K obchodním slevám poskytovaným zákazníkovi při distribuci pojištění

Shrnutí stanoviska

Obchodní slevy nepředstavují porušení požadavku jednat v nejlepším zájmu zákazníka, pokud jsou dodrženy podmínky a omezení stanovené ZDPZ a případně dalšími předpisy na ochranu spotřebitele. Mezi těmito omezeními lze uvést zejména:

• Obchodní sleva musí být transparentní: musí být jako taková označena, musí být patrné, jaká je její výše (tj. kolik činí pojistné bez ní a s ní) a na jak dlouhou dobu je poskytována nebo jestli je její poskytnutí dále něčím podmíněno;
• Obchodní sleva nesmí nahrazovat plnění požadavků na distribuci pojištění, zejména zjišťování požadavků, cílů a potřeb zákazníka ohledně pojistného krytí, ani pravidla produktového řízení, nesmí odvádět od podstaty sjednaného pojištění a podněcovat ke sjednání nevhodného pojištění;
• Nesmí jít o součást strategie, při níž by v průběhu produktového cyklu tento produkt po odpadnutí slevy přestal plnit požadavky právních předpisů;
• Porozumění obchodním slevám a důvodům pro nárůst pojistného při obnově pojištění musí být součástí charakteristik cílového trhu a toto porozumění musí být v rámci povinností produktového řízení testováno.

Odůvodnění

Obchodní slevy z hlediska ZDPZ

Poskytnutí obchodní slevy závislé na uvážení prodejce, resp. distributora pojištění, zákony ani přímo použitelné předpisy Evropské unie nezakazují, vyplývá z nich ovšem vícero omezení. Pokud jsou tato omezení respektována, není porušením ZDPZ, zejména povinnosti jednat v nejlepším zájmu zákazníka stanovené v § 72 odst. 1, nebudou-li všem zákazníkům, kteří sjednávají typově stejné pojištění, poskytnuty stejné obchodní slevy. Podstatné je připomenout, že obchodní sleva jako taková sice může zvýhodňovat určitého zákazníka na základě jeho ochoty či neochoty sjednat dané pojištění, ale nemusí zároveň znevýhodňovat jiného zákazníka, tzn. nemusí se v jeho případě jednat o obchodní přirážku (bez vztahu k přejímanému riziku). Nejlepší zájem zákazníka lze v tomto ohledu považovat za individuální kategorii, která se definuje s ohledem na zájmy daného jednotlivého zákazníka v jejich souhrnu. Pak lze říci, že zákazníkova neochota sjednat pojištění za danou cenu odráží jeho de facto potřebu (resp. nepotřebu) a poskytnutí obchodní slevy může představovat adekvátní reakci distributora na ni.

Pokud je naopak sleva prezentována již na počátku veřejně dostupným způsobem všem bez rozdílu, např. prostřednictvím internetového srovnávače pojištění, po zadání klíčových parametrů pojištění, nejde o výše popsaný případ slevy, tedy o individuální slevu, a problém s rozlišováním zákazníků v zásadě nevzniká. I v takovém případě je ovšem nutno dodržet všechny relevantní povinnosti stanovené ZDPZ, zejména neklamavost takového sdělení včetně toho, že se opravdu jedná o slevu a nikoli o standardní nabídku pojistného, která je jako sleva jen prezentována.

Obchodní slevy je třeba posuzovat v kontextu povinností jednat v nejlepším zájmu zákazníka (§ 72 odst. 1 ZDPZ) a produktového řízení (§ 53 ZDPZ a přímo použitelné nařízení POG). Pro poskytnutí obchodní slevy platí, tak jako pro poskytnutí jakýchkoli pobídek, základní podmínka, že neodvádí od podstaty sjednaného pojištění a nepodněcuje zákazníka, aby odhlížel od vhodnosti takového produktu v porovnání s jinými možnými alternativami kvůli poskytnuté slevě na pojistném.

Dále je nutné, aby tvůrce i distributor pojištění v rámci plnění požadavků na produktové řízení ve smyslu § 53 ZDPZ a nařízení POG vytyčili odpovídající distribuční strategii, dodržovali ji a sledovali. Sleva z pojistného musí být stanovena s ohledem na celý produktový cyklus daného produktu.

Pojištění s poskytnutou slevou i bez této slevy musí splňovat požadavky, cíle a potřeby zákazníka ve smyslu rozsahu pojistného krytí. Obchodní sleva ani podmínky jejího udělení stanovené distributorem nesmí žádným způsobem pramenit z opomenutí či zanedbání povinností v rámci distribučního procesu (srov. § 75 ZDPZ), jako je zejména řádné zjišťování požadavků, cílů a potřeb zákazníka (pokud jde o potřebu a rozsah pojistného krytí). Nelze tak např. pomocí v zásadě arbitrárně udělovaných obchodních slev nahradit nedostatečně podrobné zjištění potřeb zákazníka, ze kterého by mohlo plynout nižší rizikové pojistné, ani nastavení cílového trhu v dostatečné granularitě. Ryze obchodní slevy nepodmíněné žádným objektivním, resp. zjistitelným faktorem týkajícím se zákazníka ve smyslu pojišťovaných rizik by tak měly být skutečně pouze nástrojem obchodní politiky prodejce a ne způsobem, jak zohledňovat jiné parametry pojistného.

Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (dále jen „EIOPA“) rovněž zveřejnil Dohledové prohlášení k diferenční cenotvorbě, které vykládá odpovídající povinnosti obsažené v IDD. Jak v něm EIOPA uvádí, obchodní slevy umožňují zákazníkům, kteří mají větší tendenci hledat lepší nabídky a změnit pojistitele při obnově pojištění, aby měli prospěch z nižšího pojistného.^[1] Zároveň podle EIOPA musí být poskytování takových slev doprovozeno adekvátními opatřeními, jako je to, že informace poskytované zákazníkům, včetně marketingových, jsou naprosto transparentní, tedy že je patrné, že sleva bude poskytnuta například pouze na první pojistné období,^[2] a že cílový trh stanovený v rámci produktového řízení bude natolik detailně vymezen, že vezme v úvahu relevantní charakteristiky právě z hlediska obchodních slev.^[3] Tvůrce produktu musí také testovat, zda při poskytování jasných a stručných informací o tom, jak je stanoveno pojistné, zákazníci budou rozumět slevám a tomu, proč se cena zvýší při obnově pojištění.^[4]

Pokud jsou ovšem obchodní slevy poskytovány při současném prodeji více pojistných produktů, přičemž jeden bude poskytnut se slevou, zatímco u jiného bude pojistné naopak navýšeno tak, aby se vyrovnala sleva poskytnutá u prvního, jedná se o diferenční cenotvorbu,^[5] která obnáší větší rizika tzv. price-walkingu, tj. zvyšování pojistného nad rámec původní obchodní slevy, které je třeba považovat za rozporné s nejlepším zájmem zákazníka, pokud cílí na jeho menší ochotu změnit pojistitele (např. proto, že jde o starší zákazníky nebo zákazníky méně využívající digitální prostředky sjednání pojištění).

V každém případě platí, že sleva by měla být nastavena na základě kritérií či zdůvodnění, která v rámci obchodní strategie pojistitele anebo distributora nemusí být zákazníkovi sdělena, nicméně musí být na jejich základě možné prokázat, že nejsou porušeny požadavky ZDPZ a přímo použitelného nařízení POG při zohlednění výše uvedeného dohledového prohlášení EIOPA, které poskytování obchodních slev omezují.

Požadavek transparentnosti vyžaduje, aby obchodní sleva jako taková byla výslovně pojmenována, aby bylo zřejmé, jaká je její výše v daném případě a na jak dlouho je poskytnuta, a kolik tedy činí pojistné s ní a kolik bez ní (§ 84 písm. c) ZDPZ).

Obchodní slevy z hlediska ZOS

Obchodní slevy lze zhodnotit také z hlediska ZOS, zejména z hlediska kompetencí České národní banky v této oblasti. Pokud jde o dodržení zákazu nekalých obchodních praktik, přichází v úvahu zejména možnost tzv. klamavé obchodní praktiky podle § 5 odst. 2 písm. d) ZOS. V tomto ohledu platí v otázce klamavosti v zásadě výše podaný výklad k ustanovením ZDPZ. Pokud jde o uplatnění § 6 téhož zákona zakazujícího diskriminaci spotřebitele, pak důvody diskriminace jsou chápány ve smyslu příslušné judikatury a zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), které však nebrání poskytování obchodních slev nezaložených na zakázaných důvodech s tím, že se řídí následujícími principy:

• Každé cenové rozlišování, pokud má být v souladu s právem, musí být rozumně odůvodněné^[6].
• Stanovení rozdílných cen a slev pro určité skupiny spotřebitelů je s ohledem na jeho ekonomické cíle v zásadě možné a dovolené.
• Pokud je zboží nebo služba nabízena veřejnosti, nesmí cena bezdůvodně znevýhodňovat určitou skupinu spotřebitelů, aniž by pro to existovaly objektivní a rozumné důvody sledující legitimní cíl a využívající přiměřené prostředky^[7].
• Naopak poskytování obchodních slev je v zásadě legitimní, zejména pro příslušníky takové skupiny spotřebitelů, kteří jsou objektivním způsobem znevýhodněni^[8].

Uvedenými principy však není dotčen výše citovaný výklad ZDPZ ani uplatnění dalších právních předpisů, zejména zákona č. 277/20009 Sb., o pojišťovnictví, v platném znění (zejména pokud jde o tzv. postačitelnost pojistného), ani regulace EU.

---------

[1] Supervisory statement on differential pricing z 22. února 2023, EIOPA-BoS-23/076, bod 2.7.

[2] Tamt., bod 3.13.

[3] Tamt., bod 3.14.

[4] Tamt., bod 3.18.

[5] Srov. Feedback statement EIOPA k veřejné konzultaci Prohlášení o diferenční cenotvorbě, s. 6.               

[6] Srov. § 3 odst. 1 antidiskriminačního zákona.

[7] Srov. rozsudek Nejvyššího správního soud, č.j.: 2 As 338/2016 – 27.

[8] Srov. § 7 odst. 2 antidiskriminačního zákona.