Opatření obecné povahy II/2016

ke stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku č. II/2016

ze dne 19. května 2016

Česká národní banka jako příslušný správní orgán vydává podle § 12o odst. 5 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. (dále jen „zákon o bankách“), § 8al odst. 5 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. (dále jen „zákon o spořitelních a úvěrních družstvech“), a § 9al odst. 5 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“), toto opatření obecné povahy:

I. Sazba proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku se podle § 12o odst. 3 zákona o bankách, § 8al odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu stanovuje ve výši 0,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

II. Banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníci s cennými papíry podle § 9aj odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu jsou povinni používat sazbu podle bodu I. pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy od 1. 7. 2017.

Odůvodnění

1. Podle § 12o odst. 3 zákona o bankách, § 8al odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu stanoví Česká národní banka sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku, přičemž přihlíží k orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle § 12o odst. 1 a 2 zákona o bankách, § 8al odst. 1 a 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 1 a 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika (dále jen „ESRB“) a ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika.
2. Podle § 12o odst. 1 zákona o bankách, § 8al odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu je základem pro výpočet orientačního ukazatele odchylka poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu. Podle doporučení ESRB¹ je za objem úvěrů považována hodnota veškerých úvěrů poskytnutých soukromému sektoru (sektor nefinančních podniků, sektor domácností a neziskových institucí sloužících domácnostem), která je zvýšena o objem dluhopisů emitovaných domácím soukromým sektorem. Pro výpočet dlouhodobého trendu poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu byla použita časová řada v rozmezí let 1995 až 2015 a v souladu s doporučením ESRB Hodrickův-Prescottův filtr s parametrem vyhlazení (?) 400 000. Hodnota standardizovaného poměru poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu činila ve 4. čtvrtletí 2015 79,0 % a jeho odchylka od dlouhodobého trendu dosáhla výše 4,3 procentního bodu. Tyto hodnoty by bez zohlednění dalších faktorů implikovaly nastavení referenční sazby proticyklické kapitálové rezervy podle § 12o odst. 1 zákona o bankách, § 8al odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu na hodnotu 0,75 %.
3. Podle § 12o odst. 2 zákona o bankách, § 8al odst. 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech a § 9al odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu Česká národní banka při výpočtu orientačního ukazatele proticyklické kapitálové rezervy dále přihlíží zejména k úvěrovému cyklu a růstu objemu poskytovaných úvěrů v České republice, změnám poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu, specifikům českého národního hospodářství a doporučením vydaným ESRB.
4. Specifické rysy české ekonomiky jsou dány omezenou délkou časové řady poměru poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu, strukturálními (necyklickými) zlomy způsobenými bankovní krizí na konci 90. let² a existencí trendového vývoje, který je typický pro konvergující ekonomiky. Česká národní banka v reakci na doporučení ESRB prostřednictvím svých publikací (zejména Zprávy o finanční stabilitě) opakovaně zdůrazňovala, že postup výpočtu odchylky poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu uvedený v bodě 2. není pro českou ekonomiku vzhledem k jejím specifikům zcela vhodný, a není tak možné z něj při rozhodování o sazbě plně vycházet. Z tohoto důvodu se při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy upřednostňuje přístup zahrnující širší sadu ukazatelů úvěrového cyklu a přihlížející ke specifickým rysům konvergujících ekonomik.
5. Česká národní banka v souladu s doporučením ESRB³ počítá dodatečnou odchylku poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu založenou na kratší časové řadě nezahrnující období, během nichž docházelo k odpisu špatných úvěrů (tj. až na časové řadě od roku 2004). Odchylka od takto vypočteného trendu činí ve 4. čtvrtletí 2015 -4,4 procentního bodu a implikuje nulovou sazbu proticyklické kapitálové rezervy. Česká národní banka považuje také hodnoty dodatečné odchylky pouze za hrubý odhad pozice ekonomiky v rámci finančního cyklu a při stanovení sazby vychází z komplexního vyhodnocení situace založeného na dalších relevantních ukazatelích, které umožňují identifikovat pozici v úvěrovém cyklu a které mohou indikovat růst systémového rizika.
6. Důležitým vodítkem pro nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy je vývoj úvěrové dynamiky. Situace na trhu s bankovními úvěry v České republice je charakterizována zvýšenou aktivitou, přičemž ve specifických částech finančního systému dochází k dalšímu zrychlování úvěrového růstu. Meziroční tempo růstu bankovních úvěrů činilo v prvním čtvrtletí 2016 v případě nefinančních podniků 8,5 %, v případě domácností 6,1 %. U nefinančních podniků jsou tyto hodnoty výrazně nad úrovní desetiletého průměru, zatímco u domácností se hodnoty drží stále pod ním. Meziroční tempo růstu nových bankovních úvěrů u nefinančních podniků (měřené pomocí tříměsíčního klouzavého průměru) dosáhlo v prvním čtvrtletí 2016 -21,6 %. U domácností naopak došlo k meziročnímu nárůstu nových bankovních úvěrů (měřenému pomocí tříměsíčního klouzavého průměru) o 9,6 %, přičemž tato hodnota desetiletý průměr výrazně přesahuje. Velmi vysoká úvěrová aktivita je pozorována zejména u úvěrů domácnostem zajištěných rezidenčními nemovitostmi. Objem skutečně nových úvěrů (po očištění o refixované a refinancované úvěry) se v tomto segmentu v prvním čtvrtletí 2016 meziročně zvýšil o 17,0 %, na začátku roku 2016 se začal zvyšovat i růst skutečně nových spotřebitelských úvěrů (26,5 % v prvním čtvrtletí 2016). Na záporné dynamice nových úvěrů nefinančním podnikům se podílel zejména pokles krátkodobých finančních úvěrů (-39,7 % v prvním čtvrtletí 2016), zatímco dlouhodobější investiční úvěry dále dynamicky rostly (29,7 % v prvním čtvrtletí 2016).
7. Česká národní banka při nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy přihlíží také k dalším ukazatelům značícím možný růst systémového rizika. Rychlost zadlužování domácností se zvyšuje od 4. čtvrtletí 2014 a ve 4. čtvrtletí 2015 dosahovala jen mírně nižších hodnot než desetiletý průměr. Tento vývoj zvyšuje zranitelnost celého sektoru vůči náhlým ekonomickým výkyvům. Na prohlubování nárůstu cyklických rizik se podílí i vývoj cen rezidenčních nemovitostí, přičemž v druhé polovině loňského roku bylo tempo jejich meziročního růstu již vyšší než desetiletý průměr (4,5 %). Výrazně procyklicky působí také úvěrové standardy. K jejich uvolňování dochází od počátku roku 2014, jakkoli z posledního šetření úvěrových standardů⁴ vyplývá přibrzdění stávajícího trendu. V daných podmínkách se proto zvyšuje riziko vzniku spirály mezi růstem cen nemovitostí a růstem úvěrů sloužících k financování jejich nákupu. Rizikovým faktorem je kombinace ekonomického oživení a velmi nízkých úrokových sazeb z úvěrů, která se promítá do nárůstu investičního optimizmu týkajícího se nejen rezidenčních, ale i komerčních nemovitostí. Podobný obrázek poskytuje také souhrnný indikátor finančního cyklu kombinující výše uvedené ukazatele a zohledňující jejich vzájemnou korelaci.
8. Souhrnně vyhodnotila Česká národní banka ukazatele uvedené výše tak, že česká ekonomika v současné době pokračuje v rostoucí fázi finančního cyklu. Tu charakterizuje rychlý růst úvěrů v řadě úvěrových segmentů doprovázený uvolňováním úvěrových standardů. Silná dynamika nových úvěrů domácnostem zvyšuje zranitelnost celého sektoru vůči náhlým ekonomickým výkyvům a zároveň se promítá do růstu cen rezidenčních nemovitostí, které ČNB v současné době hodnotí jako mírně nadhodnocené. Toto hodnocení implikuje potřebu vytváření proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v České republice. Vzhledem k tomu, že od posledního rozhodnutí o nastavení sazby proticyklické rezervy v březnu 2016 nedošlo ve vývoji cyklických rizik k výrazné změně značící nárůst systémového rizika, ČNB prozatím ponechává sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v České republice na stávající úrovni 0,5 %. V případě pokračování rychlé úvěrové dynamiky, dalšího uvolňování úvěrových standardů a růstu investičního optimizmu však bude ČNB připravena sazbu této rezervy dále zvyšovat.
9. Instituce jsou povinny tuto sazbu používat ode dne 1. 7. 2017 [viz výrok II].

Účinnost

Toto opatření nabývá účinnosti 14. června 2016.

Toto opatření obecné povahy bylo zveřejněno 14. června 2016.

¹ Recommendation of the European Systemic Risk Board of 18 June 2014 on guidance for setting countercycli-cal buffer rates (ESRB/2014/1).

² Propad objemu úvěrů na konci 90. let a na začátku tohoto století, který byl způsoben odepsáním špatných úvěrů z bilancí bank, výrazně ovlivnil odhad dlouhodobého trendu poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu sloužící pro výpočet orientačního ukazatele.

³ Doporučení B, odst. 1.

⁴ ČNB (2016): Šetření úvěrových podmínek bank, duben 2016.