K úplatě za nabízení a zprostředkování doplňkového penzijního spoření a za provádění správy smluv o doplňkovém penzijním spoření

Shrnutí stanoviska

Na odměnu za správu smluv o doplňkovém penzijním spoření a související činnosti podle § 60 odst. 2 písm. c) ZDPS se limit pro výši odměny stanovený v § 63 ZDPS neaplikuje.

Zákonný limit se aplikuje pouze na změny smlouvy, kterými se mění obsah smlouvy o doplňkovém penzijním spoření, tj. práva a povinnosti jejích smluvních stran, přičemž okamžik změny smlouvy ve vztahu k okamžiku uzavření původní smlouvy není významný. Ostatní změny smlouvy o doplňkovém penzijním spoření jsou technické povahy a měly by být prováděny v rámci běžné správy smluv.

Odůvodnění

Úplata penzijní společnosti, poplatky a úplata za zprostředkování doplňkového penzijního spoření je upravena v § 60 a násl. ZDPS.

Podle § 60 odst. 1 ZDPS má penzijní společnost nárok na úplatu hrazenou z majetku v účastnickém fondu, jejíž výše musí být stanovena ve statutu účastnického fondu; tato úplata je tvořena

a) úplatou za obhospodařování majetku v účastnických fondech a

b) úplatou za zhodnocení majetku v účastnických fondech.

Podle § 60 odst. 2 ZDPS se z úplaty hradí veškeré náklady, které hradí penzijní společnost v souvislosti se svým podnikáním v doplňkovém penzijním spoření třetím osobám, zejména

a) úplata za výkon činnosti depozitáře účastnického fondu a auditora,

b) poplatky hrazené bance,

c) odměna jiným osobám než penzijní společnosti nabízejícím a zprostředkovávajícím doplňkové penzijní spoření (§ 74) a provádějícím správu smluv o doplňkovém penzijním spoření a související činnosti,

d) poplatky hrazené osobě provádějící vypořádání obchodů s investičními nástroji, převodním místům, obchodníkům s cennými papíry a

e) náklady na propagaci a reklamu.

Podle § 63 odst. 1 ZDPS nesmí výše odměny podle § 60 odst. 2 písm. c) překročit 7 % průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku podle zákona o zaměstnanosti za uzavření jedné smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. Rozhodným okamžikem pro výpočet odměny je den uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření.

Podle § 63 odst. 2 ZDPS platí ustanovení odstavce 1 obdobně i pro změnu smlouvy.

Z dikce ustanovení § 63 ZDPS, jeho systematického řazení v zákoně, jakož i z jeho nadpisu („Úplata za nabízení a zprostředkování doplňkového penzijního spoření“) je zřejmé, že úmyslem zákonodárce bylo regulovat pouze výši odměny za uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření (dále jen „smlouvy o DPS“) a za změnu smlouvy o DPS, nikoliv jiné odměny vyplácené penzijní společností zprostředkovatelům doplňkového penzijního spoření (dále jen „DPS“). Existenci jiných odměn ZDPS předvídá v § 60 odst. 2 písm. c) ZDPS, když vedle odměny jiným osobám než penzijní společnosti nabízejícím a zprostředkovávajícím doplňkové penzijní spoření (§ 74) zmiňuje rovněž odměnu jiným osobám než penzijní společnosti provádějícím správu smluv o doplňkovém penzijním spoření a související činnosti. Jelikož však ustanovení § 63 ZDPS upravuje výlučně odměnu za uzavření smlouvy o DPS a odměnu za změnu smlouvy o DPS (tzv. získatelskou provizi), lze za použití výkladu a contrario dovozovat, že záměrem zákonodárce nebylo regulovat jakékoliv jiné odměny (tzv. pečovatelskou provizi) nad rámec odměny za uzavření smlouvy o DPS a odměny za změnu smlouvy o DPS. Pakliže by zákonodárce zamýšlel limitovat také další odměny (a to ohledně jejich existence nebo výše), učinil by tak výslovně jako v případě odměn zákonem regulovaných.

Podpůrně lze argumentovat, že ustanovení § 63 ZDPS míří jen na odměnu za uzavření smlouvy o DPS a odměnu za změnu smlouvy o DPS, neboť ze znění § 63 ZDPS by nebylo možno stanovit rozhodný den pro výpočet jiné odměny než odměny za uzavření smlouvy o DPS, resp. odměny za její změnu.

Takový výklad jednoznačně podporuje také důvodová zpráva k § 63 ZDPS, která uvádí: „Jeden z problémů systému penzijního připojištění jsou neustále rostoucí tzv. akviziční náklady, tedy provize placené zprostředkovatelům za zprostředkování uzavření smlouvy s klientem. V novém systému penzijního spoření se proto na omezení těchto nákladů, které neúměrně zatěžují celý systém, reguluje úplata za zprostředkování. Penzijní společnost tak bude moci zprostředkovateli platit odměnu za zprostředkování uzavření jedné smlouvy o doplňkovém penzijním spoření nejvýše do zákonem stanoveného limitu. Tato omezení se vztahují rovněž na změnu smlouvy.“

Rovněž z textace důvodové zprávy je nepochybné, že smyslem regulace odměn je redukovat akviziční náklady, tj. náklady spojené se získáním klienta, a to přímo za účelem uzavření smlouvy o DPS, jakož i nepřímo za účelem změny již existující smlouvy o DPS, nikoliv náklady na správu již existujících smluv o DPS, neboť tuto činnost může v případě potřeby vykonávat sama penzijní společnost.

Výše dalších odměn poskytovaných za provádění správy smluv o DPS a související činnosti, zejména kmenových odměn vyplácených za poskytování průběžného obecného klientského servisu, odměn ze zisku či jiných svým charakterem obdobných odměn (tzv. pečovatelské provize), není ZDPS, ani jiným obecně závazným právním předpisem limitována. Sjednání a vyplácení dalších odměn je v návaznosti na vymezení náplně činnosti zprostředkovatele DPS věcí dohody mezi penzijní společností a zprostředkovatelem DPS a mělo by být podmíněno smluvně konkrétně dohodnutými a doložitelnými úkony zprostředkovatele DPS ve prospěch účastníka, které jsou současně účelné, resp. vedou ke zvýšení kvality nabízení a zprostředkování smluv o DPS ve smyslu § 128 odst. 1 písm. b) bodu 2 ZDPS. V opačném případě by se penzijní společnost vystavovala zejména riziku, že by šlo o poskytování nepřípustné pobídky v rozporu s § 128 ZDPS. Nelze rovněž vyloučit, že by takové jednání představovalo provádění plateb bez právního titulu nebo adekvátního protiplnění, což není akceptovatelné z hlediska pravidel obezřetného řízení penzijní společnosti, popř. by toto jednání mohlo být v rozporu s péčí řádného hospodáře.

Penzijní společnost přitom postupuje podle obecných pravidel pro svoji činnost, která jsou upravena v § 48 a násl. ZDPS (zejména povinnost vykonávat činnost s odbornou péčí a povinnost zajistit řádný a obezřetný výkon činnosti). Stejně jako v případě odměny za nabízení a zprostředkování DPS (tzv. získatelské provize) jsou jiné odměny (tzv. pečovatelská provize) hrazeny z úplaty penzijní společnosti placené z majetku v účastnickém fondu podle § 60 ZDPS. Výplata jiných odměn nesmí obcházet zákon (zejména § 63 ZDPS). Systém odměňování musí současně být řádně a obezřetně řízen a spravován tak, aby zohledňoval ekonomický a obchodní přínos odměňovaného zprostředkovatele DPS pro penzijní společnost. Podle § 49 písm. c) ZDPS penzijní společnost k zajištění řádného a obezřetného výkonu činnosti penzijní společnosti a výkonu činností souvisejících s činností penzijní společnosti zavede a udržuje zásady odměňování zaměstnanců, vedoucích osob a jiných osob, pomocí kterých vykonává své činnosti. Výše či hodnota vyplácených odměn zprostředkovatelům DPS musí být z hlediska řízení kapitálové přiměřenosti penzijní společnosti přiměřená a nesmí ohrožovat dlouhodobou způsobilost k plnění všech závazků penzijní společnosti vůči obhospodařovaným fondům (s důrazem na transformovaný fond), udržování adekvátní kapitálové pozice (zejména plnění kapitálových požadavků a schopnost generovat kladný hospodářský výsledek), musí tedy vždy odrážet princip řádného a obezřetného výkonu činnosti penzijní společnosti.

Penzijní společnost je rovněž v souladu s § 133 odst. 1 písm. d) ZDPS povinna transparentně informovat účastníka o poskytovaných pobídkách podle § 128 ZDPS. Podle § 128 odst. 1 písm. b) bodu 1 ZDPS má být účastník před zprostředkováním doplňkového penzijního spoření jasně, srozumitelně a úplně písemně informován o existenci a povaze pobídky a výši nebo hodnotě pobídky nebo způsobu jejího výpočtu, pokud ji nelze zjistit předem. Účastníkovi musí být poskytnuta informace o přesné výši všech provizí (nebo zcela konkrétní mechanismus jejich výpočtu, aby byl schopen si příslušnou provizi vypočítat), které penzijní společnost poskytuje danému zprostředkovateli DPS v souvislosti se zprostředkováním smlouvy o DPS konkrétního účastníka (pouhé uvedení horního zákonného limitu podle § 63 ZDPS či procentuální rozpětí v rámci daného zákonného ustanovení ZDPS nepostačuje).

Podle § 5 odst. 1 ZDPS se smlouvou o doplňkovém penzijním spoření penzijní společnost zavazuje shromažďovat a obhospodařovat prostředky účastníka v účastnickém fondu nebo více účastnických fondech podle tohoto zákona a sjednané strategie spoření a vyplácet mu dávky za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem a touto smlouvou a účastník se zavazuje platit příspěvek účastníka za podmínek, ve výši a způsobem stanoveným zákonem a touto smlouvou.

Podle § 5 odst. 2 ZDPS musí být smlouva o doplňkovém penzijním spoření uzavřena písemně.

Podle § 165 odst. 1 ZDPS platí pro smluvní vztah mezi účastníkem a penzijní společností ustanovení občanského zákoníku, není-li v ZDPS stanoveno jinak.

ZDPS ani občanský zákoník explicitně nestanoví, co se rozumí „změnou smlouvy“. Na základě obecných právních principů a v souladu s ustálenou soukromoprávní teorií lze změnu smlouvy chápat jako změnu obsahu závazku, tj. práv a povinností smluvních stran, a to nejen jejích tzv. podstatných náležitostí (části smlouvy, které jsou rozhodné pro určení smluvního typu), jakož i náležitostí nepodstatných. Změnu textace smlouvy nespočívající ve změně obsahu závazku mezi smluvními stranami, představující např. změnu identifikačních údajů účastníků smlouvy apod., však není možné považovat za změnu smlouvy.

V tomto smyslu je nutno rovněž vykládat ustanovení § 63 odst. 2 ZDPS. Za změnu smlouvy o DPS tak je třeba považovat změnu jakéhokoliv jejího ujednání, jež se týká závazku penzijní společnosti shromažďovat a obhospodařovat prostředky účastníka v účastnickém fondu nebo více účastnických fondech podle ZDPS a sjednané strategie spoření, závazku penzijní společnosti vyplácet účastníku dávky za podmínek a způsobem stanoveným ZDPS a smlouvou o DPS nebo závazku účastníka platit příspěvek za podmínek, ve výši a způsobem stanoveným ZDPS a smlouvou o DPS.

S ohledem na požadavek písemné formy smlouvy o DPS stanovený v § 5 odst. 2 ZDPS předpokládá změna smlouvy o DPS uzavření písemného dodatku. Formou dodatku smlouvy o DPS ovšem mohou být realizovány i další její změny, které však nepředstavují změnu práv a povinností smluvních stran, a nejsou tak změnou obsahu smlouvy o DPS.

Z dikce § 63 odst. 2 ZDPS nelze dovodit požadavek na dostatečný časový odstup okamžiku uzavření dodatku smlouvy o DPS ve vztahu k okamžiku uzavření původní smlouvy. Formulace § 63 odst. 2 ZDPS neváže limitaci výše odměny na žádný časový interval mezi okamžikem uzavření smlouvy o DPS a okamžikem její následné změny. Ustanovení je proto třeba vykládat tak, že následná změna smlouvy o DPS, za niž penzijní společnost vyplácí zprostředkovateli odměnu, může nastat kdykoliv po uzavření smlouvy; jakýkoliv odchylný výklad by byl příliš restriktivní. Na druhou stranu i zde je třeba sledovat, zda nedochází k obcházení limitu podle § 63 odst. 1 ZDPS, zejména v případě provádění častých neopodstatněných změn, což může v daném případě indikovat i nízkou kvalitu distribuce doplňkového penzijního spoření.

Je nepochybně žádoucí, aby si penzijní společnost nastavila adekvátní systém odměňování zprostředkovatelů, a to jak ohledně odměny za uzavření smlouvy o DPS, tak ohledně odměny za změnu smlouvy o DPS, v němž náležitě zohlední povahu odměňované činnosti a její náročnost (zejména časovou).