Opatření obecné povahy I/2019

ke stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku č. I/2019

ze dne 7. března 2019

Česká národní banka jako příslušný správní orgán vydává podle § 12o odst. 5 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. (dále jen „zákon o bankách“), § 8al odst. 5 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. (dále jen „zákon o spořitelních a úvěrních družstvech“), a § 9al odst. 5 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“), toto opatření obecné povahy:

I. Sazba proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku se podle § 12o odst. 3 zákona o bankách, § 8al odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu stanovuje ve výši 1,75 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

II. Banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníci s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu jsou povinni používat sazbu podle bodu I. pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy od 1. 4. 2020.

Odůvodnění

1. Podle § 12o odst. 3 zákona o bankách, § 8al odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu stanoví Česká národní banka sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku, přičemž přihlíží k orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle § 12o odst. 1 a 2 zákona o bankách, § 8al odst. 1 a 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 1 a 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika (dále jen „ESRB“) a ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika.
2. Podle § 12o odst. 1 zákona o bankách, § 8al odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu je základem pro výpočet orientačního ukazatele odchylka poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu. Hodnota poměru poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu ve 3. čtvrtletí 2018 činila 90,4 % a příslušná odchylka od dlouhodobého trendu dosáhla -1,0 procentního bodu.¹ Této hodnotě podle § 12o odst. 1 zákona o bankách, § 8al odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu odpovídá referenční sazba proticyklické kapitálové rezervy (CCyB) ve výši 0 %. Dodatečná odchylka², která je počítána v souladu s doporučením ESRB (část B, odst. 2) a lépe zohledňuje specifika českého hospodářství, dosáhla ve 3. čtvrtletí 2018 výše 2,3 p.b. a implikuje hodnotu referenční sazby 0,25 %.
3. Česká národní banka v reakci na doporučení ESRB prostřednictvím svých publikací (zejména Zprávy o finanční stabilitě) opakovaně zdůrazňovala, že velikost odchylek uvedených v bodě 2 nepovažuje za spolehlivé vodítko pro stanovení výše sazby. ČNB upřednostňuje přístup, který vychází z komplexního posouzení vývoje ukazatelů značících růst systémového rizika podle § 12o odst. 3 zákona o bankách, § 8al odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.³
4. Dle vyhodnocení ČNB pokračuje mírný posun domácí ekonomiky v růstové fázi finančního cyklu. Nárůst měnověpolitických sazeb se zatím promítl do klientských úrokových sazeb v sektoru domácností jen zčásti. To v kombinaci s pokračujícím rychlým tempem růstu mezd znamenalo, že finanční podmínky zůstávaly pro domácnosti nadále uvolněné. Nízká hladina úrokových sazeb podněcovala při zohlednění růstu mezd optimismus domácností ohledně snadnosti obsluhy přijatých dluhů a podporovala robustní úvěrovou dynamiku. Tempa růstu hlavních úvěrových agregátů byla u domácností i nefinančních podniků z dlouhodobého a střednědobého pohledu nadprůměrná.⁴ Rekordně vysoký objem poskytnutých úvěrů na bydlení vedl při nedostatečné nabídce bytů ve velkých městech k svižnému růstu cen rezidenčních nemovitostí. Podle nově využívaných ukazatelů udržitelnosti se nadhodnocení cen bytů ve 3. čtvrtletí 2018 pohybovalo v rozmezí 11 až 14 %.⁵ Příznivý ekonomický vývoj se promítl do velmi nízkých ztrát ze znehodnocení a optimistického vnímání míry podstupovaných úvěrových rizik. Poměr opravných položek k celkovým úvěrům se aktuálně nachází na nižší hodnotě než na konci roku 2017. V důsledku cyklicky příznivého vývoje klesaly kapitálové požadavky a odvozené rizikové váhy úvěrů domácnostem u bank s IRB přístupem. Uvedený vývoj tak může na agregátní úrovni znamenat, že bankovní sektor oceňuje přijímaná úvěrová rizika příliš optimisticky a nezohledňuje plně jejich skutečnou výši v delším časovém horizontu. To by při dlouhodobém působení těchto podmínek vedlo k nedostatečné odolnosti bankovního sektoru. Dodatečným zdrojem zranitelnosti bankovního sektoru zůstává i jedna z implikací přechodu na účetní standard IFRS 9. Ten by měl být z dlouhodobého hlediska pro finanční stabilitu přínosným, neboť ve srovnání s předchozím standardem IAS 39 vytváří podmínky pro to, aby opravné položky ke krytí ztrát byly vytvářeny včas a v dostatečné míře. Výsledky makrozátěžových testů bank zveřejněných ve Zprávě o finanční stabilitě 2017/2018 však podporují názory, že IFRS 9 může mít za určitých podmínek významný efekt ve smyslu rychlého až skokového promítnutí nepříznivé situace do kapitálu. Souhrnné vyhodnocení pozice ekonomiky ve finančním cyklu a zohlednění indikátorů zranitelnosti bankovního sektoru implikují potřebu vytvářet proticyklickou kapitálovou rezervu pro expozice umístěné v ČR. V současné době však situace nevyžaduje bezprostřední reakci v podobě zvýšení její sazby.
5. Na základě výše uvedeného hodnocení se bankovní rada ČNB rozhodla stanovit sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 1,75 %.⁶ V případě pokračování rychlé úvěrové dynamiky, zvyšování rizik spojených s financováním nákupu nemovitostí, zesilování dalších cyklických zdrojů systémového rizika a nárůstu zranitelnosti bankovního sektoru je ČNB připravena sazbu CCyB dále zvyšovat.

Účinnost

Toto opatření nabývá účinnosti 15. března 2019.

Toto opatření obecné povahy bylo zveřejněno 15. března 2019.

¹ Podle doporučení ESRB/2014/1 (Recommendation of the European Systemic Risk Board of 18 June 2014 on guidance for setting countercyclical buffer rates) je za objem úvěrů považována hodnota veškerých úvěrů poskytnutých soukromému sektoru (sektor nefinančních podniků, sektor domácností a neziskových institucí sloužících domácnostem), která je zvýšena o objem dluhopisů emitovaných domácím nefinančním soukromým sektorem. Pro výpočet dlouhodobého trendu poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu je použita časová řada za období 1. čtvrtletí 1995 až 3. čtvrtletí 2018 a Hodrickův-Prescottův filtr s parametrem vyhlazení (?) 400 000.

² Dodatečná odchylka, nazývaná expanzivní úvěrová mezera, je vypočtena jako rozdíl mezi aktuální hodnotou poměru bankovních úvěrů k hrubé přidané hodnotě soukromého nefinančního sektoru a dosaženým minimem uvedeného poměru v posledních 8 čtvrtletích.

³ Detailní přístup České národní banky ke stanovování sazby proticyklické kapitálové rezervy je představen v tematickém článku Hájek J., Frait J. a Plašil M. (2017): Proticyklická kapitálová rezerva v ČR, Zpráva o finanční stabilitě 2016/2017.

⁴ Meziroční tempo růstu bankovních úvěrů domácnostem na bydlení a na spotřebu v prosinci 2018 dosáhlo 8,5 %, respektive 6,4 %. Objem úvěrů nefinančním podnikům v prosinci 2018 meziročně vzrostl o 5,7 %.

⁵ ČNB k posouzení míry nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí používá dva přístupy: makroobezřetnostní a valuační (blíže viz dokument Rizika pro finanční stabilitu a jejich indikátory – prosinec 2018).

⁶ Sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku ve výši 1,75 % z celkového objemu rizikové expozice jsou instituce povinny používat pro účely kombinované kapitálové rezervy od 1. ledna 2020. V období od 1. července 2019 do 31. prosince 2019 budou na základě předchozích Opatření obecné povahy používat sazbu ve výši 1,50 %. V období od 1. ledna 2019 do 30. června 2019 budou na základě předchozích Opatření obecné povahy používat sazbu ve výši 1,25 %.