Záznam z jednání bankovní rady o otázkách finanční stability ČNB dne 28. listopadu 2019

Přítomni: Jiří Rusnok, Marek Mora, Tomáš Nidetzký, Vojtěch Benda, Oldřich Dědek, Tomáš Holub, Aleš Michl.

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací aktualizace Zprávy o finanční stabilitě 2018/2019. Ta se zaměřila zejména na indikátory vývoje finančního cyklu, posouzení vývoje systémových rizik a vyhodnocení dodržování Doporučení ČNB týkajícího se poskytování hypotečních úvěrů. Po úvodní prezentaci bankovní rada diskutovala o nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy (dále jen CCyB), o dílčích úpravách makroobezřetnostních opatření zaměřených na rizika spojená s poskytováním hypotečních úvěrů, o rizicích spojených s financováním komerčních nemovitostí a o seznamu jiných systémově významných institucí.

V prezentaci sekce finanční stability týkající se problematiky CCyB bylo zdůrazněno, že podle souhrnného indikátoru finančního cyklu i dalších indikátorů se v průběhu roku 2019 domácí ekonomika nacházela blízko vrcholu finančního cyklu. Úvěrová dynamika zpomalila a rozsah nově přijímaných cyklických rizik v domácí ekonomice se mírně snížil. Za této situace není nezbytné přistupovat k dalšímu zvýšení sazby CCyB. Úvahy jdoucí tímto směrem by se opět staly relevantními v případě opětovného zrychlení úvěrové dynamiky například vlivem snižování úrokových sazeb z hypotečních úvěrů, obnovení posunu ve finančním cyklu směrem výše nebo růstu zranitelnosti bankovního sektoru. Podle výsledků prezentovaných analýz přetrvávají v bankovním sektoru zdroje jeho zranitelnosti vůči případné nepříznivé změně podmínek. Mezi ně patří relativně nízká úroveň rizikových vah u úvěrů na bydlení a cyklicky podmíněná nízká tvorba opravných položek, která nemusí být dlouhodoběji udržitelná.

V diskusi navazující na prezentaci se členové bankovní rady shodovali, že domácí bankovní sektor je vystaven cyklickým rizikům, na která však ČNB již preventivně reagovala stanovením 2% sazby CCyB. Byla i shoda, že finanční cyklus se pravděpodobně nachází blízko vrcholu a cyklická rizika se nyní již dále nezvyšují. Za takové situace je možné upustit od indikace možného zvyšování sazby CCyB v budoucnosti a komunikovat výhled, podle kterého je pro nejbližší období možné předpokládat zachování současné úrovně sazby CCyB. Předmětem diskuse byly rovněž potenciální vlivy výše sazby CCyB na cenu a dostupnost úvěrů. Členové bankovní rady souhlasili s tím, že při existujících kapitálových přebytcích a příznivém výhledu ziskovosti mají banky rozsáhlou úvěrovou kapacitu a 2% úroveň sazby CCyB nepředstavuje bariéru pro úvěrovou nabídku.

Bankovní rada se rovněž shodla, že úvahy o snižování sazby CCyB nejsou v současnosti odůvodněné, neboť v bilancích bank zůstávají úvěrová rizika naakumulovaná z minulých let. Přesto je nezbytné se koncepčně otázkou snižování CCyB zabývat a transparentně ji komunikovat. Detailně bylo proto diskutováno, za jakých podmínek by ČNB přistupovala ke snižování sazby CCyB a do jaké míry je možné při snižování či rozpouštění CCyB postupovat vpředhledícím způsobem. Sekce finanční stability preferuje asymetrický přístup, kdy je v průběhu rostoucí fáze finančního cyklu přistupováno ke zvyšování sazby CCyB na základě vpředhledících analýz, zatímco v klesající fázi cyklu je rozhodování o snižování sazby CCyB do značné míry vzadhledící. Klíčovým signálem pro zahájení cyklu snižování sazby CCyB by byla materializace rizik projevující se zvýšenými úvěrovými ztrátami. Na podporu tohoto rámce zaznělo, že s přístupem tohoto typu počítá i příslušná legislativa, podle které je zvýšení sazby CCyB možné nejdříve za rok po rozhodnutí, zatímco snížení se stává platným bezprostředně po rozhodnutí. Někteří členové bankovní rady zdůraznili potřebu zachování diskrece pro rozhodování o případném snižování sazby CCyB, neboť se může vyskytnout řada situací, v nichž nebude možno postupovat podle jednoduchých vzorců.

Druhá část jednání byla zaměřena na rizika spojená s poskytováním hypotečních úvěrů a s vývojem na trhu rezidenčních nemovitostí. Podle prezentovaných analýz se nadhodnocení cen bytů v prvním pololetí roku 2019 dále zvýšilo a v současnosti se podle dvou metod používaných ČNB pohybuje okolo 15–20 %. I přes silnou poptávku po bydlení jako alternativě investování do finančních aktiv bude dynamika cen rezidenčních nemovitostí v nejbližších čtvrtletích spíše zeslabovat. Naznačují to i nabídkové ceny bytů, jejichž dynamika zpomalila. Objemy skutečně nových úvěrů na bydlení se v porovnání s předchozími lety pohybují na nižší úrovni, která je nicméně od jarních měsíců letošního roku velmi stabilní. Většina bank v prvním pololetí 2019 postupovala při dodržování limitu LTV i nadále převážně v souladu s aktuálně platným Doporučením ČNB. V souhrnu však byly úvěry s LTV nad 80 % poskytnuty v červnu 2019 v rozsahu vyšším než 15 %, což znamená, že někteří poskytovatelé nedodrželi ustanovení uvedená v Doporučení ČNB. Limitům DTI a DSTI se poskytovatelé se zpožděním přizpůsobili a v prvním pololetí letošního roku je začali plnit.

V diskusi bankovní rady opakovaně zaznělo, že překročení 15% agregátního limitu pro úvěry s LTV větším než 80 % ze strany některých bank potvrzuje nezbytnost stanovování limitů LTV i dalších úvěrových ukazatelů právně závazným způsobem. Bankovní rada se shodla na tom, že s ohledem na výše uvedený odhad nadhodnocení cen bydlení lze současné horní hranice LTV považovat za hraničně vyhovující. S ohledem na zpomalující dynamiku růstu cen bydlení však prozatím není nezbytné přikročit k jejich snížení. Další pokračování nárůstu nadhodnocení cen bydlení by si však mohlo vyžádat přehodnocení adekvátnosti aktuálních limitů. Za pozitivní byla označena skutečnost, že banky omezily poskytování úvěrů, u nichž byly současně překročeny limity všech tří sledovaných úvěrových ukazatelů (LTV, DTI i DSTI) a více než v minulosti promítly zvýšenou rizikovost některých úvěrů do úrokových sazeb z těchto úvěrů. Byla shoda na tom, že s ohledem na pokles úrokových sazeb hypotečních úvěrů v letošním roce není diskuse o možném zvýšení limitu DSTI v tuto chvíli relevantní.

Bankovní rada podrobně diskutovala rizikovost hypotečních úvěrů, které mohou sloužit k nákupu bydlení jako investice. Impulsem pro diskusi bylo zjištění, že podíl nově poskytnutých hypotečních úvěrů klientům, kteří již hypoteční úvěr mají, dosahuje téměř třetiny celkového poskytnutého objemu. Opakovaně zaznělo, že by nebylo žádoucí na takové úvěry aplikovat paušální omezení, neboť účel těchto úvěrů může být různý a řada z nich nemusí mít investiční povahu. Bankovní rada vyslovila souhlas s úpravou Doporučení ČNB, podle které by poskytovatelé měli nově sledovat kromě úvěrů ke koupi rezidenční nemovitosti k pronájmu (úvěry u nichž jsou předpokládané příjmy z pronájmu rezidenční nemovitosti zahrnuty do čistých příjmů pro posouzení ukazatelů DTI a DSTI) také úvěry ke koupi další rezidenční nemovitosti (úvěry poskytované klientům, kteří již mají v době žádosti jeden či více hypotečních úvěrů a u nichž nejsou předpokládané příjmy z pronájmu zahrnuty do čistých příjmů). S použitím všech dostupných informací by zároveň měli posuzovat účel sjednání těchto úvěrů. Pokud zjistí, že úvěr má s vysokou pravděpodobností investiční charakter, měli by postupovat se zvýšenou obezřetností.

Bankovní rada vyslovila souhlas s upřesněním definice „vyšší rizikovosti ukazatelů schopnosti klienta splácet úvěr z vlastních zdrojů“ u úvěrů k financování rezidenční nemovitosti pro další pronájem. Bankovní rada rozhodla, že nově budou jako znaky vyšší rizikovosti stanoveny hodnoty ukazatele DTI vyšší než 9 nebo hodnoty ukazatele DSTI vyšší než 45 %. Horní hranice LTV zůstává v uvedených případech stanovena jako dosud na úrovni 60 %. Bankovní rada rovněž podpořila doplnění Doporučení ČNB o ustanovení umožňující plnění výjimek na úrovni skupiny poskytovatelů. Další případné úpravy Doporučení ČNB budou diskutovány na příštím jednání bankovní rady o otázkách finanční stability 21. května 2020, a to v závislosti na vývoji tržních podmínek a výsledku projednávání novely zákona o ČNB.

Bankovní rada rovněž věnovala pozornost rizikům, která podstupují banky při financování nákupu a výstavby komerčních nemovitostí. Z provedených analýz vyplývá, že nedochází ke zvyšování objemů těchto úvěrů ani jejich rizikových parametrů. Rizika na domácím trhu komerčních nemovitostí nepochybně existují, jsou však v rozhodující míře exportována, jelikož převážná část investorů je ze zahraničí. Přesto je však třeba tomuto segmentu, který je charakteristický značnou cykličností, věnovat zvýšenou pozornost.

Byl diskutován i vývoj v sektoru nebankovních finančních institucí. Pojišťovací sektor zůstává vůči rizikům odolný a došlo ke stabilizaci kapitálové vybavenosti transformovaných penzijních fondů. Objem aktiv investičních a penzijních fondů s ohledem na jejich dynamický růst získává pozvolna systémový rozměr. V prostředí nízkých výnosů a snížených prémií za riziko dochází k rizikovější alokaci prozatím zejména u investičních fondů.

Bankovní rada dále vzala na vědomí zúžení seznamu jiných systémově významných institucí (J-SVI) o jednu na šest institucí. Konkrétně podle nového vyhodnocení ČNB vycházejícího plně z metodiky Evropského orgánu pro bankovnictví bude ze seznamu J-SVI vyňat konsolidační celek Jakabovič & Tkáč, jehož skóre systémové významnosti dlouhodobě klesalo pod prahové hodnoty systémové významnosti. Tato změna nemá dopad do kapitálových požadavků příslušných institucí podle původního či nového seznamu.

Po projednání aktualizace Zprávy o finanční stabilitě a navazující diskusi bankovní rada rozhodla o ponechání sazby proticyklické kapitálové rezervy pro expozice umístěné v České republice na 2,0 %. Usnesla se zároveň na tom, že pro nejbližší období lze předpokládat stabilitu sazby této rezervy.

Zapsal: Jan Frait, ředitel sekce finanční stability