Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 28. května 1998

Na svém zasedání dne 28.5. 1998 Bankovní rada ČNB vyhodnotila faktory formující krátkodobý a střednědobý inflační vývoj. Za základní pozitivní informaci bylo označeno pokračující zmírnění dynamiky cenového vývoje. V diskusi bylo poukázáno na to, že tento pozitivní vývoj byl krátkodobě podmíněn mimořádně dobrými podmínkami na světových trzích surovin a na devizovém trhu. Příznivá situace se projevila zklidněním na domácích finančních trzích, především poklesem úrokových spreadů. Krize v Rusku však svým dopadem naznačila, že zklidnění má poměrně křehký charakter.

Analýza vývoje reálné ekonomiky za prvních 5 měsíců potvrdila pokračování některých pozitivních trendů. Zmírnila se dynamika soukromé spotřeby i maloobchodního obratu. Bylo konstatováno, že pro udržení nastolených trendů bude důležité, aby mzdový vývoj zůstal v souladu s vývojem produktivity práce. V oblasti vnějších vztahů byl současný vývoj charakterizován stabilizací. Rizika však byla indikována ve střednědobém horizontu. Diskutovány byly potenciální dopady vývoje vnějšího segmentu slovenské ekonomiky na domácí obchodní bilanci.

Bankovní rada se shodla na tom, že ačkoli se podíl deficitu běžného účtu na HDP snížil a nedosahuje již tak kritických hodnot, stále existuje nebezpečí obnovení vnější nerovnováhy ve střednědobém horizontu a následného neudržitelného zahraničního zadlužení domácí ekonomiky. Existuje obava z možného zhoršení podmínek financování zahraničního dluhu na mezinárodních finančních trzích - a to jak z důvodu exogenní změny chování zahraničních investorů angažujících se na rozvíjejících se trzích, tak z důvodu kumulace některých domácích rizik, především v oblasti bankovního sektoru.

V souvislosti s vývojem vnějších vztahů byla diskutována role přímých zahraničních investic, které jsou považovány za stabilizující formu přílivu zahraničního kapitálu a jejichž objem ČNB sleduje a porovnává s výší deficitu běžného účtu. Květnové údaje naznačovaly, že objem přímých zahraničních investic má klesající tendenci a že jejich struktura je méně příznivá, když klesl podíl investic do nových projektů. Trend slabého přílivu stabilního zahraničního kapitálu by mohl být ve střednědobém horizontu korigován vlivem zlepšení investičního prostředí.

Analýza situace na domácích finančních trzích ukázala, že trhy jsou poměrně efektivní a plní svou samoregulující roli. V periodách krátkodobého přílivu kapitálu se zhodnocuje kurz a zároveň klesají krátkodobé sazby ve splatnostech tří až šesti měsíců. Vlivem exogenních šoků je volatilita kurzu vysoká a především se často mění rovnovážná hladina, na které jsou obchody na devizovém trhu uzavírány. Tato charakteristika je důležitým faktorem při formování strategie centrální banky směrem k devizovému trhu. V režimu plovoucího kurzu ČNB nevstupuje na devizový trh s cílem udržovat kurz na určité hladině, ale intervenuje s cílem ztlumit následek exogenního šoku a plynule převést obchodování z jedné rovnovážné hladiny do druhé bez nadměrné kurzové volatility.

Značnou pozornost věnovala bankovní rada očekávanému vývoji ve fiskální oblasti. Rozsah odhadovaného deficitu centrálního rozpočtu překročil původní předpoklad použitý při vyhlášení inflačního cíle na konci roku 1997. Pokud by se potvrdily tendence rozpočtu k narůstání deficitu i ve druhém pololetí roku 1998, znamenalo by to vyslání dodatečného inflačního impulsu do ekonomiky. Diskutována byla otázka dopadů sekuritizace skrytého dluhu na domácí finanční trhy. Proces odkrytí dluhu byl označen za pozitivní faktor, který přispěje k efektivnější alokaci finančních zdrojů v ekonomice.

Bankovní rada vyhodnotila vazbu mezi cenovým pohybem v segmentu regulovaných cen a čistou inflací na základě lednové zkušenosti s nápravou cen. Dopad inflačního impulsu vyslaného ze segmentu regulovaných cen do indexu čisté inflace byl poměrně značný a byl původními analýzami podhodnocen. Přestože byl druhotný efekt nápravy cen vyšší, jeho vliv na vývoj čisté inflace kompenzovaly mimořádně příznivé podmínky ve vnějším sektoru. Dopady červencové nápravy cen do čisté inflace budou mít poněkud jiný charakter než tomu bylo v lednu. Důvodem je odlišná skladba podindexu, v jehož rámci budou nápravy cen provedeny. Dopad do čisté inflace bude pravděpobně mírnější následkem působení příjmového efektu.

Po diskusi krátkodobých i střednědobých faktorů formujících vývoj čisté inflace se bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat nastavení hladiny úrokových sazeb na stávající výši. Bylo konstatováno, že údaje o aktuálním inflačním vývoji jsou příznivé a také krátkodobé faktory formující inflační vývoj jsou prozatím v souladu s ročním cílem stanoveným pro čistou inflaci. Vyhodnocení makroekonomických trendů ve střednědobém horizontu však odkrylo řadu rizikových faktorů, jejichž naplnění by bez případné reakce centrální banky mohlo posunout čistou inflaci až nad horní hranici cílového inflačního intervalu. Vzhledem k pravděpodobnému scénáři, v němž se rizika nenaplní zcela, bude při současném nastavení úrokových sazeb inflačního cíle dosaženo.

Zapsala: Mgr. Kateřina Šmídková, MA, Sbor poradců bankovní rady ČNB

Případné komentáře je možné směřovat na emailovou adresu: Katerina.Smidkova@cnb.cz