ze dne 25. listopadu 2021
ke stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku č. IV/2021
Česká národní banka jako příslušný správní orgán vydává podle § 12o odst. 5 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. (dále jen „zákon o bankách“) a § 8al odst. 5 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. (dále jen „zákon o spořitelních a úvěrních družstvech“), toto opatření obecné povahy:
- Sazba proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku se podle § 12o odst. 3 zákona o bankách a § 8al odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech stanovuje ve výši 2,00 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
- Banky a spořitelní a úvěrní družstva jsou povinny používat sazbu podle bodu I. pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy od 1. ledna 2023.
Odůvodnění
- Podle § 12o odst. 3 zákona o bankách a § 8al odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech stanoví Česká národní banka (dále jen „ČNB“) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku, přičemž přihlíží k orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle § 12o odst. 1 a 2 zákona o bankách a § 8al odst. 1 a 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika (dále jen „ESRB“) a ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika.
- Podle § 12o odst. 1 zákona o bankách a § 8al odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech je základem pro výpočet orientačního ukazatele odchylka poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu. Hodnota poměru poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu ve druhém čtvrtletí 2021 činila 88,2 % a příslušná odchylka od dlouhodobého trendu dosáhla -4,0 procentního bodu.[1] Této hodnotě podle § 12o odst. 1 zákona o bankách a § 8al odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech odpovídá referenční sazba proticyklické kapitálové rezervy ve výši 0 %. Dodatečná odchylka[2], která vychází z doporučení ESRB (část B, odst. 2) a lépe zohledňuje specifika českého hospodářství, dosáhla ve druhém čtvrtletí 2021 výše 4,4 p. b. a implikuje hodnotu referenční sazby 1,00 %.
- ČNB v reakci na doporučení ESRB prostřednictvím svých publikací (zejména Zprávy o finanční stabilitě) opakovaně zdůrazňovala, že velikost odchylek uvedených v bodě 2 nepovažuje za spolehlivé vodítko pro určení pozice domácí ekonomiky v rámci finančního cyklu a stanovení výše sazby. ČNB upřednostňuje přístup, který vychází z komplexního posouzení vývoje indikátorů značících růst systémového rizika podle § 12o odst. 3 zákona o bankách a § 8al odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech.[3]
- Hodnota indikátoru finančního cyklu ve druhém čtvrtletí 2021 v meziročním srovnání významně vzrostla, a to především v důsledku sílícího dluhového financování nákupu rezidenčních nemovitostí. Ceny bytů byly dle odhadů ČNB ve druhém čtvrtletí 2021 nadhodnocené o 25 % až 30 %. Tempo růstu stavu i skutečně nových úvěrů domácnostem na bydlení dosáhlo velmi vysokých hodnot a pohybuje se výrazně nad svými dlouhodobými průměry. Odraz ode dna zaznamenalo rovněž tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům a domácnostem na spotřebu. Celková dynamika úvěrů nefinančnímu sektoru tak v průběhu druhého a třetího čtvrtletí 2021 vzrostla o více než 3 p. b., čímž došlo k významnému navýšení cyklických rizik v bilancích bank.[4] V souladu s aktuální prognózou ČNB lze očekávat, že přijímání nových rizik zůstane nadprůměrné i v průběhu roku 2022. Vzhledem k současnému ekonomickému výhledu se zároveň zvýšila pravděpodobnost alespoň částečné materializace rizik v blízké budoucnosti. Tvorba opravných položek se od začátku roku 2021 vrátila na mimořádně nízké úrovně, což může naznačovat, že bankovní sektor akumulovaná rizika neoceňuje dostatečně. Zdrojem systémového rizika zůstávají také cyklicky snížené rizikové váhy u úvěrových portfolií bank s přístupem IRB. Návrat rizikových vah na úrovně pozorované na počátku poslední silně růstové fáze finančního cyklu[5] by vedl ke snížení kapitálového poměru v důsledku nárůstu rizikově vážených expozic (jmenovatele kapitálového poměru). Do vývoje rizikových vah se nepromítají pouze cyklické faktory a uvedený odhad nárůstu rizikových vah z cyklického vývoje ekonomiky tak může být nadhodnocen.[6] Přesto je nadále obezřetné alokovat část rezervy na případný obrat ve vývoji úvěrových charakteristik doprovázeném nárůstem rizikových vah. Odhadovaná velikost neočekávaných úvěrových ztrát společně s horní mezí odhadu cyklického nárůstu rizikových vah implikuje dodatečný kapitálový požadavek ve výši přibližně 56 mld. Kč, který by byl plně pokryt sazbou rezervy ve výši 2,25 %. Tento odhad potvrzuje nutnost nadále vytvářet proticyklickou kapitálovou rezervu.
- Na základě výše uvedeného hodnocení a s přihlédnutím k potenciálnímu nadhodnocení cyklického nárůstu rizikových vah stanovila bankovní rada ČNB sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 2,00 %, což je úroveň nezbytná pro zajištění dostatečné odolnosti finančního systému vůči uvedeným rizikům.[7] V případě dále zrychlující úvěrové dynamiky v soukromém nefinančním sektoru, zesílenému přijímání rizik do bilance bankovního sektoru a jeho rostoucí zranitelnosti je bankovní rada připravena přistoupit k dalšímu zvyšování této sazby. Naopak v případě významného zhoršení ekonomické situace a materializace rizik je připravena sazbu CCyB postupně snížit, případně rezervu zcela rozpustit, aby podpořila schopnost bank plynule úvěrovat nefinanční podniky a domácnosti.
- Podle § 12x odst. 1 zákona o bankách a § 8au odst. 1 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech je toto opatření obecné povahy oznámeno pouze způsobem umožňující dálkový přístup a nabývá účinnosti dnem zveřejnění.
Účinnost
Toto opatření nabývá účinnosti 26. listopadu 2021.
| Ing. Tomáš Nidetzký viceguvernér |
prof. Dr. Ing. Jan Frait ředitel sekce finanční stability |
Toto opatření obecné povahy bylo zveřejněno 26. listopadu 2021.
[1] Podle doporučení ESRB/2014/1 (Recommendation of the European Systemic Risk Board of 18 June 2014 on guidance for setting countercyclical buffer rates) je za objem úvěrů považována hodnota veškerých úvěrů poskytnutých soukromému sektoru (sektor nefinančních podniků, sektor domácností a neziskových institucí sloužících domácnostem), která je zvýšena o objem dluhopisů emitovaných domácím nefinančním soukromým sektorem. Pro výpočet dlouhodobého trendu poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu je použita časová řada za období od prvního čtvrtletí 1995 do druhého čtvrtletí 2021 a Hodrickův-Prescottův filtr s parametrem vyhlazení (λ) 400 000.
[2] Dodatečná odchylka, nazývaná expanzivní úvěrová mezera, je vypočtena jako rozdíl mezi aktuální hodnotou poměru bankovních úvěrů a hrubé přidané hodnoty soukromého nefinančního sektoru a dosaženým minimem uvedeného poměru v posledních 8 čtvrtletích.
[3] Metodický rámec ČNB ke stanovování sazby proticyklické kapitálové rezervy je představen v dokumentu Přístup ČNB ke stanovování proticyklické kapitálové rezervy.
[4] Meziroční tempo růstu bankovních úvěrů domácnostem na bydlení a na spotřebu v září 2021 dosáhlo 10,5 %, respektive 4,1 %. Objem bankovních úvěrů nefinančním podnikům v září 2021 meziročně vzrostl o 1,9 %.
[5] Česká ekonomika dle odhadu ČNB vstoupila do poslední silně rostoucí fáze finančního cyklu v druhé polovině roku 2015.
[6] To platí zejména v případě úprav modelů bank pro odvozování rizikových vah nebo při regulatorních změnách. O regulatorní změnu necyklické povahy byly očištěny rizikové váhy expozic nefinančních podniků. Tato změna ve druhém čtvrtletí rozšířila rozsah podnikových expozic, na které lze aplikovat podpůrný faktor pro malé a střední podniky snižující hodnotu rizikové váhy.
[7] Sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku ve výši 2,00 % z celkového objemu rizikové expozice jsou dotčené instituce povinny používat pro účely kombinované kapitálové rezervy od 1. ledna 2023. Od 1. října do 31. prosince 2022 jsou dotčené instituce povinny používat pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy sazbu 1,50 %. Od 1. července 2022 do 30. září 2022 jsou dotčené instituce povinny používat pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy sazbu 1,00 %. Do 30. června 2022 jsou pak povinny používat pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy sazbu 0,50 %.