Strategie České národní banky v oblasti dohledu
Východiska
Česká národní banka trvale usiluje o zajišťování dohledu nad finančním trhem a jeho institucemi v souladu s mezinárodními standardy. Česká národní banka aktivně sleduje vývoj v této oblasti a nové požadavky uvážlivě implementuje, případně iniciuje kroky k jejich naplňování.
Základním strategickým rámcem pro působnost ČNB v oblasti dohledu jsou „Hlavní principy pro zajištění efektivního bankovního dohledu“, vydané Basilejským výborem v roce 2019, „Hlavní principy pro pojišťovnictví“, vydané IAIS v roce 2019 a „Cíle a principy pro regulaci cenných papírů“, vydané IOSCO v roce 2017. Proto i tato strategie:
- reflektuje ve své struktuře principy tohoto dokumentu relevantní pro dohled,
- nepřímo deklaruje identifikaci s jeho konkrétními požadavky,
- stručně komentuje způsob jejich naplnění,
Níže uvedené principy jsou blíže popsány v Dlouhodobé strategii dohledu (pdf, 1,3 MB) aktualizované v září 2024[1].
Odpovědnosti, cíle, pravomoci, nezávislost, odpovědnost a adekvátnost zdrojů
Česká národní banka rozvíjí systém dohledu nad finančním trhem, který je založen na jasném vymezení odpovědností a cílů. Ve své dohledové činnosti efektivně uplatňuje pravomoci svěřené jí právními předpisy, přičemž vždy sleduje svůj hlavní cíl, kterým je zajištění stability finančního systému České republiky. Opatření dohledu jsou přijímána včas a jejich podoba je adekvátní situaci, na niž reagují. V návrzích sankčního postupu vychází dohled z plné šíře možností upravených právními předpisy. Svou činnost vykonává s ohledem na pravomoci jiných složek státu, se záměrem efektivního naplňování poslání České národní banky v oblasti dohledu.
Česká národní banka uplatňuje svou nezávislost definovanou právními předpisy i v oblasti dohledu. Tato nezávislost zabezpečuje dohledu plnou diskreci při přijímání opatření vůči dohlíženým institucím. Česká národní banka přijímá organizační opatření zajišťující nezávislost dohledu na jiných činnostech České národní banky, které by mohly být ve střetu zájmu s úkoly dohledu. Dohled České národní banky zohledňuje ve své činnosti závěry analýz finanční stability prováděných v rámci makroobezřetnostní politiky České národní banky a poskytuje zpětnou vazbu pro tvorbu regulatorního rámce s cílem promítnout do něj praktické zkušenosti z výkonu dohledu.
V zájmu zajištění transparentnosti dohledu vůči veřejnosti Česká národní banka vydává zprávu o jeho činnosti[2], operativně komunikuje významné kroky dohledu a jeho vybraná zjištění nebo přístupy.
Dohled je organizován způsobem zabezpečujícím plynulý tok informací a přijímání adekvátních rozhodnutí na všech úrovních řízení. Česká národní banka uplatňuje opatření omezující možnost střetu zájmu mezi činnostmi dohledu a soukromými zájmy jeho zaměstnanců. Česká národní banka vytváří přiměřené předpoklady pro nezávislý, kvalifikovaný a efektivní výkon dohledu, včetně předpokladů materiálních. Při alokaci svých kapacit bere v úvahu systémové priority dohledu vycházející z rizikového profilu a systémové významnosti dohlížených institucí.
Přístup k výkonu dohledu
Česká národní banka vykonává dohled, který je založen na „vpřed hledícím“ systému vyhodnocování rizikového profilu a míry systémové významnosti dohlížených institucí. Tento systém identifikuje podstatná rizika jejich činnosti a kvantifikuje jejich dopad. Podchycuje též systémová rizika jednání účastníků finančního trhu. Na základě výstupů tohoto systému nastavuje Česká národní banka intenzitu svého dohledu vůči jednotlivým oblastem finančního trhu i vůči konkrétním institucím. Při výkonu dohledu Česká národní banka posuzuje dodržování povinností uložených právními předpisy v oblasti obezřetnosti a odborné péče. Dohled obou těchto oblastí je vykonáván ve vzájemném souladu reflektujícím jejich provázanost. Prioritou je ochrana drobných klientů, zatímco ochranou finančních profesionálů a kvalifikovaných investorů se Česká národní banka zabývá převážně reaktivně na základě podnětů.
Metody a nástroje výkonu dohledu
Česká národní banka uplatňuje své pravomoci v oblasti dohledu prostřednictvím výkonu dohledu na dálku a kontrol na místě. Formu výkonu dohledu volí vždy s ohledem na její efektivnost v daném konkrétním případě. Činnost dohledu je systematicky plánována a je vykonávána v souladu s interními postupy zabezpečujícími její vnitřní konzistentnost.
Česká národní banka vychází při své činnosti v oblasti dohledu z široké informační základny. Získané informace jsou předmětem pravidelného i mimořádného (tématického) vyhodnocování, které se opírá o analytické nástroje vyvinuté dohledem České národní banky. Specifickým analytickým nástrojem dohledu jsou pravidelné dohledové zátěžové testy bank a pojišťoven nebo systém monitoringu transakcí na finančním trhu. Relevantní zjištění dohledu jsou komunikována dohlíženým subjektům. Přijetí nápravných opatření je dohledem v přiměřené době ověřováno.
Dohled České národní banky zobecňuje vybraná zjištění a očekávání a uveřejňuje je ve formě úředních sdělení nebo odpovědí na časté dotazy.
Výkaznictví
Česká národní banka má pro účely dohledu zaveden systém pravidelného výkaznictví dohlížených institucí a jejich konsolidačních celků. Výkazy definované Českou národní bankou obsahují finanční i nefinanční údaje. Dohlížené instituce jsou povinné zavést vnitřní mechanismy, které zajišťují správnost vykazovaných údajů.
Česká národní banka pro účely dohledu využívá širší okruh informací, než jsou informace pravidelně vykazované. Česká národní banka si může vyžádat například vlastní analýzy příslušné instituce, interní dokumentaci k určitým transakcím včetně primárních účetních dokladů, případně další vnitřní dokumenty dohlížené instituce. V případě vybraných šetření je oprávněna vyžadovat informace i od osob, které nepodléhají jejímu soustavnému dohledu.
Konsolidovaný dohled
Nezbytnou součástí dohledu České národní banky je dohled nad skupinami finančních institucí na konsolidovaném základě. Cílem této činnosti je identifikovat vazbu mezi riziky, která mohou vzniknout na úrovni konkrétní skupiny, a stabilitou dohlížené instituce. Česká národní banka při výkonu konsolidovaného dohledu vyžaduje efektivní řízení těchto rizik.
V rámci konsolidovaného dohledu jsou pravidelně sbírána a vyhodnocována relevantní data o dané skupině. Dohlížená instituce (odpovědná osoba) je povinna České národní bance umožnit přístup ke všem podstatným informacím od jednotlivých dceřiných společností a poboček v dané skupině, bez potřeby případné součinnosti jiného (zahraničního) orgánu dohledu. Česká národní banka v rámci konsolidovaného dohledu spolupracuje se zahraničními orgány dohledu, pravidelně komunikuje s vedením významných dceřiných společností a poboček, které jsou součástí konsolidačního celku, a ověřuje jejich rizikový profil a systémovou významnost. V případě zjištění významných rizik v činnosti těchto dceřiných společností a poboček (s dopadem na konsolidační celek) iniciuje Česká národní banka kroky vedoucí k nápravě.
Spolupráce s jinými orgány dohledu
Česká národní banka má právními předpisy, případně konkrétními dohodami a ujednáními, vytvořený rámec pro spolupráci s jinými (zahraničními) orgány dohledu. Tento rámec poskytuje mimo jiné ochranu důvěrných informací, které jsou mezi orgány dohledu sdíleny.
Česká národní banka aktivně spolupracuje s jinými (zahraničními) orgány dohledu s cílem efektivního výkonu dohledu, který podléhá její působnosti, a koordinovaného řešení případných krizových situací.
Česká národní banka v případech, kdy je domácím orgánem dohledu, zakládá a řídí činnost kolegia orgánů dohledů, které je základní platformou jejich vzájemné spolupráce. Při této činnosti zohledňuje rizikový profil a systémovou významnost dohlížené skupiny i jednotlivých institucí, které ji tvoří.
V případech, kde je Česká národní banka v roli hostitelského orgánu dohledu, koordinuje a plánuje své činnosti ve spolupráci s domácím orgánem dohledu, přičemž především identifikuje oblasti společného zájmu. Usiluje o otevřenou komunikaci a úzkou spolupráci s domovským orgánem dohledu s cílem efektivního pokrytí předmětu své působnosti. Předmětem této komunikace jsou zejména rizika materiální z hlediska dohlížené skupiny nebo z hlediska instituce, která podléhá dohledu České národní banky. Česká národní banka se účastní kontrol na místě organizovaných domovským orgánem dohledu a umožňuje účast domovskému orgánu dohledu na kontrolách prováděných Českou národní bankou.
Spolupráce s evropskými institucemi
Česká národní banka spolupracuje v oblasti dohledu s evropskými institucemi (Evropským orgánem pro bankovní dohled, Evropským orgánem pro dohled nad pojišťovnictvím a Evropským orgánem pro dohled nad kapitálovým trhem) při sjednocování dohledových postupů a vytváření předpokladů úzké spolupráce mezi domovskými a hostitelskými orgány dohledu.
Dohledová strategie Sekce dohledu nad finančním trhem v oblasti AML/CFT
Dohled v oblasti prevence legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen AML/CFT)[3] je spolu s obezřetnostním dohledem a dohledem v oblasti odborné péče klíčovým pilířem k zajištění stability finančního trhu a jeho integrity. Boj proti finanční kriminalitě a ochrana finančního trhu České republiky před zneužitím je jednou z priorit sekce dohledu nad finančním trhem.[4] Možná přítomnost ilegálních prostředků na finančním trhu nejen že umožňuje pachatelům volně využívat své protiprávně nabyté majetky, ale má mnohem širší dopady, které mohou ohrožovat zdraví, stabilitu a reputaci finančního trhu.
V návaznosti na Strategii České národní banky v oblasti dohledu rozpracovala sekce dohledu nad finančním trhem blíže své cíle dohledu v oblasti AML/CFT v Dohledové strategii sekce dohledu nad finančním trhem v oblasti AML/CFT pro roky 2023–2026 (pdf, 671 kB), jejímž cílem je deklarovat prioritní oblasti, podle kterých postupuje a bude postupovat s cílem účelného využití dostupných zdrojů a maximalizace efektivity dohledu v oblasti AML/CFT.
Tato dohledová strategie definuje pro dohled sekce dohledu nad finančním trhem v oblasti AML/CFT na roky 2023 až 2026 pět prioritních oblastí: i) zachování vpředhledící vize, ii) posílení rizikově orientovaného přístupu, iii) aplikaci holistického pohledu, iv) rozvoj komunikace a spolupráce a v) podporu inovací a technologií. V rámci těchto pěti oblastí je pak dále definován přístup ohledně i) způsobu provádění dohledu a ii) zaměření dohledu. Způsob provádění dohledu stanoví dohledové postupy SDFT a interní nastavení SDFT jako dohledového orgánu v oblasti AML/CFT. V zaměření dohledu pak uvedené oblasti určují klíčové dohledové priority, tedy aspekty fungování dohlížených subjektů, které budou předmětem detailnějšího zkoumání při dohledové činnosti a u kterých ČNB očekává zvýšenou pozornost i ze strany dohlížených subjektů.
[1] Česká národní banka dlouhodobě usiluje v oblasti dohledu nad finančním trhem o vysokou míru transparentnosti. V návaznosti na tento cíl uveřejňuje svou Dlouhodobou strategii dohledu nad finančním trhem. Poslední verze ze září 2024, aktualizovala předchozí koncepci z roku 2017.
Tato aktualizovaná strategie zohledňuje provedené organizační změny v oblasti výkonu dohledu, tj. především zakomponování licenčních a sankčních agend do obou dohledových sekcí v roce 2023. Strategie rovněž zohledňuje nové regulatorní požadavky kladené na finanční sektor.
[2] Kde je zmíněna oblast AML/CFT, je myšlena analogicky a přiměřeně i implementace mezinárodních, evropských i národních sankcí. Těmi jsou zde myšleny všechny mezinárodní, evropské a národní sankce právně závazné v ČR, včetně sankcí proti šíření zbraní hromadného ničení.
[3] V návaznosti na organizační řád ČNB vykonává sekce dohledu nad finančním trhem dohled v oblasti AML/CFT nad následujícími finančními institucemi: úvěrovými institucemi, pojišťovnami při poskytování životního pojištění, zajišťovnami, penzijními společnostmi, centrálním depozitářem a organizátory trhu s investičními nástroji a zahraničními pobočkami těchto institucí (společně dále jen „dohlížené instituce“).
[4] Zpráva o činnosti dohledu, jejíž zpracování České národní bance ukládají právní předpisy a kterou projednává Parlament České republiky.