ze dne 4. března 2021
ke stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku č. I/2021
Česká národní banka jako příslušný správní orgán vydává podle § 12o odst. 5 zákona
č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. (dále jen „zákon o bankách“) a § 8al odst. 5 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. (dále jen „zákon o spořitelních a úvěrních družstvech“), toto opatření obecné povahy:
I. Sazba proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku se podle § 12o odst. 3 zákona o bankách a § 8al odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech stanovuje ve výši 0,50 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
II. Banky a spořitelní a úvěrní družstva jsou povinny používat sazbu podle bodu I. pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy od 1. dubna 2022.
Odůvodnění
- Podle § 12o odst. 3 zákona o bankách a § 8al odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech stanoví Česká národní banka (dále jen „ČNB“) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku, přičemž přihlíží k orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle § 12o odst. 1 a 2 zákona o bankách a § 8al odst. 1 a 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika (dále jen „ESRB“) a ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika.
- Podle § 12o odst. 1 zákona o bankách a § 8al odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech je základem pro výpočet orientačního ukazatele odchylka poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu. Hodnota poměru poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu ve třetím čtvrtletí 2020 činila 91,0 % a příslušná odchylka od dlouhodobého trendu dosáhla -1,6 procentního bodu.[1] Této hodnotě podle § 12o odst. 1 zákona o bankách a § 8al odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech odpovídá referenční sazba proticyklické kapitálové rezervy ve výši 0 %. Dodatečná odchylka[2], která vychází z doporučení ESRB (část B, odst. 2) a lépe zohledňuje specifika českého hospodářství, dosáhla ve třetím čtvrtletí 2020 výše 3,2 p. b. a implikuje hodnotu referenční sazby 0,75 %.
- ČNB v reakci na doporučení ESRB prostřednictvím svých publikací (zejména Zprávy o finanční stabilitě) opakovaně zdůrazňovala, že velikost odchylek uvedených v bodě 2 nepovažuje za spolehlivé vodítko pro určení pozice domácí ekonomiky v rámci finančního cyklu a stanovení výše sazby. ČNB upřednostňuje přístup, který vychází z komplexního posouzení vývoje indikátorů značících růst systémového rizika podle § 12o odst. 3 zákona o bankách a § 8al odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech.[3]
- Hodnota indikátoru finančního cyklu se ve třetím čtvrtletí 2020 zvýšila v meziročním i v mezičtvrtletním srovnání. Nárůst byl zapříčiněn rekordně vysokými objemy nově poskytnutých úvěrů domácnostem (na bydlení) a s tím spojeným rychlým růstem cen rezidenčních nemovitostí, což může generovat nová rizika v bilancích bankovního sektoru. Naopak u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu a nefinančním podnikům bylo možné během roku pozorovat postupné zpomalování úvěrové dynamiky.[4] Díky flexibilnímu přizpůsobení části ekonomiky současným protiepidemickým opatřením a realizaci podpůrných programů prozatím nedošlo k rozsáhlé materializaci dříve přijatých úvěrových rizik. Probíhající ekonomický pokles se nicméně promítl do nárůstu očekávaných ztrát bank, což dokumentují rostoucí náklady na riziko a růst poměru opravných položek ke klientským úvěrům a celkových klientských úvěrů. Zdrojem systémového rizika nadále zůstávají také cyklicky nízké rizikové váhy u úvěrových portfolií bank s přístupem IRB, u nichž lze v reakci na hospodářský pokles očekávat návrat k vyšším úrovním, byť pozvolnější než u jiných ekonomických indikátorů.[5] Návrat rizikových vah na úrovně pozorované na počátku silně rostoucí fáze finančního cyklu[6] by zvýšil absolutní kapitálový požadavek a snížil kapitálový poměr. Odhad velikosti neočekávaných úvěrových ztrát společně s potenciálním nárůstem rizikových vah implikuje dodatečný kapitálový požadavek ve výši přibližně 55 mld. Kč, který by byl plně pokryt sazbou rezervy ve výši 2,25 %. Tento odhad může být nadhodnocen, neboť je ovlivněn i jinými než čistě cyklickými faktory[7], nicméně potvrzuje nutnost nadále vytvářet CCyB a naznačuje potřebu postupného návratu sazby k úrovni pokrývající běžný rozsah rizik. Za tu ČNB považuje rezervu ve výši 1 %. ČNB k tomuto kroku prozatím nepřikročila z důvodu rizik spojených s aktuální epidemiologickou situací a přetrvávajících nejistot ohledně budoucího ekonomického vývoje. Tento přístup je v souladu s dřívější komunikací ČNB z června 2020, že sazba CCyB se v důsledku ekonomických dopadů koronavirové krize během následujících 12 měsíců (tj. do června 2021) pravděpodobně nezvýší.
- Na základě výše uvedeného hodnocení bankovní rada ČNB stanovila sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 0,50 %. V případě pokračování omezené materializace v minulosti přijatých a při relativně pomalém tempu akumulace nových rizik do bilance bankovního sektoru předpokládá bankovní rada ČNB postupný nárůst sazby CCyB k úrovni pokrývající běžný rozsah rizik. Načasování tohoto kroku bude závislé na jednoznačných signálech ekonomického oživení. Naopak v případě zhoršení ekonomické situace ČNB zůstává připravena proticyklickou kapitálovou rezervu bezprostředně a plně uvolnit, aby dále podpořila schopnost bank plynule úvěrovat nefinanční podniky a domácnosti. Rozhodujícím signálem pro tento krok bude materializace dříve přijatých cyklických rizik prostřednictvím úvěrových ztrát a nárůstu rizikových vah u úvěrových portfolií s přístupem IRB.
- Podle § 12x odst. 1 zákona o bankách a § 8au odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech je toto opatření obecné povahy oznámeno pouze způsobem umožňující dálkový přístup a nabývá účinnosti dnem zveřejnění.
Účinnost
Toto opatření nabývá účinnosti 5. března 2021.
| Ing. Tomáš Nidetzký viceguvernér |
prof. Dr. Ing. Jan Frait ředitel sekce finanční stability |
Toto opatření obecné povahy bylo zveřejněno 5. března 2021.
[1] Podle doporučení ESRB/2014/1 (Recommendation of the European Systemic Risk Board of 18 June 2014 on guidance for setting countercyclical buffer rates) je za objem úvěrů považována hodnota veškerých úvěrů poskytnutých soukromému sektoru (sektor nefinančních podniků, sektor domácností a neziskových institucí sloužících domácnostem), která je zvýšena o objem dluhopisů emitovaných domácím nefinančním soukromým sektorem. Pro výpočet dlouhodobého trendu poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu je použita časová řada za období od prvního čtvrtletí 1995 do třetího čtvrtletí 2020 a Hodrickův-Prescottův filtr s parametrem vyhlazení (?) 400 000.
[2] Dodatečná odchylka, nazývaná expanzivní úvěrová mezera, je vypočtena jako rozdíl mezi aktuální hodnotou poměru bankovních úvěrů a hrubé přidané hodnoty soukromého nefinančního sektoru a dosaženým minimem uvedeného poměru v posledních 8 čtvrtletích.
[3] Metodický rámec ČNB ke stanovování sazby proticyklické kapitálové rezervy je představen v dokumentu Přístup ČNB ke stanovování proticyklické kapitálové rezervy.
[4] Meziroční tempo růstu bankovních úvěrů domácnostem na bydlení a na spotřebu v prosinci 2020 dosáhlo 8,0 %, respektive 0,8 %. Objem bankovních úvěrů nefinančním podnikům v prosinci 2020 meziročně vzrostl o 0,3 %.
[5] Do vývoje rizikových vah se nepromítají pouze cyklické faktory. Jejich vývoj proto nemusí vždy odrážet pouze aktuální ekonomický vývoj. To platí zejména v případě úprav modelů bank pro odvozování rizikových vah nebo při regulatorních změnách.
[6] Česká ekonomika dle odhadu ČNB vstoupila do poslední silně rostoucí fáze finančního cyklu v druhé polovině roku 2015.
[7] Např. regulatorní změny upravující výpočet kapitálových požadavků (implicitních rizikových vah).