K vymezení neobvyklých a neodůvodněných transakcí z pohledu rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu

I. Obecně k neobvyklým a neodůvodněným transakcím

Neobvyklost či absence zřejmých důvodů transakce mohou být indikátorem snahy o zneužití produktu či služby povinné osoby k legalizaci výnosů z trestné činnosti či financování terorismu. Z tohoto důvodu jsou tyto situace uvedeny jako možné okolnosti nasvědčující podezření na legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu v § 6 odst. 1 písm. a) až f) AMLZ. Zároveň z tohoto důvodu § 9 odst. 4 písm. c) AML vyhlášky spojuje tyto transakce s vyšším rizikem.

Za účelem identifikace případného podezření AMLZ dále v § 9 odst. 2 písm. c) stanoví povinnost průběžně sledovat obchodní vztah s cílem zjistit, zda uskutečňované obchody jsou v souladu s tím, co povinná osoba ví o klientovi a jeho podnikatelském a rizikovém profilu, tedy ke zjištění, zda nejsou tyto obchody neobvyklé (a následně, zda nejde o podezřelé obchody). Tuto povinnost naplňuje povinná osoba v mezích korektivu § 9 odst. 3 AMLZ, tedy v rozsahu potřebném k posouzení možného rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

II. Identifikování neobvyklých či neodůvodněných transakcí

Postupy k naplňování opatření v AML oblasti stanoví povinná osoba ve svém systému vnitřních zásad (§ 21 odst. 5 AMLZ). Součástí těchto postupů jsou i procesy sloužící k identifikování podezřelých transakcí, včetně mj. konkretizace neobvyklých a neodůvodněných transakcí, s nimiž se povinná osoba může setkat v rámci své specifické činnosti (§ 9 odst. 5 AML vyhlášky) a při jejichž identifikování musí povinná osoba uplatnit zesílenou kontrolu klienta (§ 9 odst. 4 AML vyhlášky) právě za účelem posouzení případné podezřelosti. 

Při definování neobvyklých a neodůvodněných transakcí a chování klienta by měla povinná osoba současně zohledňovat následující dva aspekty:
1. neobvyklost či neodůvodněnost chování klienta obecně s ohledem na povahu nabízeného produktu, služby či typu klienta, a
2. neobvyklost či neodůvodněnost chování konkrétního klienta vzhledem k informacím, kterými povinná osoba o tomto klientovi disponuje.

Ad 1. K neobvyklosti transakcí s ohledem na povahu nabízeného produktu 

Klíčové pro nastavení postupů ke zjištění neobvyklosti transakcí s ohledem na povahu nabízeného produktu je znalost a porozumění povahy činnosti, poskytovaných produktů, obvyklých klientů a obchodních vztahů povinné osoby. Povinná osoba by vyhodnocení své činnosti měla učinit v rámci vlastního hodnocení rizik podle § 21a AMLZ a na tomto základě definovat, jaké chování klientů u jí poskytovaných služeb očekává a jaké naopak považuje za neobvyklé. Zjednodušeně lze říct, že povinná osoba zde nastavuje standardní očekávané chování většiny obvyklých klientů a vůči němu porovnává chování konkrétního klienta (neobvyklým může být způsob obchodování postrádající ekonomické opodstatnění, např. v případě nákupu a okamžitého prodeje finančního nástroje, jehož povaha předpokládá zhodnocení až po delším období držení).

Ad 2. K neobvyklosti transakcí s ohledem na konkrétního klienta
Důležitým prvkem při posuzování neobvyklosti transakcí je rovněž posouzení, zda konkrétní transakce či chování klienta jsou v souladu s informacemi, které má povinná osoba o tomto klientovi k dispozici. Z tohoto důvodu musí mít povinná osoba dostatečné informace o svém klientovi a jeho činnosti (a tyto informace musí být vždy aktuální), aby byla schopna posoudit, kdy jeho konkrétní chování v obchodním vztahu i mimo něj je neobvyklé, tedy jiné, než by povinná osoba mohla očekávat s ohledem na jeho rizikový profil či jeho předchozí/obvyklé chování (§ 8 odst. 7 AMLZ, § 7 odst. 3, § 10 odst. 1 a § 11 odst. 1 AML vyhlášky). 
Konkrétní příklady k oběma aspektům jsou uvedeny v části IV tohoto stanoviska.

III. Navazující opatření
Ve svém systému vnitřních zásad povinná osoba zároveň stanoví i navazující opatření, která přijme v případě, že by identifikovala neobvyklou či neodůvodněnou transakci či chování klienta. Povinná osoba musí v takové situaci zejména zjistit, zda existují spolehlivé informace, kterými je možné toto neobvyklé chování vysvětlit, či nikoliv, a tedy posoudit, zda se jedná o podezřelou transakci. 

Podle § 9 odst. 4 AML vyhlášky je provedení neobvykle složitého či objemného obchodu, neobvyklého způsobu obchodování, nebo provedení obchodu, u kterého není zřejmý jeho ekonomický a zákonný účel, faktorem zvýšeného rizika. V takové situaci povinná osoba uplatní vždy zesílenou kontrolu klienta. Tím se rozumí přijetí odpovídajících opatření podle § 9 odst. 2 AML vyhlášky, vždy však nejméně zjištění a doložení dodatečných informací především o pozadí a účelu takové transakce či způsobu obchodování (§ 9 odst. 6 AML vyhlášky)¹. Dalším dodatečným opatřením může být např. následné zvýšené monitorování obchodního vztahu v návaznosti na identifikování neobvyklé transakce (např. častější monitorování či snížení aplikovaných limitů). 

Druh přijatých opatření (kromě výše uvedeného požadavku na zjištění více informací) je ponechán na uvážení povinné osoby. Tato opatření musí být taková, aby zajišťovala řízení rizik spojených s danou situací, tedy zejména, aby umožnila povinné osobě posoudit, zda se jedná o podezřelý obchod či nikoliv. 

Zde zdůrazňujeme, že neobvyklé a neodůvodněné obchody nejsou automaticky podezřelými obchody ve smyslu § 6 AMLZ. V rámci kontroly klienta povinná osoba může zjistit, že pro neobvyklé chování existuje racionální a právně nezávadné odůvodnění. Zejména v případě obchodů neobvyklých s ohledem na povahu nabízeného produktu může být daný obchod důvodný s ohledem na podnikatelskou činnost, či jiné vlastnosti konkrétního klienta. Dodatečná přijatá opatření však mají právě sloužit k tomu, aby se povinná osoba přesvědčila o tom, zda je či není neobvyklý obchod podezřelý, a případně postupovala podle § 18 (či případně i § 20) AMLZ.

IV. Demonstrativní znaky neobvyklých či neodůvodněných obchodů
Obchody neobvyklé či neodůvodněné s ohledem na povahu nabízeného produktu
- Klient využívá produkt v objemu, který je výrazně vyšší/nižší než je běžné pro daný typ produktu.

- lient provádí obchody v nižších objemech, než by se zdálo ekonomicky odůvodnitelné (např. způsobem vedoucím k podezření, že se snaží vyhnout zákonným limitům pro identifikaci či hloubkovou kontrolu klienta).

- Klient provádí obchody či obchodování v jiné frekvenci než je běžné a ekonomicky odůvodnitelné pro daný typ produktu (např. nákup a následný okamžitý opětovný prodej finančních nástrojů, jejichž povaha předpokládá zhodnocení až v delším časovém horizontu, nebo založení a okamžité vypovězení obchodního vztahu u produktů, u nichž tento způsob chování není běžný).

- Klient využívá nestandardní distribuční kanál (např. využití zahraničního zprostředkovatele bez zřejmého důvodu).

- Klient uskutečňuje obchod přes několik prostředníků, přestože to není nezbytné nebo pro tento typ obchodů nejsou prostředníci zpravidla využíváni.

- Klient uskutečňuje obchody prostřednictvím řady neodůvodněných kroků (s využitím několika vlastních účtů, přes několik právnických osob či právních uspořádání spojených s klientem, atd.).

- Klient využívá složitější strukturu obchodů, než by bylo nezbytné a nákladově efektivní.

- Klient uzavírá nebo má zájem uzavřít obchod/y, které se pro něj jeví být nevýhodné - za své plnění nepožaduje, případně nezíská odpovídající protiplnění, nebo naopak realizuje ztrátu (např. koupí a opětovným prodejem finančních instrumentů bez zhodnocení v mezičase, či naopak za současného prodělku z důvodu vstupních a výstupních poplatků).

- Klient platí nebo přijímá platby za zboží neobvyklým způsobem (např. pomocí hotovosti, šeků vystavených v zahraničí nebo cenných kovů, přestože v daném sektoru je obvyklé placení bezhotovostními převody).

- Klient provádí nebo přijímá platby přes platební instituce v jurisdikcích, které umožňují realizaci anonymních plateb, přestože by bylo možné platby realizovat prostřednictvím domácích platebních institucí, a to případně i s nižšími náklady.
Obchody neobvyklé či neodůvodněné s ohledem na konkrétního klienta

- Klient, fyzická osoba s jediným uváděným zdrojem příjmu ze zaměstnání, vloží na svůj bankovní účet významnější objem hotovosti nebo je mu významnější obnos bezhotovostně převeden na účet, a to, např. ve výši několikanásobku jeho obvyklého měsíčního příjmu.

- Klient, podnikatel, s deklarovaným předmětem činnosti jiným, než obchodování s cennými papíry, zadává příkaz k nákupu cenných papírů v objemu dosahujícím nepřiměřeně velké části jeho bilanční sumy.

- Klient žádá o úvěr, jehož pravidelné splátky přesahují jeho disponibilní příjem, který je finanční instituci znám, popřípadě provádí velké mimořádné splátky neodpovídající známým zdrojům jeho příjmů.

- Splátky namísto klienta provádí třetí osoba, přičemž povinná osoba nemá žádné spolehlivé informace o původu peněžních prostředků.

- Klient provede obchod, jehož částka (hodnota) je zjevně vyšší, než by odpovídalo jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům.

- Klient provádí obchody spojené se zahraničními jurisdikcemi, které nejsou odůvodněné s ohledem na informace známé povinné osobě o klientovi.

- Klient provádí obchod/y, které nejsou v souladu s informacemi, které o jeho obchodní činnosti má povinná osoba k dispozici.

- Klient poskytne či přijme významný dar bez  legitimního odůvodnění.

- Významné dary či podpora pro/od neziskových organizací.

---------

¹ K povinnosti zjistit dodatečné informace je potřeba přistupovat přiměřeně. V případě, že již povinná osoba má k dispozici dostatečné informace, na jejichž základě je schopna odůvodnit, proč k předmětnému obchodu došlo, pak dodatečné informace zajišťovat nemusí.