Publikace "Vyhodnocení plnění inflačních cílů ČNB v letech 1998-2007"

ISBN 978-80-87225-11-0

Původní verze příspěvků byly připraveny jako podklad pro poradu bankovní rady s experty, jejímž záměrem bylo vyhodnotit zkušenost s fungováním strategie cílování inflace a přispět k jejímu zkvalitňování v budoucích letech. Po této interní diskuzi byly příspěvky rozšířeny a oponovány třemi renomovanými experty pro oblast české měnové politiky. Vydání této publikace je součástí snahy České národní banky o maximální transparenci měnové politiky.

Celá publikace (pdf, 1,3 MB)

Jednotlivé kapitoly

Úvod guvernéra (pdf, 79kb)

Úvod editora (pdf, 107kb)

1. VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ INFLAČNÍCH CÍLŮ ČNB V LETECH 1998 – 2007 (pdf, 211 kB)

   Kateřina Šmídková
   Abstrakt: Úvodní příspěvek definuje tři fáze českého cílování inflace a vymezuje faktory, které v letech 1998-2007 mohly stát za odchylkami inflace od inflačních cílů. Příspěvek dále shrnuje výsledky analýz expertů České národní banky, které jsou prezentovány v dalších kapitolách sborníku. Podle těchto výsledků nelze odchylky od cílů vysvětlit pouze jedním faktorem. V různých fázích cílování inflace měly jednotlivé faktory odlišnou důležitost. Nejčastější příčinou odchylek byly protiinflační šoky. Druhou významnou příčinou – a to především v počáteční a pokročilé fázi cílování – byl prognostický systém. Samotný proces rozhodování o sazbách přispíval k podstřelování cílů pouze v počáteční fázi, ve které bylo nutné vybudovat věrohodnost nové strategie měnové politiky.
   Klasifikace JEL: E37, E52, E58
   Klíčová slova: makroekonomie, měnová politika, inflační cílování

2. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY INFLAČNÍHO CÍLOVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE (pdf, 68 kB)

   Juraj Antal, Michal Hlaváček, Tomáš Holub
   Abstrakt: Tento příspěvek se zabývá popisem základních charakteristik inflačního cílování v České republice. V první části jsou stručně nastíněny obecné makroekonomické souvislosti inflačního cílování v ČR, včetně identifikace hlavních šoků, které jej ovlivňovaly. Další část se věnuje porovnání rozsahu neplnění cíle inflace v ČR se zkušenostmi vybraných zahraničních zemí, které rovněž cílují inflaci. Z tohoto porovnání pro různé fáze inflačního cílování vyplývá, že se úspěšnost plnění cíle v čase měnila. Zatímco v době zavádění inflačního cílování byly odchylky inflace od cíle v mezinárodním srovnání velmi vysoké, v poslední době se ČNB přibližuje charakteristikám relativně úspěšnějších cílovačů inflace.
   Klasifikace JEL: E37, E52, E58
   Klíčová slova: makroekonomie, měnová politika, inflační cílování

3. JEDNODUCHÝ, MODELOVĚ NEZÁVISLÝ ROZKLAD PŘÍČIN NEPLNĚNÍ VYHLÁŠENÉHO INFLAČNÍHO CÍLE (pdf, 271 kB)

   Michal Skořepa
   Abstrakt: V období 1998-2007 se inflace velmi často odchylovala od inflačních cílů České národní banky, přičemž naprostá většina těchto odchylek byla ve směru nižší než cílované úrovně. V tomto příspěvku je čistě statistická, modelově nezávislá procedura použita k hledání odpovědi na otázku, zda tuto zřetelnou asymetrii v neplnění inflačního cíle může vysvětlit spíše asymetrie vnějších šoků, nebo asymetrie měnové politiky České národní banky. Výsledky naznačují, že jako statisticky věrohodnější se jeví druhé vysvětlení. Pro období od roku 2002 se navíc ukazuje, že rozhodnutí bankovní rady České národní banky se vcelku věrně držela doporučení plynoucích z podkladů předložených aparátem banky; vychýlení přinejmenším v tomto druhém období tedy jde na vrub spíše aparátu banky než preferencím samotné bankovní rady při jejím rozhodování.
   Klasifikace JEL: C22, E31, E52
   Klíčová slova: cílování inflace, perzistence inflace, autoregresní modely

4. PŘÍČINY ODCHYLEK INFLACE OD CÍLŮ ČNB – EMPIRICKÁ ANALÝZA (pdf, 250 kB)

   Tomáš Holub
   Abstrakt: Tento příspěvek empiricky analyzuje důvody odchylek inflace od cílů ČNB. V krátkém období jsou nejvýznamnějším faktorem šoky do cen zemědělských výrobců. Ve střednědobém horizontu jsou nejdůležitějším faktorem kurzové šoky. Zároveň se nepodařilo spolehlivě prokázat, že by výrazné šoky přispívající k nenaplňování cílů inflace vytvářela měnová politika, i když její jistou roli nelze vyloučit.
   Klasifikace JEL: E31, E52, E58
   Klíčová slova: cílování inflace, VAR model, měnový kurz

5. VYCHÝLENOST PREDIKCÍ A PODSTŘELOVÁNÍ INFLAČNÍHO CÍLE (pdf, 347 kB)

   Juraj Antal, Michal Hlaváček, Roman Horváth
   Abstrakt: Tento příspěvek se primárně zabývá analýzou vychýlenosti predikcí ČNB v souvislosti podstřelováním inflačního cíle. Docházíme k závěru, že chyba predikcí inflace klesá v čase. Dále dokládáme, že růst HDP, resp. sazby byly povětšinou vyšší, resp. nižší než prognóza, a to i v situaci systematického podstřelování cíle. Podstřelení tak nelze vysvětlit pomocí standardních poptávkových mechanismů a v minulosti tedy zřejmě docházelo k podcenění pozitivních nabídkových impulsů. Za významným podstřelením cíle v roce 2003 stály dle našich výsledků asi z poloviny chyby predikcí exogenních faktorů (zahraniční sazby, HDP a inflace). Z rozložení chyb predikce inflace do jednotlivých cenových okruhů vyplývá, že ve většině sledovaného období byla nižší než predikovaná inflace zapříčiněna chybami predikce potravin a korigované inflace bez pohonných hmot, chyba predikce cen energií většinou spíše napomáhala přiblížení se cíli. Chyba predikce regulovaných cen působila oběma směry.
   Klasifikace JEL: E37, E52, E58
   Klíčová slova: makroekonomie, měnová politika, inflační cílování, predikce

6. CHYBY V PREDIKCÍCH INFLACE V ČESKÉ REPUBLICE: EVIDENCE Z PANELU INSTITUCÍ (pdf, 217 kB)

   Jan Babecký, Jiří Podpiera
   Abstrakt: Výsledky provedené analýzy jsou spíše evidencí pro hypotézu, že k podstřelování dochází, protože ekonomika byla vystavena sérii šoků tlumících inflaci (hypotéza dlouhé série asymetrických šoků) a částečně také pro hypotézu, že k podstřelení dochází, protože prognostický aparát je biased (hypotéza vychýlené mušky) v porovnání s ostatními institucemi. S ohledem na současnou literaturu zabývající se přesností predikcí, která ukazuje, že používání více modelů vede ke spolehlivějším predikcím (Fildes a Stekler, 2002), se lze domnívat, že rozvinutí a používání více predikčních modelů by vedlo k přesnějším predikcím.
   Klasifikace JEL: E31, E37, E58
   Klíčová slova: vyhodnocování inflačních prognóz, měnová politika, Česká republika

7. VYHODNOCENÍ KVALITY A ÚSPĚŠNOSTI PROGNÓZ – HISTORICKÝ PŘEHLED (pdf, 346 kB)

   Zuzana Antoničová, Karel Musil, Luboš Růžička, Jan Vlček
   Abstrakt: Práce je zaměřena na vyhodnocení kvality a úspěšnosti prognóz České národní banky vytvořených od roku 2004 až do poloviny roku 2006. Snaží se identifikovat faktory, které stojí za odchylkami minulých prognóz od skutečnosti a mohly se podílet na nenaplnění vyhlášeného inflačního cíle. Jsou identifikovány tři skupiny faktorů nejvýrazněji přispívající k nadhodnocení historických prognóz: ex post nesprávné nastavení rovnovážných veličin, nenaplnění některých exogenních předpokladů spolu s vlivem neočekávaných šoků a nepřesné podchycení některých behaviorálních vazeb v modelovém aparátu. Ze srovnání historických a upravených prognóz se skutečností lze usoudit, že prognózy vytvořené ve zkoumaném období jsou vychýleny v průměru směrem k vyšší inflaci, nižšímu reálnému růstu a k méně zhodnocenému nominálnímu kurzu. Konzistentně s tím je i implikovaná trajektorie sazeb v průměru vyšší než skutečnost. Odchylky v prognózách základních makroekonomických veličin se však v průběhu času postupně snižují.
   Klasifikace JEL: E17, E37, E58, C60.
   Klíčová slova: Měnová politika, plnění inflačního cíle, makroekonomická prognóza, chyba predikce

8. HISTORIE INFLAČNÍHO CÍLOVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE OPTIKOU DYNAMICKÉHO MODELU VŠEOBECNÉ ROVNOVÁHY (pdf, 266 kB)

   Jarek Hurník, Ondra Kameník a Jan Vlček
   Abstrakt: Za použití dynamického modelu všeobecné rovnováhy kalibrovaného pro českou ekonomiku a metody Kalmanovy filtrace nejprve odhadujeme vliv strukturálních šoků na vývoj úrokových sazeb a inflace v letech 1998 až 2007, přičemž důraz je kladen na odhad tzv. měnověpolitických šoků. Ty vznikají vždy, když měnová politika nenastaví úrokové sazby jako odpovídající pozorovanému stavu světa a vyhlášenému inflačnímu cíli. Výsledky naznačují, že měnová politika byla restriktivnější, než by odpovídalo pozorovanému stavu světa a inflačnímu cíli ve třech obdobích, od druhého čtvrtletí 1998 do prvního čtvrtletí 1999, od třetího čtvrtletí 2001 do druhého čtvrtletí 2003 a konečně od třetího čtvrtletí 2004 do konce roku 2005. V jednom období, od třetího čtvrtletí 2003 až do druhého čtvrtletí 2004, naopak identifikujeme uvolněnější měnovou politiku. V návaznosti potom odhadujeme implicitní trajektorii inflačního cíle za předpokladu, že měnová politika nechybuje a centrální banka ve skutečnosti sleduje jiný, než oficiálně vyhlášený inflační cíl. Inflačním cílem, který touto optikou dobře vysvětluje chování centrální banky, je cíl oscilující mezi 2 a 3 % v období od roku 2002.
   Klasifikace JEL: E31, E43, E52
   Klíčová slova: měnověpolitický šok, dynamický model všeobecné rovnováhy, Kalmanova filtrace

9. ASYMETRICKÉ ZACHÁZENÍ S INFLAČNÍM CÍLEM? (pdf, 248 kB)

   Roman Horváth
   Abstrakt: V tomto článku je analyzována hypotéza, zda asymetrie měnové politiky mohla přispět k podstřelení inflačních cílů České národní banky v letech 1998-2007. Z tohoto důvodu je odhadnuto nelineární Taylorovo pravidlo. Výsledky naznačují, že po zavedení inflačního cílování ČNB reagovala agresivněji na predikci inflace směřující nad cíl. Tato asymetrie měnové politiky ovšem mizí, pokud provedeme odhady měnověpolitického pravidla pouze na základě současnějších dat (cca 2002-2007). Lze se tedy domnívat, že v posledních několika letech bylo zacházení s inflačním cílem symetrické.
   Klasifikace JEL: E31, E43, E52, E58
   Klíčová slova: Měnověpolitické pravidlo, inflační cíl, Česká národní banka

10. PŘÍČINY PODSTŘELOVÁNÍ CÍLE: ROLE INFLAČNÍCH OČEKÁVÁNÍ (pdf, 317 kB)

    Roman Horváth
    Abstrakt: Tento článek se zabývá rolí inflačního cíle pro vývoj inflačních očekávání pomocí modelu vektorové korekce chyb a vektorové autoregrese s blokovou restrikcí na základě měsíčních dat z let 1999-2007. Provedená ekonometrická analýza nenalézá podporu pro hypotézu „hyperkredibilního“ inflačního cíle, tj. že snížení inflačního cíle o 1 p.b. bylo doprovázeno snížením inflačních očekávání o více než 1 p.b. Výsledky nicméně ukazují, že inflační cíl je významným determinantem inflačních očekávání a pro tvorbu inflačních očekávání finančního trhu je důležitější než vývoj současné inflace. Další závěr je, že inflační očekávání statisticky významně klesají v reakci na zpřísnění měnové politiky i na pokles inflačního cíle. Celkově tedy výsledky indikují, že měnová politika ukotvila inflační očekávání.
    Klasifikace JEL: E31, E52, E58
    Klíčová slova: inflační očekávání, inflační cíl, Česká národní banka