Martin Hodula, Milan Szabo, Lukáš Pfeifer, Martin Melecký
Tento článek se zabývá vlivem regulatorních doporučení ohledně maximálního (i) poměru výše úvěru k hodnotě zajištění (LTV), (ii) poměru výše dluhu k příjmům (DTI) a (iii) poměru dluhové služby k příjmům (DSTI) u nových úvěrů zajištěných rezidenční nemovitostí. Využívá data na úrovni jednotlivých úvěrů z regulatorních šetření o zhruba 82 000 nově poskytnutých hypotečních úvěrech na rezidenční nemovitosti v České republice od roku 2016 do roku 2019. Odhaduje průměrné efekty regulatorních doporučení České národní banky a jejich heterogenní dopady v závislosti na charakteristikách věřitele, úvěru, banky a regionu. Zkoumané vysvětlované proměnné zahrnují výši a úrokovou sazbu hypotečního úvěru a hodnotu nemovitosti, jíž je úvěr zajištěn. K odhadu vlivu úroku a k identifikaci případné heterogenity a jejich pravděpodobných příčin je využito strojové učení, konkrétně metoda tzv. kauzálních lesů. Zdůrazňujeme dvě důležité skutečnosti: (i) limity založené na hodnotě nemovitosti (LTV) a na příjmech (DTI a DSTI) mají na hypoteční trh odlišné dopady a (ii) významnou roli při transmisi doporučených limitů hrají charakteristiky věřitele, úvěru, banky a regionu.
JEL kódy: E44, G21, G28, G51, R31
Klíčová slova: Česká republika, hypoteční úvěry, kauzální lesy, makroobezřetnostní doporučení, opatření zaměřená na dlužníka
Vydáno: březen 2022
Ke stažení: CNB WP 3/2022 (pdf, 1,4 MB)