifikovanou účastí se obecně rozumí přímý nebo nepřímý podíl osoby^[3],[4] na základním kapitálu nebo hlasovacích právech osoby podléhající dohledu ČNB (dále jen „regulovaná osoba“) nebo jejich součet, pokud takový podíl či součet podílů představuje alespoň 10 % nebo umožňuje uplatňovat významný vliv na její řízení. Podíly, které drží osoby jednající ve shodě (srov. kapitolu IV. část G), se pro účely výpočtu kvalifikované účasti sčítají. Kvalifikovanou účastí bude každá z následujících možností:

Přímý podíl dosahující alespoň 10 %:

1. přímý podíl na základním kapitálu regulované osoby ve výši alespoň 10 %,
2. přímý podíl na hlasovacích právech regulované osoby ve výši alespoň 10 %,
3. přímý podíl na základním kapitálu a přímý podíl na hlasovacích právech regulované osoby, jejichž součet je ve výši alespoň 10 %, a to v případech, pokud je podíl na základním kapitálu představován jinými nástroji než podíl na hlasovacích právech.^[5]

Nepřímý podíl nebo kombinace přímého a nepřímého podílu dosahující alespoň 10 %:

1. nepřímý podíl na základním kapitálu regulované osoby ve výši alespoň 10 %,
2. nepřímý podíl na hlasovacích právech regulované osoby ve výši alespoň 10 %,
3. nepřímý podíl na základním kapitálu a nepřímý podíl na hlasovacích právech regulované osoby, jejichž součet je ve výši alespoň 10 %, a to v případech, pokud je podíl na základním kapitálu představován jinými nástroji než podíl na hlasovacích právech,^[6]
4. součet přímého a nepřímého podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech regulované osoby ve výši alespoň 10 %, a to v případech, pokud je podíl na základním kapitálu představován jinými nástroji než podíl na hlasovacích právech.

Jiná možnost významného vlivu na řízení regulované osoby:^[7]

1. přímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech regulované osoby nižší než 10 %, který však umožnuje uplatňovat významný vliv na její řízení,
2. nepřímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech regulované osoby nižší než 10 %, který však umožnuje uplatňovat významný vliv na její řízení,
3. součet přímého a nepřímého podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech regulované osoby nižší než 10 %, který však umožnuje uplatňovat významný vliv na její řízení.

Kvantitativní a kvalitativní prahy

Posuzování podléhá nabytí kvalifikované účasti na regulovaných osobách kategorie I a II, které dosáhne nebo překročí stanovené prahy.

Kvantitativní prahy odpovídají podílům na regulované osobě ve výši 10 %, 20 %, 30 % a 50 %.

Kvalitativní prahy odpovídají:

• možnosti uplatňovat významný vliv na řízení regulované osoby na základě podílu na regulované osobě, který nedosahuje 10 %, nebo
• ovládání regulované osoby.^[8]

Existenci ovládání dovozuje ČNB při posuzování kvalifikované účasti v případě vztahu, který naplňuje definiční znaky kontroly podle čl. 4 odst. 1 bod 37 CRR, která je vymezena jako vztah mateřského a dceřiného podniku podle čl. 22 účetní směrnice, resp. IFRS 10, nebo podobný vztah mezi jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobou a podnikem, tam, kde to sektorové zákony požadují. Subsidiárně bude vztah mateřského a dceřiného podniku vykládán s ohledem na definiční znaky ovládání uvedené v § 74 a násl. ZOK. Např. při posouzení, zda existuje vztah mateřského a dceřiného podniku podle čl. 22 odst. 1 písm. b) a c) účetní směrnice, bude mít ČNB za to, že tento vztah existuje v případě, že jsou mj. naplněny domněnky ovládání dle ZOK.

Specifickým případem je otázka, jak určit rozhodnou výši podílu na hlasovacích právech v případech, kdy oprávněná osoba disponuje různým podílem hlasovacích práv v závislosti na tom, o jaké hlasování na valné hromadě se jedná.^[9] ČNB bude takové situace posuzovat případ od případu, typicky bude v takové situaci nutné, aby nabyvatel disponoval souhlasem s nejvyšším kvantitativním prahem kvalifikované účasti ve vztahu k maximální možné výši kvalifikované účasti v jeho držení.

Výše uvedené aspekty kvalifikované účasti jsou detailněji popsány v kapitole IV. této metodiky.

IV.    Jednotlivé formy kvalifikované účasti

A.    Přímý podíl

Přímým podílem pro účely posuzování kvalifikované účasti na regulované osobě disponuje osoba, která podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech regulované osoby drží přímo (nikoli prostřednictvím jiné osoby). V nejtypičtějších případech se bude jednat o společníka, nejčastěji akcionáře regulované osoby. Může také jít o osobu, která není společníkem regulované osoby, nicméně které lze přičítat hlasovací práva na základě pravidel TD, resp. tuzemské právní úpravy implementující TD. S výjimkou pravidel TD, ke kterým jsou některá východiska blíže popsána níže, se ČNB v praxi při aplikaci kritéria přímého podílu nesetkává s výkladovými problémy.

B.    Nepřímý podíl (podíl držený prostřednictvím další osoby)

K nabytí kvalifikované účasti může dojít prostřednictvím nepřímého podílu, tedy podílu drženého prostřednictvím další osoby.

Změny korporátní struktury, které nepředstavují nabytí kvalifikované účasti

Regulované osoby mají zpravidla povinnost průběžně dodržovat podmínky pro udělení licence nebo povolení k činnosti, včetně průhlednosti a nezávadnosti původu finančních zdrojů, a zpravidla informovat ČNB o případných změnách ve skutečnostech, na základě kterých jim byly licence nebo povolení uděleny.^[10] Dojde-li proto ke změnám v rámci korporátní struktury, které samy o sobě nepředstavují nabytí kvalifikované účasti, ale v souvislosti s nimi regulovaná osoba získá nebo má získat nové významné finanční zdroje^[11] nebo jde o jinou změnu skutečností, na základě kterých byla udělena licence nebo povolení k činnosti, regulovaná osoba je povinna o takové změně zpravidla informovat ČNB v souladu s příslušnými sektorovými předpisy.

ČNB je oprávněna v rámci své průběžné dohledové činnosti vyhodnotit plnění předpokladů pro udělení licence či povolení a v případě jejich neplnění zasáhnout. Vyhodnocení lze očekávat zejména v případech, kdy nabyvatel získává podíl na osobě, která regulovanou osobu ovládá, přičemž tato osoba je holdingovou osobou, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, nabytí podílu je spojeno s novými finančními zdroji pro regulovanou osobu a současně takové nabytí nepředstavuje získání přímého ani nepřímého podílu na regulované osobě.

C.   Přičítání hlasovacích práv podle TD

Evropská legislativa a navazující tuzemské sektorové předpisy při vymezení kvalifikované účasti odkazují také na případy disponování s hlasovacími právy vymezené v čl. 9 a 10 TD,^[12] kdy hlasovacími právy disponuje osoba, která není jejich formálním vlastníkem (např. z důvodu, že odpovídající cenné papíry osoba přijala jako zajištění, nebo že je spravuje pro zákazníka v rámci poskytování investiční služby obhospodařování majetku zákazníka). Národní podoba transpozice TD je relevantní pro všechny regulované osoby kategorie I.

Pro účely tohoto materiálu označujeme tuto formu podílu jako podíl podle TD (prakticky může jít o přímý i nepřímý podíl). Do kvalifikované účasti osoby A na regulované osobě se v souladu s režimem podílu podle TD započítávají hlasovací práva vyplývající z investičních nástrojů nebo podílů na základním kapitálu (dále jen „nástrojů“),

1. kterými disponuje osoba B, pokud s osobou A jedná ve shodě,
2. která má osoba A možnost dočasně vykonávat na základě úplatné smlouvy nebo za protiplnění,
3. které byly osobě A poskytnuty jako zajištění, pokud osoba A deklaruje, že bude tato hlasovací práva vykonávat,
4. ke kterým má osoba A doživotní užívací právo,
5. které osoba A spravuje, obhospodařuje nebo jsou u ní uloženy, jestliže jí nebyly vlastníkem (osobou B) uděleny zvláštní pokyny týkající se hlasování,
6. která má možnost vykonávat osoba B svým jménem na účet osoby A,
7. která osoba A vykonává na základě plné moci, může-li tato práva vykonávat podle svého uvážení a jestliže jí nebyly zmocnitelem (osobou B) uděleny žádné zvláštní pokyny týkající se hlasování.

Konkrétní skutková situace přitom může současně naplnit znaky více z těchto kategorií - např. obhospodařování nástrojů zákazníka podle písmene e) může současně probíhat na základě plné moci podle písmene g).

Ad a) Hlasovací práva osoby jednající s osobou A ve shodě [čl. 10 písm. a) TD]

Jednáním ve shodě se zabývá samostatná část G níže.

Ad b) Hlasovací práva, která může osoba A vykonávat na základě úplatné smlouvy nebo za protiplnění [čl. 10 písm. b) TD]

Uvedené pravidlo dopadá na jakékoliv případy, kdy skutečný vlastník podílu umožní jiné osobě vykonávat hlasovací práva s jeho podílem spojená (případně samotná hlasovací práva) dočasně za úplatu nebo jiné protiplnění. V těchto případech se za držitele podílu bude považovat jak skutečný vlastník podílu, tak osoba, která je oprávněna hlasovací práva vykonávat. Za jiné protiplnění lze považovat jakékoliv plnění, ke kterému je tato jiná osoba zavázaná (např. poskytnutí jiných cenných papírů, výkon určité činnosti).

Ad c) Hlasovací práva vyplývající z nástrojů, které byly osobě A poskytnuty jako zajištění [čl. 10 písm. c) TD]

Podle tohoto pravidla se hlasovací práva vyplývající z nástrojů přijatých jako zajištění nezapočítávají do podílu příjemce zajištění, a to ani v případě zajištění formou dočasného převodu vlastnického práva k těmto nástrojům. Příjemce zajištění proto není povinen žádat o souhlas k nabytí kvalifikované účasti. Držitelem kvalifikované účasti zůstává v těchto případech poskytovatel zajištění.

Výjimkou z výše uvedeného jsou případy, kdy příjemce zajištění uveřejní prohlášení, že hlasovací práva bude vykonávat. Další výjimkou jsou případy, kdy příjemce zajištění má možnost hlasovací práva spojená s předmětem zajištění vykonávat, tj. důvodem nabytí hlasovacích práv není pouze zajištění dluhu, ale i převod hlasovacích práv. V takovém případě se jedná o běžné nabytí hlasovacích práv. Není přitom důležité, zda tato hlasovací práva skutečně vykonává.

Ad d) Hlasovací práva, ke kterým má osoba A doživotní užívací právo [čl. 10 písm. d) TD]

V rozhodovací praxi se ČNB s aplikací tohoto pravidla ještě nesetkala. Nelze však bez dalšího výkladem a contrario dovozovat, že užívací právo k hlasovacím právům, které není doživotní, nemůže zakládat kvalifikovanou účast (viz ostatní kategorie).

Ad e) Hlasovací práva spojená s nástroji, které osoba A spravuje, obhospodařuje nebo jsou u ní uloženy [čl. 10 písm. f) a obdobně čl. 9 odst. 4 TD]

Tato kategorie podílu podle TD se typicky bude týkat obchodníků s cennými papíry, kteří zákazníkům poskytují investiční službu obhospodařování majetku (portfolio management) nebo úschovy a správy investičních nástrojů, příp. také obhospodařovatelů investičních fondů a penzijních společností. Nelze však vyloučit také ani např. advokátní nebo notářské úschovy cenných papírů. Obecně tedy půjde zejm. o smluvní vztahy typu smlouvy o úschově, správě, uložení nebo obhospodařování cenných papírů.

Hlasovací práva spojená s nástroji, které daná osoba spravuje, obhospodařuje nebo jsou u ní uloženy (dále jen „správce“), se pro účely výpočtu kvalifikované účasti správce na regulované osobě započítávají v případě, že (a) správce je oprávněn hlasovací práva s nimi spojená vykonávat a (b) vlastník nástrojů správci neudělil zvláštní pokyny týkající se hlasování. Podmínkou pro nezapočítávání podílů správce na hlasovacích právech regulované osoby je tedy skutečnost, že mu vlastník nástrojů včas (předem) udělil dostatečně určité pokyny (např. písemný příkaz, plnou moc), a že nejde o výkon hlasovacích práv správcem na základě vlastního uvážení. ČNB v takových případech očekává, že správce bude schopen příslušné pokyny vlastníka doložit, případně správce bude schopen (např. v době, kdy se žádná valná hromada regulované osoby nekoná) doložit svůj smluvní závazek nevykonávat hlasovací práva jinak než na pokyn vlastníka (nebo i jiné osoby oprávněné jednak za vlastníka určené osoby, které by se pak účast přičítala podle jiných ustanovení). Za držitele podílu může být považován zároveň vlastník i správce, srov. kategorii podle písmene f).

Za „zvláštní pokyn týkající se hlasování“ ČNB považuje pouze dostatečně určitý pokyn, jak hlasovat ohledně konkrétního bodu nebo otázky projednávané na valné hromadě nebo jiném obdobném nejvyšším orgánu.

Případná pravidla obsažena v dohodnuté investiční strategii, statutu investičního fondu a srovnatelných dokumentech, která obecně určují, jak má správce, obhospodařovatel nebo uschovatel s hlasovacími právy nakládat, přičemž ten si však zachovává vlastní uvážení při jejich výkonu, za „zvláštní pokyny týkající se hlasování“ ČNB nepovažuje. Za „zvláštní pokyn týkající se hlasování“, nelze považovat ani např. závazek obchodníka s cennými papíry vykonávat hlasovací práva v souladu s principem udržitelnosti, jelikož takové obecné pravidlo ponechává správci určitou míru diskrece při jeho naplňování.^[13]

Ad f)   Hlasovací práva, která má možnost svým jménem na účet osoby A vykonávat osoba B [čl. 10 písm. g) TD]

Podle tohoto pravidla se při posuzování výše podílu osoby započítávají i ta hlasovací práva, která na účet této osoby vykonává vlastním jménem osoba B. Typicky do této kategorie spadají komisionářské smlouvy o správě cenných papírů – komisionář (osoba B) sice formálně vystupuje jako společník dané regulované osoby, nicméně skutečným vlastníkem zůstává komitent (osoba A). Hlasovací práva, která vykonává komisionář, se tak budou započítávat pro účely posuzování kvalifikované účasti komitenta.

Pokud jde o osobu, která svým jménem na účet osoby A vykonává hlasovací práva (komisionář), té se hlasovací práva pro účely posuzování kvalifikované účasti nebudou započítávat pouze v případech, kdy hlasovací práva vykonává na základě dostatečně určitých pokynů komitenta [analogicky k písm. e) výše]. V ostatních případech se hlasovací práva pro účely posuzování kvalifikované účasti započítají také komisionáři.

Ad g) Hlasovací práva, která osoba A vykonává na základě plné moci [čl. 10 písm. h) TD]

Uvedené pravidlo směruje na případy, kdy je typicky akcionář nebo jiný společník regulované osoby zastoupen na valné hromadě jinou osobou na základě plné moci (může jít např. o tzv. poradce pro hlasování, angl. „proxy advisor“). Pokud tato plná moc opravňuje zmocněnce vykonávat hlasovací práva podle vlastního uvážení, taková hlasovací práva se budou zohledňovat pro posuzování kvalifikované účasti zmocněnce (osoby A) na regulované osobě. Pokud naopak plná moc předpokládá, že zmocněnec bude na valné hromadě plnit dostatečně určité příkazy nebo pokyny zmocnitele, považuje se za držitele účasti, která při překročení kvantitativních nebo kvalitativních prahů může vést k nabytí kvalifikované účasti, pouze zmocnitel. ČNB tuto otázku posuzuje srovnatelně jako v případě zvláštních pokynů týkajících se hlasování podle písm. e) výše.

Další aspekty režimu podílů podle TD

V souvislosti s režimem podílů podle TD vyvstávají další otázky. Některé z nich považujeme za potřebné zmínit v této metodice.

Za prvé, s ohledem na povinnost eurokonformního výkladu relevantních ustanovení a možnost dovodit v některých případech přímý účinek TD ve prospěch žadatele o posouzení kvalifikované účasti i s ohledem na zájem na konzistentním uplatňování pravidel posuzování kvalifikované účasti, bude ČNB při aplikaci případných nekonzistentních nebo nepřesně transponovaných ustanovení jednotlivých tuzemských předpisů vycházet primárně z cílů a účelů evropské legislativy. Případné rozpory bude ČNB v mezích eurokonfomního výkladu české legislativy řešit s ohledem na tato východiska.^[14]

Za druhé, úprava kvalifikovaných účastí v ZISIF i v ZDPS ke dni vydání tohoto materiálu obsahuje odkazy na neaktuální ustanovení upravující podíl podle TD v rámci ZPKT. Jde o zjevnou chybu, kdy o smyslu odkazu není pochyb. Pro oba sektory (ZISIF i ZDPS) se proto i nadále uplatní obdobná pravidla jako v sektoru obchodníků s cennými papíry.

Za třetí, na tuzemskou úpravu přičítání podílů podle TD neodkazuje ZSÚD ani předpisy upravující činnost některých regulovaných osob kategorie II a III. ČNB však upozorňuje na to, že řadu konkrétních podob podílů zahrnutelných do jedné z kategorie podílů podle TD lze považovat i za přímý podíl, případně nepřímý podíl držený prostřednictvím další osoby. Také na tyto regulované osoby se navíc zpravidla vztahuje povinnost průběžně dodržovat podmínku průhlednosti a nezávadnosti původu finančních zdrojů. ČNB bude proto i k posuzování kvalifikovaných účastí na těchto regulovaných osobách postupovat v mezích tuzemské legislativy srovnatelně jako v případě dalších sektorů.

D.   Kvalifikovaná účast nabývaná do investičního fondu

Povinnosti obhospodařovatele a příp. samotného investičního fondu v případech, kdy kvalifikovanou účast na regulované osobě nabývá investiční fond, lze shrnout následovně:

• Obhospodařovatel investičního fondu (v jakékoliv formě, tj. a.s., podílový fond atd.) je vždy povinen žádat o souhlas k nabytí kvalifikované účasti, pokud se kvalifikovaná účast nabývá do majetku investičního fondu, který obhospodařuje. Tento závěr se týká investiční společnosti i samosprávného investičního fondu. Výše podílu obhospodařovatele se určí podle výše podílů, které jsou v majetku všech investičních fondů, které obhospodařuje. O souhlas s nabytím kvalifikované účasti jsou zásadně povinny žádat i osoby ovládající obhospodařovatele investičních fondů.^[15]
• Nesamosprávný investiční fond s právní osobností je vždy povinen žádat o souhlas k nabytí kvalifikované účasti, pokud jde o nabytí účasti do majetku takového fondu. Tuto povinnost má souběžně s povinností obhospodařovatele v předchozí odrážce.
• Podílníci podílového fondu (a samozřejmě ani podílový fond samotný) nejsou povinni žádat o souhlas k nabytí kvalifikované účasti, pokud se kvalifikovaná účast nabývá do podílového fondu.
• Investiční fond typu SICAV (s proměnným základním kapitálem) vydává vedle zakladatelských akcií spojených s podílem na základním zapisovaném kapitálu také investiční akcie. Pokud stanovy investičního fondu SICAV nestanoví jinak, s investičními akciemi není spojeno hlasovací právo. V případech, kdy se s investičními akciemi nepojí podle stanov hlasovací právo, se při výpočtu kvalifikované účasti přihlíží jen k akciím zakladatelským. To platí i v případech, kdy zákon vyžaduje hlasování na valné hromadě podle druhů akcií a vlastníci investičních akcií pak dočasně nabydou hlasovací právo a hlasují odděleně od vlastníků zakladatelských akcií.

E.   Výjimky ze započítávání podílů

Některé formy přímého a nepřímého podílu, resp. jejich vzájemné kombinace, jsou vyloučeny z povinnosti započítávání pro účely posuzování kvalifikované účasti. V případech, kdy tuzemská legislativa není v implementaci těchto výjimek úplná nebo konzistentní, je potřeba posoudit existenci nebo obsah příslušné výjimky s ohledem na možný přímý účinek evropské legislativy, resp. také s přihlédnutím k eurokonformnímu výkladu. Výjimky ze započítávání podílů jsou tyto případy:

a) Ovládající osoby obhospodařovatelů investičních fondů (čl. 12 odst. 4 TD)

Podle uvedeného pravidla není ovládající osoba obhospodařovatele standardního (UCITS) fondu povinna do svého podílu na regulované osobě započítávat hlasovací práva, která jsou spojena s majetkem v investičním fondu, který obhospodařuje jí ovládaný obhospodařovatel. Výjimku lze použít pouze za předpokladu, že ovládající osoba obhospodařovatele žádným způsobem nezasahuje do výkonu těchto hlasovacích práv a současně musí:

• předem informovat ČNB o obhospodařovateli a jeho příslušném orgánu dohledu, a
• zaslat ČNB prohlášení o nezasahování do hlasovacích práv vykonávaných obhospodařovatelem.^[16]

ČNB je současně oprávněna od ovládající osoby vyžadovat doložení tvrzení, dle kterého tato osoba do výkonu hlasovacích práv skutečně nezasahuje. V případech, kdy je ovládající osoba podílníkem podílového fondu obhospodařovaného ovládající osobou, musí být rovněž schopna na výzvu ČNB doložit, že její vztah s obhospodařovatelem je obdobný vztahům obhospodařovatele s jinými podílníky. Není-li ovládající osoba schopna všechny tyto podmínky splnit, budou se podíly na regulovaných osobách v investičních fondech započítávat i pro účely posuzování její kvalifikované účasti.

Co se týče časového aspektu notifikace výjimky, v návaznosti na národní transpoziční úpravu lze oznámit notifikaci výjimky také ex-post, neboť se váže až na prohlášení o nezasahování do hlasovacích práv vykonávaných obhospodařovatelem, a tedy i na nabytí majetku, z něhož plyne příslušný podíl na hlasovacích právech.^[17] Co se týče splnění podmínky notifikace „bez zbytečného odkladu“ při uplatnění výjimky, ČNB rozumí touto lhůtou v kontextu kvalifikované účasti na regulované osobě kategorie I nanejvýš několik pracovních dnů. V případě notifikace subjektem působícím přeshraničně je využití výjimky ve lhůtě do pěti pracovních dnů zpravidla splněna podmínka „bez zbytečného odkladu“.

Tuto výjimku mohou v ČR využít vzhledem k úpravě v tuzemských sektorových předpisech, která je širší oproti úpravě v transparenční směrnici, ovládající osoby obhospodařovatelů všech druhů investičních fondů a dále také ovládající osoby obhospodařovatelů takových investičních fondů, které mají sídlo mimo EHS.^[18] Pro ovládající osoby penzijních společností tato výjimka není aplikovatelná.

b) Ovládající osoby obchodníků s cennými papíry (čl. 12 odst. 5 TD)

Ovládající osoba obchodníka s cennými papíry má při splnění obdobných pravidel, jako ovládající osoby obhospodařovatelů standardních fondů (jde především o povinnost informování ČNB a povinnost doložit na výzvu ČNB předmětné skutečnosti, viz výše), nárok na obdobnou výjimku ze započítávání podílů nacházejících se v majetku zákazníka a spravovaných ovládaným obchodníkem s cennými papíry. Výjimku může ovládající osoba využít pouze, pokud hlasovací práva vykonává obchodník s cennými papíry na pokyn zákazníka, nebo pokud sama nezasahuje do výkonu hlasovacích práv obchodníkem s cennými papíry.^[19]

c) Výjimka pro podíly držené v souvislosti s umisťováním nebo upisováním cenných papírů (čl. 27 CRD V, čl. 11 odst. 1 MiFID II, čl. 63 Solventnost II)

Podle tohoto pravidla se do výpočtu kvalifikované účasti na úvěrové instituci, obchodníkovi s cennými papíry a pojišťovně nezapočítávají podíly, které se vztahují k cenným papírům, které má banka, obchodník s cennými papíry nebo pojišťovna ve své moci v přímé souvislosti s upisováním nebo umísťováním cenných papírů příslušné regulované osoby. Podmínkou je, aby tato banka, pojišťovna nebo obchodník s cennými papíry hlasovací práva nevykonávali ani jinak nezasahovali do řízení příslušné regulované osoby. Taktéž musí cenné papíry zcizit do jednoho roku ode dne nabytí, jinak se příslušné podíly budou započítávat do kvalifikované účasti banky, pojišťovny nebo obchodníka s cennými papíry na příslušné regulované osobě.

Uvedená výjimka se nepoužije na umisťování nebo upisování cenných papírů vydaných osobami ve fondovém a penzijním sektoru.

d) Výjimka pro zúčtování a vypořádání obchodů s investičními nástroji (čl. 9 odst. 4 TD)

Podíly na regulované osobě spojené s investičními nástroji nabytými osobou pouze za účelem zúčtování nebo vypořádání obchodu s těmito cennými papíry do kvalifikované účastí příslušné osoby nezapočítávají. Podmínkou je, aby k vypořádání došlo ve vypořádacím cyklu nikoliv delším než tři pracovní dny.

e) Výjimka pro programy stabilizace (čl. 9 odst. 6a TD)

Do podílu na regulované osobě se nezapočítávají podíly nabyté při cenové stabilizaci investičního nástroje v souladu s čl. 5 odst. 4 MAR, tedy zejména za podmínky, že tyto činnosti jsou prováděny s nezbytnou transparentností a jsou zveřejňovány informace týkající se stabilizace. ČNB bude danou výjimku uplatňovat na základě přímého účinku evropských směrnic a povinnosti eurokonformního výkladu vůči všem relevantním sektorům vyjma sektoru penzijních společností.

f) Výjimka pro členky Evropského systému centrálních bank (ESCB) (čl. 11 TD)

Centrální banky ESCB mají podle čl. 11 TD určité výjimky, pokud podíly na regulovaných osobách nabývají v rámci výkonu měnové politiky.

F.    Významný vliv na řízení

ČNB při posuzování, zda je naplněn znak významného vlivu, vychází z čl. 5 obecných pokynů (ty pro označení významného vlivu používají pojmu „podstatný vliv“),^[20] který obsahuje neuzavřený výčet faktorů, které je potřeba při tomto posuzování zohlednit.

Podstatné přitom je, že postačuje, aby nabyvatel disponoval možností uplatňovat významný vliv, a není proto důležité, zda významný vliv na řízení regulované osoby skutečně uplatňuje.

Pro nabytí kvalifikované účasti prostřednictvím nabytí, resp. uplatňování významného vlivu je nezbytné, aby nabyvatel disponoval alespoň minimálním přímým nebo nepřímým podílem na regulované osobě.^[21] U osob, které nedisponují žádným podílem na regulované osobě (např. její věřitelé), nelze kvalifikovanou účast prostřednictvím významného vlivu dovodit.^[22]

S ohledem na kritéria uvedená v obecných pokynech ČNB vychází při posuzování existence významného vlivu z následujících předpokladů:

• Významným vlivem se rozumí takový vliv na řízení nebo provozování regulované osoby, jenž není pouze jednorázový nebo nahodilý. Zároveň se jedná o vliv srovnatelný s vlivem, který by měla osoba s přímým, případně prostřednictvím vztahu ovládání zprostředkovaným, podílem alespoň 10 % na kapitálu nebo hlasovacích právech regulované osoby. Významný vliv tak bude typicky konstatován v situaci, kdy je schopna osoba navzdory svému nízkému podílu prosazovat z důvodu roztříštěné vlastnické struktury svoji vůli v regulované osobě.
• Znak významného vlivu směruje primárně (nikoliv výlučně) na jiný způsob uplatňování vlivu než prostřednictvím hlasování na valné hromadě. Pro případy vlivu prostřednictvím hlasování na valné hromadě slouží především kvantitativní práh kvalifikované účasti.
• O významný vliv se může jednat zejména v případech, kdy osoba držící nebo nabývající podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech:
  • má možnost jmenovat člena vedoucího orgánu (představenstva, dozorčí rady nebo správní rady) regulované osoby,
  • má na regulovanou osobu smluvní, hospodářské, příp. i osobní nebo méně formální vazby, které fakticky k vlivu vedou,
  • poskytuje regulované osobě zdroje (např. financování, licence a know-how atd.), přičemž změna nebo ukončení jejich poskytování by regulovanou osobu podstatně ovlivnilo ve výkonu podnikatelské činnosti,

G.   Jednání ve shodě

Otázka jednání ve shodě je z pohledu obezřetnostního posuzování kvalifikovaných účastí významná při určení, zda došlo v důsledku jednání ve shodě k překročení některého z kvantitativních prahů kvalifikované účasti, případně zda osoby jednající ve shodě mohou v důsledku tohoto jednání uplatňovat významný vliv na řízení regulované osoby.

Pro účely posuzování, zda podíl individuální osoby (osoba A) na regulované osobě odpovídá kvalifikované účasti, se do podílu příslušné osoby započítávají i ty podíly na regulované osobě, které drží jiná osoba (osoba B), pokud osoby A a B jednají ve shodě. Výsledný součet obou podílů v takových případech odpovídá podílu, který drží jednotlivé osoby pro účely posuzování kvalifikované účasti, a to nezávisle na konkrétní formě podílu obou osob. Pokud např. osoba A drží podíl na regulované osobě ve výši 7 % a osoba B jednající ve shodě s osobou A drží podíl ve výši 8 %, u každé z těchto osob bude výsledný podíl 15 % a žádost o souhlas k nabytí kvalifikované účasti musejí podat obě osoby.

Obdobně pokud osoba A drží podíl 97 % a osoby B, C a D drží každá podíl ve výši 1 % a všechny tyto osoby jednají ve shodě, výsledný podíl každé z uvedených osob je 100 %, každá z nich tak musí získat souhlas k nabytí kvalifikované účasti přesahující 50 %.

Totéž platí ve vztahu k překročení dalšího kvantitativního prahu kvalifikované účasti - např. pokud osoba A nabývá podíl na regulované osobě 26 % a osoba B podíl 25 %, a tyto osoby jednají ve shodě, v důsledku čehož budou mít obě kvalifikovanou účast ve výši 51 %. V takovém případě nežádají osoby A a B o samostatné schválení kvalifikované účasti ve výši překračující 20 %, ale obě osoby jsou povinny požádat o schválení kvalifikované účasti překračující 50 % z důvodu jednání ve shodě.

V případě uspořádání hlasů/podílů 50 % a 50 % lze předpokládat, že bude možné dovodit existenci jednání ve shodě, a to z toho důvodu, že z uvedeného rozvržení sil obvykle vyplývá potřeba obou stran se dohodnout na řízení společnosti v delším časovém rámci, což zpravidla povede k sladění postupů obou stran (byť třeba i formou opakovaných ad hoc dohod). Nelze však vyloučit ani to, že situace v takové společnosti bude paralyzována, v  případě dlouhodobě paralýzy regulované osoby s dopady na řídicí a kontrolní systém nebo na její činnost však nelze vyloučit adekvátní reakci vůči této osobě ze strany ČNB (opatření k nápravě, v krajním případě odnětí povolení).

K jednání ve shodě může dojít i ve více úrovních vlastnické struktury. Prostřednictvím osoby, která má kvalifikovanou účast v důsledku jednání ve shodě, může mít kvalifikovanou účast rovněž další skupina osob jednajících ve shodě. Například pokud disponuje osoba A podílem na regulované osobě ve výši 30 % a osoba B podíl ve výši 30 %, přičemž osoby A a B jednají ve shodě, a pokud osoby C, D a E jednající ve shodě mají na osobě B podíl každá ve výši 20 %, platí, že osoby C, D a E mají nepřímý podíl na regulované osobě přesahující 50 %.

Dojde-li k rozšíření okruhu osob jednajících ve shodě, ty, které již dříve získaly souhlas k nabytí kvalifikované účasti ve výši určitého prahu, již nemusí žádat o nový souhlas, pokud po započítání podílu osoby, která rozšířila okruh osob jednajících ve shodě, nedošlo u zbývajících osob k překročení dalšího prahu. Souhlas s kvalifikovanou účastí musí získat ta osoba, která jej doposud neměla. Například pokud osoby A a B jednající ve shodě mají každá podíl ve výši 26 %, společně tedy podíl 52 % na regulované osobě, a osoba C získá podíl ve výši 5 %, přičemž osoby A, B a C budou osobami jednajícími ve shodě, o souhlas k nabytí kvalifikované účasti, přesahující 50 %, by musela požádat pouze osoba C. Pokud by v tomto příkladu měly osoby A a B původně podíl každá ve výši 24 %, v důsledku jednání ve shodě s osobou C by však překročily práh 50 %, musely by tak rovněž tyto osoby podat příslušnou žádost o souhlas.

Otázka jednání ve shodě je z pohledu posuzování kvalifikované účasti příslušného nabyvatele v praxi významná v případech, kdy započítání podílů osob, které s tímto nabyvatelem jednají ve shodě, vede k překročení dalšího kvantitativního prahu kvalifikované účasti nabyvatelem. Například nabyvatel kvalifikované účasti ve výši 31 %, který má po započítání podílu osob jednajících s ním ve shodě podíl 37 %, je povinen žádat o souhlas k nabytí kvalifikované účastí ve výši dosahující nebo překračující 30 %, tj. o stejný, jaký by musel získat v případě, že by s jinými osobami ve shodě nejednal.

Pokud doposud stávající držitelé kvalifikované účasti na regulované osobě ve shodě nejednali, ale od určitého data již v důsledku změny skutečností (např. plánované uzavření dohody o společném výkonu hlasovacích práv) jednat ve shodě budou, mají povinnost své podíly pro účely posuzování kvalifikované účasti k tomuto datu sečíst. V případě, že součet jejich podílů překročí jeden z kvantitativních prahů kvalifikované účasti, příp. budou schopní jednáním ve shodě uplatňovat významný vliv na regulovanou osobu, a  pro držení kvalifikované účasti v takové výši dosud nedisponují souhlasem ČNB, jsou povinni předem podat žádost o souhlas k nabytí kvalifikované účasti.

ČNB očekává, že žádosti osob jednajících ve shodě budou podány současně nebo v návaznosti na sobě, protože byť se jedná o procesně dvě žádosti, materiálně je nutné je vyhodnotit současně, což v praxi vede zpravidla ke spojení řízení o žádostech žadatelů. Je přípustné a žádoucí, pokud se žadatelé, tam, kde je to možné, odkážou na jeden dokument předložený druhou osobou, není nutné jej předkládat samostatně.

Pro účely posuzování kvalifikovaných účastí koncept jednání ve shodě v zásadě odpovídá vymezení jednání ve shodě v § 78 ZOK, a to včetně zákonných domněnek jednání ve shodě uvedených v § 78 odst. 2 ZOK. Vzhledem k příslušným ustanovením relevantních unijních předpisů ČNB při dovozování existence jednání ve shodě zohlední v relevantních případech i kritéria uvedená v čl. 10 písm. a) TD. Pro účely vyvrácení domněnek v § 78 odst. 2 ZOK v zásadě nebude postačovat jako důkaz pouze čestné prohlášení.^[23] ČNB uplatňuje tuzemské vymezení jednání ve shodě analogicky i na osoby zřízené podle zahraničního práva.

Při posuzování je potřeba nicméně zohlednit také obecné pokyny a zejm. jejich čl. 4. Koncepčně je navíc potřeba rozlišit mezi jednáním ve shodě při nabývání účasti a jednáním ve shodě při výkonu hlasovacích práv z již nabytých podílů. Na základě toho lze při posuzování existence jednání ve shodě u posuzování kvalifikovaných účastí vyjít z níže uvedených předpokladů:

• Při nabývání účasti je potřeba posoudit existující vztah mezi jednotlivými nabyvateli. Také dohoda, jejímž jediným účelem je zajištění společného nabytí podílů na regulované osobě vícero osobami, indikuje jednání ve shodě.
• Obecně je jednáním ve shodě spojení více osob, které jednotným postupem ve vzájemném srozumění prosazují společný zájem, a to především hlasováním na valné hromadě nebo jiném obdobném nejvyšším orgánu regulované osoby. S výhradou spojení za účelem společného nabytí kvalifikované účasti je pro existenci jednání ve shodě zpravidla potřebný vztah vyšší intenzity, než je pouze ad hoc dohoda o konkrétním hlasování (čímž se výklad pojmu jednání ve shodě částečně odlišuje od definice v ZOK).[24]
• Definičním znakem jednání ve shodě je vědomá (postačuje implicitní) koordinace při nabývání, výkonu nebo zcizování hlasovacích práv, tedy vzájemné srozumění o tomto postupu. Shodný postup v konkrétní věci však sám o sobě není bez dalšího dostatečnou indikací jednání ve shodě, pokud každý z podílníků sleduje vlastní zájem.
• Ze skutečnosti, že dvě nebo více osob v postavení společníků konkrétní společnosti jedná ve shodě vůči této společnosti, ČNB automaticky nedovozuje, že tyto osoby jednají ve shodě i jako společníci jiné regulované osoby (tj. regulované osoby, která je od  společnosti, kde jednají ve shodě, odlišná); tím však nejsou dotčeny některé domněnky jednání ve shodě, srov. domněnky jednání ve shodě podle § 78 odst. 2 písm. d) a písm. e) ZOK.
• Jednání ve shodě implikuje též jednání dvou držitelů přímé účasti na regulovaném subjektu, kteří založí právnickou osobu a do této osoby vloží své přímé účasti na regulovaném subjektu, v důsledku čehož se stanou osobami s nepřímými podíly na regulovaném subjektu, resp. v případě, že by jednání ve shodě dovozeno nebylo, pozbydou kvalifikovanou účast na něm.
• Jelikož předmětem posuzování jsou všechny osoby jednající ve shodě, nesplnění podmínek pro udělení souhlasu jedné z těchto osob implikuje nemožnost udělit souhlas i ostatním osobám, které s touto osobou jednají ve shodě.
• Obecné pokyny vymezují obecná pravidla i příklady konkrétních situací, podle kterých lze určit, zda osoby jednají ve shodě, a to za účelem zjištění toho, zda je potřebné tyto osoby při nabývání kvalifikovaných účastí posuzovat společně. Neuzavřený výčet typů jednání, které jednání ve shodě indikují, je uvedený zejm. v čl. 4.6 obecných pokynů. Neuzavřený výčet typů jednání, které za indikaci jednání ve shodě typicky považovat nelze, je uveden v čl. 4.9 obecných pokynů.

V této souvislosti je vhodné odkázat i na čl. 4.7 obecných pokynů, podle něhož se nemá režim obezřetnostního posuzování kvalifikovaných účastí uplatňovat způsobem, který by znemožňoval spolupráci mezi akcionáři s cílem uskutečňovat dobrou správu a řízení, což potvrzuje, že ad hoc dohody a aktivní získávání podpory pro určité hlasování neznamenají automatické dovození jednání ve shodě zakládající kvalifikovanou účast.

H.   Souběh překročení kvantitativního a kvalitativního prahu kvalifikované účasti

Není vyloučeno, aby nabytí kvalifikované účasti představovalo překročení jednoho z kvantitativních a současně jednoho z kvalitativních prahů kvalifikované účasti. Nabyvatel může např. nabýt významný vliv na řízení a současně podíl ve výši 10 %.

Posuzování takových případů lze shrnout následovně:

• Podmínka existence významného vlivu je relevantní pouze tam, kde nedochází k překročení žádného kvantitativního prahu (např. 10 %, 20 % atd.), ani kvalitativního prahu v podobě ovládání. Je-li významný vliv nabýván souběžně s překročením některého kvantitativního prahu nebo s ovládnutím, podmínka existence významného vlivu se neposuzuje.
• Má-li dojít k nabytí podílu, kterým se překračuje kvantitativní práh 10 %, 20 % a 30 % a v souvislosti s tím má dojít také k ovládnutí regulované osoby z jiného důvodu, než z důvodu držení podílu, uděluje se zvlášť souhlas k překročení kvantitativního a zvlášť souhlas k překročení kvalitativního prahu, a to prostřednictvím jednoho rozhodnutí, jehož výroková část v takovém případě obsahuje dva výroky. Žádost by v takové situaci měla obsahovat dva návrhy – na udělení souhlasu k nabytí KÚ a na udělení souhlasu k ovládnutí.
• Dle dlouhodobé praxe ČNB vede změna ve výši podílu, při které dochází k překročení kvantitativního prahu, avšak bez změny vztahu ovládání, k nutnosti žádat o nový souhlas s  překročením kvantitativního prahu. Záměr pozbýt ovládání bez změny ve výši podílu naopak vede k nutnosti oznámit pozbytí ovládání, avšak bez nutnosti oznamovat změnu výše podílu.
• Má-li však dojít k nabytí podílu, kterým se překračuje současně kvantitativní práh 30 % nebo 50 % a zároveň s tím dochází i  k ovládnutí regulované osoby (tj. k ovládnutí dochází z důvodu nabytí podílu), uděluje se souhlas pouze k nabytí kvalifikované účasti, která dosáhne nebo překročí 30 %, resp. 50 %, nikoli též k ovládání.
• Dojde-li po schválení ovládnutí regulované osoby ke změně výše podílu tak, že překročí další kvantitativní práh a současně nabyvatel zůstane ovládající osobou, je povinen podat žádost o souhlas k nabytí kvalifikované účasti ve výši tohoto vyššího prahu. Na existenci souhlasu s ovládnutím regulované osoby tato žádost nebo výsledek řízení o ní nemá přímý vliv.

V.    Časové aspekty podání žádosti o souhlas nebo oznámení záměru

Tato část se týká regulovaných osob kategorie I. Analogicky se uplatní také u  regulovaných osob kategorie II a oznamování záměru nabytí kvalifikované účasti.

A.   Souhlas k nabytí kvalifikované účasti a podání následné žádosti o souhlas

Primárně platí, že nabyvatel kvalifikované účasti musí souhlas ČNB získat ještě před tím, než kvalifikovanou účast skutečně nabyde. Nabytí kvalifikované účasti bez předchozího souhlasu ČNB je typově závažným přestupkem s obvykle vysokou horní hranicí sankce. Opomenutí včasného podání žádosti lze považovat také za negativní faktor při posuzování důvěryhodnosti a odborné způsobilosti osoby nabývající kvalifikovanou účast na regulované osobě. Úmyslné jednání směřující k nabytí kvalifikované účasti na regulované osobě bez předchozího souhlasu ČNB, např. úmyslné rozdělení podílu pod 10% práh a současně zamlčení, že osoby držící každá jen část této kvalifikované účasti, jednají ve shodě, vede k závažným pochybnostem o důvěryhodnosti dotyčných osob.

Právní předpisy neukládají podání žádosti ihned po přijetí záměru získat kvalifikovanou účast, ani v určité lhůtě po přijetí takového záměru. Podstatné je, aby k podání žádosti došlo tak, že případný souhlas s nabytím kvalifikované účasti nabude právní moci ještě před nabytím kvalifikované účasti.

Kdo nabude kvalifikovanou účast bez předchozího souhlasu (např. v důsledku opomenutí nebo i bez vlastní vůle, např. v důsledku dělení, snížení základního kapitálu apod.), musí ČNB o této skutečnosti neprodleně informovat a bez zbytečného odkladu podat žádost o následný souhlas s nabytím kvalifikované účasti. Důvod podání následné žádosti musí být v žádosti řádně popsán. Absence předchozího souhlasu neimplikuje neplatnost převodu nebo přechodu hlasovacích práv na nabyvatele ani neplatnost právního jednání, kterým byl získán vliv odpovídající jednomu z kvalitativních prahů, nicméně výkon hlasovacích práv, resp. uplatňování vlivu spojených s touto účastí je relevantními sektorovými předpisy typicky zakázán až do doby získání souhlasu.^[25] Samotný výkon zakázaných hlasovacích práv nebo vlivu spojeného s takovou účastí by v případě absence souhlasu ČNB k nabytí či s nabytím kvalifikované účasti mohl být soudem posouzen jako neplatný, což může mít dopad na platnost rozhodnutí přijatých za pomocí takových hlasovacích práv.

V souladu s čl. 7 obecných pokynů i principem restriktivního výkladu výjimek zastává ČNB restriktivní přístup při posuzování případů, za kterých by následné podání žádosti bylo legitimní. Jednotlivé sektorové předpisy zpravidla vyžadují, aby se jednalo o případ zvláštního zřetele hodný.^[26] V zásadě se jedná o případy, kdy ke změně účasti dané osoby na regulované osobě došlo nezávisle na vůli, resp. záměru, této osoby a bez objektivní možnosti, aby nabytí kvalifikované účasti osoba mohla rozumně předvídat. Mezi takové případy mohou patřit např. některé případy snížení základního kapitálu, zpětných odkupů podílů (kdy se nabyvatel stane držitelem kvalifikované účasti z důvodu snížení podílů na regulované osobě jiných společníků nebo členů korporace), některé konverze dluhových nástrojů do kapitálových nástrojů, nebo případy dědění a jiných přechodů vlastnictví.

Sektorové předpisy přitom nevylučují ani podání a schválení žádosti, která byla podána následně, a to i bez splnění výše uvedených podmínek oprávněnosti podání následné žádosti. Prodlení s podáním žádosti však může zpochybňovat důvěryhodnost a způsobilost osoby nabyvatele.

V kontextu veřejných dražeb považuje ČNB uhrazení ceny dosažené vydražením za přijetí rozhodnutí o nabytí kvalifikované účasti na regulované osobě. Nejpozději k tomuto okamžiku má nabyvatel povinnost získat příslušný souhlas ČNB. V závislosti na konkrétních okolnostech však nelze vyloučit, že bude akceptovatelné i následné podání žádosti.

B.   Kdy je nutno požádat o souhlas k nabytí kvalifikované účasti, resp. oznámit záměr nabytí kvalifikované účasti, pokud již nabyvatel podílem disponuje

Žádat o souhlas k nabytí kvalifikované účasti, resp. oznámit záměr nabytí kvalifikované účasti, je nutné vždy, pokud má dojít:

• k novému nabytí kvalifikované účasti na regulované osobě

Příklad: Osoba zvýší svůj podíl na regulované osobě ze 4 % na 12 % (a překročí tím práh 10 %).

• ke zvýšení stávajícího podílu na regulované osobě tak, že osoba v důsledku zvýšení přesáhne další práh stanovený sektorovými předpisy.

Příklad 1: Osoba zvýší svůj podíl na regulované osobě z 12 % (práh 10 %) na 36 % (práh 30 %).

Příklad 2: Osoba zvýší svůj podíl na regulované osobě z 32 % (práh 30 %) na 51 % a osobu ovládne.

Žádat o souhlas k nabytí kvalifikované účasti, resp. oznámit záměr nabytí kvalifikované účasti, není povinna osoba, která:

• má sice zvýšit svůj podíl na regulované osobě, ale pouze tak, že tím nepřekročí další relevantní práh stanovený zákonem.

Příklad: Osoba zvýší svůj podíl na regulované osobě z 12 % (práh 10 %) na 19 % (práh 10 %).

• má změnit formu podílu, prostřednictvím kterého kvalifikovanou účast drží, avšak beze změn v celkové výši kvalifikované účasti, které by způsobily překročení relevantních prahů a tím zapříčinily potřebu žádat, resp. oznámit záměr, podle předchozích pravidel

Příklad 1: Osoba v rámci skupiny transformuje svůj přímý podíl na regulované osobě ve výši 65% (práh 50 %), na kombinaci přímého podílu ve výši 20 % a nepřímého podílu ve výši 55 %, tj. na celkový podíl ve výši 75 % (práh 50 %). Na skutečnosti, že osoba nadále překračuje práh kvalifikované účasti ve výši 50 %, se nic nezměnilo.

Příklad 2: Osoba, která dosud držela 60% podíl na regulované osobě v důsledku jednání ve shodě, získá tento podíl samostatně. Výše kvalifikované účasti se tím nemění.

Příklad 3: Osoby A, B, C a D jednající ve shodě prodají část svého podílu na regulované osobě E, která s nimi jedná ve shodě a doposud kvalifikovanou účastí nedisponovala. Povinnosti získat souhlas podléhá pouze osoba E.

• sníží svůj podíl tak, že nově by již vyžadovala souhlas k nabytí kvalifikované účasti pouze ve výši nižšího prahu; takové snížení ale musí ČNB bezodkladně oznámit.

Příklad: Osoba sníží svůj podíl z 25 % (práh 20 %) na 12 % (práh 10 %).

VI.    Kritéria posuzování kvalifikované účasti

V plném rozsahu se tato část materiálu použije na regulované osoby kategorie I. U regulovaných osob kategorie II ČNB posuzuje pouze kritérium důvěryhodnosti a způsobilosti z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení regulované osoby. Dílčí aspekty mohou být relevantní i pro regulované osoby kategorie III.

Relevantní sektorové předpisy obsahují výčet podmínek, jejichž splnění nabyvateli umožní získat souhlas k nabytí kvalifikované účasti na regulované osobě. Podmínky jsou v jednotlivých předpisech formulovány – pokud jde o regulované osoby kategorie I – až na některé podrobnosti srovnatelně a obecně je lze rozdělit do pěti následujících kategorií:

A.   Důvěryhodnost a odborná způsobilost nabyvatele

Naplnění podmínky důvěryhodnosti a odborné způsobilosti posuzuje ČNB v souladu s  relevantními sektorovými předpisy. Přístup k výkladu těchto pojmů ČNB deklarovala v úředním sdělení k výkladu pojmů důvěryhodnost a odborná způsobilost,^[27] přitom vychází také z příslušných obecných pokynů, k jejichž dodržování se přihlásila^[28]. Významné jsou v tomto ohledu také obecné pokyny, zejm. jejich čl. 10.^[29]

Důvěryhodnost se skládá ze dvou složek: (i) bezúhonnosti (tj. kritérium dodržování právních a etických pravidel, nejen trestní bezúhonnost) a (ii) profesní a podnikatelské integrity. Naplnění požadavku na důvěryhodnost posuzuje ČNB při každém nabytí kvalifikované účasti.

Odborná způsobilost se rovněž skládá ze dvou složek: (i) manažerské (řídící) způsobilosti a (ii) odborné (technické) způsobilosti. Naplnění požadavku na odbornou způsobilost posuzuje ČNB v návaznosti na vliv, jenž bude moci nabyvatel uplatňovat v regulované osobě (zásada proporcionality) a také s ohledem na typ příslušné regulované osoby.^[30] V důsledku uplatnění této zásady jsou požadavky na nabyvatele, který nemůže vykonávat významný vliv na řízení regulované osoby, obvykle menší oproti požadavkům na nabyvatele, který významný vliv uplatňovat může, a to zejm. pokud jde o konkrétní odbornou (technickou) způsobilost.

B.   Vhodnost osob navrhovaných do vedení regulované osoby

Pokud má nabyvatel v souvislosti s nabytím kvalifikované účasti na regulované osobě záměr vyměnit nebo dosadit nové řídící osoby do regulované osoby (typicky jde o členy vedoucích orgánů nebo osoby ve vrcholném vedení), tyto osoby musejí splňovat požadavky relevantních právních předpisů kladené na vedoucí osoby příslušné regulované osoby. Jde především o požadavky na důvěryhodnost a odbornou způsobilost, která zahrnuje také odbornou zkušenost, a tudíž celkovou vhodnost (angl. „suitability“) daných osob, včetně předpokladu dostatečné časové kapacity pro výkon dané funkce, a podle konkrétního sektoru také další podmínky, např. pravidla a limity pro kumulování nebo neslučitelnost funkcí. ČNB proto při posuzování vhodnosti osob vychází z konkrétní sektorové úpravy, při zohlednění příslušných obecných pokynů, k jejichž dodržování se ČNB přihlásila^[31], úředního sdělení k výkladu pojmů důvěryhodnost a odborná způsobilost a dalším relevantním dokumentům.^[32]

Pokud žadatel v souvislosti s nabytím kvalifikované účasti na regulované osobě nemá záměr navrhovat změny ve vedení regulované osoby, uvede ve své žádosti pouze tuto skutečnost.

C.   Finanční zdraví nabyvatele

Adekvátní finanční zdraví má nabyvatel, který je schopen financovat navrhované nabytí kvalifikované účasti a současně schopnost udržet zdravou finanční strukturu sebe i regulované osoby (přiměřeně velikosti nabývané kvalifikované účasti) v dohledném časovém rámci – obvykle alespoň po dobu tří let. Skutečnost, že při nebo po nabytí kvalifikované účasti bude nabyvatel v tomto časovém rámci pravděpodobně vystaven finančním obtížím, je důvodem pro zamítnutí žádosti o souhlas (v závislosti na okolnostech konkrétního případu).

Kritérium finančního zdraví nabyvatele vyžaduje také splnění podmínky průhlednosti původu a nezávadnosti finančních zdrojů nabyvatele. K prokazování původu prostředků vydala ČNB stanovisko: Jakými doklady lze prokázat původ prostředků vkládaných do kapitálu nebo použitých k nabytí nebo zvýšení podílu na společnosti?^[33], které je použitelné také pro případy žádosti o souhlas k nabytí kvalifikované účasti.

Podrobnější úprava posuzování kritéria finančního zdraví nabyvatele je obsažena také v čl. 8.4, 10.30, 12 a 14.5 až 14.7 obecných pokynů.

D.   Dopad na plnění obezřetnostních požadavků regulovanou osobou

Negativní dopady nabytí kvalifikované účasti na plnění obezřetnostních požadavků regulovanou osobou, a to jak na individuálním, tak i konsolidovaném základě, jsou důvodem pro zamítnutí žádosti o souhlas. Vydání souhlasu proto ČNB může podmiňovat přijetím konkrétních opatření ze strany nabyvatele nebo regulované osoby, a to zejm. v případech, kdy se nabyvatel hodlá aktivně podílet na, nebo zasahovat do, řízení regulované osoby. Opatření může ČNB vyžadovat mj. za účelem, aby:

• nebyla ohrožena schopnost regulované osoby nadále plnit obezřetnostní požadavky (lze vyžadovat např. změny v řídicím a kontrolním systému, příslib nabyvatele poskytnout regulované osobě finanční podporu nebo kapitál v případě obtíží apod.),
• skupinová struktura nebránila dohledu ČNB nad regulovanou osobou (např. z důvodu nemožnosti výměny informací s relevantními orgány dohledu nebo z důvodu neprůhledné skupinové struktury), a příp. také dohled jiných orgánů dohledu nad členy skupiny,
• skupinová struktura neměla negativní dopad na plnění požadavků regulovanou osobou (např. z důvodu nejasných vztahů řízení a odpovědnosti v rámci skupiny).

Podrobnější pravidla pro posuzování tohoto kritéria jsou uvedena v čl. 13 obecných pokynů.

E.   Obavy ohledně legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu

Kritérium je součástí posuzování důvěryhodnosti nabyvatele. Jakékoliv minulé nebo stávající zapojení do aktivit spojených s legalizací výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, příp. i důvodné podezření ze zapojení do takových aktivit, bude vysoce pravděpodobně důvodem pro zamítnutí žádosti. Důvodem pro zamítnutí může být i zvýšené riziko, že k těmto aktivitám dojde v budoucnu v důsledku nabytí kvalifikované účasti. Další podrobnější pravidla pro posuzování tohoto kritéria uvádí čl. 14 obecných pokynů.

VII.    Některá pravidla postupu v řízeních o posouzení nabytí kvalifikované účasti

Tato část materiálu se týká pouze regulovaných osob kategorie I a II.

Správní řízení o udělení souhlasu k nabytí kvalifikované účasti u osob kategorie I se zahajuje na návrh žadatele, tedy osoby, která hodlá kvalifikovanou účast nabýt (výjimečně na návrh osoby, která ji bez souhlasu nabyla, viz výše). U regulovaných osob kategorie II může ČNB zahájit řízení o vyslovení nesouhlasu s nabytím kvalifikované účasti z moci úřední v návaznosti na oznámení žadatele.

A.   Osoby jednající ve shodě

V případě osob jednajících ve shodě podává každá z dotčených osob žádost sama za sebe. V úvahu připadá i společné podání žádosti, resp. oznámení, podané za všechny dotčené osoby současně (typicky prostřednictvím společného zmocněnce). V takovém případě se však na každou dílčí žádost, resp. dílčí oznámení, hledí jako na samostatnou žádost a ČNB může v takovém případě přistoupit ke spojení řízení, jsou-li pro to splněny další podmínky stanovené SŘ. V úvahu však připadá i postup opačný, kdy jsou vedena řízení o dílčích žádostech, či kdy je řízení o dílčí žádosti vyčleněno ze společného řízení.

B.   Vzory žádostí

Žádost, resp. oznámení, je potřebné podat v případech, kdy je to předepsáno příslušnými předpisy, na tiskopisech, které ČNB uveřejňuje pro dotčené sektory na svých webových stránkách (https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/vykon-dohledu/povolovaci-a-schvalovaci-rizeni).

C.   Forma podání žádosti

V případě sektoru úvěrových institucí je žádost možné podat v listinné podobě i elektronicky, resp. všemi způsoby připuštěnými v SŘ. Pouze elektronicky lze podat žádost, resp. oznámení, v sektoru obchodníků s cennými papíry (§ 10d odst. 4 ZPKT), organizátorů regulovaných trhů (§ 47 odst. 1 ZPKT), pojišťoven (§ 14 vyhlášky 307/2016 Sb.), investičních společností, investičních fondů a hlavních administrátorů (§ 50 vyhlášky č. 247/2013 Sb.), penzijních společností (§ 15 vyhlášky č. 199/2020 Sb.) a osob s povolením dle ZPS (§ 18 odst. 6 a § 76 odst. 6 ZPS).

D.   Náležitosti žádosti

Žádost musí vedle obecných náležitostí stanovených správním řádem (§ 45 odst. 1 SŘ) také obsahovat:

• údaje o osobě nebo osobách hodlajících nabýt kvalifikovanou účast,
• údaje o regulované osobě, na které má být kvalifikovaná účast nabyta,^[34]
• údaj o celkové výši podílu na regulované osobě, který žadatel nabytím kvalifikované účasti získá,^[35]
• údaje o osobě, která podíl na žadatele hodlá převést,
• doklady nezbytné k posouzení podmínek pro udělení souhlasu k nabytí kvalifikované účasti.

Údaje a doklady, které jsou součástí žádosti, resp. oznámení, tedy informace nezbytné k posouzení podmínek pro udělení souhlasu k nabytí kvalifikované účasti, jsou stanoveny prováděcími právními předpisy pro sektor:

• úvěrových institucí v § 14 vyhlášky č. 355/2020 Sb.,
• penzijních společností v § 6 vyhlášky č. 199/2020 Sb.,
• obchodníků s cennými papíry v čl. 3 až 12 nařízení Komise v přenesené působnosti (EU) 2017/1946,
• organizátorů regulovaných trhu v § 12 a 14 vyhlášky č. 309/2017 Sb.,
• pojišťoven a zajišťoven v § 12 vyhlášky č. 307/2016 Sb.,
• investičních společností, investičních fondů a hlavních administrátorů v § 16 a 18 vyhlášky č. 247/2013 Sb.,
• osob s povolením dle ZPS v § 17 a 18 vyhlášky č. 1/2022 Sb.,
• ústředních protistran v čl. 30 EMIR.

E.   Jazyk žádosti a příloh

Jednacím jazykem v řízení vedeném ČNB je čeština. Písemnosti vyhotovené v cizím jazyce, vyjma slovenského jazyka, musí být předloženy v originálním znění a současně v úředně ověřeném překladu do jazyka českého, pokud ČNB žadateli nesdělila, že takový překlad nepožaduje. Na základě neformální žádosti (budoucího) žadatele adresované příslušnému dohledovému útvaru ČNB obvykle umožní předkládat vybrané dokumenty v anglickém jazyce (např. účetní závěrky). Nařízení (EU) 2016/1191 mj. umožňuje, aby veřejná listina stvrzující neexistenci zápisu v rejstříku trestů, kterou vydal orgán členského státu na vícejazyčném formuláři podle tohoto nařízení, byla předložena v cizím jazyce, v němž byla vydána.

F.    Lhůty pro rozhodnutí o žádosti^[36]

ČNB přijetí úplné žádosti žadateli v případě regulovaných osob kategorie I do 2 pracovních dnů potvrdí a informuje ho o dni, na který připadá konec lhůty pro materiální posouzení žádosti. Od potvrzení přijetí úplné žádosti má ČNB 60 pracovních dnů na to, aby o návrhu rozhodla. Je-li žádost neúplná, ČNB žadatele vyzve k jejímu doplnění a lhůta 60 pracovních dnů pro materiální posouzení začne běžet až ode dne odeslání potvrzení o přijetí úplné žádosti.

Příslušná ustanovení sektorových přepisů (s výjimkou penzijních společností) a  obecných pokynů shodně uvádějí, že potvrzení o přijetí úplné žádosti musí být žadateli odesláno nejpozději do 2 pracovních dnů, nicméně výše uvedená lhůta 60 pracovní dnů pro materiální posouzení je v legislativě výslovně navázána na datum faktického odeslání předmětného potvrzení přijetí úplné žádostí a začíná plynout právě až od tohoto data.

V případě žádosti o nabytí kvalifikované účasti na penzijní společnosti ČNB rozhodne do 60 dnů ode dne odeslání potvrzení o přijetí (i neúplné) žádosti.

V případě, že v řízení vyvstane potřeba předložit další dokumenty nebo informace potřebné k posouzení úplné žádosti, je žadatel nejpozději 50. pracovní den běhu lhůty vyzván k odstranění nedostatků. Odesláním výzvy dochází ke stavění lhůty, a to nejdéle na 20, resp. 30 pracovních dnů.

Nerozhodne-li ČNB v určené lhůtě, platí fikce souhlasu k nabytí kvalifikované účasti. Z toho důvodu ČNB také neumožňuje prodloužit lhůty k odstranění nedostatků žádosti ani řízení přerušit (např. na žádost).

G.   Správní poplatek

Správní poplatek spojený s podáním žádosti o souhlas k nabytí kvalifikované účasti na regulované osobě je stanoven v jednotné výši 20 000 Kč pro všechny sektory (srov. položku č. 66 sazebníku ZSP). V případě žádostí podaných společně za více dotčených osob se na každou dílčí žádost hledí jako na samostatnou žádost a s povinností uhradit správný poplatek je proto spojeno přijetí každé dílčí žádosti.

Při podání žádosti o následný souhlas s nabytím kvalifikované účasti se správní poplatek nehradí, ať už se jedná o žádost samostatnou nebo o dílčí žádosti podané společně. Uvedené neplatí pro investiční společnosti, samosprávné investiční fondy a hlavní administrátory, kde je správní poplatek spojený jak s podáním žádosti o předchozí souhlas k nabytí kvalifikované účasti, tak s podáním žádosti o následný souhlas s nabytím kvalifikované účasti.

H.   Některé další otázky

Obecně lze doporučit, aby u komplikovaných struktur budoucí žadatel řešil svoji žádost neformálně s pracovníky ČNB ještě před jejím podáním. ČNB má zkušenost s případy, kdy žadatel požádal ČNB o souhlas k nabytí kvalifikované účasti, nicméně ve své žádosti uvedl nesprávnou výši svého podílu, nezohlednil skutečnost, že účast hodlá nabýt více osob (např. osoby jednající ve shodě nebo další nepřímí nabyvatelé), případně neumožnil ČNB doložením dostatečně podrobné vlastnické struktury ověřit, zda o žádost požádaly všechny relevantní osoby. ČNB v takovém případě vyzve žadatele k odstranění nedostatků i s ohledem na čl. 9.2 a 9.3 obecných pokynů a potenciálně odlišný pohled na rozsah osob, které nepřímou účast nabývají. ČNB ze strany žadatele pak očekává, že upřesní výši podílu, odkryje okruh osob jednajících ve shodě, nepřímé nabyvatele, příp. celou vlastnickou strukturu, a že žádost podají také další dotčené osoby. Pokud žadatel tyto vady žádosti ve lhůtě neodstraní, ČNB typicky nebude schopna žádost vyhodnotit jako úplnou, a nebude tedy oprávněna žadateli zaslat potvrzení o přijetí úplné žádosti ani zahájit její materiální posuzování. Neodstranění podstatných vad žádosti může vést až k zastavení řízení.

Odlišné posouzení je na místě v případě, že žádost přímého nabyvatele obsahuje všechny předepsané náležitosti, včetně údajů o ostatních osobách hodlajících nabýt (i nepřímo) kvalifikovanou účast. Vzhledem ke skutečnosti, že taková žádost splňuje všechny požadavky právních předpisů, nelze ji vyhodnotit jako neúplnou. Zároveň čl. 6.4, resp. čl. 6.5 obecných pokynů směřuje k tomu, že by měli předložit předchozí oznámení samostatně jak přímý nabyvatel, tak i nepřímí nabyvatelé individuálně (to nijak nevylučuje vedení společného správního řízení). ČNB za těchto podmínek navrhovanému přímému nabyvateli potvrdí přijetí úplné žádosti a zahájí její věcné posuzování. Jestliže ale nepřímí nabyvatelé řádně identifikovaní přímým nabyvatelem žádost o souhlas nepodali, ČNB žádosti přímého nabyvatele o souhlas k nabytí kvalifikované účasti typicky věcně nevyhoví.^[37]

Uvedení nepravdivých nebo zjevně nesprávných údajů v žádosti může představovat přestupek. Vedle toho lze takový postup žadatele považovat za negativní faktor ovlivňující důvěryhodnost a odbornou způsobilost žadatele. Negativním faktorem je též držení podílu bez schválení nabytí odpovídající kvalifikované účasti, nejde-li o případ zvláštního zřetele hodný (srov. výše část III. k situacím, kdy je přípustné žádat o souhlas až následně).

ČNB má rovněž zkušenost s tím, že o souhlas k nabytí kvalifikované účasti požádala osoba, která vzhledem ke svému postavení takový souhlas nepotřebovala. Pokud se nejedná o zjevnou chybu ani není zjevné, že osoba není v postavení držitele kvalifikované účasti a nemusí o souhlas žádat, ČNB se žádostí typicky bude zabývat a v první řadě žadatele vyzve, aby upřesnil, z jakého důvodu se domnívá, že souhlas ČNB potřebuje. V situacích, kdy by podání žádosti bylo na základě doplňujících informací od žadatele zjevně bezpředmětné, ČNB řízení zastaví.

I.     Přestupky

Nabytí kvalifikované účasti na regulované osobě kategorie I bez předchozího souhlasu ČNB je přestupkem, za jehož spáchání hrozí vysoká pokuta. Sektorové zákony stanoví horní hranici sazby pokut od řádu jednotek milionů až po stovky milionů Kč podle typu finanční instituce. U regulovaných osob kategorie II se přestupku dopustí osoba, která poruší povinnost oznámit svůj záměr nabýt kvalifikovanou účast na této osobě. U regulovaných osob kategorie III přestupkem není jednání spočívající v neoznámení nebo nepožádání o souhlas k nabytí či s nabytím kvalifikované účasti. Přestupkem však může být jednání spočívající v pozdním oznámení nebo neoznámení významné změny ve skutečnostech, na jejichž základě získala osoba povolení k činnosti.^[38]

---------

[1] Za účelem zjednodušení textu je dále používána formulace „posuzování kvalifikované účasti“ nebo „posuzování kvalifikovaných účastí“ pro označení procesu posuzování žádosti a případného udělení souhlasu k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na regulovaných osobách kategorie I nebo jejich ovládnutí a také pro označení procesu posuzování nabytí kvalifikované účasti na základě oznámení v případě regulovaných osob kategorie II.

[2] Pravidla obecných pokynů obdobně aplikují v sektorech mimo působnost pokynů i další orgány dohledu v EU, viz např. Circular CSSF 18/698 [Authorisation and organisation of investment fund managers incorporated under Luxembourg law] lucemburské CSSF nebo instrukci DOC-2008-03 [Authorisation procedure for asset management companies, disclosure obligations and passporting] francouzské AMF.

[3] V případě „non-subjektů“, tedy struktur, které nemají právní osobnost (např. svěřenské fondy nebo zahraniční trusty a obdobné zařízení nebo právní uspořádání), se za držitele kvalifikované účasti považuje osoba, která je vlastníkem majetku v právním uspořádání, nebo se považuje za vlastníka majetku v právním uspořádání, nebo osoba, která takové právní uspořádání ovládá, typicky správce svěřenského fondu nebo zahraničního trustu nebo obmyšlený. Významná je z tohoto pohledu definice skutečného majitele; bližší výklad lze nalézt v Příručce evidování skutečných majitelů Ministerstva spravedlnosti. Vzhledem k rozmanitosti takových právních uspořádání však bude identifikace držitele kvalifikované účasti vždy vyžadovat individuální posouzení, především na základě příslušného statutu nebo zakladatelského jednání právního uspořádání. Např. v případě, kdy obmyšlený požívá užitky plynoucí z kvalifikované účasti, ale nemůže přímo či nepřímo ovlivnit výkon hlasovacích práv spojených s touto účastí, nebude považován za osobu držící kvalifikovanou účast. Obmyšlený ale bude typicky držitelem kvalifikované účasti, pokud může samostatně vyměnit správce právního uspořádání, případně má-li možnost udělovat formálně nebo fakticky správci pokyny. Správce pak typicky není považován za držitele kvalifikované účasti, pokud je plně vázán pokyny třetí osoby.

[4] Povinnosti získat souhlas podléhají i osoby veřejného sektoru, např. stát, spolková země, obec apod.

[5] Půjde např. o situaci, kdy osoba vlastní 5 % akcií regulované osoby a navíc dalších 5 % hlasovacích práv získaných formou samostatně převoditelných práv spojených s akciemi jiného akcionáře. V podmínkách tuzemského právního řádu taková situace není přípustná (srov. § 281 odst. 4 ZOK), nicméně nelze vyloučit, že některý ze zahraničních právních řádů to umožňuje.

[6] Půjde o obdobnou situaci jako v předchozí poznámce pod čarou.

[7] Souhlas ČNB k nabytí podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech regulované osoby nižším než 10 %, který však umožňuje uplatňovat významný vliv na řízení, se vztahuje výlučně na tento typ kvalifikované účasti a při překročení některého kvantitativního prahu či prahu ovládání musí budoucí nabyvatel zažádat ČNB o nový souhlas.

[8] Souhlas k ovládání je vyžadován a udělován pouze tehdy, pokud k ovládnutí regulované osoby dochází z jiného důvodu než z důvodu držení podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech. O tom více v kapitole IV., část H.: Souběh překročení kvantitativního a kvalitativního prahu kvalifikované účasti.

[9] Může jít např. o situaci, kdy regulovaná osoba vydala v souladu s § 276 ZOK dva různé druhy akcí s rozdílnou váhou hlasů, a v některých případech je proto na valné hromadě potřebné rozhodovat podle druhu akcií.

[10] Srovnej stanovisko ČNB Jakými doklady lze prokázat původ prostředků vkládaných do kapitálu nebo použitých k nabytí nebo zvýšení podílu na společnosti?

[11] Typicky jde o případ získání účasti úpisem akcií při zvýšení základního kapitálu osoby nepodléhající dohledu ČNB, kdy se výnos z úpisu použije (např. v rámci vnitroskupinové transakce) k financování regulované osoby. Za významné nové zdroje považuje ČNB v tomto kontextu min. 10 % stávajících zdrojů, nelze však vyloučit, že podle okolností případu bude i nižší hranice považována za významnou.

[12] V tuzemské legislativě jsou relevantní pravidla TD upravena především v § 122 a násl. ZPKT a dále v § 17a ZoB. Přímo účinná úprava v EMIR odkazuje přímo na TD.

[13] Srovnej také angl. znění čl. 10 písm. f) TD, které vyžaduje „specifické instrukce“: „voting rights attaching to shares deposited with that person or entity which the person or entity can exercise at its discretion in the absence of specific instructions from the shareholder“

[14] Například definice kvalifikované účasti v § 2 odst. 1 písm. j) ZPKT odkazuje na jiná ustanovení tuzemské transpozice TD než úprava započítávání podílů podle § 10b odst. 2 ZPKT. Tato nekonzistence zjevně není záměrem zákonodárce a spíš se jedná o zřejmou chybu. Lze také uvést, že při doslovném čtení § 122 odst. 2 ZPKT by se pro účely počítání podílu podle TD měla započítávat pouze ta hlasovací práva, která vyplývají z investičních nástrojů. Takové čtení by však v kontextu toho, že obchodník s cennými papíry může být v ČR i společnost s ručením omezením, u které podíly v zásadě nemají formu investičních nástrojů, umožňovalo regulaci kvalifikovaných účastí pomocí nástrojů neuvedených v § 122 odst. 2 ZPKT úplně vyloučit, což nebylo cílem evropského ani tuzemského zákonodárce.

[15] Podmínky pro uplatnění výjimek z povinnosti ovládající osoby obhospodařovatele investičních fondů započítávat hlasovací práva pro účely posuzování kvalifikované účasti jsou popsány v následující části E.

[16] Právní předpisy nestanovují zvláštní požadavky na formát takového prohlášení.

[17] Čl. 23 odst. 6 a 7 TD vyžaduje pro aplikaci výjimky splnění požadavků ve směrnici Komise 2007/14. Z čl. 23 a čl. 10 odst. 2 a z bodu 12 preambule směrnice Komise 2007/14 vyplývá, že notifikace musí být učiněna ex-ante. Ze ZoB a ZPKT však plyne jednoznačně, že je možné učinit notifikaci i ex-post. Nelze dovozovat přímý účinek směrnice v neprospěch jednotlivce, tím spíš, že ani nepřímý, viz Evropský soudní dvůr in C-188/89 A. Foster and others v. British Gas plc.

[18] Výjimka v § 17a odst. 8, 9 ZoB, resp. v § 122a odst. 4, 5 ZPKT umožňující odečtení hlasovacích práv s ohledem na transparenční směrnici dopadá i na obhospodařovatele zahraničního investičního fondu se sídlem mimo EU. Použitý pojem „obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu“ tuto interpretaci nevylučuje, naopak spíše vylučuje užší intepretaci, že jde jen o obhospodařovatele fondů standardních a s nimi srovnatelných a/nebo, že jde jen o obhospodařovatele se sídlem v členském státě EU.

[19] Co se týče časového aspektu notifikace výjimky podle čl. 12 odst. 5 TD, platí obdobné závěry jako při notifikaci výjimky podle čl. 12 odst. 4 TD uvedené výše.

[20] „V souladu s odvětvovými směrnicemi a nařízeními podléhá navrhované nabytí nebo zvýšení účasti, které nepředstavuje 10 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv cílové společnosti, předchozímu oznámení a obezřetnostnímu posuzování, pokud taková účast umožňuje navrhovanému nabyvateli uplatňovat podstatný vliv na řízení cílového podniku, a to bez ohledu na to, zda je takový vliv skutečně uplatňován nebo ne.“

[21] Požadavek existence alespoň minimálního podílu se týká jen identifikace významného vlivu. Pro existenci ovládání není nutné, aby ovládající osoba disponovala podílem v jakékoli výši.

[22] Srov. také EBA Q&A 2018_3762: „The definition of ‘qualifying holding’ in Article 4(1)(36) of the CRR requires the existence of a direct or indirect holding that fulfils one of the two conditions specified in the definition. Namely such holding either 1) represents 10% or more of the capital or of the voting rights or 2) if it represents less it makes it possible to exercise a significant influence over the management.“

[23] V této souvislosti si ČNB může od nabyvatelů kvalifikované účasti, resp. od společníků regulované osoby vyžádat např. zápisy z předcházejících valných hromad, jejichž prostřednictvím by došlo k prokázání neexistence koordinace mezi společníky, nebo dohodu mezi společníky, pokud existuje, ve které by byl explicitně zakotvený zákaz koordinace v oblastech, které jsou z pohledu jednání ve shodě relevantní.

[24] V souladu čl. 10 písm. a) TD se jednání ve shodě dovozuje, pokud příslušné osoby uzavřely dohodu o jednotném výkonu hlasovacích práv, která spočívá v trvalém společném přístupu k řízení regulované osoby. Ani to však neplatí bezvýjimečně, např. jednorázová dohoda o jmenování konkrétních osob do pozic v rámci vedoucích orgánů regulované osoby může také indikovat jednání ve shodě.

[25] V některých případech, např. v sektoru úvěrových institucí, je ze zákona zakázáno pouze vykonávání hlasovacích práv, přičemž vykonávání vlivu spojeného s nabytou kvalifikovanou účastí (např. prostřednictvím ovládací smlouvy) musí být zakázáno ze strany ČNB (srov. např. § 20a ZoB).

[26] Srov. např. § 20 odst. 12 ZoB, § 10d odst. 6 písm. g) ZPKT aj.

[27] Úřední sdělení ze dne 5. srpna 2020 k výkladu pojmů důvěryhodnost a odborná způsobilost.

[28] Např. obecné pokyny EBA k posuzování vhodnosti členů vedoucího orgánu a osob v klíčových funkcích (EBA/GL/2021/06).

[29] U pojišťoven a zajišťoven ČNB posuzuje pouze důvěryhodnost nabyvatele, viz oznámení ČNB adresované EIOPA ohledně společných obecných pokynů.

[30] Některé sektorové zákony (např. ZoB, ZPKT, ZISIF, ZPoj) již neobsahují požadavek na odbornou způsobilost a zkušenosti členů orgánu nabývající osoby, resp. ovládající osoby – tento požadavek zůstává omezen na členy orgánů regulované osoby či jiné osoby v jejím vrcholném vedení. ČNB však s ohledem na čl. 10 společných obecných pokynů odbornou způsobilost nabyvatelů nadále posuzuje jako jeden z předpokladů schopnosti regulované osoby plnit požadavky obezřetného podnikání v závislosti na konkrétním znění sektorových právních předpisů,

[31] Např. obecné pokyny EBA k posuzování vhodnosti členů vedoucího orgánu a osob v klíčových funkcích (EBA/GL/2021/06).

[32] Úřední sdělení ze dne 5. srpna 2020 k výkladu pojmů důvěryhodnost a odborná způsobilost a Dohledové sdělení č. 1/2021: Zajišťování vhodnosti osob v sektorech úvěrových institucí, pojišťoven, zajišťoven a penzijních společností.

[33] Stanovisko ČNB ze dne 20. 12. 2016: Jakými doklady lze prokázat původ prostředků vkládaných do kapitálu nebo použitých k nabytí nebo zvýšení podílu na společnosti?

[34] Mimo jiné ČNB v souladu s přílohou I společných obecných pokynů a tuzemskými prováděcími vyhláškami vyžaduje popis vztahů žadatele a osob ve skupině, jejíž součástí je osoba, na které žadatel hodlá nabýt kvalifikovanou účast. Pojem „skupina“ není v kontextu tuzemských zákonů a prováděcích předpisů vymezený, např. CRR však vymezuje skupinu výslovně jako „seskupení podnikatelů“. Pokud je tedy součástí skupiny ovládající nabyvatele kvalifikované účasti nebo regulované osoby stát a ČNB nemá zájem na informacích o vztazích mezi příslušnými osobami a státem, u nichž se zpravidla nejedná o klasické obchodní vztahy, nýbrž o vztahy spojené s veřejnoprávní rolí státu, lze v jednotlivých případech akceptovat, aby stát nebyl považován za součást skupiny.

[35] Bez ohledu na výši podílu, který nabyvatel hodlá reálně nabýt, je vhodné, aby nabyvatel podal žádost o souhlas k nabytí kvalifikované účasti až do výše, kterou překročí byť jen dočasně s tím, že uvedení nižší předpokládané kvalifikované účasti ve strategickém záměru nepředstavuje z hlediska účelu tohoto dokumentu problém

[36] Časové aspekty uplatnění výjimky ze započítávání hlasovacích práv pro účely kvalifikované účasti na bance nebo obchodníku s cennými papíry některými osobami jsou popsány v části E. kapitoly IV. Jednotlivé formy kvalifikované účasti.

[37] Potenciální situace, kdy nepřímí nabyvatelé nemají souhlas k nabytí kvalifikované účasti, by vedla k sistaci hlasovacích práv přímého nabyvatele, a nabytí účasti ze strany přímého nabyvatele by pak bylo v rozporu s požadavkem na řádné a obezřetné vedení regulovaného subjektu a dále by znamenalo ohrožení schopnosti regulovaného subjektu plnit pravidla obezřetného podnikání. Zároveň by mohly vznikat pochyby o důvěryhodnosti např. takto ovládaného přímého nabyvatele. ČNB aplikuje princip proporcionality v případě, kdy v žádosti řádně označený nepřímý nabyvatel podá žádost o něco později s tím, že by hrozilo, že po krátkou dobu, kdy bude schválena žádost přímého nabyvatele, ale dosud nikoli nepřímého nabyvatele, což by potenciálně mohlo vést k sistaci hlasovacích práv přímého nabyvatele.

[38] V případě regulovaných osob kategorie III bude v zásadě oznamovací povinnost příslušet regulované osobě, a nikoli osobě nabývající kvalifikovanou účast.