Otázky a odpovědi k nařízení o sdělení klíčových informací (PRIIPs)

Seznam použitých pojmů a zkratek

KID – sdělení klíčových informací podle nařízení PRIIPs („key information document“)

MiFID II – Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (externí odkaz česky, anglicky)

nařízení PRIIPs – Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (externí odkaz česky, anglicky) 

nařízení vlády o sdělení klíčových informací speciálního fondu – Nařízení vlády č. 242/2013 Sb., o sdělení klíčových informací speciálního fondu a o způsobu poskytování sdělení a statutu speciálního fondu v jiné než listinné podobě

Pokyny Komise – Sdělení Komise: Pokyny k uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (externí odkaz česky, anglicky) 

Q&A k RTS k nařízení PRIIPs – JC ESAs Questions and answers (Q&A) on the PRIIPs KID z 18. srpna 2017 (JC 2017 49) (externí odkaz anglicky) 

RTS k nařízení PRIIPs – Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/653 ze dne 8. března 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou stanovením regulačních technických norem týkajících se prezentace, obsahu, kontroly a úpravy sdělení klíčových informací a podmínek pro splnění požadavků na poskytnutí těchto sdělení (externí odkaz česky, anglicky) 

směrnice Solventnost II – Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (externí odkaz česky, anglicky)

směrnice UCITS – Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (externí odkaz česky, anglicky)

ZISIF – Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů 

ZPKT – Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů

A. Jazyk sdělení klíčových informací (KID)

1. V jakém jazyce musí být zpracován KID?

Podle čl. 7 odst. 1 a 2 nařízení PRIIPs je KID v českém jazyce povinný pouze pro případy, kdy je daný produkt propagován pomocí propagačních (marketingových) materiálů sepsaných v českém jazyce; v jiných případech je podle nařízení PRIIPs přípustný jakýkoliv jazyk akceptovaný Českou národní bankou.

ČNB bude při dohledu nad finančním trhem akceptovat přístup, podle kterého KID vypracovaný v českém jazyce bude vždy nezbytné pouze pro produkty, jejichž propagace probíhá pomocí listinných nebo elektronických propagačních a marketingových materiálů sepsaných alespoň částečně v českém jazyce. U produktů, jejichž propagace neprobíhá ani zčásti pomocí materiálu sepsaných v českém jazyce, je přípustný KID v cizím jazyce; distributor nicméně musí být dostatečně ubezpečen a schopen prokázat, že retailový investor tomuto jinému než českému jazyku rozumí v dostatečné míře pro to, aby byl schopen porozumět informacím v KID obsaženým.

Retailovým investorům bez znalosti cizího jazyka nesmí být nabízeny produkty, u kterých tvůrce nezajistil překlad KID do českého jazyka. To vyplývá mj. z požadavku na jasnost, přesnost a srozumitelnost jazyka KID (čl. 6 odst. 1 a čl. 6 odst. 4 písm. c) nařízení PRIIPs). Distributor musí být v souladu s těmito požadavky schopen prokázat, že s nabídkou produktu oslovuje pouze zákazníky, kteří tuto podmínku splňují.

Jako důkaz, že daný klient jazyku dostatečně rozumí, bude ČNB akceptovat skutečnost, že klient je občanem země, ve které je tento jazyk jedním z úředních a široce používaných jazyků, případně pokud je příslušníkem národnostní menšiny, která daným jazykem hovoří.

ČNB bude rovněž, v běžných situacích a nebude-li mít poznatky o opaku, jako důkaz akceptovat podepsané prohlášení klienta sepsané v daném jazyce, že tomuto jazyku klient rozumí v dostatečné míře na to, aby byl schopen porozumět informacím v KID obsaženým, zejména parametrům, rizikům a nákladům daného investičního produktu. Podmínkou takového postupu je však zavedení dodatečných opatření v rámci kontrolního systému distributora. Jedním z těchto opatření, které je v části finančního sektoru běžně užívané, je nahrávaný tzv. „welcome call“, tj. úvodní hovor se zákazníkem v cizím jazyce. Na kontrolním vzorku nahrávaných hovorů může distributor následně dokládat, resp. kontrolovat, zda zákazníci danému jazyku rozumí.

B. Zpracování, poskytování a uveřejňování KID

1. Neveřejná nabídka produktů a uveřejnění KID

Musí být KID dostupný na webu, i když se jedná o neveřejnou nabídku produktu?

Požadavek na uveřejnění KID na webu (čl. 5 odst. 1 nařízení PRIIPs) má podle bodu 12 preambule nařízení PRIIPs dva primární cíle – zajistit dostupnost KID (před i po samotném pořízení produktu) a umožnit vzájemnou srovnatelnost investičních produktů. Tyto dva cíle je potřebné zajistit i u produktů, které nejsou veřejně nabízeny. Požadavek na dostupnost a vzájemnou srovnatelnost KID neveřejných produktů je však potřebné vnímat v jejich relevantním kontextu – KID musí být v první řadě dostupný pro klienty, kteří mají alespoň teoretickou možnost do produktu investovat, a rovněž srovnání s jinými produkty je významné zejm. pro potenciální investory do produktu. Z pohledu produktu, který není nabízen veřejně, bude proto dostačovat, aby byl KID zpřístupněn na webových stránkách ve smyslu čl. 5 odst. 1 nařízení PRIIPs pouze těm investorům, kterým je nabízen, resp. kteří ho mohou sjednat.

2. Poskytování KID v případě „execution-only“ služeb

Jaký postup se při poskytování KID uplatní v případech, kdy banka, resp. obchodník s cennými papíry, klientům pouze zprostředkovává přístup na zahraniční burzu, resp. pouze obstarává nákup investičních nástrojů na pokyn zákazníka (tzv. „execution-only“) na základě rámcové smlouvy, přičemž tyto nástroje sám aktivně nenabízí, resp. neprodává, ani k nim neposkytuje investiční poradenství?

Podle čl. 5 odst. 1 nařízení PRIIPs má tvůrce produktu povinnost vypracovat KID a uveřejnit ho na internetových stránkách. Tvůrcem produktu se na základě čl. 4 odst. 4 rozumí osoba, která produkt vytvoří, anebo která ho jakýmkoliv způsobem pozmění nebo individualizuje. Není-li tedy obchodník s cennými papíry schopen nebo oprávněn měnit nebo individualizovat podmínky produktu, nepovažuje se za tvůrce produktu ve smyslu čl. 4 odst. 4 nařízení PRIIPs a nevztahuje se na něj povinnost vypracovat KID.

Odpovědnost za vypracování KID v takovém případě zůstává tvůrci produktu.
Podle čl. 13 nařízení PRIIPs má osoba, která k produktu poskytuje poradenství, nebo takový produkt sama prodává, povinnost poskytnout retailovým investorům KID. Osobou, která prodává PRIIP, se podle čl. 4 odst. 5 nařízení PRIIPs rozumí osoba, která investorovi produkt nabízí, nebo která s ním uzavírá smlouvu o produktu s investiční složkou. Na základě bodu 26 preambule nařízení PRIIPs lze dovozovat, že mezi osoby, které PRIIP prodávají, patří i „zprostředkovatelé“ produktů. Nicméně určujícím kritériem pro to, zda „zprostředkovatel“ má povinnost poskytnout KID je to, zda daný produkt „prodává“, tj. ve smyslu čl. 4 odst. 5 nařízení PRIIPs aktivně nabízí, resp. ohledně PRIIP uzavírá smlouvu s klientem. Obstarávání nákupu investičních nástrojů na pokyn zákazníka, resp. zprostředkování přístupu na zahraniční burzu, kritérium čl. 4 odst. 5 nařízení PRIIPs nesplňuje. Pokud tedy obchodník s cennými papíry provádí pouze execution-only služby v návaznosti na podnět investora, resp. pouze „zprostředkovává“ přístup na zahraniční burzu, aniž by dané produkty sám nabízel, a současně ohledně produktů neposkytuje žádnou poradenskou činnost, nelze jej považovat za subjekt povinnosti podle čl. 13 odst. 1 nařízení PRIIPs.
Rovněž však poukazujeme na to, že povinnost jednat s odbornou péči bude vyžadovat, aby měl investor i tak k dispozici dostatek informací, zejména o rizicích produktu (§ 15d ZPKT).

3. Poskytování KID prostřednictvím odkazu na „webovou knihovnu KID“
Je možné zaslat všem klientům, kterým jsou na základě rámcové smlouvy poskytovány především investiční služby přijímání, předávání a provádění pokynů , email odkazující je na webové stránky, kde naleznou příslušná KID ke všem typům nabízených produktů, příp. odkazy na webové stránky tvůrců nabízených produktů, kde lze daná KID nalézt, a při samotném uzavírání jednotlivých obchodů již příslušná KID nezasílat?

Ustanovení čl. 13 odst. 1 nařízení PRIIPs stanoví, že osoba prodávající PRIIP „KID poskytne v dostatečném předstihu před tím, než se jakákoliv smlouva týkající se daného produktu stane závaznou“. Na rozdíl od čl. 5 odst. 1 nařízení PRIIPs, který používá pojem „zveřejnění“, čl. 13 odst. 1 nařízení PRIIPs mluví o povinnosti „poskytnutí“ KID. Ustanovení čl. 14 odst. 2 písm. a) nařízení PRIIPs navíc stanoví, že standardně by mělo dojít k poskytnutí KID v papírově formě. RTS k nařízení PRIIPs rovněž vyžadují, aby konkrétní obsah požadavku na dostatečný předstih byl posuzován individuálně, mj. ve vztahu k vlastnostem investora a ve vztahu k složitosti produktu (čl. 17 RTS k nařízení PRIIPs). Z výše uvedeného usuzujeme, že ke splnění povinnosti podle čl. 13 odst. 1 nařízení PRIIPs proto typicky nebude postačovat samotné zveřejnění KID na webových stránkách obsahujících celý katalog dostupných KID a zaslání neadresného odkazu na tyto webové stránky. Použití slova „poskytnutí“ naopak implikuje povinnost adresnosti poskytnutí KID vzhledem k danému produktu, tj. povinnost umožnit investorovi seznámit se s konkrétním KID vztahujícím se ke konkrétnímu produktu.

Adresné „poskytnutí“ KID přitom nevylučuje možnost webových stránek, jsou-li však splněny taxativně stanovené podmínky (čl. 14 odst. 5). Jedná se zejména o sdělení adresy webových stránek a místa na webových stránkách, kde se KID nachází (čl. 14 odst. 5 písm. c) nařízení PRIIPs), a zvážení, zda poskytnutí prostřednictvím webu je „vhodné vzhledem k okolnostem, za jakých se uskutečňuje obchodní vztah mezi prodejcem a investorem“ (čl. 14 odst. 5 písm. a) ve spojení s čl. 14 odst. 6 nařízení PRIIPs). Ustanovení tak dopadá i na v dotazu zmiňované rámcové smlouvy,přičemž je představitelné, že v těchto případech bude přesný odkaz na konkrétní KID umístěný ve „webové knihovně KID“ zaslaný emailem považován za vhodný způsob poskytnutí KID. Poukazujeme přitom i na čl. 13 odst. 3 nařízení PRIIPs, který v taxativně vymezených případech umožnuje, aby k poskytnutí příslušného KID došlo až následně (po provedení obchodu).

To odpovídá i účelu nařízení PRIIPs, kterým je mj. zajistit, aby měl investor k dispozici srozumitelné a lehce dostupné informace (viz požadavek na transparentnost mj. v bodech 2 a 4 preambule nařízení PRIIPs). Pouhý obecný odkaz na „webovou knihovnu KID“ přitom požadavek na transparentnost nebude splňovat.

Forma poskytnutí KID
3. V jaké formě lze KID poskytnout?
Klient nesmí být omezen v možnosti zvolit si poskytnutí KID v papírové formě. V případě volby vhodného nosiče odkazujeme na čl. 14 nařízení PRIIPs. Pokud si investor zvolil jinou formu trvalého nosiče dat než formu listinnou, musí být naplněny podmínky čl. 14 odst. 4 nařízení PRIIPs (tj. lze např. i CD, USB diskem, emailem při splnění požadavků uvedených v čl. 14 odst. 4 a 6 nařízení PRIIPs). Pokud by informace měly být předány prostřednictvím internetových stránek, které nesplňují charakter trvalého nosiče (definice trvalého nosiče v čl. 4 odst. 7 nařízení PRIIPs), musí být naplněny podmínky čl. 14 odst. 5 nařízení PRIIPs. Pro úplnost uvádíme, že KID musí vždy být poskytnut bezplatně (viz bod 27 preambule nařízení PRIIPs, čl. 4 odst. 7 nařízení PRIIPs). K tomu srov. rovněž čl. 13 odst. 3 nařízení PRIIPs.

5. Poskytování KID při změnách v době trvání produktu
Podle čl. 13 odst. 1 nařízení PRIIPs má být investorovi KID poskytnut předtím, než se pro něj stane závaznou jakákoliv smlouva nebo nabídka týkající se daného produktu s investiční složkou. Jak postupovat v případě změn KID?

V obecné rovině lze říci, že KID je informační dokument, na základě kterého činí investor kvalifikované investiční rozhodnutí a který by mu měl být k dispozici v dostatečném předstihu, tedy má primárně předsmluvní povahu. Nicméně nařízení stanovuje povinnost tvůrce produktu zajistit aktualizaci KID v případě změn, které by významně mohly ovlivnit informace obsažené v KID. Je tedy nezbytné rozlišit dvojí režim předání informací, tj. poskytnutí KID v režimu čl. 13 a násl. nařízení PRIIPs před uzavřením smlouvy a při její podstatné změně a informace během trvání smluvního vztahu ve smyslu čl. 10 nařízení PRIIPs a čl. 15 a 16 RTS k nařízení PRIIPs (srov. rovněž bod 22 preambule RTS k nařízení PRIIPs).

6. Vytváření a poskytování KID v případě více podkladových možností k investování (tzv. „multi-option products“)
Je potřebné v případě produktů, které obsahují pojistnou i investiční složku, vytvořit KID pro každý jednotlivý pojistný produkt, kde budou uvedeny všechny informace nebo se má vytvořit jeden generický KID na produkt a další individuální KID pro každou podkladovou investici?

Čl. 10 RTS k nařízení PRIIPs stanoví, že nelze-li možnosti podkladových investic uvést v jednom samostatném KID (tj. rozsah max 3 A4, čl. 6 odst. 4 nařízení PRIIPs), má tvůrce produktu možnost vytvořit (a) jeden KID pro každou možnost volby do podkladových aktiv, včetně informace o PRIIP jako celku [čl. 10 písm. a) RTS k nařízení PRIIPs] nebo (b) obecný, tzv. generický KID, který bude odkazovat na možnosti jednotlivých podkladových investic (čl. 10 písm. b) RTS k nařízení PRIIPs).
Volbu varianty řešení musí každý tvůrce produktu s odbornou péčí pečlivě zvážit s ohledem na šíři a různorodost nabídky podkladových investic. Při velmi široké nabídce podkladových investic pro klientská portfolia je třeba opět sledovat účel regulace. Jeden generický KID bez dalších informací by za této situace mohl být pro klienta zavádějící. K tomu srov. bod 17 a 18 preambule RTS k nařízení PRIIPs a čl. 6 odst. 3 nařízení PRIIPs.

Pokud produkt umožňuje klientovi, aby svou investici umístil do několika podkladových investic („underlying options“) na základě vlastního uvážení, je nutné poskytnout KID ke každé takové možnosti, kterou produkt umožňuje?

Není nezbytné poskytnout investorovi KID ke všem dostupným podkladovým investicím, ale jen k těm, které sám zvažuje (včetně předem stanovených investičních strategií s předem stanovenými váhami investic).

7. Prokázání předání KID klientovi
Je nutné prokázat předání KID klientovi?

Pro účely výkonu dohledu nad činností dohlížených subjektů a řízení rizik by tyto subjekty měly být schopny prokázat plnění povinností uložených v právním předpisu, včetně povinností uložených nařízením PRIIPs. Jelikož však nařízení PRIIPs prokázání poskytnutí KID neupravuje, volba způsobu prokázání splnění takové povinnosti je primárně na povinné osobě. Konkrétní forma bude závislá na způsobu poskytnutí KID, tj. zda při splnění požadavků nařízení bude KID předán v elektronické či listinné podobě.

V případě poskytnutí KID v elektronické podobě lze prokázat splnění povinnosti předání KID např. archivací dané elektronické stopy komunikace s klientem, tj. výpisem z informačního systému povinné osoby. V listinné podobě lze s ohledem na zavedenou praxi ve finančním sektoru předpokládat např. písemné stvrzení klientem, typicky v rámci formulářové smlouvy v části prohlášení klienta o předávaných dokumentech (tj. bez dalšího administrativního zatížení klienta mimo rámec podpisu smlouvy). Nadto lze v rámci interního nastavení povinné osoby doporučit zavedení systematických kontrol splnění povinnosti poskytnutí KID, např. formou skrytých kontrol („mystery shopping“).

Pokud se klient nechá ve veškerém investičním rozhodování zastoupit jinou osobou (např. investiční služba obhospodařování majetku zákazníka na základě volné úvahy), povinnosti poskytnout KID klientovi se lze zprostit poskytnutím KID klientovu zmocněnci  (čl. 13 odst. 2 nařízení PRIIPs).

8. Informování klienta o změně KID

Je nezbytné informovat klienta o změně KID, příp. mu zaslat aktuální verzi?

Tvůrce produktu je povinen uveřejnit aktualizovaný KID na svých internetových stránkách (čl. 16 RTS k nařízení PRIIPs). Z předpisů neplyne povinnost zasílat revidovaný KID konkrétním investorům. Poukazujeme však na bod 22 preambule RTS k nařízení PRIIPs, podle kterého by tvůrce PRIIP měl, pokud je to možné, informovat investory o tom, že k revizi KID došlo (např. emailem, v novinkách na webu apod.). Tento bod preambule RTS k nařízení PRIIPs tak může sloužit jako interpretační vodítko např. při posuzování, zda daný tvůrce produktu jednal s odbornou péči.

Zasílání KID České národní bance
Vyžaduje Česká národní banka, aby jí tvůrce PRIIP nebo osoba, která PRIIP prodává, předem poskytli sdělení klíčových informací ve smyslu čl. 5 odst. 2 nařízení PRIIPS?

Ustanovení čl. 5 odst. 2 nařízení PRIIPS dává členským státům možnost (nikoliv však povinnost) požadovat, aby tvůrce PRIIP nebo osoba, která PRIIP prodává, předem poskytli sdělení klíčových informací příslušnému orgánu dohledu. Tuto možnost však Česká republika nevyužila, a KID se tedy na základě uvedeného ustanovení ČNB nezasílá. Tím není dotčeno právo ČNB vyžádat si zaslání KID v případě potřeby.

C. Nařízení PRIIPs a OTC deriváty

1. Působnost nařízení PRIIPs na zajišťovací OTC deriváty
Vztahuje se nařízení PRIIPS i na OTC deriváty, jimiž se klient zajišťuje proti určitému riziku („hedging“), tedy nejde o investici?

Obecně platí, že jakýkoliv produkt, tedy i OTC deriváty, spadá do působnosti nařízení PRIIPs, pokud splňuje definici PRIP (čl. 4 odst. 1 nařízení PRIIPs), anebo definici pojistného produktu s investiční složkou (čl. 4 odst. 2 nařízení PRIIPs), přičemž současně nepatří do ani jedné z kategorií výjimek podle čl. 2 odst. 2 nařízení PRIIPs.

PRIP je v čl. 4 odst. 1 nařízení PRIIPs vymezen jako investice, u níž podléhá částka, která má být retailovému investorovi (čl. 4 bod 6 nařízení PRIIPs) vyplacena, výkyvům v důsledku expozice vůči referenčním hodnotám nebo výkonnosti aktiv, která retailový investor přímo nezakoupil. Bod 6 preambule nařízení PRIIPs upřesňuje, že se nařízení vztahuje mj. na produkty, které mají za cíl „poskytovat investiční příležitosti retailovým investorům“. Nařízení PRIIPs přitom již podrobněji nevymezuje, co se rozumí pod pojmem „investice“, resp. „investiční příležitost“. Tyto pojmy je proto potřebné vnímat ve významu, který jím v daném kontextu přisuzuje běžný jazyk.

V běžném jazyce se investicí rozumí pořízení finančního aktiva s úmyslem jeho následného prodeje se ziskem nebo s úmyslem generování výnosu. U OTC derivátů sjednávaných výhradně za účelem zajištění („hedging“) však tento investiční (resp. spekulační) záměr při pořízení chybí, a takové OTC deriváty proto nesplňují definici PRIP v čl. 4 odst. 1 nařízení PRIIPs. OTC deriváty současně nelze považovat ani za pojistný produkt s investiční složkou (čl. 4 odst. 2 nařízení PRIIPs).

OTC derivát, který je sjednaný výhradně za účelem zajištění rizika, proto nelze považovat za produkt spadající do působnosti nařízení PRIIPs, přestože je nabízen retailovému investorovi. V případě absence jistoty o tom, že se u daného retailového klienta jedná o OTC derivát s výhradně zajišťovací funkcí, však doporučujeme KID připravit, jelikož takový nástroj by mohl splňovat definici PRIP podle čl. 4 odst. 1 nařízení PRIIPs.  

2. Náležitosti KID u OTC derivátů
Je potřebné u OTC derivátů splnit veškeré požadavky na parametry KID stanovené právními předpisy?

Ustanovení čl. 10 RTS k nařízení PRIIPs stanoví, že v případech, kdy možnosti podkladových investic daného produktu nelze uvést v rámci jediného a samostatného KID, má tvůrce produktu možnost vytvořit

(a) jeden KID pro každou možnost volby do podkladových aktiv ve smyslu čl. 10 písm. a) RTS k nařízení PRIIPs, nebo

(b) obecný, tzv. generický KID, pro který se uplatní standardní požadavky na KID s výjimkou pravidel uvedených v čl. 11 až 14 RTS k nařízení PRIIPs.

Bude-li tedy pro OTC deriváty zpracováván generický KID, je potřebné, aby naplňoval všechny parametry, které právní předpisy stanovují i pro „standardní“ KID, kromě výjimek uvedených v čl. 11 až 14 RTS k nařízení PRIIPs.

Volbu varianty řešení je nezbytné s odbornou péčí pečlivě zvážit s ohledem na šíři a různorodost nabídky podkladových investic. Hlavním kritériem pro určení obsahu KID je požadavek na přesnost, pravdivost a srozumitelnost KID; KID zároveň nesmí uvádět klienty v omyl a musí být konzistentní s příslušnou smluvní dokumentací. Současně ale platí, že z právních předpisů neplyne povinnost individualizovat KID na základě okolností konkrétního obchodu.

Ohledně postupu při praktické implementaci těchto požadavků do KID se shodujeme s názorem publikovaným v odpovědi k otázce č. 41 Q&A k RTS k nařízení PRIIPs. KID tedy mj. musí být založen na relevantních tržních datech a nikoliv na čistě hypotetických datech; rozdíl mezi skutečností a informacemi poskytnutými v KID nesmí přesahovat rozumnou a očekávatelnou obecnou míru nejistoty ohledně budoucího vývoje relevantních parametrů; při zachování požadavku na přesnost, pravdivost a srozumitelnost KID a jeho konzistenci se smluvní dokumentací je přijatelné, aby byl zpracován jeden KID pro celou třídu OTC derivátů se společným charakteristickým parametrem (např. jeden KID pro daný typ OTC derivátů se splatností do 3 měsíců, jeden KID pro daný typ OTC derivátů se splatností 3 až 6 měsíců atd.). 

3. Frekvence aktualizace KID
S jakou frekvencí KID je potřebné KID připravovat a aktualizovat? Je potřebné KID aktualizovat před každým obchodem?

Frekvenci aktualizace KID podrobněji upravuje čl. 15 RTS k nařízení PRIIPs. Podle něj musí revize KID proběhnout vždy alespoň jednou za rok a rovněž vždy, kdy by změna měla potenciál významně ovlivnit informace uvedené v KID. Může se jednat např. o změnu investiční strategie, rizikového profilu nebo nákladové struktury produktu (bod 20 preambule RTS k nařízení PRIIPs). Cílem revize je zajistit, aby KID soustavně naplňoval požadavky na přesnost, pravdivost, srozumitelnost a neuváděl adresáty v omyl (což plyne z čl. 6 odst. 1 nařízení PRIIPs, i ve světle bodu 13 preambule).

Tvůrce produktu je rovněž povinen zavést a udržovat vnitřní postupy za účelem schopnosti identifikovat okolnosti, které by mohly vést ke změně, která má potenciál ovlivnit přesnost, pravdivost či jasnost KID (čl. 15 odst. 3 RTS k nařízení PRIIPs).

D. Výpočet míry úvěrového rizika (CRM)

1. Určení míry úvěrového rizika (CRM) při absenci úvěrového ratingu pojišťovny
Pokud pojišťovna, která je součástí skupiny, nemá vlastní úvěrový rating a úvěrový rating nemá ani daný produkt, lze při výpočtu míry úvěrového rizika použít úvěrový rating mateřské společnosti?

V případě pojišťovny, která je součástí skupiny a nemá vlastní úvěrový rating lze pro účely výpočtu míry úvěrového rizika (CRM) použít úvěrový rating mateřské společnosti pouze za předpokladu, že se jedná o entitu, která za činnost pojišťovny bezpodmínečně, neodvolatelně a neomezeně ručí (bod 32 Přílohy II RTS k nařízení PRIIPs).
Postup při určení míry úvěrového rizika při absenci úvěrového ratingu je upraven v bodě 43 Přílohy II RTS k nařízení PRIIPs. Obecné požadavky jsou uvedeny v bodě 30 a násl. RTS k nařízení PRIIPs.

Dále srov. odpovědi č. 26 (postup v případě, kdy není dostupný úvěrový rating příslušného dlužníka a/nebo produktu) a 31 (nepřípustnost použití úvěrového ratingu skupiny) Q&A k RTS k nařízení PRIIPs.

2. Přizpůsobení míry úvěrového rizika (CRM) pojišťovny 
Pokud bude pojišťovna splňovat podmínky směrnice Solventnost II, lze její míru úvěrového rizika zařadit na úroveň 1 nebo 2?

Standardní stupeň úvěrové kvality pojišťovny, která nemá vlastní úvěrový rating, je 3 (bod 43 písm. a) Přílohy II RTS k nařízení PRIIPs). Tomu odpovídá míra úvěrového rizika 3 (bod 45 Přílohy II RTS k nařízení PRIIPs). Míra úvěrového rizika se při splnění podmínek pro tzv. zmírňující faktory může dále snižovat o další stupeň či stupně, tj. na hodnotu 2 nebo 1. Tzv. zmírňující faktory, jež zahrnují rovněž požadavky směrnice Solventnost II, jsou uvedeny zejm. v bodě 47 Přílohy II RTS k nařízení PRIIPs. Body 49 a 50 Přílohy II RTS k nařízení PRIIPs obsahují faktory, které naopak míru úvěrového rizika zvyšují. 

Dále srovnej odpověď č. 28 Q&A k RTS k nařízení PRIIPs  (podrobnosti k uplatňování zmirňujících faktorů podle bodu 47 u pojišťoven podléhajících směrnici Solventnost II). 

E. Další otázky týkající se KID

1. Pojišťovací produkty s investiční složkou
Jak vytvářet KID k pojistnému produktu v případě, kdy se na „investiční složku“ vztahuje nařízení PRIIPs až od r. 2019?

Ustanovení čl. 5 odst. 1 nařízení PRIIPs stanoví povinnost pro tvůrce produktu (v případě tohoto dotazu to bude pojišťovna jako původce investičního pojistného produktu) zpracovat KID v souladu s požadavky nařízení PRIIPs. Je tedy odpovědností tvůrce produktu, aby si potřebné informace zajistil, resp. obstaral od příslušných osob (např. od obhospodařovatele investičního fondu) v odpovídajícím rozsahu, např. na smluvním či jiném základě. Nabízení produktů spadajících do působnosti nařízení PRIIPs bez odpovídajícího KID je porušením nařízení PRIIPs. K tomu srov. bod 8 a 18 Pokynů Komise. Specifickou úpravu ve vztahu k investičním fondům nicméně obsahuje čl. 14 odst. 2 RTS k nařízení PRIIPs, který umožnuje, aby pro poskytnutí konkrétní informace k jednotlivým podkladovým investicím ve formě investičních fondů bylo využito sdělení klíčových informací ve smyslu § 227 a násl. ZISIF.

2. Dělení investorů podle nařízení PRIIPs
Rozumí se institucionálním investorem profesionální zákazník dle MiFID?

Z hlediska nařízení PRIIPs je významnější definice retailového investora v čl. 4 odst. 6 nařízení PRIIPs. Retailovým investorem se pro účely nařízení PRIIPs rozumí takový zákazník, který není profesionálním zákazníkem podle směrnice MiFID II.

Pojem institucionální investor se používá pouze v bodě 7 preambule nařízení PRIIPs, kde se deklaruje, že na fondy pro institucionální investory nařízení nedopadá, protože nejsou určeny retailu. Máme za to, že vazba preambule a samotného legislativního textu vede k závěru, že institucionálními investory se rozumí profesionální zákazníci podle MiFID II, případně jejich podmnožina. Z hlediska samotných povinností vypracovat a poskytovat KID je nicméně určující, zda je fond nabízen retailovým investorům ve smyslu čl. 4 odst. 6 nařízení PRIIPs. K tomu srov. odpověď na otázku č. 1 Q&A k RTS k nařízení PRIIPs (vztah kategorii investorů stanovených v národním právu k nařízení PRIIPs).

3. Změna statutu fondů kvalifikovaných investorů
Bude ČNB požadovat změnu statutu fondů kvalifikovaných investorů pro účely posuzování, zda mají připravovat PRIIPs KIID?

Definice retailového investora pro účely nařízení PRIIPs je uvedena v čl. 4 odst. 6 nařízení PRIIPs. Kvalifikovaný investor, který není profesionálním zákazníkem podle MiFID II, splňuje definici retailového investora podle nařízení PRIIPs. I většiny fondů kvalifikovaných investorů se tak může týkat povinnost připravit PRIIPs KID. Z pohledu nařízení PRIIPs má nicméně subjekt povinnost poskytnout KID nejdříve „v dostatečném předstihu předtím, než se pro ně jakákoli smlouva nebo nabídka týkající se daného produktu s investiční složkou stane závaznou“ (čl. 13 odst. 1 nařízení PRIIPs) a vypracovat a uveřejnit KID „předtím, než se produkt s investiční složkou začne nabízet retailovým investorům“ (čl. 5 odst. 1 nařízení PRIIPs). Z hlediska nařízení PRIIPs je proto významné pouze to, zda je investice fakticky nabízena retailovým investorům. Případný rozdíl mezi statutem fondu (který nabízení retailovým investorům potenciálně umožnuje) a faktickým stavem (k nabízení retailovým investorům ve skutečnosti nedochází) není potřeba řešit změnou statutu fondu kvalifikovaných investorů. ČNB nicméně očekává, že v případě takové situace bude fond kvalifikovaných investorů schopen hodnověrně prokázat, že k nabízení retailovým investorům nedochází.  

4. KID a předsmluvní informace
Informace, které mají být uváděny v KID, jsou v současné době již součástí předsmluvních informací. Lze do KID do části „Jiné relevantní informace“ zahrnout i informace, které jsou v předsmluvních informacích navíc?

Nařízení PRIIPs v čl. 8 odst. 3 písm. i) předpokládá, že v oddíle nazvaném „Jiné relevantní informace“ bude uveden odkaz na všechny další informační dokumenty, které budou klientům poskytovány v předsmluvní a/nebo posmluvní fázi, s výjimkou propagačních materiálů. Podle čl. 8 odst. 1 RTS k nařízení PRIIPs musí příslušný odkaz rovněž obsahovat informaci o tom, zda je dokument zpřístupňován na základě právních předpisů bez dalšího anebo z iniciativy investora. Možnost využití tohoto oddílu KID ke komunikaci některých povinných informací by připadala v úvahu pouze za předpokladu, že tím nebude překročen povinný max. rozsah KID a že jiné relevantní informace nebudou prezentovány asymetrickým a nevyváženým způsobem, který by účel samotného KID zastínil. K tomu srovnej bod 16 preambule RTS k nařízení PRIIPs.

5. Nařízení PRIIPs a zrušení nařízení vlády o sdělení klíčových informací speciálního fondu
Jaké jsou důsledky zrušení nařízení vlády o sdělení klíčových informací speciálního fondu k 29. květnu 2022 pro speciální fondy v kontextu nařízení PRIIPs?

Od 29. května 2022 již nejsou naplněny podmínky pro uplatnění výjimky v čl. 32 odst. 2 nařízení PRIIPs („Pokud členský stát uplatňuje pravidla týkající se formátu a obsahu sdělení klíčových informací, jak je stanoveno v článcích 78 až 81 směrnice 2009/65/ES, na jiné fondy než SKIPCP nabízené retailovým investorům...“), neboť zrušením nařízení vlády o sdělení klíčových informací speciálního fondu již nejsou pro speciální fondy uplatňována pravidla, která jsou obsažena v čl. 78-81 směrnice UCITS. 

Důsledkem je, že speciální fondy mají od 29. května 2022 povinnost předkládat KID retailovým investorům v souladu s nařízením PRIIPs. 

6. Vliv data prvního vypracování či poslední aktualizace sdělení klíčových informací
Bude se lišit situace speciálního fondu v závislosti na tom, ke kterému datu poprvé vypracoval nebo naposledy aktualizoval sdělení klíčových informací ve smyslu zrušeného nařízení vlády o sdělení klíčových informací speciálního fondu?

Situace speciálního fondu nebude záviset na datu, ke kterému sdělení klíčových informací ve smyslu zrušeného nařízení vlády o sdělení klíčových informací speciálního fondu poprvé vypracoval nebo naposledy aktualizoval. Ustanovení § 19 zrušeného nařízení vlády o sdělení klíčových informací speciálního fondu upravovalo lhůtu pro aktualizaci sdělení klíčových informací. Toto nařízení vlády však bylo zrušeno a nelze se bez dalšího dovolávat účinků zrušeného právního předpisu.

Adresát zrušeného nařízení vlády se tedy nemůže, s odkazem na to, že provedl např. na konci dubna 2022 aktualizaci sdělení klíčových informací, odkazovat na dvanáctiměsíční lhůtu do další aktualizace KID, protože právní norma, která mu to umožňovala, již nadále není účinná. Je zde nová právní situace a je třeba se jí podřídit (tj. platí již jiný právní předpis).

Ve vyhlášce č. 246/2013 Sb., o statutu fondu kolektivního investování, ve znění novelizační vyhlášky č. 185/2022 Sb. účinné od 1. července 2022, je však v rámci přechodných ustanovení stanovena tříměsíční lhůta pro úpravu statutu speciálního fondu, což je dostačující i pro aktualizaci KID tak, aby vyhovovalo požadavkům nařízení PRIIPS.

7. Zrušení nařízení vlády o sdělení klíčových informací speciálního fondu a statut fondu
Projeví se konec výjimky z nařízení PRIIPs pro speciální fondy i ve statutu fondu s ohledem na požadavky vyhlášky č. 246/2013 Sb., o statutu fondu kolektivního investování?

Ano, jedná se primárně o změnu způsobu prezentování rizikového profilu fondu a scénářů výkonnosti. Podrobnosti jsou uvedeny ve vyhlášce č. 185/2022 Sb. a odůvodnění k této vyhlášce, které jsou zveřejněny v příslušné části Legislativní základny.