Volha Audzei, Ivan Sutóris
V tomto článku zkoumáme, zda měnová politika v režimu cílování inflace ovlivňuje motivaci domácností k budování odolnosti vůči šokům do cen energií. Využíváme stylizovaný model nové keynesiánské ekonomie s heterogenními ekonomickými subjekty, s frikcemi v oblasti hledání a párování na trhu práce a s nominální držbou aktiv. Model upravujeme tak, aby zahrnoval energie ve spotřebě a výrobě a kapitál pro úsporu energií a aby tak kolísání cen energií ovlivňovalo stranu nabídky i poptávky v ekonomice. V tomto rámci zkoumáme reakce úspor energií na měnovou politiku, rostoucí ceny energií a jejich vzájemné působení. Zjišťujeme, že měnová politika ovlivňuje intenzitu spotřeby energie prostřednictvím jak intertemporální elasticity substituce, tak alokace na trhu práce. Náš model předpovídá, že slabší reakce měnové politiky na rostoucí ceny energií je prospěšná pro vlastníky firem, dlužníky a pracovníky, protože navzdory vyšší spotřebitelské inflaci stimuluje zaměstnanost. Navíc slabší reakce měnové politiky podporuje úspory energií a vede k nižší energetické náročnosti a vyšší odolnosti vůči kolísání cen energií. Dále zjišťujeme, že politika odhlížení od cen energií nezvyšuje blahobyt, protože zpočátku na spotřebitelské ceny reaguje nedostatečně, ale v pozdějších obdobích naopak přehnaně. Ramsey optimální politika předpokládá strnulý nárůst sazeb a jejich následný pokles.
JEL kódy: E12, E24, E52, Q43, Q50
Klíčová slova: distribuční aspekty měnové politiky, energetická náročnost spotřeby, ceny energií, novokeynesiánské modely s heterogenními agenty
Vydáno: září 2024
Ke stažení: CNB WP 4/2024 (pdf, 1,3 MB)