K otázce, zda lze zvýšit odloženou variabilní odměnu o inflaci v případě osoby s rizikovým vlivem v úvěrové instituci, na niž se vztahuje povinnost odkladu části variabilní odměny

Shrnutí stanoviska

Pro rozpor s požadavky na stanovení variabilní odměny dle čl. 92 odst. 2 písm. g) bod ii) a čl. 94 odst. 1 písm. a) směrnice CRD, tj. dle bodu 6 písm. b) a bodu 9 písm. a) a b) přílohy č. 1 vyhlášky č. 163/2014 Sb., a dále pro obcházení požadavků ve smyslu čl. 94 odst. 1 písm. q) směrnice CRD, tj. ve smyslu bodu 22 přílohy č. 1 vyhlášky č. 163/2014 Sb., na proces přiznání variabilní odměny, na odložení variabilní odměny a na ex-post risk adjustments není indexace odložené variabilní odměny osoby s rizikovým vlivem o inflaci v souladu s právním rámcem odměňování.

Východiska pro stanovisko

Mezinárodní dokumenty

• FSF Principles for Sound Compensation Practices (2009) (odkaz);
• FSB Principles for Sound Compensation Practices Implementation Standards (2009) (odkaz);
• BCBS Compensation Principles and Standards Assessment Methodology (2010) (odkaz);
• BCBS Range of Methodologies for Risk and Performance Alignment of Remuneration (2011) (odkaz).

Evropské předpisy

• nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES, v platném znění, (dále jen „nařízení o zřízení EBA“) (odkaz);
• nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění, (dále jen „CRR“) (odkaz);
• směrnice Evropského parlamentu a rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, v platném znění, (dále jen „CRD“) (odkaz);
• směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU, v platném znění, (dále jen „IFD“) (odkaz)
• nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/923 ze dne 25. března 2021, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy, které stanoví kritéria vymezující manažerskou odpovědnost, kontrolní funkce, významné obchodní jednotky a podstatný vliv na rizikový profil významné obchodní jednotky, a které stanoví kritéria pro určení pracovníků nebo kategorií pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají vliv na rizikový profil instituce, který je srovnatelně podstatný jako u pracovníků nebo kategorií pracovníků uvedených v čl. 92 odst. 3 uvedené směrnice (dále jen „nařízení Komise v přenesené pravomoci k identifikaci vybraných pracovníků (2021)“) (odkaz);
• nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 527/2014 ze dne 12. března 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy, jimiž se stanoví kategorie nástrojů, které odpovídajícím způsobem odrážejí dlouhodobou úvěrovou kvalitu instituce a jsou vhodné k použití pro účely pohyblivé složky odměny (dále jen „nařízení Komise v přenesené pravomoci ke kategoriím nástrojů, které jsou vhodné k použití pro účely pohyblivé složky odměny“) (odkaz);
• obecné pokyny k řádným zásadám odměňování podle směrnice 2013/36/EU (EBA/GL/2021/04) (dále jen „EBA/GL/2021/04“) (odkaz);
• obecné pokyny k použitelné pomyslné diskontní sazbě pohyblivé složky odměny (EBA/GL/2014/01) (dále jen „EBA/GL/2014/01“) (odkaz);
• obecné pokyny k řádným zásadám odměňování podle směrnice (EU) 2019/2034 (EBA/GL/2021/13) (dále jen „EBA/GL/2021/13“) (odkaz).

České předpisy

• zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoB“);
• zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSÚD“);
• zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPKT“);
• vyhláška č. 163/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 163/2014 Sb.“).

 Další dokumenty

• EBA Report, Benchmarking of Remuneration Practices at the European Union Level (2019 and 2020 Data) and Data on High Earners (2020 Data) (EBA/REP/2022/17) (dále jen „EBA/REP/2022/17“) (odkaz).

Konzultace s Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA)

• Otázka indexace odložené variabilní odměny (viz zkratka v bodě 5 tohoto stanoviska) se prvně dostala na pořad jednání podskupiny pro governance a odměňování (Sub-group for Governance and Remuneration – SGGR) při orgánu EBA v říjnu 2022. V průběhu května a června 2023 pak proběhla řada jednání EBA SGGR, jejichž výsledkem mělo být vydání stanoviska EBA (EBA Opinion) na základě čl. 29 odst. 1 písm. a) nařízení o zřízení EBA k nesouladu indexace odložené variabilní odměny se směrnicí CRD. V červnu 2023 orgán EBA oslovil všechny národní orgány dohledu s dotazníkem, jímž mělo být zjištěno, zda národní orgány dohledu ve své dohledové činnosti narazily na tuto praxi. V červenci 2023 byla ČNB informována orgánem EBA, že na základě vyhodnocení dotazníku nebude vydávat stanovisko EBA k indexaci odložené variabilní odměny, neboť obdržené odpovědi ukázaly naprosto zanedbatelný výskyt této praxe v členských státech. Na základě této informace ČNB přistoupila k vydání vlastního výkladového stanoviska k indexaci odložené variabilní odměny, neboť v této věci obdržela kvalifikovaný dotaz.

Odůvodnění

Úvod

1. Dle čl. 94 odst. 1 písm. m) směrnice CRD^[1] musí úvěrová instituce odložit nejméně 40 % přiznané pohyblivé složky odměny (dále jen „variabilní odměna“) na dobu, která není kratší než 4 až 5 let. Dle čl. 94 odst. 1 písm. l) směrnice CRD^[2] musí úvěrová instituce udělit nejméně 50 % variabilní odměny v nástrojích, přičemž tento požadavek se dle bodu 283^[3] EBA/GL/2021/04^[4] použije na oddálenou i neoddálenou část udělené variabilní odměny. Tato dvojice povinností se však vztahuje dle čl. 94 odst. 3 písm. a) směrnice CRD^[5] pouze na úvěrové instituce, které jsou tzv. velké instituce^[6] nebo hodnota jejich aktiv na individuálním základě v průběhu čtyřletého období bezprostředně předcházejícího běžnému účetnímu roku činí v průměru více než 5 miliard eur. Tyto vybrané úvěrové instituce pak povinnost odkladu a udělení variabilní odměny v nástrojích aplikují pouze na tzv. osoby s rizikovým vlivem^[7], přičemž dle čl. 94 odst. 3 písm. b) směrnice CRD^[8] jsou vyjmuti ti pracovnici, jejichž roční variabilní odměna nepřesahuje 50 000 eur a nepředstavuje více než jednu třetinu jejich celkové roční odměny.^[9]
2. V případě vybraných úvěrových institucí a vybraných osob s rizikovým vlivem (ve smyslu předchozího bodu), tak dochází k udělení nejméně 0 % a nejvíce 50 % odložené variabilní odměny v peněžních prostředcích. Dle Českého statistického úřadu byla v roce 2022 průměrná roční míra inflace^[10] 15,1 % a dle aktuální prognózy ČNB^[11] má v roce 2023 tato míra poklesnout na 11 %. V tomto kontextu byl ČNB předložen kvalifikovaný dotaz, zda v případě, kdy úvěrová instituce v minulosti na základě výše citovaných ustanovení odložila udělenou variabilní odměnu v peněžních prostředcích, je možné po uplynutí doby odkladu zvýšit vyplácenou variabilní odměnu v okamžiku jejího převedení danému pracovníkovi o růst spotřebitelských cen, k němuž došlo od okamžiku přiznání této odměny.

Graf: Vizualizace udělení a převedení variabilní odměny při 4leté době odkladu^[12]

Tabulka: Vysvětlení základních pojmů dle bodu 11 EBA/GL/2021/04

3. Graf znázorňuje aplikaci výše popsaného čl. 94 odst. 1 písm. m) a l) směrnice CRD při dodržení minimálních požadavků, tj. odkládá se 40 % přiznané variabilní odměny a v nástrojích je uděleno 50 % variabilní odměny jak pro odloženou, tak pro neodloženou část. Přiznávaná výše variabilní odměny je stanovena na 10 jednotek a dotaz tazatele se tak týká 2 jednotek peněžních prostředků převáděných v letech n+2, n+3, n+4 a n+5. Na časové ose se tak nacházíme před převedením 1., 2., 3. nebo 4. části variabilní odměny, přičemž převáděná 0,5 jednotka by byla navýšena o růst spotřebitelských cen od okamžiku přiznání variabilní odměny (na začátku n+1) až do okamžiku příslušeného převedení, tj. za dobu trvání doby odkladu příslušné 0,5 jednotky.
4. Dotaz tazatele (viz bod 2 tohoto stanoviska) lze však rovněž vnímat i prospektivně, tj. jako návrh revize stávajících zásad odměňování úvěrové instituce, která by pro futuro umožňovala tento postup, tj. v grafu se nacházíme v hodnoceném období (rok n), příp. po hodnoceném období ale před přiznáním variabilní odměny (začátek roku n+1).
5. Směrnice CRD, resp. transpoziční právní předpisy České republiky, a EBA/GL/2021/04 postup podle bodu 3 nebo podle bodu 4 tohoto stanoviska (dále jen společně „indexace odložené variabilní odměny“) nepřipouštějí.
6. Indexace odložené variabilní odměny je předně v rozporu s požadavky na stanovení variabilní odměny dle čl. 92 odst. 2 písm. g) bod ii) a čl. 94 odst. 1 písm. a) směrnice CRD^[13] – viz kapitola 1. Navázání variabilní odměny pracovníka na výkonnost tohoto stanoviska.
7. Dále indexace odložené variabilní odměny poruší zákaz uvedený v čl. 94 odst. 1 písm. q) směrnice CRD^[14] nevyplácet variabilní odměnu v nástrojích, anebo formou, která by umožnila obcházení právního rámce odměňování^[15] – viz dále kapitola 2. Obcházení požadavků právního rámce odměňování a podkapitoly 2.1 Obcházení požadavků na proces přiznání variabilní odměny, 2.2 Obcházení pravidel na odložení variabilní odměny a především 2.3 Obcházení požadavků na ex-post risk adjustments.
8. Pro přehlednost graf výše obsahuje na příslušných místech v modrém kruhu čísla relevantní kapitoly a podkapitol.

1. Navázání variabilní odměny pracovníka na výkonnost

9. Dle čl. 92 odst. 2 písm. g) bod ii) směrnice CRD by variabilní odměna měla odrážet udržitelný výkon úvěrové instituce, zohledňovat rizika a výkon nad rámec toho, co je požadováno ke splnění popisu pracovní náplně pracovníka. Dle čl. 94 odst. 1 písm. a) směrnice CRD je celková výše variabilní odměny pracovníka založena na kombinaci hodnocení: 1. výkonnosti individuálního pracovníka, jemuž má být variabilní odměna přiznána; 2. výkonnosti dotčeného obchodního útvaru; a 3. výkonnosti úvěrové instituce. Dle EBA/GL/2021/04 pak mají úvěrové instituce měřit tuto výkonnost na základě vhodné kombinace kvalitativních a kvantitativních a dále absolutních a relativních kritérií (tzv. KPIs).^[16]
10. Navázání variabilní odměny pracovníka na výkonnost platí nejen v okamžiku přiznání variabilní odměny, ale díky ex-post risk adjustments také v okamžiku převedení a vyplacení variabilní odměny, tj. po celou dobu odkladu a v případě nástrojů také po celé období zadržování (viz dále podkapitola 2.3 Obcházení požadavků na ex-post risk adjustments).
11. Tedy kritérium (KPI), které by nebylo navázané na výkonnost individuálního pracovníka, obchodního útvaru nebo úvěrové instituce, není povoleno. Použití kritéria růstu spotřebitelských cen pro stanovení výše variabilní odměny pracovníka je pak zjevně případem kritéria, které je zcela nezávislé na výkonnosti pracovníka, obchodního útvaru nebo úvěrové instituce jako celku.

2. Obcházení požadavků právního rámce odměňování

12. S výjimkou EBA/GL/2014/01 se právní rámec odměňování inflací jako takovou nezabývá. Směrnice CRD však v čl. 94 odst. 1 písm. q) reflektuje, že právní rámec odměňování nemůže individuálně postihnout všechny možné modality zásad odměňování, a tudíž zakládá obecnou povinnost nevyplácet variabilní odměnu v nástrojích, anebo formou, která by umožnila jeho obcházení. Pravidla obcházení jsou dále rozvedena v oddíle 10.2 Obcházení požadavků EBA/GL/2021/04, přičemž dle bodu 184 EBA/GL/2021/04 se obcházením rozumí nedodržování požadavků v oblasti odměňování a dochází k němu, pokud úvěrová instituce ve skutečnosti nenaplňuje cíl ani účel požadavků, přestože se formálně zněním jednotlivých požadavků v oblasti odměňování řídí.
13. V případě navržené indexace odložené variabilní odměny by se pak jednalo o obcházení požadavků na proces přiznání odměny, na odložení variabilní odměny a především na ex-post risk adjustments.

2.1 Obcházení požadavků na proces přiznání variabilní odměny

14. Přiznáním odměny se rozumí udělení variabilní odměny za určité hodnocené období nezávisle na tom, kdy je přiznaná částka ve skutečnosti vyplacena (přiznání odměny – viz definice výše). Výsledkem tzv. procesu přiznání odměny je pak především stanovení: i) určité výše variabilní odměny, kterou lze přiznat za celou úvěrovou instituci (bonus pool – viz definice výše); a ii) určité výše variabilní odměny udělené každému jednotlivému pracovníkovi.^[17] Tyto dva cíle jsou spolu samozřejmě neodmyslitelně spjaty, což je reflektováno ve dvou základních typech procesu přiznání odměny, jimiž je „přístup shora dolů“ (dále jen „top-down approach“) a „přístup zdola nahoru“ (dále jen „bottom-up approach“).^[18]
15. Ať již úvěrová instituce zvolí top-down approach, bottom-up approach nebo – což je nejčastější – jejich kombinaci, tak platí, že bonus pool musí vždy reflektovat celkový výkon úvěrové instituce, tj. finanční výsledky úvěrové instituce za dané účetní období. Pro „affordability assessment“, tj. hodnocení toho, jaká je maximální výše bonus pool, jež může úvěrová instituce udělit v daném účetním období, však finanční výsledky úvěrové instituce představují pouze horní limit bonus pool, neboť při jeho stanovení se musí také přihlédnout k potenciálnímu budoucímu nepříznivému vývoji.
16. Tyto úpravy bonus pool zohledňující riziko (potenciální budoucí nepříznivý vývoj) se nazývají tzv. „předem stanovené úpravy po zohlednění rizik“ (dále jen „ex-ante risk adjustments“). Ex-ante risk adjustments jsou zakotveny v čl. 94 odst. 1 písm. j) směrnice CRD^[19], který požaduje, aby postup měření výkonnosti pro účely kalkulace bonus pool nebo variabilní odměny jednotlivých pracovníků zahrnoval úpravy, které zohlední všechny druhy stávajících a budoucích rizik i náklady na zajištění požadovaného kapitálu a likvidity.
17. Bonus pool je tak vždy stanoven za dané účetní období a jde v něm o výši přiznané, nikoliv převedené či vyplacené variabilní odměny. Výše přiznané odměny se pak použije např. pro posouzení souladu se stanoveným vhodným poměrem mezi fixní a variabilní odměnou dle čl. 94 odst. 1 písm. g) směrnice CRD^[20], s maximálním poměrem mezi fixní a variabilní odměnou dle čl. 94 odst. 1 písm. g) směrnice CRD^[21] nebo se schopností úvěrové instituce posílit kapitálový základ dle čl. 94 odst. 1 písm. c) směrnice CRD^[22].
18. I z těchto důvodů klade právní rámec odměňování důraz na to, že bonus pool je maximální výše udělené variabilní odměny, která se v okamžiku převedení a vyplacení může pouze dodatečně snížit. Právní rámec odměňování zná z tohoto pravidla pouze jednu výjimku, jímž je tzv. implicitní ex-post risk adjustment^[23], který se však týká variabilní odměny udělené v nástrojích, nikoliv v peněžních prostředcích, a souvisí s fluktuací tržní / reálné ceny uděleného nástroje, typicky akcie (viz dále k tomuto bodu podkapitola 2.3 Obcházení požadavků na ex-post risk adjustments).
19. Indexace odložené variabilní odměny tak obchází požadavky právního rámce odměňování na proces přiznání odměny, neboť úvěrová instituce by sice korektně provedla kalkulaci přiznání odměny na úrovni úvěrové instituce, obchodního útvaru i individuálních pracovníků, včetně souvisejících posouzení (vedle výše jmenovaných se jedná dále např. o provazbu na ICAAP), avšak cíl a smysl těchto kalkulací a posouzení by byl znehodnocen tím, že by se přiznaná variabilní odměna následně revidovala.

2.2 Obcházení pravidel na odložení variabilní odměny

20. Dle citovaného čl. 94 odst. 1 písm. m) směrnice CRD je povinností vybraných úvěrových institucí (ve smyslu bodu 1 tohoto stanoviska) provádět odklad variabilní odměny. Vybrané úvěrové instituce musí zavést tzv. „rozvržení plateb s odloženou splatností“ (ang. „deferral arrangements“), které dle bodu 257 EBA/GL/2021/04 musí obsahovat minimálně stanovení:
    1. % udělené variabilní odměny, která se bude odkládat (např. minimálních 40 % jako v grafu výše);
    2. délky odkladu (např. minimální 4 roky jako v grafu výše); a
    3. rychlosti, s níž může dojít k převedení odměny s odloženou splatností, včetně doby, která uplyne od konce hodnoceného období do převedení první částky s odloženou splatností (převedení nejdříve za 12 měsíců, v nejméně roční periodicitě a nejrychleji pro rata, tj. jak je zobrazeno v grafu výše).^[24]
21. S ohledem na tyto požadavky (a také na požadavky na proces přiznání odměny) lze legálně „indexovat“ pouze tím způsobem, že na „navýšení“ v důsledku růstu spotřebitelských cen je třeba nahlížet jako na nově udělenou variabilní odměnu udělenou za aktuálně hodnocené období, tj. vstoupí do kalkulace aktuálního bonus pool, a jejíž příslušná část bude opět oddálena na stanovenou dobu odkladu a převáděna se stanovenou rychlostí (včetně uplatnění požadavku na udělení části této variabilní odměny v nástrojích). V jiném případě, jako např. v případě indexace odložené variabilní odměny podle bodů 2 až 5 tohoto stanoviska, by se jednalo o obcházení výše zmiňovaných pravidel na odložení variabilní odměny.

2.3 Obcházení požadavků na ex-post risk adjustments

22. Toto stanovisko „sleduje“ časovou osu v grafu výše, obdobně jako to činí také ustanovení směrnice CRD nebo EBA/GL/2021/04, tj. nejprve se věnuje vymezení samotné variabilní odměny, jejímu přiznání pracovníkovi a souvisejícímu stanovení bonus pool, dále jejímu odložení a až na konec přistupuje k tzv. „následným (zpětným) úpravám po zohlednění rizik“ (dále jen „ex-post risk adjustments”). Nicméně v kontextu navržené indexace odložené variabilní odměny jsou právě ex-post risk adjustments nejvíce relevantní, neboť mohou měnit výši udělené variabilní odměny v okamžiku jejího převedení a vyplacení, což je fakticky to, co by bylo realizováno navrženou indexací odložené variabilní odměny.
23. Právní rámec odměňování s cílem efektivního sladění odměňování s obezřetným podstupováním rizik^[25] ex-post risk adjustments v některých vybraných případech umožňuje. Dle čl. 94 odst. 1 písm. n) směrnice CRD^[26] variabilní odměna, včetně její odložené části, je převedena a vyplacena pouze v případě, kdy je to udržitelné vzhledem k celkové finanční situaci úvěrové instituce a odůvodněné výkonností individuálního pracovníka, dotčeného obchodního útvaru a úvěrové instituce.^[27]
24. Rozlišujeme explicitní a implicitní ex-post risk adjustments. Explicitní ex-post risk adjustments se vztahují na variabilní odměnu udělenou v peněžních prostředcích i nástrojích, kdežto implicitní ex-post risk adjustments se vztahují pouze na udělené nástroje.
25. Za explicitní ex-post risk adjustments se považuje i) systém nepřiznání části, anebo celého nároku na odměnu (dále jen „malus“) a ii) zpětné vyžadování již vyplacené odměny (dále jen „clawback“)^[28]. Jde o „explicitní“ zpětné úpravy udělené variabilní odměny, neboť je to sama úvěrová instituce, kdo rozhodne o snížení, resp. zpětném vymáhání, odměny, jež byla v minulosti udělena danému pracovníkovi.
26. Pro explicitní ex-post risk adjustments platí dle bodu 297^[29] EBA/GL/2021/04, že „Under no circumstances should an explicit ex-post risk adjustment lead to an increase of the variable remuneration initially awarded or, where malus or clawback was already applied in the past, to an increase of the reduced variable remuneration.“
27. Právní rámec odměňování tedy umožňuje jako ex-post risk adjustments pouze malus a clawback a ty mohou upravovat v minulosti udělenou variabilní odměnu pouze směrem dolů, nikoliv nahoru, jak by umožňovala navržená indexace odložené variabilní odměny.
28. Implicitní ex-post risk adjustments^[30] se vztahují, jak bylo řečeno, pouze k variabilní odměně udělené v nástrojích. Dle grafu výše byla pracovníkovi přiznána a oddálena variabilní odměna v určitém množství nástrojů (typicky akcií), které v okamžiku udělení odpovídaly 2 jednotkám. Po uplynutí doby odkladu příslušné části (0,5 jednotky) je pak na pracovníka převedeno stejné množství nástrojů, ovšem jejich reálná / tržní cena pravděpodobně fluktuovala a v okamžiku převedení je jiná než 0,5 jednotky. Následuje období zadržování, kdy je pracovník sice zákonným vlastníkem nástrojů, avšak nemůže je prodat. Po uplynutí období zadržování se opět reálná / tržní cena mohla změnit a pracovník může (pokud má zájem) nástroje za tuto cenu na trhu prodat, ledaže neexistuje trh, na němž by se převedený nástroj obchodoval. V takovém případě úvěrová instituce po uplynutí období zadržování vyplatí pracovníkovi tržní / reálnou (viz dále) cenu nástroje v peněžních prostředcích.
29. Jde o implicitní ex-post risk adjustment, neboť není přímým důsledkem rozhodnutí úvěrové instituce jako v případě použití malusu nebo clawbacku, nýbrž je výsledkem změny tržní / reálné ceny uděleného nástroje. Pokud není k dispozici tržní cena nástroje, určí se jeho reálná cena na základě finančních výsledků úvěrové instituce. V okamžiku převedení takového nástroje po uplynutí doby odkladu a v okamžiku jeho vyplacení v peněžních prostředcích po uplynutí období zadržování tak jeho ocenění zcela sleduje finanční výsledky úvěrové instituce dosažené od okamžiku přiznání tohoto nástroje, čímž je dána provazba odměňování s výkonností. V případě, kdy existuje tržní cena nástroje, ať už v důsledku toho, že existuje trh, na němž může pracovník nástroj prodat, nebo z důvodu navázání ceny nástroje na jiné nástroje, které jsou obchodované na trhu, je jeho cena opět navázána na výkonnost úvěrové instituce, jakkoliv lze konstatovat, že se do jeho ceny promítají i jiné faktory. Je pravdou, že fluktuace tržní ceny nástroje může reflektovat i širší makroekonomické souvislosti a nálady na kapitálovém trhu obecně, nicméně zůstává zde základní provazba mezi výkonností instituce a tržní cenou nástroje.
30. Žádný jiný implicitní ex-post risk adjustment právní rámec odměňování neupravuje a nepředpokládá.
31. Indexace odložené variabilní odměny by tak byla zjevným případem obcházení požadavků na ex-post risk adjustments, kdy by zásady odměňování úvěrové instituce obsahovaly ustanovení, které je naprosto proti smyslu a cíli úpravy ex-post risk adjustments, která stojí na efektivním sladění odměňování s výkonností individuálního pracovníka, případně úvěrové instituce jako celku, a rizikem. Neboli v dikci bodu 292^[31] EBA/GL/2021/04: „Ex post risk adjustments should always be performance or risk related. They should respond to the actual risk outcomes or changes to persisting risks of the institution, business line or staff’s activities.“

Závěr

32. Pro rozpor s požadavky na stanovení variabilní odměny dle čl. 92 odst. 2 písm. g) bod ii) a čl. 94 odst. 1 písm. a) směrnice CRD, tj. dle bodu 6 písm. b) a bodu 9 písm. a) a b) přílohy č. 1 vyhlášky č. 163/2014 Sb., a dále pro obcházení požadavků ve smyslu čl. 94 odst. 1 písm. q) směrnice CRD, tj. ve smyslu bodu 22 přílohy č. 1 vyhlášky č. 163/2014 Sb., na proces přiznání variabilní odměny, na odložení variabilní odměny a na ex-post risk adjustments není indexace odložené variabilní odměny v souladu s právním rámcem odměňování.
33. Nad rámec uvedeného pak doplňujeme, že v případě indexace odložené variabilní odměny pracovníka investičního podniku (při splnění dvojice kritérií podle § 12l odst. 6 ZPKT), se toto stanovisko použije obdobně, přičemž se vychází z čl. 30 a 32 směrnice IFD, jak jsou transponovány do § 12j a § 12l ZPKT, a z EBA/GL/2021/13.

---------

[1] Tj. bod 13 přílohy č. 1 vyhlášky č. 163/2014 Sb.

[2] Tj. bod 14 přílohy č. 1 vyhlášky č. 163/2014 Sb.

[3] Odkazované body se vztahují k anglické verzi EBA/GL/2021/04 (dostupné zde). V české verzi obecných pokynů je  bohužel číslování chybně posunuto. Toto platí pro celé stanovisko.

[4] Toto upřesnění z EBA/GL/2021/04 je přímo vloženo do výše citovaného ustanovení vyhlášky č. 163/2014 Sb.

[5] Tj. bod 1 písm. c) přílohy č. 1 vyhlášky č. 163/2014 Sb.

[6] Viz definice v čl. 4 odst. 1 bodu 146 nařízení CRR.

[7] Pojem „osoby s rizikovým vlivem“ je aktuálně používán v platných zákonech (viz § 8b odst. 1 písm. f) bod 3 a § 9a ZoB, § 7a odst. 1 písm. f) bod 3 a § 7ae ZSÚD) a vyhlášce č. 163/2014 Sb. (body 5 a 13 její přílohy č. 1) a jde o tzv. vybrané pracovníky (z ang. „identified staff“), za které je třeba považovat ty pracovníky, jež naplní kritéria dle čl. 92 odst. 3 směrnice CRD, tj. dle bodu 1 písm. b) přílohy č. 1 vyhlášky č. 163/2014 Sb., a dle nařízení Komise v přenesené pravomoci k identifikaci vybraných pracovníků (2021).

[8] Tj. bod 1 písm. c) přílohy č. 1 vyhlášky č. 163/2014 Sb.

[9] Dle EBA/REP/2022/17 (str. 21) tvořily osoby s rizikovým vlivem v průměru 1.84 % všech pracovníků v roce 2020. Procentuální zastoupení pracovníků, jichž se dotýká povinnost odložení variabilní odměny, je tak v průměru ještě nižší.

[10] Vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za 12 měsíců roku 2022 proti průměru 12 měsíců roku  2021.

[11] Letní prognóza ČNB z 3. 8. 2023 (dostupná zde).

[12] Jde o adaptaci grafiky uvedené v BCBS Range of Methodologies for Risk and Performance Alignment of Remuneration (2011), strana 37.

[13] Tj. bod 6 písm. b) a bod 9 písm. a) a b) přílohy č. 1 vyhlášky č. 163/2014 Sb.

[14] Tj. bod 22 přílohy č. 1 vyhlášky č. 163/2014 Sb.

[15] Právním rámcem odměňování se v tomto stanovisku rozumí soubor pravidel dle směrnice CRD, nařízení CRR, nařízení Komise v přenesené pravomoci k identifikaci vybraných pracovníků (2021), nařízení Komise v přenesené pravomoci ke kategoriím nástrojů, které jsou vhodné k použití pro účely pohyblivé složky odměny, EBA/GL/2021/04, EBA/GL/2014/01, ZoB, ZSÚD a vyhlášky č. 163/2014 Sb., tak jak jsou vykládány orgánem EBA v rámci procesu Q&A dle čl. 16 písm. b) nařízení o zřízení EBA a Českou národní bankou, jakožto příslušným orgánem dohledu.

[16] Viz dále oddíl 14.1.2 Výkonnostní kritéria citlivá na rizika EBA/GL/2021/04.

[17] K procesu přiznání odměny viz oddíl 14. 2 Proces přiznání odměny EBA/GL/2021/04.

[18] Viz dále body 242 a 243 EBA/GL/2021/04 a body 116 až 134 zprávy BCBS Range of Methodologies for Risk and Performance Alignment of Remuneration (2011).

[19] Tj. bod 9 písm. d) přílohy č. 1 vyhlášky č. 163/2014 Sb.

[20] Tj. bod 11 přílohy č. 1 vyhlášky č. 163/2014 Sb.

[21] Tj. § 9a ZoB a bod 11 přílohy č. 1 vyhlášky č. 163/2014 Sb.

[22] Tj. bod 3 písm. e) přílohy č. 1 vyhlášky č. 163/2014 Sb.

[23] Viz body 298 a 299 EBA/GL/2021/04.

[24] Viz dále oddíl 15.1 Odměna s neodloženou a odloženou splatností, oddíl 15.2 Doba odkladu a příslušná část odměny s odloženou splatností a oddíl 15.3 Převedení odměny s odloženou splatností EBA/GL/2021/04.

[25] Viz „Effective alignment of compensation with prudent risk taking“ v FSF Principles for Sound Compensation Practices (2009).

[26] Tj. bod 17 přílohy č. 1 vyhlášky č. 163/2014 Sb.

[27] K ex-post risk adjustments vedle čl. 94 odst. 1 písm. n) směrnice CRD, viz dále také oddíl 15.7 Úprava po zohlednění rizik EBA/GL/2021/04 a kapitola 4.2.1 The types of ex post risk adjustment of the BCBS Range of Methodologies for Risk and Performance Alignment of Remuneration (2011).

[28] Na časové ose v grafu výše tak lze clawback dokonce použít i po uplynutí posledního období zadržování.

[29] Tj. jde o bod 298 české verze EBA/GL/2021/04, jenž zní: „Výslovná následná úprava po zohlednění rizik by za žádných okolností neměla vést ke zvýšení původně přiznané pohyblivé složky odměny ani ke zvýšení snížené pohyblivé složky odměny v případě, že malus či zpětné vymáhání již bylo v minulosti uplatněno.“

[30] Viz body 298 a 299 EBA/GL/2021/04.

[31] Tj. jde o bod 293 české verze EBA/GL/2021/04, jenž zní: „Následné úpravy po zohlednění rizik by měly vždy souviset s dosaženými výsledky nebo riziky. Měly by reagovat na skutečné výsledky v oblasti rizik či na změny týkající se přetrvávajících rizik instituce, oblastí činnosti nebo činností pracovníků.“