V řadě zemí, včetně České republiky, dochází k nárůstu činnosti tvůrců digitálního obsahu týkajícího se financí, tzv. finančních influencerů nebo také jen „finfluencerů“. Jde o osoby, které působí na sociálních sítích nebo jiných digitálních platformách a které se zaměřují na oblasti osobních financí a investování, případně další finanční témata, a sdílejí k těmto oblastem informace, rady nebo názory. Může se přitom jednat jak o odborníky v oblasti financí, tak i laiky, kteří např. vycházejí ze svých osobních zkušeností.
Česká národní banka upozorňuje, že některé příspěvky o investování, včetně těch uveřejněných finančními influencery, mohou podléhat pravidlům pro činnost na finančním trhu, a to zejména nařízení o zneužívání trhu a zákonu o podnikání na kapitálovém trhu.
Jednání v souladu s nařízením o zneužívání trhu
Nařízení o zneužívání trhu (MAR)[1] stanovuje požadavky pro všechny, kdo poskytují tzv. investiční doporučení, a dodatečné požadavky, pokud investiční doporučení poskytuje profesionál nebo odborník.
Investiční doporučení podle MAR představuje jakákoliv veřejná komunikace, včetně komunikace na sociálních sítích, obsahující rady, názory nebo nápady týkající se nákupu nebo prodeje investičních nástrojů jako jsou akcie, dluhopisy, účasti v investičním fondu či deriváty[2] nebo toho, jak sestavit portfolio investičních nástrojů.
MAR rozlišuje mezi přímými a nepřímými investičními doporučeními podle toho, zda investiční doporučení výslovně vyzývají k nákupu, prodeji nebo držení investičního nástroje nebo souboru investičních nástrojů (přímá investiční doporučení), nebo nikoliv (nepřímá investiční doporučení). Např. sdělení, které pouze vyjadřuje názor na to, zda je určitý investiční nástroj nadhodnocený nebo podhodnocený, aniž by doporučovalo nákup nebo prodej tohoto investičního nástroje, bude zpravidla nepřímým investičním doporučením. Naopak sdělení vyzývající k nákupu konkrétního investičního nástroje bude přímým investičním doporučením.[3]
Každý, kdo poskytuje přímé investiční doporučení (tedy případně i finfluenceři), musí zajistit zejména, aby doporučení:
- obsahovalo totožnost jeho autora (zejména jméno a pracovní pozici), a pokud pracuje pro právnickou osobu, totožnost této osoby;
- obsahovalo datum a čas, kdy bylo učiněno;
- bylo objektivně prezentováno (tedy rozlišovalo objektivní skutečnosti od interpretací, odhadů či osobních názorů);
- vycházelo ze spolehlivých zdrojů informací a podstatné zdroje uvádělo;
- obsahovalo informaci o střetech zájmů.[4]
Je-li doporučení poskytováno audio nebo audio-vizuální formou, informace nemusí být uvedeny přímo v doporučení, pokud je to s ohledem na formát nepřiměřené. V samotném doporučení však musí být uvedeno, kde jsou tyto informace snadno a bezplatně k dispozici.
Pokud je osoba poskytující přímé investiční doporučení v oblasti investování profesionálem nebo odborníkem (viz níže), případně je tak vnímána, má navíc dodatečnou povinnost zveřejnit zejména:
- shrnutí základu ocenění nebo metodiky a výchozích předpokladů doporučení;
- dobu doporučeného trvání investice (investiční horizont) a vhodné varování před riziky;
- plánovanou četnost aktualizací doporučení;
- zda bylo doporučení změněno poté, co bylo poskytnuto emitentovi, kterého se týká;
- jestli drží čistou dlouhou nebo krátkou pozici vyšší než 0,5 % z celkového emitovaného základního kapitálu na emitentovi, kterého se doporučení týká.[5]
Pokud jde o tzv. profesionála, vztahují se výše uvedené povinnosti i na všechna nepřímá investiční doporučení, které poskytuje.
Profesionálem je každý, kdo pracuje pro obchodníka s cennými papíry, banku nebo jinou osobu, která podnikatelsky vydává investiční doporučení.[6]
Odborníkem je ten, kdo není profesionálem, ale kdo opakovaně navrhuje investiční rozhodnutí ve vztahu k investičním nástrojům a vystupuje jako osoba s odbornými znalostmi a zkušenostmi v oblasti financí nebo vydává svá doporučení takovým způsobem, který vyvolává dojem, že má odborné znalosti a zkušenosti v oblasti financí.[7]
Svou činností a sebeprezentací na sociálních sítích mohou finfluenceři naplnit zejména definici odborníka ve smyslu MAR a mít tak ve vztahu k přímým investičním doporučením i výše uvedené dodatečné povinnosti.
Finfluenceři by tedy měli:
- Vyhodnotit, zda jejich příspěvky nebo jiná komunikace naplňují definici investičního doporučení podle MAR.
- Pokud ano, vyhodnotit, zda jsou profesionálem nebo odborníkem (přitom vzít v potaz, že právě jejich činnost jakožto finfluencerů z nich může odborníky ve smyslu MAR činit).
- Vyhodnotit, zda se jedná o přímá nebo nepřímá investiční doporučení.
- Na základě vyhodnocení, zda jsou odborníkem, profesionálem nebo ani jedním, dodržovat příslušné povinnosti podle MAR ve vztahu k jimi vydávaným přímým a případně i nepřímým investičním doporučením.
Za nedodržení povinností ve vztahu k investičním doporučením může Česká národní banka uložit pokutu podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu (ZPKT).[8]
Pro další informace odkazujeme také na varování ESMA Warning for people posting Investment Recommendation on social media a v podrobnostech také na Otázky a odpovědi ESMA k nařízení o zneužívání trhu a Soubor odpovědí ČNB na dotazy související s regulací ochrany proti zneužívání trhu a transparentností.
Závěrem dodáváme, že činnost finfluencerů může za určitých okolností být investičním poradenstvím, které lze poskytovat pouze s příslušným oprávněním (tj. povolením obchodníka s cennými papíry, investičního zprostředkovatele nebo registrací jejich vázaného zástupce, případně jako jejich zaměstnanec).[9]
Investičním poradenstvím je individualizované doporučení ohledně obchodu s konkrétním investičním nástrojem.[10] Od investičního doporučení se liší právě mírou individualizace a v souvislosti s činností finfluencerů je představitelné například v reakcích na komentáře.
Za poskytování investičního poradenství bez příslušného oprávnění lze opět uložit pokutu.[11]
Pro další informace viz též stanovisko České národní banky Odlišení veřejně dostupného investičního doporučení od investičního poradenství a dohledové sdělení ESMA Supervisory briefing on uderstanding the definition of advice under MiFID II.
Příloha – názorné schéma uplatnění požadavků na investiční doporučení
[1] Nařízení (EU) č. 596/2014 o zneužívání trhu. Podrobnosti upravuje nařízení (EU) 2016/958.
[2] Právo EU (vč. nařízení MAR) používá pro investiční nástroje označení „finanční nástroje“. Nařízení MAR se přitom týká jen některých investičních (finančních) nástrojů, které jsou přijaté k obchodování na regulovaném trhu (kotované) nebo o jejich přijetí bylo požádáno. V tomto upozornění se pro zjednodušení používá obecnější pojem investiční nástroj.
[3] Další příklady přímých a nepřímých investičních doporučení uvádí „Varování ESMA pro osoby zveřejňující investiční doporučení na sociálních sítích“ (dostupné jen v anglickém jazyce, externí odkaz).
[4] Podrobněji čl. 2, 3 a 5 nařízení (EU) 2016/958. Čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení mj. upřesňuje, jakou formou mohou být tyto informace ve vztahu k doporučení zveřejněny.
[5] Podrobněji čl. 4 a 6 nařízení (EU) 2016/958.
[6] Podrobněji čl. 3 odst. 1 bodu 34 odrážky i) MAR.
[7] Podrobněji čl. 3 odst. 1 bodu 34 odrážky ii) MAR ve spojení s čl. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/958.
[8] Až 15 000 000 Kč fyzickým osobám, 30 000 000 Kč právnickým osobám, nebo, v obou případech, ve výši trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, srov. § 160 odst. 4 ZPKT a § 177 odst. 5 a 6 ZPKT.
[9] § 4a ZPKT.
[10] § 2 odst. 1 písm. f) ZPKT.
[11] Až 150 000 000 Kč, nebo ve výši dvojnásobku neoprávněného prospěchu, nebo, v případě právnické osoby, ve výši 10 % jejího celkového ročního obratu § 157 odst. 6 ZPKT a § 165 odst. 5 ZPKT.