Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 19. března 1998

Na základě zhodnocení ekonomické situace zvažovala bankovní rada ČNB na svém jednání dne 19. 3. 1998 dvě alternativy měnově-politických opatření - zvýšení REPO sazby oproti variantě jejího ponechání na dosavadní výši. Impulsem k diskutování dvou alternativních variant byly v březnu nově dostupné informace, které signalizovaly, že rizika budoucího inflačního vývoje mohou převážit nad příznivými trendy v ekonomice.

Důvodem pro zvažování zvýšení REPO sazby byl především nepříznivý vývoj důležitých cenových indexů (CPI, PPI, index čisté inflace), který po prvních dvou měsících roku 1998 indikoval, že při absenci adekvátní reakce by čistá inflace mohla v prosinci 1998 překročit horní mez cílového intervalu. Přitom dostupné prognózy inflace svědčily o tom, že cílová hodnota čisté inflace, by měla být spíše uprostřed tohoto intervalu vzhledem k očekáváním vysokého nárůstu CPI. Rostoucí sklon úrokové výnosové křivky do 1 roku naznačoval, že inflační očekávání nejsou dostatečně usazena na dezinflační trajektorii a že je třeba posílit kredibilitu střednědobého inflačního cíle.V diskusi též zaznělo, že ačkoliv současný kurzový vývoj podporuje dosažení postupného poklesu inflace, z dlouhodobějšího hlediska není žádoucí přesunout váhu transmisního mechanismu měnové politiky od úrokových sazeb směrem ke kurzu.

Za daných okolností bankovní rada preferovala signální funkci zvýšení REPO sazby. Nepřijala výraznější zvýšení, protože existovaly signály o postupném oslabování poptávkových inflačních tlaků. Vývoj peněžních agregátů byl v souladu s inflačním cílem. Vývoj vnější nerovnováhy a dosavadní vývoj kurzu neukazoval na aktuálnost externích inflačních impulsů. Naopak možný kurzový vývoj respektive jeho posílení v případě výrazného zvýšení sazeb byl posouzen jako rizikový z hlediska jeho udržitelnosti.

Bankovní rada v diskusi identifikovala řadu nejistot, které komplikovaly rozhodnutí o výši změny REPO sazby. Nebylo zřejmé, do jaké míry lednové a únorové údaje o inflačním vývoji byly formovány především reakcí soukromého sektoru na administrativní opatření a snahou o promítnutí řady inflačních impulsů do jednorázového přecenění. Bylo obtížné klasifikovat dopady chování veřejného sektoru na vývoj ekonomiky, a proto byla uvítána iniciativa vlády o zprůhlednění fiskálních operací. Diskutována byla také udržitelnost poměrně příznivého vývoje mezd zejména ve veřejném sektoru a deficitní tendence v oblasti veřejných financí mimo státní rozpočet.

Po rozsáhlé diskusi bankovní rada rozhodla většinou hlasů o zvýšení dvoutýdenní REPO sazby o 0,25 p.b. na 15%.

Zapsala: Mgr. Kateřina Šmídková, MA, Sbor poradců bankovní rady ČNB

Případné komentáře je možné směřovat na emailovou adresu: Katerina.Smidkova@cnb.cz