Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 12. listopadu 1998

Přítomni:

Guvernér Ing. J. Tošovský, viceguvernér Ing. J. Vít, viceguvernér Ing. P. Kysilka, CSc., vrchní ředitel Ing. M. Hrnčíř, DrSc., vrchní ředitel Ing. O. Kaftan, vrchní ředitel RNDr L. Niedermayer, vrchní ředitel Ing. J. Pospíšil, CSc.

V rámci diskuse o stanovení inflačního cíle pro rok 1999 bankovní rada ČNB posoudila aktuální informace o ekonomickém a měnovém vývoji. Vycházela z přehodnocené prognózy inflace pro závěr letošního roku a především pro rok 1999, zpracované analytickými útvary ČNB. Konstatovala, že stávající makroekonomický rámec má výrazně protiinflační charakter, který způsobuje, že hodnoty čisté inflace dočasně dále klesnou zejména na počátku příštího roku ještě hlouběji pod úroveň vyhlášeného střednědobého cíle.

Základní příčinou nečekaně prudkého snížení míry inflace ve 2. pololetí 1998 byl nabídkový šok, ke kterému došlo v souvislosti s vývojem světové ekonomiky a cen dovážených komodit. Tento šok působil v české ekonomice paralelně s důsledky restriktivního tlaku dříve nastavených parametrů měnové i fiskální politiky. Výrazné zlepšení makroekonomické vnější i vnitřní rovnováhy je spojeno s přílivem kapitálu a apreciací kurzu koruny, což dále zpřísňuje měnové podmínky.

Aktuální signály o vývoji světové ekonomiky naznačují snižování rizika globálních důsledků krize v méně stabilních regionech. Z vnitřních faktorů je zřetelná zejména tendence k obezřetnějšímu mzdovému vývoji, i když otázkou zůstává zachování tohoto trendu do příštího roku. Přírůstek peněžní zásoby se bude pohybovat spíše ve spodní části přijatelného koridoru, v důsledku změn chování velkých domácích bank dochází k určitému útlumu úvěrové aktivity. Inflační očekávání jsou pozitivní, o čemž svědčí inverzní sklon výnosových křivek a pokračující preference úsporného chování obyvatelstva.

Členové bankovní rady ČNB se shodli, že v současné době existuje poměrně významný prostor pro snižování úrokových sazeb. Současně odmítli představy o monokausálním vlivu úrokových sazeb na výkonnost ekonomiky i její oživení a zdůraznili jako podstatnou podmínku pro obnovení růstu realizaci nutných strukturálních, institucionálních a legislativních změn. Diskutovány byly především otázky transmisního mechanismu a časového zpoždění účinků měnově politického rozhodnutí na vývoj domácí poptávky, jakož i důsledky očekávaného nelineárního průběhu míry inflace v příštím roce pro kalibraci měnové politiky.

Z hodnocení inflačního výhledu pro rok 1999 vyplynul návrh dále uvolnit měnovou politiku snížením úrokových sazeb. V této souvislosti byly zmíněny i některé signály z poslední doby o snahách politicky ovlivňovat rozhodování bankovní rady a z nich plynoucí riziko možných desinterpretací přijatých rozhodnutí. Zdůrazněna byla i potřeba přijetí krátkodobého inflačního cíle na rok 1999, který bude konzistentní s aktuální prognózou.

Bankovní rada většinou hlasů rozhodla snížit limitní sazbu pro dvoutýdenní repooperace ČNB o jeden procentní bod, tj. z 12,5 na 11,5 % s účinností od 13. listopadu 1998.

Zapsal: Ing. P. Krejčí, sbor poradců bankovní rady

Případné komentáře je možné směřovat na emailovou adresu: research@cnb.cz