Rok 2005

V roce 2005 rozvíjel bankovní dohled České národní banky činnost na základě rozpracování nově schválené Střednědobé koncepce bankovního dohledu ČNB na léta 2005 až 2010 se zaměřením na plnění úkolů v prvním roce sledovaného období. Základními koncepčními záměry v oblasti regulace se stalo systematické rozpracování a příprava na zavedení nového konceptu kapitálové přiměřenosti (Basel II) a prohlubování komplexního regulatorního rámce pro banky a konsolidační celky v souladu s principy platnými v Evropské unii zabezpečujícími obezřetné podnikání bank a umožňujícími zdravou konkurenci. Ke zlepšení výkonu bankovního dohledu byly stanoveny priority na základě doporučení mise Mezinárodního měnového fondu Financial Sector Assessment Program a schválené integrace dohledu nad finančním trhem.

Metodická činnost

Bankovní dohled se v roce 2005 podílel na přípravě řady legislativních aktů týkajících se bankovního sektoru. Lze uvést zákon o finančních konglomerátech. Banky i ČNB se usilovně připravovaly na zavedení nového konceptu kapitálové přiměřenosti. ČNB věnovala značnou část kapacit legislativní i faktické přípravě institucionálního sjednocení dohledu nad finančním trhem v ČR.

Významnou legislativní změnu bankovní regulace i řady dalších oblastí přinesl zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), jehož hlavní část nabyla účinnosti 29. září 2005. Zákon je důležitý proto, že v souladu se směrnicí 2002/87/ES zavádí do našeho právního řádu tzv. doplňkový dozor nad vybranými regulovanými osobami (včetně bank) ve finančních konglomerátech. Navíc transponuje směrnice 2001/17/ES a 2001/24/ES, které se týkají reorganizace a likvidace pojišťoven a úvěrových institucí a také směrnici 2002/47/ES o ujednáních o finančním zajištění.

V rámci zákona o finančních konglomerátech byla přijata novela zákona o bankách, která upřesňuje určitá harmonizační ustanovení zákona (především dohled na konsolidovaném základě a spolupráci orgánů dohledu) a reflektuje změny zákona o konkursu a vyrovnání spojené s transpozicí směrnice 2001/24/ES. Z důvodu přijetí právní úpravy doplňkového dozoru nad finančními konglomeráty vylučuje z bankovního dohledu na konsolidovaném základě skupiny vedené smíšenou finanční holdingovou osobou, které tvoří finanční konglomerát. Nově zavádí požadavek na prověřování důvěryhodnosti a zkušenosti fyzických osob ve vedení finanční holdingové osoby, která ovládá banku, a pravomoc ČNB požadovat po finanční holdingové osobě výměnu fyzické osoby v jejím vedení, jestliže tato fyzická osoba není dostatečně zkušená nebo důvěryhodná (podrobně viz vyhláška č. 14/2006 Sb.).

V roce 2005 s účinností od 1. ledna 2006 přinesl další změnu zákon č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Ten zařadil mezi osoby a orgány oprávněné požadovat po bance údaje, na něž se vztahuje bankovní tajemství, bez souhlasu dotčeného klienta banky Národní bezpečnostní úřad, zpravodajské služby nebo Ministerstvo vnitra ČR při provádění bezpečnostního řízení podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

I v roce 2005 ČNB vydala nová a novelizovala stávající opatření a vyhlášky upravující a měnící regulatorní rámec podnikání bank. K zákonu o bankách, ve znění zákona o finančních konglomerátech vydala vyhlášku č. 14/2006 Sb. ze dne 29. prosince 2005, kterou se upravují  podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost fyzických osob ve vedení finanční holdingové osoby. Vyhláška nabyla účinnosti 16. ledna 2006. Byla vydána opatření upravující metodiku a techniku předávání hlášení (vykazování) bank a poboček zahraničních bank ČNB.

Ve Věstníku ČNB vydala v roce 2005 dvě úřední sdělení jednak ke stanovení minimálních požadavků na uveřejňování informací bankami a úřední sdělení ČNB k ustanovení § 41c odst. 6 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Úřední sdělení je svým charakterem výkladovým stanoviskem nebo doporučením ČNB; nejedná se o právní předpis.

Česká národní banka pokračovala v roce 2005 s přípravou na zavedení nové kapitálové koncepce - označované nejčastěji jako Basel II. První návrh nové koncepce vypracoval v roce 1999 Basilejský výbor pro bankovní dohled, poslední aktualizovanou verzi zveřejnil v listopadu 2005 pod názvem "Mezinárodní konvergence měření kapitálu a kapitálových standardů". Cílem nové kapitálové koncepce je podpora stability finančního systému a konkurenčního prostředí na trhu finančních služeb a také posílení odpovědnosti managementu banky. Nová koncepce klade důraz na přesnější měření rizik a na podporu zlepšování řízení rizik v bankách. Na základě citlivějšího měření rizik mohou banky lépe a efektivněji využít kapitál k jejich pokrytí.

V roce 2005 se prohloubila bilaterální spolupráce zástupců bankovního dohledu s partnerskými institucemi bankovního dohledu a spolupráce v rámci mezinárodních, zejména evropských struktur. Důvodem byla potřeba úzce spolupracovat při přípravě na implementaci nového kapitálového konceptu Basel II a aktivní zapojení do práce ve Výboru evropských bankovních supervisorů (CEBS) a Evropského bankovního výboru (EBC) a také do činnosti pracovních skupin, které tyto výbory zřídily.

Oblast dvoustranných dohod o spolupráci, tzv. Memorand of Understanding (MoU) zůstává nezměněná. ČNB má i v roce 2005 uzavřeno celkem osm  MoU s Nizozemskem, Itálií, Slovenskem, Rakouskem, Německem, USA (přesněji státem New York), Belgií a Francií. V jednání je stále MoU s Ruskou federací, jehož uzavření je podmíněno dohodou o podmínkách spolupráce na úrovni EU s ruskou stranou.

V České republice až do 31. března 2006 regulovaly a dohlížely na subjekty finančního trhu čtyři různé instituce. ČNB byla odpovědná za regulaci a dohled nad bankami a konsolidačními celky, ve kterých jsou členy banky, KCP regulovala a dohlížela subjekty působící na kapitálovém trhu, Ministerstvo financí ČR odpovídalo za regulaci a dohled nad pojišťovnami a penzijními fondy a částečně za regulaci kapitálového trhu. Sektor družstevních záložen byl dohlížen Úřadem pro dohled nad družstevními záložnami a regulován Ministerstvem financí ČR. Diversifikovaná struktura regulace a dohledu vyžadovala úzkou vzájemnou spolupráci.

V květnu 2004 rozhodla vláda ČR o záměru postupně integrovat dohled nad finančním trhem do jedné instituce. Dne 24. srpna 2005 vláda schválila návrh Ministerstva financí ČR a České národní banky na urychlení integrace dohledu a rozhodla o sloučení dohledu do České národní banky k 1. dubnu 2006. Integrace dohledu spočívá v tom, že Česká národní banka, která byla od svého založení pověřena bankovním dohledem, přebírá k tomuto datu dohled nad družstevními záložnami od Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami, dohled nad kapitálovým trhem a kolektivním investováním od Komise pro cenné papíry a dohled nad  pojišťovnictvím a penzijním připojištění od Ministerstva financí ČR.

ČNB jako integrovaný regulátor je zodpovědná za finanční regulaci a dohled nad podnikáním regulovaných finančních institucí. V rámci prvně jmenované kompetence ČNB na základě zákonů vydává podzákonné právní předpisy, jimiž stanoví detailní pravidla obezřetného podnikání regulovaných finančních institucí, druhá z kompetencí zahrnuje licencování, vykonávání dohledu na dálku, dohledu na místě a ukládání nápravných opatření. Primární legislativa je v kompetenci ministerstva financí.

Integrace dohledu v ČNB vytváří nutné předpoklady  ke sjednocení regulatorních pravidel a požadavků kladených orgánem dohledu na činnost bankovních i nebankovních finančních institucí. Pozitivně se projeví v posílení konkurence. Integraci dohledu ocení i finanční instituce, předpokládají se významné úspory nákladů.

Integrace dohledu si vyžádala změny platné legislativy uskutečněné prostřednictvím zákona  č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocováním dohledu nad finančním trhem. Tento zákon převádí kompetence v oblasti finanční regulace a dohledu na ČNB a novelizuje desítky platných zákonů. Počínaje 1. 4. 2006 se většina zaměstnanců původních orgánů dohledu začlenila do České národní banky, která jim zajistila kvalitní podmínky pro práci. Kontinuita při výkonu dohledu nad finančními institucemi byla zachována. Došlo ke změně řady vnitřních předpisů ČNB, přizpůsobení informačního systému potřebám integrovaného dohledu a  přestěhování stovek lidí na nová pracoviště v budově ČNB.

Výbor pro koordinaci dohledu nad finančním trhem, který zastřešoval spolupráci ČNB, MF a KCP, se v roce 2005 sešel třikrát. Kromě výměny informací a stanovisek k aktuálním tématům bankovní regulace a dohledu se zabýval integrací dohledu a sloučením všech dohledů do ČNB.

Kontrolní a analytická činnost

Česká národní banka v roce 2005 vykonávala úlohu regulátora a orgánu dohledu bankovního sektoru. Po vstupu země do EU byly nově vymezeny kompetence domovského a hostitelského orgánu dohledu ("home/host supervisor"). Částečně byly omezeny kompetence bankovního dohledu v gesci ČNB. Změna nastala u poboček zahraničních bank ze zemí EU, nad nimiž Česká národní banka vykonává i nadále dohled primárně v oblasti likvidity a sleduje dodržování povinností, které ukládá zákon o bankách. V roce 2005 celkem 12 poboček zahraničních bank se sídlem v členských zemích EU působilo v ČR v režimu jednotné licence a dohlížecí aktivity ČNB jsou výrazným způsobem omezené. Součástí dohledu se naopak stává monitorování notifikací zahraničních bankovních subjektů nabízejících bankovní produkty a služby na tuzemském finančním trhu. V důsledku vysokého podílu zahraničních vlastníků v tuzemských bankách a jejich převážné orientace na země EU je důraz kladen na prohlubování spolupráce a zintenzivnění komunikace s partnerskými orgány dohledu zemí Evropské unie.

Bankovní dohled v České republice je i nadále uskutečňován formou dohledu na dálku a dohledu na místě. Základním analytickým nástrojem, který je v rámci dohledu na dálku využíván, je provádění pravidelných komplexních analýz k posouzení finanční situace jednotlivých bank při zohlednění podstupovaných rizik. Pro včasné zachycení případných negativních tendencí jsou vyhodnocovány měsíční signální informace o vývoji jednotlivých bank, je analyzován vývoj bankovního sektoru jako celku, případně jeho jednotlivých segmentů. Podrobné souhrnné informace o vývoji bankovního sektoru pro odbornou veřejnost jsou zveřejňovány aktuálně na internetových stránkách ČNB.

V návaznosti na zjištění dohledu na dálku a s využitím výsledků kontrol na místě bylo uloženo celkem 13 opatření k nápravě s cílem odstranění nedostatků zjištěných v činnosti bank, včetně stanovení termínů k nápravě. Odstraňování nedostatků je monitorováno. Bankovní dohled v roce 2005 nevedl žádné sankční řízení k odnětí licence či pokutě za porušení zákona o bankách.

ČNB jako bankovnímu regulátorovi byla předložena jedna žádost o udělení bankovní licence ze strany zakladatele se sídlem mimo Evropskou unii. Správní řízení nebylo k 31. 12. 2005 ukončeno. Česká národní banka obdržela tři oznámení od domovských regulátorů, kteří vykonávají dohled nad zahraničními bankami (centrálami poboček s jednotnou bankovní licencí), o zřízení poboček v režimu jednotné bankovní licence.

Celkem bylo v roce 2005 vydáno 14 správních rozhodnutí. ČNB vydala čtyři předchozí souhlasy k nabytí kvalifikované účasti na bance, pět správních řízení se týkalo změn bankovních licencí jejich rozšířením na žádost bank, byla odsouhlasena fúze dvou bank, jedna banka se přeměnila na pobočku v režimu jednotné bankovní licence a jedné bankovní instituci bylo odsouhlaseno zřízení pobočky v režimu jednotné licence na Slovensku.

Vstup ČR do Evropské unie otevřel tuzemský bankovní trh též dalším subjektům, které mohou využívat svobodu volného pohybu služeb. V roce 2005 oznámilo celkem 45 dalších institucí z členských zemí EU záměr nabízet a v ČR poskytovat vzájemně uznávané činnosti (43 bank, 1 finanční instituce, 1 instituce oprávněná k vydávání elektronických peněžních prostředků). Celkový počet těchto subjektů se k 31. prosinci 2005 zvýšil na 108. Poskytování přes hraničních bankovních služeb nepodléhá vykazovací povinnosti ČNB, nemá charakter trvalé hospodářské činnosti. Bankovní dohled nad těmito institucemi vykonává regulátor ze země původu banky.

Kontroly na místě provedené v roce 2005 byly zaměřeny na oblasti řízení úvěrového rizika, tržních a operačních rizik, předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a na celkové hodnocení vnitřního řídicího a kontrolního systému. ČNB provedla deset kontrol ve stejném počtu bank. V pěti bankách byla provedena komplexní kontrola všech uvedených oblastí, ve zbývajících bankách kontrola řízení vybraných rizik. V pěti bankách proběhlo pět kontrol na prověření systému řízení úvěrového rizika souvisejícího s obchody banky s jejími klienty - nebankovními subjekty, bylo realizováno sedm kontrol na místě zaměřených na ověření systémů řízení tržních rizik, rizika likvidity a rizik spojených s obchodováním na finančních trzích, v pěti bankách byly provedeny kontroly zaměřené na řízení operačního rizika, informačních systémů a technologií a rovněž v pěti bankách byly provedeny kontroly systémů řízení jednotlivých  rizik.

Organizace bankovního dohledu

V roce 2005 zastřešovala činnosti regulace a dohledu jedna sekce bankovní regulace a dohledu. Počet pracovníků bankovního dohledu se v roce 2005 snížil na 95 pracovníků.

Od 1. dubna 2006 ČNB zajišťuje plnění všech stávajících a nových úkolů v oblasti finanční regulace a dohledu prostřednictvím tří sekcí. Sekce bankovní regulace a dohledu je zodpovědná za dohled nad bankovním sektorem a sektorem družstevních záložen. Sekce regulace a dohledu nad pojišťovnami odpovídá za dohled nad sektorem pojišťoven a pojišťovacích zprostředkovatelů. Sekce regulace a dohledu nad kapitálovým trhem má odpovědnost za dohled nad obchodníky s cennými papíry, investičními společnostmi, otevřenými podílovými fondy, penzijními fondy a organizátory regulovaných trhů.

Bankovní sektor

Počet subjektů bankovního sektoru České republiky se v roce 2005 zvýšil o jednu banku. Částečně se změnila struktura bankovního sektoru, došlo ke spojení dvou subjektů působících na tuzemském bankovním trhu. V režimu jednotné licence byla přeměněna na pobočku zahraniční banky jedna střední banka a v průběhu roku nově zahájily bankovní činnost dvě pobočky zahraničních bank. Žádná licence nebyla odňata. K 31. 12. 2005 byl bankovní sektor tvořen 24 bankami a 12 pobočkami zahraničních bank.

10. listopadu 2006