Opatření obecné povahy I/2016

ke stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku č. I/2016

ze dne 16. března 2016

Česká národní banka jako příslušný správní orgán vydává podle § 12o odst. 5 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. (dále jen „zákon o bankách“), § 8al odst. 5 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. (dále jen „zákon o spořitelních a úvěrních družstvech“), a § 9al odst. 5 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“), toto opatření obecné povahy:

I. Sazba proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku se podle § 12o odst. 3 zákona o bankách, § 8al odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu stanovuje ve výši 0,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

II. Banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníci s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu jsou povinni používat sazbu podle bodu I. pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy od 1. 4. 2017.

Odůvodnění

1. Podle § 12o odst. 3 zákona o bankách, § 8al odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu stanoví Česká národní banka sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku, přičemž přihlíží k orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle § 12o odst. 1 a 2 zákona o bankách, § 8al odst. 1 a 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 1 a 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika (dále jen „ESRB“) a ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika.
2. Podle § 12o odst. 1 zákona o bankách, § 8al odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu je základem pro výpočet orientačního ukazatele odchylka poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu. Podle doporučení ESRB¹ je za objem úvěrů považována hodnota veškerých úvěrů poskytnutých soukromému sektoru (sektor nefinančních podniků, sektor domácností a neziskových institucí sloužících domácnostem), která je zvýšena o objem dluhopisů emitovaných domácím soukromým sektorem. Pro výpočet dlouhodobého trendu poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu byla použita časová řada v rozmezí let 1995 až 2015 a v souladu s doporučením ESRB Hodrickův-Prescottův filtr s parametrem vyhlazení (?) 400 000. Hodnota standardizovaného poměru poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu činila ve 3. čtvrtletí 2015 76,6 % a jeho odchylka od dlouhodobého trendu dosáhla výše 3,4 procentního bodu. Tyto hodnoty by bez zohlednění dalších faktorů implikovaly nastavení referenční sazby proticyklické kapitálové rezervy podle § 12o odst. 1 zákona o bankách, § 8al odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu na hodnotu 0,5 %.
3. Podle § 12o odst. 2 zákona o bankách, § 8al odst. 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu Česká národní banka při výpočtu orientačního ukazatele proticyklické kapitálové rezervy dále přihlíží zejména k úvěrovému cyklu a růstu objemu poskytovaných úvěrů v České republice, změnám poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu, specifikům českého národního hospodářství a doporučením vydaným ESRB.
4. Specifické rysy české ekonomiky jsou dány omezenou délkou časové řady poměru poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu, strukturálními (necyklickými) zlomy způsobenými bankovní krizí na konci 90. let² a existencí trendového vývoje, který je typický pro konvergující ekonomiky. Česká národní banka v reakci na doporučení ESRB prostřednictvím svých publikací (zejména Zprávy o finanční stabilitě) opakovaně zdůrazňovala, že postup výpočtu odchylky poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu uvedený v bodě 2. není pro českou ekonomiku vzhledem k jejím specifikům zcela vhodný, a není tak možné z něj při rozhodování o sazbě plně vycházet. Z tohoto důvodu se při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy upřednostňuje přístup zahrnující širší sadu ukazatelů úvěrového cyklu a přihlížející ke specifickým rysům konvergujících ekonomik.
5. Česká národní banka v souladu s doporučením ESRB³ počítá dodatečnou odchylku poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu založenou na kratší časové řadě nezahrnující období, během nichž docházelo k odpisu špatných úvěrů (tj. až na časové řadě od roku 2004). Odchylka od takto vypočteného trendu činí ve 3. čtvrtletí 2015 -5,1 procentního bodu a implikuje nulovou sazbu proticyklické kapitálové rezervy. Česká národní banka považuje také hodnoty dodatečné odchylky pouze za hrubý odhad pozice ekonomiky v rámci finančního cyklu a při stanovení sazby vychází z komplexního vyhodnocení situace založeného na dalších relevantních ukazatelích, které umožňují identifikovat pozici v úvěrovém cyklu a které mohou indikovat růst systémového rizika.
6. Důležitým vodítkem pro nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy je vývoj úvěrové dynamiky. Celková situace na úvěrovém trhu v České republice je charakterizována zvýšenou aktivitou, přičemž ve specifických částech finančního systému dochází k dalšímu zrychlování úvěrového růstu. Meziroční tempo růstu bankovních úvěrů činilo v lednu 2016 v případě nefinančních podniků 6,3 %, v případě domácností 7,2 %. U nefinančních podniků jsou tyto hodnoty na úrovni desetiletého průměru, zatímco u domácností se hodnoty drží stále pod ním. Meziroční tempo růstu nových bankovních úvěrů u nefinančních podniků (měřené pomocí tříměsíčního klouzavého průměru) dosáhlo ve 4. čtvrtletí 2015 -2,6 %. U domácností naopak došlo k meziročnímu nárůstu nových bankovních úvěrů (měřenému pomocí tříměsíčního klouzavého průměru) o 16,4 %, přičemž tato hodnota desetiletý průměr výrazně přesahuje. Velmi vysoká úvěrová aktivita je pozorována zejména v největším úvěrovém segmentu, kterým jsou úvěry domácnostem zajištěné rezidenčními nemovitostmi. Objem nových úvěrů (po očištění o refixované a refinancované úvěry) v tomto segmentu v lednu 2016 meziročně vzrostl o 17,6 %.
7. Česká národní banka při nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy přihlíží také k dalším ukazatelům značícím možný růst systémového rizika. Jde zejména o rychlost zadlužování soukromého sektoru v relaci k vývoji jeho příjmů, vývoj všeobecných úvěrových podmínek a vývoj na trhu nemovitostí. Rychlost zadlužování domácností se zvyšuje od 4. čtvrtletí 2014 a ve 3. čtvrtletí 2015 byl tento trend identifikován i v případě nefinančních podniků. Tento vývoj zvyšuje zranitelnost celého sektoru vůči náhlým ekonomickým výkyvům. Pokračující uvolňování úvěrových standardů se promítá především do zrychlené dynamiky úvěrů domácnostem na bydlení, což se může následně projevit ve vyšším růstu cen rezidenčních nemovitostí, které v současné době hodnotí Česká národní banka jako mírně nadhodnocené. V daných podmínkách se proto zvyšuje riziko vzniku spirály mezi růstem cen nemovitostí a růstem úvěrů sloužících k financování jejich nákupu. Rizikovým faktorem je kombinace ekonomického oživení a velmi nízkých úrokových sazeb z úvěrů, která se promítá do nárůstu investičního optimismu týkajícího se nejen rezidenčních, ale i komerčních nemovitostí. Podobný obrázek poskytuje také souhrnný indikátor finančního cyklu kombinující výše uvedené ukazatele a zohledňující jejich vzájemnou korelaci.
8. Souhrnně vyhodnotila Česká národní banka ukazatele uvedené výše tak, že se česká ekonomika v současné době nachází v rostoucí fázi finančního cyklu doprovázené uvolňováním úvěrových standardů, při níž dochází k posilování zdrojů systémového rizika. Toto hodnocení implikuje potřebu vytváření proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v České republice. Vzhledem k tomu, že Česká národní banka shledala tempo růstu úvěrů jako výraznější (zejména ve specifických segmentech), ale v souhrnném pohledu ne jako evidentně nadměrné, rozhodla o ponechání sazby proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v České republice na úrovni 0,5 %. Pokud bude docházet ke zrychlování úvěrové dynamiky, dalšímu uvolňování úvěrových standardů a růstu investičního optimismu, bude ČNB připravena sazbu proticyklické rezervy dále zvyšovat.
9. Instituce jsou povinny tuto sazbu používat ode dne 1. 4. 2017 [viz výrok II].

Účinnost

Toto opatření nabývá účinnosti 21. března 2016.

Toto opatření obecné povahy bylo zveřejněno 21. března 2016.

¹ Recommendation of the European Systemic Risk Board of 18 June 2014 on guidance for setting countercyclical buffer rates (ESRB/2014/1).

² Propad objemu úvěrů na konci 90. let a na začátku tohoto století, který byl způsoben odepsáním špatných úvěrů z bilancí bank, výrazně ovlivnil odhad dlouhodobého trendu poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu sloužící pro výpočet orientačního ukazatele.

³ Doporučení B, odst. 1.