Záznam z jednání bankovní rady ČNB o otázkách finanční stability dne 27. listopadu 2024

Přítomni: Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Karina Kubelková, Tomáš Holub, Jan Kubíček, Jan Procházka

Jednání bankovní rady zahájila sekce finanční stability prezentací shrnující hlavní závěry Zprávy o finanční stabilitě – podzim 2024. Klíčovými body byly vyhodnocení pozice domácí ekonomiky v rámci finančního cyklu, situace na hypotečním a nemovitostním trhu a výsledky zátěžového testu ověřujícího odolnost domácího bankovního sektoru vůči materializaci klimatických rizik.

Bankovní rada následně souhrnně vyhodnotila aktuální rizika pro domácí finanční stabilitu a posoudila vhodnost současného nastavení nástrojů makroobezřetnostní politiky. V rámci obecné diskuse guvernér A. Michl zdůraznil potřebu pokračovat při rozhodování v obezřetném přístupu, a to i s ohledem na možný přesah vývoje na hypotečním trhu do cenové stability a celkového množství peněz v ekonomice.

Nastavení proticyklické kapitálové rezervy (CCyB)

Sekce finanční stability v části prezentace týkající se sazby CCyB uvedla, že domácí ekonomika vstoupila do růstové fáze finančního cyklu. Dostupná data a analýzy naznačují, že posun směrem vzhůru bude i nadále pokračovat, přičemž přijímání nových cyklických rizik se koncentruje zejména v oblasti obnoveného růstu hypotečních úvěrů a cen nemovitostí. Jejich rozsah však prozatím zůstával umírněný, a to i s ohledem na nadprůměrnou výši příjmů žadatelů o úvěr. Současná výše sazby tak podle názoru sekce nadále kryje aktuální rizika akumulovaná v bilanci bankovního sektoru.

Bankovní rada se ve svém hodnocení shodovala se sekcí finanční stability, že domácí ekonomika se posunula zřetelně do rostoucí fáze finančního cyklu, přičemž rychlost oživení v posledních čtvrtletích byla vyšší než očekávaná. Za této situace je na místě jistá opatrnost a v hodnocení je nutné přihlédnout také k ročnímu časovému odstupu mezi potenciálním zvýšením sazby CCyB a jejím následným uplatňováním (J. Kubíček). V bankovní radě nicméně převládal názor, že ekonomika se ještě stále nachází v části finančního cyklu, v níž nově přijímaná rizika nejsou nadměrná a nedochází k jejich rychlé akumulaci v bilancích bankovního sektoru. Nejistotou do budoucna je zejména tempo dalšího oživení nemovitostního a hypotečního trhu (T. Holub), což vyžaduje důkladné sledování těchto trhů a jejich vývoje.

Viceguvernérka E. Zamrazilová v diskusi o finančním cyklu upozornila, že vývoj na hypotečním úvěrovém trhu byl poznamenán zářijovou účinností novely zákona o spotřebitelském úvěru, jíž se upravuje výše poplatku za předčasné splacení. Sezónně výjimečně vysoké srpnové objemy nových úvěrů na bydlení proto mohly odrážet snahu domácností sjednat si úvěr před nabytím účinnosti novely a není z nich zatím možné odvozovat dlouhodobější trend. Robustnost posunu k vyšším tempům růstu hypoték bude možné posoudit až v delším horizontu na základě nově příchozích dat. S vlivem efektu předzásobení v souvislosti s účinností novely souhlasili také další členové bankovní rady (K. Kubelková, J. Procházka).

Viceguvernér J. Frait dále uvedl, že hodnocení cyklických rizik v dlouhodobějším horizontu znesnadňuje rovněž situace v zemích obchodních partnerů, zejména v Německu. Postupná ztráta konkurenceschopnosti a jistá vyčerpanost jejich dosavadního úspěšného ekonomického modelu může v budoucnu zvyšovat citlivost domácí ekonomiky na negativní šoky. Potenciálním projevem tohoto procesu pak může být i rozsáhlejší materializace cyklických rizik v porovnání s minulostí. Do budoucna proto bude nutné diskutovat, jak na tento stav reagovat a zda nenásledovat praxi některých evropských zemí, které stanovily standardní sazbu CCyB nad 1 %.

Po diskusi aktuální výše cyklických rizik bankovní rada rozhodla ponechat sazbu CCyB na stávající úrovni 1,25 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady (Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Karina Kubelková, Tomáš Holub, Jan Kubíček, Jan Procházka).

Nastavení horních hranic úvěrových ukazatelů

V navazující části jednání bankovní rada posuzovala rizika spojená s hypotečními úvěry. V prezentaci sekce finanční stability zaznělo, že jejich objemy dosáhly předcovidové úrovně, byť samotný počet úvěrů se teprve navrací k dlouhodobým průměrům. Na agregátní úrovni zůstala rizikovost úvěrů nízká, a to i přes nárůst podílu úvěrů s vyšší dluhovou službou vzhledem k příjmům žadatele (ukazatel DSTI). Ten odrážel poskytování úvěrů zejména klientům s vyššími příjmy a dostatečnou rezervou na obsluhu dluhu v případě budoucího nárůstu úrokových sazeb či životních nákladů. Také objemy nově poskytnutých úvěrů, které potenciálně nesou vyšší rizika nesplácení, nedosahují prozatím systémově významné výše vzhledem k celkové velikosti bankovních portfolií.

Napříč bankovní radou panovala shoda, že hypoteční trh v posledních čtvrtletích významně oživil, avšak podmínky na trhu prozatím neodpovídají situaci plošně významně rozvolněných úvěrových standardů a předlužování domácností.

Většina bankovní rady se v diskusi přikláněla k názoru, že budoucí vývoj je zatížen nejistotami ve směru potenciálně rychlejšího oživování na hypotečním trhu, které by si mohlo vyžádat reakci makroobezřetnostní politiky. Někteří členové bankovní rady proto vyjádřili preferenci pro jasnější vymezení podmínek, které by v budoucnu vedly ke znovuzavedení úvěrových limitů pro příjmově zaměřené úvěrové ukazatele DTI a DSTI (E. Zamrazilová, J. Kubíček, J. Procházka). Viceguvernér J. Frait označil tuto debatu za potřebnou, avšak zdůraznil, že na těchto podmínkách nepanuje shoda ani v mezinárodním kontextu, neboť přístupy se liší v závislosti na samotném chápání smyslu těchto nástrojů. Uvedl, že sám by preferoval opětovné zavedení horních hranic až v okamžiku výrazného rozvolnění úvěrových standardů napříč bankovním sektorem, kdy přetrvává tlak na jejich další rozvolňování. S tímto přístupem souhlasila také K. Kubelková. T. Holub doplnil, že využití horních hranic ukazatelů DTI a DSTI vnímá jako přirozený krok v případě pokračujícího rychlého růstu hypotečních úvěrů a vznikající cenové bubliny na trhu nemovitostí, protože použití jiných nástrojů, zejména úrokových sazeb, může být v řadě případů suboptimální. Viceguvernérka E. Zamrazilová v závěru diskuse zdůraznila potřebu zpětně vyhodnotit, jaké přínosy a reálné dopady na trh mělo zavádění horních hranic DTI a DSTI v minulosti, a uvedla, že tato analýza představuje důležitý vstup pro kvalifikované rozhodování v budoucnu.

Po diskusi rozhodla bankovní rada o ponechání horní hranice LTV na úrovni 80 % (90 % pro žadatele mladší 36 let financující vlastní bydlení). Pro ponechání horní hranice LTV na této úrovni hlasovalo všech sedm členů bankovní rady (A. Michl, E. Zamrazilová, J. Frait, K. Kubelková, J. Holub, J. Kubíček, J. Procházka). Horní hranice DTI a DSTI zůstávají nadále deaktivované.

Zapsal: Miroslav Plašil, sekce finanční stability