Záznam z jednání bankovní rady o otázkách finanční stability ČNB dne 6. března 2025

Přítomni: Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Karina Kubelková, Jan Kubíček, Jan Procházka, Jakub Seidler

Nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy (CCyB)

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací sekce finanční stability k nastavení sazby. Ekonomika se nachází v růstové fázi finančního cyklu, která by měla i nadále pokračovat. Posun vzhůru táhnou zejména čisté nové úvěry domácnostem. V reálném vyjádření se aktivita na trhu úvěrů domácnostem přibližuje dlouhodobému průměru, zatímco u úvěrů nefinančním podnikům přetrvává určitý útlum. V letošním a příštím roce dojde k významnému nárůstu objemu refixování hypotečních úvěrů za převážně vyšší úrokové sazby. To však dle analýz sekce podstatně nezvyšuje rizika hypotečního portfolia bankovního sektoru. Odhad sazby rezervy potřebné ke krytí neočekávaných cyklických úvěrových ztrát a vlivu nárůstu rizikových vah se oproti předchozímu vyhodnocení zvýšil pouze mírně na hodnotu 1,47 %. S ohledem na to, že úroveň dříve přijatých úvěrových rizik v bilancích bank je relativně stabilní a úvěrové standardy nově poskytovaných úvěrů nejsou výrazně uvolněné, doporučila sekce zachování sazby na stávající úrovni 1,25 %.

Členové bankovní rady se v návazné diskusi shodli, že finanční cyklus se nachází v růstové fázi tažené zejména vývojem na hypotečním trhu. Nedochází přitom k růstu nově přijímaných cyklických systémových rizik nad obvyklé úrovně. Stávající úroveň sazby tak odpovídá pozici ekonomiky ve finančním cyklu a jejímu dalšímu očekávanému vývoji.

E. Zamrazilová zdůraznila, že ani podle jejího názoru refixované hypoteční úvěry nepředstavují cyklické riziko. To však neznamená, že by současné podmínky refinancování určitá rizika nevytvářely. Současně zmínila potřebu posoudit koncept standardní sazby CCyB^[1] v kontextu celého rámce kapitálových rezerv, zejména po zavedení SyRB. J. Frait upozornil na specifickou a historicky neobvyklou situaci, kdy napříč cyklem dlouhodobě nedochází k úvěrovým ztrátám, ale zároveň panuje obava z výrazného zhoršení podmínek v průmyslu a budoucích ekonomických potíží. Uvedl, že kvantitativní metody naznačují mírné zesilování cyklických rizik, a tedy možný budoucí nárůst sazby. S jejím zvyšováním však není důvod spěchat, protože proti přehřívání úvěrového trhu působí kladné reálné úrokové sazby, stále spíše přísné úvěrové standardy a opatrnost příjemců úvěrů. Zdůraznil dále význam sledování strukturálních rizik, která se s ohledem na geopolitický vývoj spíše zvyšují, a upozornil na obtížnost rozlišení strukturálních a cyklických rizik. J. Kubíček uvedl, že z ekonomiky plynou smíšené signály. Vývoj objemu úvěrů podnikům je spíše pomalý, pozvolnější, než by odpovídalo rovnovážnému vývoji. Došlo však k výraznému oživení úvěrů domácnostem a hypoteční trh se podle jeho názoru přehřívá. Zdůraznil však, že CCyB není nástrojem schopným selektivně omezit potenciální rizika v dané situaci. Rovněž on upozornil na nutnost blíže se zabývat rolí standardní sazby CCyB v rámci celkového přístupu k nastavování kapitálových rezerv. K. Kubelková konstatovala, že finanční cyklus je v růstové fázi, ale zatím nedochází k významnému nárůstu cyklických rizik. Shrnula, že ekonomika je v podstatě ve stejné situaci jako v listopadu 2024, přičemž současné nastavení sazby neomezuje úvěrovou aktivitu bank vzhledem k jejich dostatečnému vybavení kapitálem. Také zdůraznila nejistotu ohledně dalšího ekonomického vývoje, přičemž riziko opožděné reakce na potenciální další růst cyklických rizik považuje za zanedbatelné. J. Procházka uvedl, že rizika v bankovních bilancích přetrvávají, ale nejsou akutní. Vysoký objem refixací hypotečních úvěrů bude představovat autonomní zpřísnění měnových podmínek a je rovněž argumentem pro zachování obezřetného nastavení kapitálových rezerv. Dále upozornil na očekávaný svižný růst reálných příjmů, nízkou míru zadlužení, slabší čerpání úvěrů nefinančními podniky a kladné reálné úrokové sazby. Shrnul, že při absenci jednoznačných důvodů pro další snižování či naopak navýšení sazby je vhodné vyčkat na další vývoj v ekonomice. J. Seidler uvedl, že CCyB vnímá jako rezervu, která se má tvořit v době, kdy dochází v ekonomice k výraznějšímu předlužování, což není současný případ. Samotný růst hypotečních úvěrů by neměl automaticky znamenat zvýšení sazby rezervy. Vzhledem k nízkým rizikovým vahám zajištěných úvěrů na bydlení by to tlumilo dynamiku na hypotečním trhu minimálně a naopak by se vyšší CCyB mohla negativně projevit u úvěrů nefinančním podnikům, které mají vyšší rizikové váhy a vliv CCyB tak je u těchto expozic silnější. Rovněž zmínil, že sazba rezervy by dle jeho preferencí neměla být měněna příliš často, proto souhlasí s návrhem ponechat sazbu na stávající úrovni. Souhlasil s obtížným oddělením cyklických a strukturálních rizik a diskutoval vztah standardní úrovně sazby CCyB, rezervy ke krytí systémového rizika a celkového nastavení požadavků na kapitálovou vybavenost bank. Podporuje proto návrh aktualizovat metodiku tvorby CCyB a zejména její standardní nenulové výše v kontextu zavedení nové sazby SyRB. A. Michl k návrhu nevyjádřil další připomínky.

Po diskusi všichni přítomní členové bankovní rady hlasovali pro zachování sazby na stávající úrovni 1,25 %, a bankovní rada tak rozhodla o setrvání sazby CCyB pro expozice umístěné v České republice na úrovni 1,25 %.

Zapsal: Adam Kučera, sekce finanční stability

^[1] Úroveň sazby rezervy na počátku růstové fáze finančního cyklu bez předchozí významné materializace úvěrových ztrát.