Správa majetku srovnatelná s obhospodařováním (§ 15 ZISIF)

I. Úvod

O zápis do seznamu osob spravujících majetek srovnatelně s obhospodařováním podle § 15 ZISIF (dále jen „správce podle § 15 ZISIF“) jsou povinny požádat právnické osoby, které provádějí správu majetku způsobem srovnatelným s obhospodařováním investičních fondů podle ZISIF, ale nemají povolení podle ZISIF. Toto ustanovení navazuje na čl. 3(2) až (5) směrnice o správcích alternativních investičních fondů (AIFMD).^[1]

Smyslem je jednodušší režim pro správce podle § 15 ZISIF a jimi spravovaná zařízení^[2], která nejsou nabízena veřejnosti a s ohledem na menší objem majetku nemohou představovat systémové riziko.

Povinnost registrace vzniká ještě před faktickým zahájením správy, týká se každé právnické osoby, která hodlá takovou správu provádět. Fyzická osoba vykonávající obdobnou činnost povinnosti registrace nepodléhá. Nicméně i fyzické osoby se týká zákaz shromažďovat nebo pokusit se shromažďovat majetek od veřejnosti za účelem jeho společného investování.

II. Správa majetku odpovídající ZISIF

Povinnost registrace má právnická osoba, která

1. má sídlo v ČR
2. provádí podnikatelsky
3. společnou správu majetku
4. shromážděného od více investorů
5. ve prospěch těchto investorů
6. na základě určené investiční strategie
7. není vyňata z působnosti ZISIF
8. a nepotřebuje k činnosti povolení podle ZISIF, tj.
   • neshromažďuje prostředky od veřejnosti a
   • nepřekračuje rozhodný limit.^[3]

 Jednotlivé znaky jsou dále popsány podrobněji:

K písm. a): Sídlo

Z hlediska povinnosti registrace v ČR je rozhodující sídlo správce podle § 15 ZISIF, nikoliv kde je činnost fakticky vykonávána, např. kde se nachází zařízení nebo majetek v něm.

K písm. b): Podnikatelská povaha činnosti

O podnikatelský výkon správy jde tam, kde správa je poskytovanou službou, za kterou správce získává odměnu. Podnikatelskou činností se rozumí činnost prováděná soustavně (ne nahodile) a za účelem zisku. Nerozhoduje přitom, zda je odměna stanovena sazbou z objemu obhospodařovaného majetku, v závislosti na výnosu z obhospodařovaného majetku nebo jiným způsobem. Zisk může být i nepřímý, např. v podobě podpory jiného podnikání správce.

Správa majetku srovnatelná s obhospodařováním bude zpravidla vykonávána v režimu živnostenského podnikání, ale myslitelná je i v rámci výkonu advokacie aj. Povinnost registrace je vázaná na faktickou činnost, tj. i činnost bez potřebného podnikatelského oprávnění vyžaduje registraci.

Výkon dílčích činností, které v souhrnu tvoří správu srovnatelnou s obhospodařováním podle ZISIF, nevyžaduje v případě správce podle § 15 ZISIF povolení k poskytování investičních služeb podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu (ZPKT).

V případě, že činnost správce podle § 15 ZISIF vykonává obchodník s cennými papíry, vzniká mu kromě povinnosti registrace podle § 15 ZISIF i povinnost registrovat tuto činnost podle § 6a ZPKT. Současně musí obě činnosti jasně rozlišovat a řídit střet zájmů vyplývající z toho, že poskytuje jak regulované investiční služby, tak neregulovanou správu majetku podle § 15 ZISIF. Pro zamezení porušení zákazu podle § 637 odst. 1  ZISIF^[4] musí obchodník s cennými papíry při nabízení investic také zavést podstatně účinnější opatření, než by bylo možné požadovat po neregulovaných subjektech vykonávajících správu podle § 15 ZISIF.^[5] Uvedené se nevyčerpává povinností správce podle § 15 ZISIF poskytnout investorovi před uzavřením smlouvy písemně upozornění, že správa majetku ve smyslu § 15 ZISIF, ačkoli je vykonávaná obchodníkem s cennými papíry, nepodléhá dohledu ČNB [§ 15 odst. 4 písm. a) bod 6. ZISIF].

K písm. c): Společná správa majetku

Pro správu srovnatelnou s obhospodařováním podle ZISIF je rozhodné, zda správce sdruží peněžní prostředky od více investorů a společně, podle společné investiční strategie, je investuje. Ze strany ČNB je posuzována zejména míra účasti investorů na každodenním rozhodování ohledně investic a za ně nabytého majetku. Pokud mají všichni investoři zásadní podíl na každodenním rozhodování, nejde ve smyslu úpravy v ZISIF o společnou správu. Naopak o společnou správu půjde v případě správy majetku ve prospěch vícero investorů z řad veřejnosti, kdy investoři sdílejí v rámci stejné investiční strategie případný sdružený výnos i sdružené riziko^[6].

Povinnost registrace se netýká obchodníků s cennými papíry, kteří obhospodařují individuální portfolia zákazníků, a to ani v případě typových strategií. Podstatná je individuální dohoda se zákazníkem, jehož individuální zájem musí obchodník s cennými papíry sledovat i v případě typové strategie. V tomto případě proto nejde o společné investování podle § 15 ZISIF.^[7]

O obhospodařování ze strany správce se jedná i v případě, pokud správce deleguje investiční rozhodování nebo jinou činnost na třetí osobu. Tato jiná osoba provádí na základě pověření správce individuální správu, která nevyžaduje registraci podle § 15 ZISIF, ale bude zpravidla vyžadovat jiné podnikatelské oprávnění, podle typu aktiv a delegované činnosti.

Přitom jde o všechny případy, kdy dojde k faktickému svěření majetku s cílem společného investování, tedy např. založení obchodní společnosti, která na vlastní účet investuje získané prostředky – ovšem ve prospěch společníků. Správcem, který je povinen se registrovat podle § 15 ZISIF, je tato obchodní společnost.

K písm. d): Shromažďování od více investorů

Shromažďování představuje zejména aktivní oslovování investorů s cílem, aby svěřili svůj majetek do správy. Nerozhoduje, zda jde o jednorázové nebo opakované oslovení, a nerozhoduje, zda investice mají formu peněžních prostředků nebo jiného majetku. Myslitelné je i pasivní přijímání mandátů k obhospodařování bez aktivní propagace, i při něm bude docházet k shromažďování.

Znak plurality investorů vyžaduje, aby byl majetek shromažďován alespoň od dvou investorů^[8]. Pluralita však bude dána i tam, kde byl majetek shromážděný jen od jednoho investora, avšak je otevřený i pro investice dalších investorů anebo tento jeden investor sám shromáždil majetek od více osob. 

Jedním z investorů, jejichž majetek je takto spravován, může být i správce, tj. alespoň dva investory je nutno číst jako správce (pokud správce také vnesl do zařízení svoji investici) a alespoň jednoho dalšího investora.

K písm. e): Správa ve prospěch investorů

O správu ve prospěch investorů jde v případě, kdy mají výnosy z investování obdržet (v konečném výsledku) ti, od kterých byly prostředky do fondu shromážděny.

Registrace se proto netýká např. správce svěřenského fondu, který tento fond spravuje ve prospěch obmyšlených, kteří jsou odlišní od zakladatele (zakladatelů), ledaže zakladatel shromáždil prostředky vložené do svěřenského fondu právě od obmyšlených. Vzhledem k požadavku plurality investorů není povinen se registrovat ani správce svěřenského fondu, pokud je zakladatel svěřenského fondu jediným obmyšleným (beneficientem).

O správu ve prospěch investorů nepůjde rovněž v případě, kdy chybí, byť jen částečná^[9], závislost mezi ziskem investora a vývojem hodnoty majetku, do kterého byly jeho prostředky investovány. Jde zejména o situace, kdy je výnos investora předem stanoven nezávisle na úspěšnosti správce, a investice tak není (resp. podle dohody stran nemá být) vystavena tržnímu riziku. Ovšem pokud přitom správce oslovuje veřejnost, může se v případě soustavného získávání prostředků od veřejnosti jednat o činnost banky, která vyžaduje bankovní licenci.

K písm. f): Určená investiční strategie

Investiční strategie musí být vždy předem určená, určitá a zavazovat obhospodařovatele, aby v souladu s ní obhospodařoval svěřený majetek.

Investiční strategie obsahuje způsob investování svěřeného majetku, zejména na základě vymezení majetku, do něhož bude správce investovat, popisu určité investiční strategie (např. sledování určitého indexu), geografické zaměření investic, pravidla využití pákového efektu, investiční horizont, pravidla rozkládání rizik. Přitom postačí jen část uvedených znaků. Povinnost registrace se neomezuje na profesionální investiční strategie, ale týká se všech případů, kde se správce zaváže investovat určitým, alespoň rámcově vymezeným způsobem.

O určenou strategii nejde, pokud zakladatel svěřenského fondu svěří správci majetek bez jakékoliv dohody o způsobu nakládání s ním. To zahrnuje i případ, kdy investiční strategii určuje samostatně správce v rámci svěření správy majetku k obhospodařování třetí osobě (delegace).

Jeden správce může mít i více strategií, buď jako alternativní strategie použitelné pro jedno zařízení, nebo v rovině správy více zařízení (ať už v rámci jedné právnické osoby s jen evidenčně oddělenými částmi majetku, nebo rozdělením mezi více právnických osob, jejichž majetek je efektivně spravován stejným správcem).^[10]

K písm. g): Vynětí z působnosti ZISIF

I když jsou jinak naplněny výše uvedené znaky „správy srovnatelné s obhospodařováním investičního fondu“, povinnost registrace se netýká případů vyňatých podle § 2 a 2a ZISIF z působnosti tohoto zákona.

Jde o případy

1. Činností výrobní a obecně obchodní povahy (výroba, obchod, výzkum, poskytování jiných než finančních služeb, zahrnující i struktury typu joint ventures).
2. Správy majetku propojených společností (holdingová výjimka), zde však existuje možnost zvolit si režim fondu.
3. Sekuritizace.
4. Správy vlastního majetku (neshromážděného od jiných osob).
5. Správy majetku v rámci rodiny (family office vehicle) a v koncernu, i zde však existuje možnost zvolit si režim fondu.

Popis znaků správy srovnatelné s obhospodařováním je založen na § 15 ZISIF a souvisejících obecných pokynech ESMA.^[11] ČNB se k těmto výjimkám, resp. k vymezení působnosti ZISIF, vyjádřila ve stanovisku Pokoutné fondy kolektivního investování (§ 98 ZISIF).

K písm. h): Není potřebné (jiné) povolení podle ZISIF

• K podmínce „neshromažďuje prostředky od veřejnosti“

Povolení samosprávného investičního fondu nebo investiční společnosti se vyžaduje především k shromažďování prostředků od veřejnosti za účelem společného investování.^[12] Správce podle § 15 ZISIF není oprávněn s nabídkou investice veřejnost oslovovat^[13] ani od ní prostředky shromažďovat.

Správce podle § 15 ZISIF je oprávněn s nabídkou oslovit celkem maximálně 20 osob bez ohledu na jejich kvalifikaci a vedle toho neomezený počet kvalifikovaných investorů. Za kvalifikovaného investora se pro účely správy podle § 15 ZISIF považuje osoba, která prostřednictvím správce podle § 15 ZISIF investuje peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci odpovídající částce alespoň 125 000 EUR [§ 15 odst. 4 písm. b) ZISIF].^[14]

Podmínkou investice přitom je, že správce podle § 15 zajistí v souladu s § 15 odst. 4 ZISIF ve vztahu ke každému investorovi (retailovému i kvalifikovanému), že:

1. je písemně a s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy informován o rizikovosti a nezaručenosti investice, o struktuře a výši úplaty, investičním horizontu, investiční strategii (všechny tyto informace lze nahradit předložením PRIIPS KID, viz část 9 b) tohoto stanoviska) a skutečnosti, že správce podle § 15 ZISIF nepodléhá dohledu ČNB, a
2. správce podle § 15 ZISIF se o něm může důvodně domnívat, že investice odpovídá jeho finančnímu zázemí, investičním cílům a odborným znalostem a zkušenostem v oblasti investic, což investor písemně potvrdí. Při zjišťování uvedených informací musí správce podle § 15 ZISIF vycházet z tzv. testu vhodnosti podle ZPKT, obdobně jako by test prováděl obchodník s cennými papíry při poskytování investiční služby obhospodařování majetku zákazníka nebo investiční poradenství.^[15]

Jakákoli veřejně dostupná nabídka investice tedy může být učiněna pouze za podmínky, že investice není určena veřejnosti (tzn. je určena především kvalifikovaným investorům,  přičemž předem existující omezení na přípustný okruh investorů musí být z nabídky nebo jinak prokazatelné).

• K podmínce „nepřekračuje rozhodný limit“

Dále se povolení samosprávného investičního fondu nebo investiční společnosti vyžaduje v případech většího objemu obhospodařovaného majetku.

Správci podle § 15 ZISIF nejsou oprávněni přesáhnout rozhodný limit (§ 15 odst. 1 ZISIF). K přesažení rozhodného limitu dochází, jakmile hodnota společně spravovaného majetku, bez ohledu na počet zařízení, prostřednictvím kterých je spravován, a bez ohledu na to, zda jde o zařízení v ČR nebo zahraničí překročí částku odpovídající 100 000 000 EUR. Tato částka se zvyšuje na 500 000 000 EUR, pokud jsou splněny podmínky, že

• žádná část majetku není nabyta s využitím pákového efektu a
• k vyplacení nebo rozdělení tohoto majetku osobě, od níž byly prostředky shromážděny, nemůže dojít dříve než po uplynutí 5 let ode dne jejich shromáždění (§ 16 odst. 1 ZISIF).

Kurs pro přepočet ZISIF nestanoví, ČNB bude vycházet z kurzu devizového trhu, který vyhlašuje.

V případě, že objem obhospodařovaného majetku překračuje snížený limit 100 000 000 EUR, je vhodné, aby správce podle § 15 ZISIF byl schopen v případě výzvy ČNB doložit, že pákový efekt nevyužívá.

Některá dodatečná pravidla pro výpočet stanoví čl. 2 AIFMR, zejména

• výpočet vychází z aktuální hodnoty obhospodařovaného majetku^[16]
• vzájemné investice mezi zařízeními spravovanými dotčeným správcem podle § 15 ZISIF lze odečíst
• výpočet se provádí alespoň jednou ročně, k datu, které správce podle § 15 ZISIF určí a konzistentně uplatňuje (při určení data bere v úvahu dostupnost aktuálních dat o hodnotě majetku).

Správa majetku ve větším objemu vyžaduje povolení k činnosti investiční společnosti podle § 479 ZISIF nebo samosprávného investičního fondu podle § 480 ZISIF. Pro případ, že správci podle § 15 odst. 1 ZISIF se trvale (nejen krátkodobě) zvýší objem spravovaného majetku, upravuje postup dodatečného získání povolení § 17 ZISIF a čl. 4 AIFMR.

III. Vztah ZISIF a nařízení o prospektu

Pokud v souvislosti s vydáním nebo nabízením cenného papíru v ČR dojde k materiálnímu naplnění znaků správy majetku srovnatelné s obhospodařováním, lze nabídku takového cenného papíru činit pouze v souladu s příslušnými pravidly pro (přeshraniční) nabízení investičních fondů (pro tento účel včetně zařízení podle § 15 ZISIF). Skutečnost, že k cennému papíru je vypracován nebo notifikován prospekt, přitom sama o sobě není významná pro posouzení toho, spadá-li emitent současně i do regulace ZISIF. AIFMD se totiž vztahuje na jakýkoliv subjekt splňující definici alternativního investičního fondu v článku 4 (1) (a) AIFMD. Navíc, AIFMD v některých případech^[17] výslovně počítá s tím, že se uplatní vedle nařízení o prospektu.^[18]

IV. Význam zápisu

Zápis má pouze evidenční povahu, nepředstavuje podnikatelské oprávnění a sám o sobě neopravňuje k nabízení investičních příležitostí veřejnosti ani k shromažďování prostředků od veřejnosti za účelem jejich společného investování. ČNB nevykonává dohled nad správci podle § 15 ZISIF s výjimkou splnění povinnosti zápisu do seznamu, plnění informační povinnosti a plnění povinností podle nařízení PRIIPs a SFDR.^[19]

Ten, kdo je povinen se registrovat podle § 15 odst. 1 ZISIF, se registrací vyhne hrozbě zrušení společnosti soudem na návrh ČNB (§ 15a odst. 4 ZISIF) a pokutě až 150 000 000 Kč^[20]. Dalším důsledkem může být ztráta důvěryhodnosti pro další působení na finančním trhu aj.

Naopak ten, kdo povinnost zápisu nemá, protože správu majetku srovnatelnou s obhospodařováním nevykonává, nemá žádný důvod o zápis žádat. Kromě zbytečných nákladů na přípravu žádosti (včetně poplatku ve výši 10 000 Kč) se tím vyhne i pravidelné každoroční informační povinnosti podle čl. 3 (3) (d) směrnice o správcích alternativních investičních fondů, resp. čl. 110(1) AIFMR (§ 477 odst.1, resp. § 462, 463 a 475 ZISIF).

Zvláštní režim podle zákona o daních z příjmů se týká pouze (některých) investičních fondů obhospodařovaných obhospodařovatelem s povolením ČNB podle § 479 nebo § 480 ZISIF, registrace podle § 15 odst. 1 ZISIF je z tohoto hlediska nepodstatná.

Správce podle § 15 ZISIF také nemůže využít právní formu SICAV, tedy formu akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, ta je vyhrazená jen investičním fondům (§ 154 odst. 2 ZISIF).^[21] 

Správci podle § 15 ZISIF ovšem mohou dobrovolně požádat ČNB o povolení podle § 479 nebo § 480 ZISIF. Pak by měli mj. zjednodušený postup pro přeshraniční nabízení služeb, pokud budou současně oprávněni k překročení rozhodného limitu. Mohli by také obhospodařovat fondy určené veřejnosti (standardní či speciální). S povolením jsou ale spojené zásadně vyšší požadavky než s pouhou registrací podle § 15 odst. 1 ZISIF.

V. Řízení o zápisu

Žadatel

Žádost o zápis je povinna podat právnická osoba, která provádí nebo hodlá provádět správu srovnatelnou s obhospodařováním. ČNB vyřizuje pouze žádosti právnických osob, které již vznikly.^[22]

Podání žádosti o zápis

Pro podání žádosti o zápis platí správní řád s dílčími odchylkami podle ZISIF. Obecné náležitosti žádosti stanoví jeho § 37. Zvláštní náležitosti jsou stanoveny ZISIF a Vyhláškou č. 247/2013 Sb. (zejm. § 30). Žádost se vyhotovuje v českém jazyce. V českém jazyce musí být rovněž všechny přílohy; na základě individuální dohody lze u příloh akceptovat v důvodných případech i jazyk anglický.

Žádost o zápis lze podat pouze elektronicky [§ 532 odst. 1) ZISIF], a to

• do datové schránky ČNB, ID datové schránky: 8tgaiej, nebo
• na elektronickou adresu podatelny ČNB podatelna@cnb.cz, zprávou opatřenou elektronickým podpisem osoby oprávněné jednat za žadatele.^[23]

Forma a obsah žádosti

Pro žádost o zápis do seznamu je vhodné využít elektronické formuláře ČNB dostupné na webu ČNB^[24], které obsahují předepsané i další doporučené náležitosti. Pokud žadatel formulář nevyužije, může podat žádost i v jiné formě, pokud naplní požadavky správního řádu, vyhlášky č. 247/2013 Sb. a žádost doplní informacemi nezbytnými pro její vyřízení. Použití formuláře výrazně snižuje riziko chybného podání žádosti.

Při sestavení žádosti:

• je vhodné, aby žadatel uvedl kontaktní údaje pro účely operativní komunikace s ČNB (telefon, e-mailová adresa), a to včetně kontaktních údajů osoby, která bude po zápisu žadatele do seznamu zajišťovat plnění informační povinnosti vůči ČNB,
• v informacích o hodnotě majetku (část II formuláře) žadatel označí všechna zařízení, pomocí kterých spravuje, resp. bude spravovat svěřený majetek, např.
  • označením, že se jedná o svěřenský fond zřízený určitými zakladateli v určitý den,
  • názvem obchodní společnosti^[25], která provádí správu majetku svých investorů nebo o správu jejíhož majetku se jedná, pokud jde o externě spravované zařízení,
  • názvem investiční strategie, ve vztahu ke které správce přijímá prostředky investorů do smluvní, „neinstitucionalizované“ správy,
• u každého zařízení (v pravém sloupci tabulky v části II formuláře) žadatel označí aktuální hodnotu svěřeného majetku zjištěnou postupem podle čl. 2 AIFMR; v případě připravovaného projektu bude hodnota majetku ve správě činit 0 Kč.

Žadatel k žádosti připojí přílohy (část III formuláře), ze kterých může ČNB zjistit, že se jedná o správu majetku srovnatelnou s obhospodařováním, jejíž správce má povinnost registrace podle § 15 odst. 1 ZISIF. Konkrétně přiloží:

• doklad o oprávnění podnikatele, na základě kterého spravuje (bude spravovat) svěřený majetek, zejména živnostenský list, případné povolení k činnosti udělené orgánem dohledu jiného členského státu aj.,
• seznam zařízení, odpovídající seznamu uvedenému v části II. formuláře žádosti; zařízení žadatel označí názvem nebo jiným popisem, pokud název nemá,
• stručný a výstižný popis činnosti správce ve smyslu § 30 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 247/2013 Sb., ze kterého vyplyne, že jeho činnost splňuje všechny znaky uvedené v části II tohoto materiálu, zejména že jde o investiční aktivitu (nikoliv jinou službu nebo výrobní činnost), investiční aktivita je službou pro investory (tj. nejde o vedlejší efekt jiné služby), jde o společnou správu majetku pro více investorů, investiční činnost je prováděná na základě určené investiční strategie,^[26]
• seznam všech známých budoucích zařízení; každé zařízení označí názvem či označením (viz shora), ve vztahu ke každému zařízení nabídkový dokument (např. statut, stanovy či zakladatelské listiny, vzorová smlouva s klientem obsahující mj. investiční strategii nebo výtah z takového dokumentu v rozsahu investiční strategie). Nabídkový dokument nebo jeho výtah musí obsahovat informace uvedené v následující odrážce (v nezkrácené podobě),
• u každého zařízení v souladu s čl. 5(2) AIFMR a v souladu s přiloženým nabídkovým dokumentem nebo jeho výtahem stručný popis
  • hlavních kategorií aktiv, do nichž bude majetek v zařízení investován, např. nemovitosti, dluhopisy, akcie, finanční deriváty nebo obecně investiční nástroje, komodity či komoditní deriváty, drahé kovy, umělecké předměty apod.; rozsah hlavních kategorií aktiv by měl odpovídat přibližně maximálně 2-3 řádkům strojopisu A4;
  • průmyslových, zeměpisných nebo jiných tržních sektorů nebo konkrétních tříd aktiv, na něž se investiční strategie zaměřuje, např. určitého indexu, zemědělských komodit, průmyslových skladovacích ploch apod.;
  • politiky pro půjčky nebo jiný pákový efekt, zahrnující zejm. způsob a rozsah získávaných půjček a typy a účel využívání derivátů, rovněž přibližně v max. rozsahu 2-3 řádků strojopisu A4.

Vyřízení žádosti

Na základě úplné žádosti zapíše ČNB žadatele do seznamu, a to do 5 pracovních dní ode dne, kdy jí došla žádost o zápis do seznamu (§ 503 odst. 1 ZISIF), tedy žádost úplná, včetně náležitostí a příloh podle Vyhlášky č. 247/2013 Sb.. S ohledem na § 503 odst. 3 ZISIF provede ČNB zápis bez přezkumu, tj. nezkoumá žádost z hlediska pravdivosti nebo přesnosti informací v ní obsažených a nepřezkoumává ani splnění předpokladů pro zápis do tohoto seznamu.^[27]

Za přijetí žádosti o zápis správce podle § 15 ZISIF do seznamu podle § 596 písm. e) ZISIF je vybírán správní poplatek ve výši 10 000,- Kč [viz příloha ZSP, Sazebník, Část IV, Položka 65, bod 9. písm. j)]. 

Informace k úhradě poplatku a platební údaje jsou žadatelům o zápis do seznamu sděleny po podání žádosti.

VI. Následné povinnosti správce podle § 15 ZISIF

Informační povinnosti

Správce podle § 15 ZISIF je povinen (kromě výše uvedených povinností dodržovat zákaz oslovování veřejnosti a postupovat podle ZISIF v případě překročení rozhodného limitu) také:

1. plnit roční informační povinnost v souladu s čl. 110 (1) AIFMR, § 462, § 463 odst. 2 písm. a) body 2 a 3, § 475 a § 616 odst. 4 písm. b) ZISIF a § 7 odst. 2 vyhlášky o výkaznictví.

Informační povinnost se plní pomocí sběrného systému SDAT a prostřednictvím následujících výkazů:

• OFZ (ČNB) 36-01 „Hlášení podlimitního správce alternativního fondu“
• OFZ (ČNB) 37-01 „Hlášení o alternativním fondu podlimitního správce“

Pro zajištění přístupu do sběrného systému SDAT slouží následující postup:

• ČNB využije pro účely informativní komunikace se správcem podle § 15 ZISIF kontaktní informace ze žádosti o zápis do seznamu, alternativně může správce podle § 15 ZISIF sdělit ČNB kontaktní informace na adresu kt.stat@cnb.cz (v rozsahu jméno, telefonní číslo a adresa elektronické pošty kontaktních osob). O změnách těchto údajů informuje správce podle § 15 ZISIF ČNB bez zbytečného odkladu,
• správce podle § 15 ZISIF požádá o registraci do sběrového systému SDAT. Na adresu sdat@cnb.cz zašle (do předmětu emailu uvede „REGISTRACE FONDY“) požadavek s uvedením právě jednoho uživatele ve tvaru IČO, jméno, příjmení a e-mail (e-mail bude sloužit jako login) - uživatel bude založen s administrátorským oprávněním v produkčním prostředí.
• pro podepisování výkazů zaručeným elektronickým podpisem je nutné použít kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis vystavený na konkrétního uživatele (tedy na fyzickou osobu). Vykazující osoby musí tedy získat kvalifikovaný certifikát certifikační autority^[28].
• Všechny certifikáty lze do SDAT nahrát prostřednictvím webové aplikace v části Správa osoby -> Certifikáty, případně si každý uživatel může nahrát svůj podpisový certifikát přes profil -> Správa vlastních certifikátů.
• Termín pro zaslání výkazů ČNB je vždy 31. leden následujícího roku. Např. data k 31. 12. 2022 bude potřeba předložit prostřednictvím sběrného systému SDAT nejpozději do 31. 1. 2023.
• Na webových stránkách ČNB jsou dostupné metodické pomůcky usnadňující proces registrace do systému, podepisování dat elektronickým certifikátem a jejich zasílání ČNB.

2. oznámit ČNB každou změnu skutečností zapisovaných v seznamu ČNB ohledně správce podle § 15 ZISIF (§ 467 odst. 4 ZISIF).

Další povinnosti při činnosti

1. dodržovat zákaz poskytování zavádějících informací, tedy zejména zákaz vyvolávat dojem, že činnost správce podle § 15 ZISIF podléhá dohledu ČNB, a dále příkaz na stanovené obchodní dokumentaci, včetně internetu, informovat o tom, že správce podle § 15 ZISIF nepodléhá dohledu ČNB (§ 637 ZISIF),
2. dodržovat povinnosti v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Správce podle § 15 ZISIF je od 1. 1. 2021 povinnou osobou podle AMLZ. Je třeba upozornit, že v souladu s § 35 odst. 1 AMLZ je dozorčím úřadem pro správní dozor nad plněním povinností stanovených v AMLZ ve vztahu ke správci podle § 15 ZISIF pouze Finanční analytický úřad (FAÚ), nikoliv ČNB.^[29]

Od 1. 5. 2024, tedy účinnosti zákona č. 107/2024 Sb., kterým se novelizoval AMLZ, již správce podle § 15 ZISIF nezasílá svůj systém vnitřních zásad a jeho změny ČNB. Podle § 21 odst. 8 AMLZ jej zasílá přímo FAÚ, a to prostřednictvím datové schránky a do 60 dnů poté, kdy se stane povinnou osobou, resp. do 30 dnů od následné změny systému vnitřních zásad.^[30] V případě, že se správce podle § 15 ZISIF dopustí přestupku podle § 48 AMLZ, tedy správce podle § 15 ZISIF nevypracuje systém vnitřních zásad nebo jej nezašle FAÚ v zákonem stanovené lhůtě, je příslušným orgánem k projednání přestupku opět FAÚ.^[31]

3. použít ve svém názvu slovní spojení „osoba rizikového kapitálu“ (§ 15 odst. 3 ZISIF)^[32].
4. nepoužívat ve svém jméně označení „fond“, jeho překlady nebo slova od něj odvozená (§ 15 odst. 3 ZISIF). Dále nepoužívat ve svém jméně ani jinak při své činnosti označení „investiční fond“, ani „investiční společnost“, „podílový fond“ a některá další označení vyhrazená vybraným investičním fondům podle § 636 ZISIF, ani označení s nimi zaměnitelná, což zakazuje § 634 a 636 ZISIF. Situace, kdy správce podle § 15 ZISIF při své činnosti uvádí, že je „investičním fondem“, nebo „investiční fond“ spravuje, případně i používá překlady těchto pojmů, je přestupkem podle § 614 ZISIF, případně může jít podle § 5 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů o klamání spotřebitele.^[33]

Pokud je ale při činnosti správce podle § 15 ZISIF použito např. označení „alternativní správa majetku“ či, mimo jeho název, „alternativní fond“, lze taková označení považovat za přípustná, neboť zavádějící nejsou.^[34]

5. zasílat ČNB zprávu auditora o dodržení limitu počtu investorů. Jestliže správce podle § 15 ZISIF shromažďuje peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci od více než 20 investorů, je povinen předložit elektronicky (prostřednictvím SDAT, výkaz DOPAS15)^[35] do konce šestého měsíce od uplynutí předcházejícího kalendářního roku České národní bance zprávu auditora o ověření dodržení limitu investorů (§ 15 odst. 6 ZISIF).^[36]
6. dodržovat povinnosti podle SFDR (viz dále).
7. dodržovat případné povinnosti podle nařízení PRIIPs (viz dále).

Pozn. zde uvedené povinnost při činnosti jsou ty přímo související s postavením správce podle § 15 ZISIF. Nijak tím nejsou dotčeny další povinnosti podle obecných předpisů, ať už podléhajících dohledu ČNB (např. pravidla proti zneužití trhu) nebo jiných orgánů (např. předpisy o reklamě, předpisy o ochraně spotřebitele aj.). 

Povinnost při ukončení činnosti 

1. požádat o výmaz ze seznamu, jakmile přestane vykonávat činnost podle § 15 ZISIF [§ 506 odst. 1 písm. f) ZISIF].

VII. Výmaz ze seznamu

Výmaz ze seznamu vedeného podle § 596 písm. e) ZISIF provede ČNB

• na žádost správce podle § 15 ZISIF, jestliže již nadále činnost nevykonává [§ 506 odst. 1 písm. f) ZISIF],
• jestliže soud nebo jiný orgán veřejné moci zapsané osobě uloží zákaz činnosti (§ 15a odst. 1 ZISIF) nebo
• jestliže správce podle § 15 ZISIF opakovaně nebo závažně poruší některou z povinností, které mu ukládá ZISIF nebo nařízení PRIIPs nebo SFDR (§ 15a odst. 2 ZISIF).

Žádost správce podle § 15 ZISIF o výmaz ze seznamu nemá předepsaný formulář. Kromě obecných náležitostí podle správního řádu^[37] (tedy kdo žádost činí a co navrhuje, včetně obchodní firmy, identifikačního čísla a adresy sídla žadatele) musí být také uvedeno, že správce podle § 15 ZISIF již nadále činnost podle § 15 ZISIF nevykonává. Žádost musí být zaslána elektronicky, ČNB přitom očekává zaslání z datové schránky správce podle § 15 ZISIF nebo osoby zmocněné správcem žádost za něj odeslat (v tom případě spolu s doložením tohoto zmocnění).

K opětovnému zápisu správce podle § 15 ZISIF, který byl vymazán podle § 15a odst. 2, nemůže dojít dříve než po uplynutí 10 let (§ 15a odst. 3 ZISIF).

VIII. Postup správce podle § 15 ZISIF při ukončení činnosti

Pokud byl správce podle § 15 ZISIF vymazán ze seznamu vedeného podle § 596 písm. e) ZISIF, má i nadále povinnost předložit výkazy (a případně i zprávu auditora) ke konci předchozího kalendářního roku, pokud byl k tomuto datu v seznamu zapsán.

IX. Podrobněji k uplatnění některých dalších předpisů na správce podle § 15 ZISIF

a) Nařízení SFDR

SFDR vymezuje povinné osoby výčtem účastníků finančního trhu, mezi které zahrnuje také správce alternativních investičních fondů ve smyslu čl. 4, odst. 1 písm. b) směrnice AIFMD^[38], mezi které v ČR patří i správci podle § 15 ZISIF. SFDR zavádí pro správce povinnosti zveřejňovat informace související s udržitelností (ve smyslu ESG), nicméně na správce podle § 15 ZISIF se použijí jen některé z nich.

Správci podle § 15 ZISIF musí na svých webových stránkách:

• průběžně uvádět aktualizované informace o integraci rizik udržitelnosti do politik řízení rizik souvisejících s investičním rozhodováním (čl. 3 SFDR);
• zveřejňovat prohlášení s informacemi o tom, jak zohledňují hlavní nepříznivé dopady investičních rozhodnutí na faktory udržitelnosti^[39] (čl. 4 SFDR).

Pokud správce podle § 15 ZISIF nabízí finanční produkt s určitou ambicí v oblasti udržitelnosti^[40], uplatní se čl. 10 SFDR.

Dle tohoto článku musí správce podle § 15 ZISIF zveřejnit na svých webových stránkách ke každému takovému produktu zejm. popis environmentálních nebo sociálních vlastností nebo cílů udržitelných investic, které produkt sleduje^[41]. Dále musí uveřejnit informace o metodikách použitých k posouzení, měření a sledování výše uvedeného, včetně zdrojů údajů, hodnotících kritérií a příslušných ukazatelů udržitelnosti použitých k měření environmentálních nebo sociálních vlastností nebo celkového udržitelného dopadu finančního produktu. Informační povinnost podle čl. 10 SFDR se plní zveřejněním dle příslušných ustanovení prováděcího nařízení Komise^[42] (dále jen „RTS k SFDR“).

ČNB má za to, že uveřejněním podle RTS k SFDR jsou v případě správců podle § 15 ZISIF splněny i požadavky čl. 8 nebo 9 a čl. 11 SFDR. Ty se na správce podle § 15 ZISIF nepoužijí přímo, ale jen prostřednictvím odkazu v čl. 10 SFDR, a jen v rozsahu RTS k SFDR, které čl. 10 provádí.^[43]

Zjednodušený přehled povinností, které plní správce podle § 15 ZISIF, je uveden v příloze.

b) nařízení PRIIPs

Na správce podle § 15 ZISIF se rovněž mohou vztahovat povinnosti vyplývající z nařízení PRIIPs a souvisejícího RTS k nařízení PRIIPs^[44] . Podle čl. 4 odst. 1 nařízení PRIIPs totiž toto nařízení dopadá na každý produkt, u něhož „bez ohledu na právní formu investice podléhá částka, která má být retailovému investorovi vyplacena, výkyvům v důsledku expozice vůči referenčním hodnotám nebo výkonnosti jednoho nebo více aktiv, která retailový investor přímo nezakoupil“. Bod 6 preambule nařízení PRIIPs potvrzuje výslovně, že tímto produktem jsou i investiční fondy a správa srovnatelná s obhospodařováním podle § 15 ZISIF představuje v unijním právu alternativní investiční fond shodně jako v případě SFDR výše.

Povinností podle nařízení PRIIPs je zejména povinnost tvůrců produktu s investiční složkou podle čl. 4 odst. 3 a 4 nařízení PRIIPs, a tedy potenciálně i správců podle § 15 ZISIF, vypracovat sdělení klíčových informací dle nařízení PRIIPs (dále jen „PRIIPs KID“).

PRIIPs KID musí být retailovým investorům poskytnut „v dostatečném předstihu předtím, než se pro ně jakákoli smlouva nebo nabídka týkající se daného produktu s investiční složkou stane závaznou“ (čl. 13 odst. 1 nařízení PRIIPs). Retailovým investorem se pro účely tohoto nařízení rozumí takový zákazník, který není profesionálním zákazníkem podle § 2a a § 2b ZPKT. Z definice retailového investora podle nařízení PRIIPs vyplývá, že retailovým investorem může být i kvalifikovaný investor ve smyslu ZISIF, pokud zároveň není profesionálním zákazníkem dle ZPKT, a proto se povinnost vypracovat a uveřejnit PRIIPs KID na veřejné části webových stránek vztahuje i na správce podle § 15 ZISIF, pokud nabízí možnost investování „retailovým investorům“ ve smyslu nařízení PRIIPs.

Pokud správce podle § 15 ZISIF poskytne investorovi sdělení klíčových informací podle nařízení PRIIPs, nemusí mu již poskytovat informaci podle § 15 odst. 4 písm. a) bod 1 až 5 ZISIF.^[45]

Blíže se vybranými povinnostmi podle nařízení PRIIPs zabývají „Otázky a odpovědi k nařízení o sdělení klíčových informací (PRIIPs)“ uveřejněné na webu ČNB.^[46]

c) nařízení DORA

Správci podle § 15 ZISIF naopak nespadají do působnosti nařízení DORA, které reguluje požadavky týkající se bezpečnosti sítí a informačních systémů.

Nařízení DORA zahrnuje do oblasti své působnosti správce alternativních investičních fondů ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice AIFMD. Z tohoto okruhu adresátů v čl. 2 odst. 3 písm. a) nařízení DORA vyjímá podlimitní správce dle čl. 3 odst. 2 směrnice AIFMD.

Alternativním investičním fondem se rozumí entita, která získává kapitál od většího počtu investorů s cílem investovat jej v souladu s určitou investiční politikou ve prospěch těchto investorů, a jeho správa nevyžaduje povolení standardního (UCITS) fondu.^[47]

Do působnosti nařízení DORA tak nespadají správci vykonávající správu alternativních investičních fondů, kteří nepřekročí rozhodný limit.

Mezi vyjmuté správce alternativních investičních fondů se řadí i správci dle § 15 ZISIF, pro které se uplatní pouze čl. 3 odst. 3 a 4 směrnice AIFMD.^[48] Správce podle § 15 odst. 1 ZISIF, který je zapsán v seznamu vedeném ČNB podle § 596 písm. e) ZISIF, není oprávněn přesáhnout rozhodný limit stanovený § 16 odst. 1 ZISIF.

Aktualizace provedená k 15. 5. 2024 spočívá zejm. v

• zpřehlednění části o společné správě a správě majetku, spojení souvisejících bodů, sladění s pozdějším stanoviskem k pokoutným fondům
• doplnění informace o vyjmutí subjektů vykonávajících správu dle § 15 ZISIF z působnosti nařízení DORA, které je aplikovatelné od 17. ledna 2025.
• aktualizaci popisu pravidel podle SFDR vzhledem k nabytí účinnosti prováděcích předpisů v mezidobí od poslední aktualizace

Verze s vyznačením změn je dostupná zde

Aktualizace provedená k 1. 7. 2022 spočívá zejm. v

• doplnění informace o povinnostech správců podle nařízení PRIIPs a SFDR
• upozornění na zákaz používat označení investiční fond a některá další označení
• doplnění termínů pro zaslání výkazů prostřednictvím systému SDAT
• dílčím upřesnění definice správy srovnatelné s obhospodařováním

Verze s vyznačením změn je dostupná zde

Aktualizace provedená k 15. 5. 2024 spočívá zejm. v

• zpřehlednění části o společné správě a správě majetku, spojení souvisejících bodů, sladění s pozdějším stanoviskem k pokoutným fondům
• doplnění informace o vyjmutí subjektů vykonávajících správu dle § 15 ZISIF z působnosti nařízení DORA, které je aplikovatelné od 17. ledna 2025.
• aktualizaci popisu pravidel podle SFDR vzhledem k nabytí účinnosti prováděcích předpisů v mezidobí od poslední aktualizace

Verze s vyznačením změn je dostupná zde

Aktualizace provedená k 30. 1. 2025 spočívá zejm. v 

• zohlednění změn podle novely AMLZ účinné od 1. 5. 2024
• zohlednění změn podle novely ZISIF účinné od 1. 7. 2024
• doplnění stanoviska o případ více strategií spravovaných jedním správcem podle § 15 ZISIF
• aktualizaci odkazů na vzorový registrační formulář.
• zohlednění informace o vydání RTS k SFDR účinných od 1. 1. 2023.
• revizi a sjednocení terminologie, zpřehlednění textu.

Verze s vyznačením změn je dostupná zde

Příloha:

Zjednodušený přehled aplikace SFDR správci podle § 15 ZISIF

[a] Rozsah povinně zveřejňovaných informací k čl. 4, 8, 9, 10 a 11 upravují RTS k SFDR.

---------

[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU o správcích alternativních investičních fondů.

[2] ZISIF používá některé méně obvyklé pojmy

• „správa majetku srovnatelná s obhospodařováním“ věcně odpovídá obhospodařování. AIFMD ve stejné souvislosti hovoří o (podlimitních) alternativních investičních fondech, ve smyslu užší definice v ZISIF ale o investiční fondy nejde.
• „zařízení“ označuje formu, ve které je majetek spravován, bez ohledu, zda je institucionalizovaná (obchodní společnost, zejm. její určitý vnitřní fond, svěřenský fond) nebo ne, pokud věcně naplňuje znaky alternativního fondu resp. majetku odpovídajícího investičnímu fondu. Právo EU hovoří o alternativních (investičních) fondech.

[3] Tím není dotčena možnost požádat o udělení povolení podle ZISIF dobrovolně.

[4] Toto ustanovení správci podle § 15 ZISIF zakazuje, aby při své činnosti uváděl, že on nebo výkon jeho činnosti podléhá dohledu, anebo uváděl jiný, byť pravdivý údaj, může-li vést k závěru, že ČNB takový dohled vykonává. Současně se v § 637 odst. 2 ZISIF správci podle § 15 ZISIF přikazuje „na všech objednávkách, obchodních dopisech, fakturách, smlouvách a na svých internetových stránkách uvádět údaj, ze kterého vyplývá, že nepodléhá dohledu České národní banky“. Ustanovení § 637 odst. 3 ZISIF zákaz uvedený v odst. 1 zužuje, avšak pouze za předpokladu, že osoba vykonává správu majetku mimo režim ZISIF a zároveň podléhá dohledu ČNB z důvodu výkonu jiné činnosti. V takovém případě se zákaz uvádět údaj o dohledu a povinnost uvádět údaj o nedostatku dohledu vztahuje pouze na dohled podle ZISIF.

[5] Běžný zákazník může i správu podle § 15 ZISIF vykonávanou obchodníkem s cennými papíry považovat za regulovanou činnost, ledaže bude ze sdělených údajů spolehlivě zřejmé, že tomu tak není. Proto např. samotné uvedení informace o tom, že daná činnost nepodléhá dohledu ČNB, ve sdělení poskytnutém investorovi před uzavřením smlouvy podle § 15 odst. 4 a v obchodních podmínkách nemusí vždy postačovat, pokud další okolnosti a souvislosti, např. to, že jako smluvní strana bude uvedený daný obchodník s cennými papíry, smlouva bude uzavírána v prostorech obchodníka s cennými papíry nebo prostřednictvím jeho webového portálu, investiční strategie bude prezentována tak, že je odvozená od činnosti obchodníka s cennými papíry apod., mohou navzdory uvedení příslušné informace ve smlouvě vyvolat dojem, že daná činnost dohledu ČNB podléhá a uplatní se při ní povinnosti vůči zákazníkům, které se správou podle § 15 ZISIF nejsou spojené.

[6] Podrobněji stanovisko ČNB Pokoutné fondy kolektivního investování (§ 98 ZISIF).

[7] K sjednávání individualizovaných smluv o obhospodařování majetku spočívajícího v investičních nástrojích je nutné povolení k poskytování investičních služeb (ledaže jsou naplněny podmínky výjimky podle § 4b zákona o podnikání na kapitálovém trhu), nikoliv registrace podle § 15 odst. 1 ZISIF.

[8] V případě svěřenského fondu půjde zejména o zakladatele a další investory svěřující majetek do správy, případně o více zakladatelů.

[9] Zisk pro investora může být navázán na vývoj hodnoty majetku v některých modelech jen částečně. Jako například správce ve smlouvě s investorem stanoví pevné zhodnocení investice ve výši X % ročně plus prémii z kladného zhodnocení jako výkonnostní poplatek apod.

[10] Shodně Hobza M., Alternativní fondy aneb ke správě majetku srovnatelné s obhospodařováním, Advokátní deník 6. 9. 2020.

[11] Obecné pokyny ESMA 2013/611 ke klíčovým pojmům směrnice o správcích alternativních investičních fondů.

[12] Správu fondů určených veřejnosti mohou podle ZISIF provádět pouze správci oprávnění obhospodařovat standardní fondy nebo alternativní fondy v rozsahu opravňujícím překročit rozhodný limit s povolením ČNB. Shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti je omezeno § 98 a § 5 odst. 2 ve spojení s § 93 odst. 1 ZISIF. 

[13] Za oslovení veřejnosti lze považovat i uveřejnění informací o možnosti investování na webu správce podle § 15 ZISIF (tzn. včetně reklamních sdělení bez ohledu na jejich formu), ze kterého nebude zcela zřejmé, že míří jen na kvalifikované investory.

[14] Podle přechodného ustanovení zákona č. 163/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se na správce podle § 15 ZISIF, zapsané v seznamu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do 1. 7. 2026 neuplatní požadavky týkající se (i) minimální výše investice kvalifikovaného investora odpovídající částce alespoň 125000 EUR podle § 15 odst. 4 písm. b), (ii) splnění informační povinnosti vůči investorům prostřednictvím poskytnutí tzv. sdělení klíčových informací a (iii) předložení zprávy auditora osvědčující dodržení limitu počtu nekvalifikovaných investorů podle § 15 odst. 5 a 6 ZISIF.

[15] K testu vhodnosti srov. podobněji stanovisko ČNB K testu vhodnosti při poskytování investičních služeb a obecné pokyny ESMA k některým aspektům požadavků směrnice MiFID II ohledně vhodnosti (ESMA35-43-3172).

[16] Podle § 16 odst. 2 ZISIF „U osoby podle § 15 odst. 1 se pro účely posouzení toho, zda přesahuje rozhodný limit či nikoli, použije pro oceňování jí spravovaného majetku § 196 obdobně.“, v § 196 ZISIF se v zásadě ukládá použití mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie.

[17] Čl. 23 odst. 3 AIFMD.

[18] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES.

[19] Dohled ČNB nad plněním povinností podle nařízení PRIIPs je založen v § 135 odst. 1 písm. w) ZPKT a § 192a odst. 1 písm. i) ZPKT, který určuje ČNB jako příslušný orgán pro dohled nad dodržováním nařízení PRIIPS v návaznosti na čl. 4 odst. 8 nařízení PRIIPs. Dohled ČNB nad plněním povinností podle SFDR zakládá přímo toto nařízení (čl. 14), adaptované do tuzemské regulace zákonem č. 96/2022 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu zejména v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie týkajících se unie kapitálových trhů.

[20] § 614 odst. 1 písm. a) a c) a odst. 6 ZISIF. Pokuta může být v některých případech i vyšší – § 614 odst. 6 písm. b) a c).

[21] ZISIF ale připouští, aby správci podle § 15 ZISIF využili právní formu k.s.i.l., tedy komanditní společnosti na investiční listy, která je jinak vyhrazená také pouze investičním fondům (§ 170 odst. 2 ZISIF).

[22] Registrace podle § 15 ZISIF není podnikatelským oprávněním, které by právnická osoba mohla potřebovat už ve fázi vzniku. Procesní pravidla pro registraci v ZISIF současně neumožňují odložit účinnost zápisu až na vznik právnické osoby.

[23] Formu a způsob podání žádosti upravuje § 50 Vyhlášky č. 247/2013 Sb. Podání žádosti prostřednictvím internetové aplikace České národní banky pro registraci subjektů [§ 50 odst. 1 písm. c) vyhlášky] se v případě správců podle § 15 ZISIF neuplatní.

[24] Povolovací a schvalovací řízení – Investiční společnosti a investiční fondy (část II, poslední položka).

[25] Pro název správce podle § 15 platí pravidla stanovená v § 15 odst. 3 ZISIF.

[26] Vyhláška v § 30 odst. 2 písm. c) vyžaduje „popis činnosti, ze kterého je zřejmé, že žadatel vykonává nebo hodlá vykonávat činnost, která naplňuje znaky správy majetku srovnatelné s obhospodařováním podle § 15 odst. 1 zákona a současně není jinou regulovanou činností“. Nestačí tedy samotný popis činností, navíc je potřeba, aby z něj bylo zřejmé (formou zvýraznění, vysvětlení aj.), jak jsou relevantní znaky naplněny.

[27] ČNB však věnuje pozornost dodržování ustanovení o názvu správce podle § 15 ZISIF na základě omezení v ustanovení § 15 odst. 3 ZISIF (viz též podkapitola „Další povinnosti při činnosti“ tohoto stanoviska).

[28] Přehled kvalifikovaných poskytovatelů certifikačních služeb a jejich kvalifikovaných služeb na internetových stránkách Ministerstva vnitra.

[29] ČNB je dozorčím úřadem podle AMLZ v případě povinných osob, nad kterými vykonává dohled [§ 35 odst. 1 písm. a) AMLZ]. Nad správci podle § 15 ZISIF ale dohled nevykonává – § 534 ZISIF vymezuje, jaké osoby podléhají v této oblasti dohledu ČNB, a správce podle § 15 neuvádí. Rovněž z § 15 odst. 4 písm. a) bod 6. ZISIF vyplývá, že správce podle § 15 ZISIF dohledu ČNB nepodléhá. Samotná povinnost registrace u ČNB dohled nezakládá, stejně tak jej nezakládá existence přestupku správce podle § 15 ZISIF v § 616 odst. 4 ZISIF (a contrario k § 534 a také s ohledem na široké vymezení dohledu v § 44 zákona o ČNB). Na výše uvedeném nemění nic ani dílčí dohled ČNB nad plněním povinností podle nařízení PRIIPs podle ZPKT. Povinnosti podle AMLZ se vztahují k předmětu podnikání u povinných osob (§ 2 odst. 3, 54 odst. 1 AMLZ), pak je nutné systematicky vykládat i § 35 odst. 1 písm. a) AMLZ ohledně dohledu ČNB tak, že se vztahuje pouze k těm případům, kdy ČNB dohlíží nad samotným předmětem podnikání daných osob. To však u správců podle § 15 ZISIF splněno není. Analogicky lze tento závěr aplikovat i ve vztahu k dílčímu dohledu ČNB nad plněním povinností dle SFDR.

[30] Pokud již správce podle § 15 ZISIF tuto povinnost splnil zasláním ČNB před 1.5.20024, není třeba, aby systém vnitřních zásad zasílal ještě znovu FAÚ. Změny provedené po tomto datu správce podle § 15 ZISIF zasílá již přímo FAÚ.

[31] § 48 odst. 2 a 3 ve spojení s § 52 AMLZ.

[32] Slovní spojení „osoba rizikového kapitálu“ v překladu do anglického jazyka nelze v názvu správce podle § 15 ZISIF akceptovat (§ 15 odst. 3 ZISIF).

[33] Podle přechodného ustanovení zákona č. 163/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, uvede správce podle § 15 ZISIF svoji obchodní firmu do souladu s § 15 odst. 3 ZISIF do 1. 1. 2025.

[34] Použití slova „fond“ je správcům podle § 15 ZISIF zakázáno v případě jejich názvu. ZISIF ale rozlišuje zákaz použití určitého pojmu v názvu a širší zákaz použití stejného při jakékoliv činnosti, tedy v rámci propagace apod. V případě správy podle § 15 ZISIF přitom jde ve smyslu AIFMD o správu alternativních fondů, a použití pojmu alternativní fond při činnosti správce podle § 15 ZISIF proto nelze považovat za klamavé či zavádějící. O to větší důraz je však třeba dávat na celkové vyznění případné prezentace zahrnující označení „fond“, byť mimo název správce podle § 15 ZISIF.

[35] Novela vyhlášky o výkaznictví zavádějící výkaz DOPAS15 by měla nabýt účinnost ke dni 1. 1. 2025.

[36] Viz poznámka pod čarou č. 14.

[37] Viz § 37 správního řádu.

[38] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnice 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010.

[39] Správci s méně než 500 zaměstnanci v režimu „dodržuj nebo vysvětli“ (comply or explain).

[40] Finanční produkt kvalifikovaný jako produkt dle čl. 8 nebo 9 SFDR tj. takový, který „prosazuje kromě jiných vlastností i environmentální nebo sociální vlastnosti nebo kombinaci těchto vlastností, za podmínky, že společnosti, jimž je investice určena, dodržují postupy řádné správy a řízení“ nebo „sleduje cíl udržitelných investic“. 

[41] Správce podle § 15 ZISIF, který takovéto produkty nabízí, musí vždy mít webové stránky (stejně jako je musí mít v případě nabízení investic „retailovým investorům“ podle nařízení PRIIPs, viz dále, a případně k dodržení dalších povinností – např. pro akciové společnosti § 7 zákona o obchodních korporacích).

[42] Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288, které doplňuje regulační technické normy, upřesňující některé informační povinnosti předepsané SFDR.

[43] Jedná se o čl. 23 až 49 RTS k SFDR (Kapitola IV Zveřejňování informací o produktech na webových stránkách).

[44] Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/653, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou stanovením regulačních technických norem týkajících se prezentace, obsahu, kontroly a úpravy sdělení klíčových informací a podmínek pro splnění požadavků na poskytnutí těchto sdělení.

[45] Viz poznámka pod čarou č. 15.

[46]Otázky a odpovědi k nařízení o sdělení klíčových informací (PRIIPs).

[47] Čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice AIFMD.

[48] Čl. 3 odst. 2 směrnice AIFMD.