Rok 2000

Metodická činnost

Činnost bankovního dohledu v roce 2000 byla zaměřena zejména na dokončení všech úkolů vyjádřených ve střednědobé koncepci. Veškeré aktivity byly vedeny snahou dopracovat legislativní základnu bankovního dohledu tak, aby byla v souladu s direktivami Evropské komise a mezinárodní praxí prezentovanou v "Core principles for effective banking supervision" vydaných Basilejským výborem pro bankovní dohled při BIS.

V roce 2000 již pokrývala opatření ČNB prakticky všechny základní rizikové oblasti bank, pozornost byla proto věnována oblastem dosud nepokrytým příslušnými regulatorními pravidly a metodickým upřesněním stávajících opatření.

V dubnu vstoupilo v platnost opatření ČNB o kapitálové přiměřenosti se zahrnutím tržního rizika představující kvalitativní posun v měření a řízení rizik. Kromě úpravy kapitálového krytí úvěrového a tržního rizika obsahuje limity úvěrové angažovanosti a limity pro otevřené devizové pozice. Byl připraven návrh na novelizaci opatření o likviditě schválený v dubnu 2001. Dále bylo novelizováno opatření o zveřejňování informací bankami doplněním povinnosti zveřejňovat schéma bankovní skupiny, včetně informací o subjektech patřících do této skupiny. S cílem zkvalitnění zveřejňovaných informací spolupracoval bankovní dohled na přípravě opatření MF ČR týkajících se obsahu účetní uzávěrky a výročních zpráv bank. Významnou aktivitou ČNB byla příprava novely zákona o účetnictví s cílem jeho přiblížení k mezinárodním účetním standardům s předpokládanou účinností od 1. 1. 2002. V roce 2000 pokračoval program Twinning zahájený v roce 1999. Pro každou ze 6 součástí programu, týkající se řízení tržního rizika, dohledu na konsolidovaném základě, stanovení individuální kapitálové přiměřenosti podle rizikového profilu banky, analýzy finanční pozice banky a dohlídek na místě, byl zpracován detailní přehled dílčích úkolů a termíny pro jejich naplňování. Důležitou součástí dvouletého projektu, který zabezpečují partnerské bankovní dohledy z Německa a Řecka, je i řada vzdělávacích aktivit, které přispějí k rozšíření kvalifikace pracovníků bankovního dohledu. Spolupráce s ostatními regulátory finančního trhu byla prohloubena v rámci třístranné dohody o spolupráci mezi ČNB, KCP a MF ČR v roce 2000 vznikem čtyř odborných pracovních skupin zaměřených na konsolidovaný dohled, výkon dohledu, zveřejňování dat a licencování. Aktivní spolupráce bankovního dohledu probíhala rovněž s Bankovní asociací (novela zákona o účetnictví, standard interního auditu, regulatorní pravidla pro banky, projekt Centrálního registru úvěrů) a s Komorou auditorů ČR (navázání neformálních kontaktů a sbližování stanovisek).

Mezinárodní spolupráce bankovního dohledu ČNB byla realizována především s Basilejským výborem pro bankovní dohled při BIS (harmonizace s právem ES, účast reprezentantů ČNB v pracovních skupinách s důrazem na nový koncept kapitálové přiměřenosti). V závěru roku se ČNB zapojila do projektu FSAP (Financial Sector Assessment Programme) zabezpečovaného Mezinárodním měnovým fondem a Světovou bankou, jehož cílem je hodnocení síly a stability finančního sektoru ČR.

V červnu 2000 bylo zahájeno budování centrálního registru podnikatelských úvěrů v úzké spolupráci s Bankovní asociací a jednotlivými bankami s cílem omezování úvěrového rizika. Vzhledem k převažujícím aktivitám bank v této oblasti spolu s plně nerozvinutým tržním prostředím je v tuzemsku toto riziko obzvlášť významné. ČNB na základě vytvořených právních předpokladů daných novelou zákona o bankách v roce 1998 rozhodla provozovat centrální registr úvěrů a umožnit tak bankám rychlý přístup k informacím o úvěrovém zatížení klientů. Registr je budován jako úplný, budou do něho povinně přispívat všechny banky a pobočky zahraničních bank, které mají povolení působit jako banka. Výhradními uživateli registru budou banky a pobočky zahraničních bank. Registr úvěrů je budovaný jako otevřený systém umožňující doplňování o další prvky na základě požadavků bank. Zahájení reálného provozu se předpokládá koncem roku 2001.

Kontrolní a analytická činnost

Bankovní dohled pokračoval i v roce 2000 v monitorování vývoje bank prostřednictvím dvou součástí výkonu, a to dohledu na dálku a dohlídek na místě. Základní analytické výstupy tvoří měsíční informace a pravidelné čtvrtletní analýzy finanční situace bank. Finanční analýza klade důraz zejména na obezřetnostní aspekty v podnikání bank. V rámci analytické činnosti byly jako každý rok zpracovány čtvrtletní analýzy vývoje bankovního sektoru vč. ratingu bank k projednání v bankovní radě ČNB a publikována již pravidelná zpráva o bankovním dohledu pro širokou veřejnost. Poprvé byla připravena i analýza bankovního sektoru tzv. nového typu, která se více zaměřuje na makroekonomické souvislosti vývoje bankovního sektoru.

Součástí dohledu na dálku je i vydávání příslušných rozhodnutí a souhlasů ve vztahu k bankám, které vyplývají z platného zákona o bankách. V roce 2000 vydal bankovní dohled celkem 21 rozhodnutí ve správním řízení, z toho dvě byla vydána v souvislosti se sankcemi, zbytek činily předchozí souhlasy a změny v povolení působit jako banka.. Ve 12 případech byla uplatněna opatření sankčního charakteru mimo správní řízení. Bankovní dohled se vyjadřoval rovněž k osobám navrhovaným do představenstev bank, a to na základě 32 pohovorů s kandidáty.

Dohlídky na místě byly zaměřeny na posouzení systémů řízení rizik podstupovaných bankami, vnitřní kontrolní systémy bank, zhodnocení finanční pozice bank a ověření systémů vykazování. Na základě plánu dohlídek v bankách bylo v roce 2000 provedeno celkem 11 dohlídek na místě, z toho bylo 9 komplexních (zaměřených na všechny činnosti banky) a 2 dílčí (vytipovaná oblast činnosti). Postupným rozvojem výkonu bankovního dohledu a potřebou změny orientace dohlídek na posuzování systémů řízení rizik se ukázala potřeba specializace pracovníků dohledu na určité typy rizika. Rokem 2000 počínaje začaly pracovat vedle dohlídkových týmů i odborné pracovní skupiny sdružující členy dohlídkových týmů podle odbornosti (kreditní rizika, tržní rizika a vnitřní kontrolní systémy a interní audit). Pro efektivní průběh dohlídky na místě bankovní dohled začal v roce 2000 zpracovávat novou metodiku organizace kontrol.

Významným nástrojem dohledu na dálku jsou informační návštěvy s cílem získání určitých specifických informací. Jsou zaměřeny zejména na strategii banky a hospodářské výsledky, dílčí prověrky úvěrového portfolia, funkčnost kontrolních mechanismů, plnění uložených opatření a v neposlední řadě na přípravu kontrol na místě. V roce 2000 se uskutečnila alespoň jedna informační návštěva celkem u 30 bank.

Organizace bankovního dohledu

V organizační struktuře bankovního dohledu nedošlo v roce 2000 k zásadním změnám. Činnost bankovního dohledu byla nadále zabezpečována dvěma sekcemi. V rámci sekce politiky bankovního dohledu došlo ke zvýšení počtu pracovníků v rámci analytického odboru o 4 v souvislosti s novou agendou registru úvěrů. V sekci bankovního dohledu dále působily 4 samostatné odbory složené z inspektorů dohledu na dálku a jednoho kontrolního týmu a odbor nestandardních činností. Výkon dohledu byl negativně poznamenán nenaplněním tabulkového stavu zaměstnanců, zejména v oblasti kontrol na místě. Tato situace byla řešena nástupy nových zaměstnanců. Skutečný počet pracovníků se pohyboval zhruba na úrovni 95 pracovníků.

Bankovní sektor

Počet bank v bankovním sektoru se i v roce 2000 snižoval, sektor byl tvořen 40 bankami a pobočkami zahraničních bank. Snížení počtu bank o dvě bylo důsledkem sloučení Erste Bank Sparkassen (CR), dceřinou společností rakouské banky působící v tuzemsku a České spořitelny následně po privatizaci státního podílu České spořitelny rakouskou bankou. Ukončení podnikání koncem roku oznámila Banka Haná vyvíjející již pouze minimální aktivitu. V tomto roce nebyla odejmuta žádná bankovní licence z důvodu špatného hospodaření.
Aktivity bankovního dohledu směřovaly do oblasti formování struktury bankovního sektoru. V polovině roku se bankovní dohled podílel na řešení krize Investiční a Poštovní banky, a.s. V průběhu června 2000 se Investiční a Poštovní banka dostala do akutní krize likvidity, která byla způsobena především prudkým a rozsáhlým poklesem primárních vkladů banky, a vážných potíží v platební schopnosti. Nevůle vrcholového vedení banky a akcionářů přijmout a realizovat účinná opatření k řešení této krize včetně jejich příčin, a zároveň systémový význam banky pro stabilitu bankovního sektoru vedly k tomu, že vyhrocená situace banky musela být dne 16. 6. 2000 řešena zavedením nucené správy. Po vyhodnocení celkového stavu hospodaření banky a získání předchozího souhlasu České národní banky správce pověřený výkonem nucené správy uzavřel smlouvu o prodeji podniku Investiční a Poštovní banky Československé obchodní bance. Proces privatizace státních podílů pokračoval v roce 2000 dokončením prodeje České spořitelny rakouské Erste Bank Sparkassen. Následně došlo ke sloučení Erste Bank Sparkassen (CR) a České spořitelny. Pokračovala příprava privatizace státního podílu v Komerční bance. Připravovala se restrukturalizace transformačních institucí (Konsolidační banka Praha, s.p.ú., Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s., Česká finanční, s.r.o.).