Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 25. května 2000

Přítomni: Guvernér doc. Ing. J. Tošovský, viceguvernér doc. Ing. Z. Tůma, CSc., viceguvernér Ing. O. Dědek, CSc., vrchní ředitel Ing. M. Hrnčíř, DrSc., vrchní ředitel RNDr. L. Niedermayer, vrchní ředitel Ing. P. Racocha, MIA.

Bankovní rada konstatovala, že inflační prognóza pro letošní rok naznačuje podstřelení inflačního cíle. Cílový horizont měnové politiky se však s ohledem na časová zpoždění transmisního mechanismu postupně přesouvá do první poloviny roku 2001. Hodnotí-li se nastavení měnové politiky v časovém horizontu přesahujícím prosinec letošního roku, konzistence inflační prognózy a inflačního cíle pro rok 2001 ukazuje na neutrální působení měnově politických nástrojů.

Dostupné informace svědčí o tom, že dochází k ekonomickému oživení v širokém spektru různých odvětví ekonomiky (průmysl, stavebnictví, služby). Došlo k výraznějšímu nárůstu mezd v průmyslu a nelze vyloučit ani zvýšení dynamiky mezd v některých sektorech rozpočtové sféry. Některé indikátory, především dynamika výběru DPH a maloobchodních tržeb však v poslední době nepotvrzovaly akceleraci ekonomického oživení. To se týká i posledních údajů o vývozní dynamice. Jedná se ovšem o krátkodobé informace u veličin s vyšší volatilitou. Hlavní omezení pro výraznější růst HDP existuje nadále na nabídkové straně ekonomiky, především v institucionální oblasti.

Bankovní rada zevrubně diskutovala vývoj ceny ropy a benzínu v posledních týdnech a jeho implikace na budoucí cenový vývoj a tvorbu inflačních očekávání. Po určitém období poklesu cen ropy a plynu dochází k opětovné akceleraci cen těchto komodit, především na základě institucionálních faktorů. Z tohoto důvodu nelze oproti původním předpokladům vyloučit trvalejší proinflační působení vyššího růstu cen těchto komodit. Dochází ke zvýšení rizika zesílení sekundárního inflačního vlivu růstu cen pohonných hmot na ostatní položky spotřebního koše. Široká publicita věnovaná růstu cen pohonných hmot zvyšuje riziko nárůstu inflačních očekávání.

Rovněž posouzení očekávaného vývoje cen zemědělských výrobců byla věnována značná pozornost. V diskusi o tuzemských cenotvorných faktorech bylo připomenuto, že většina prvovýrobců uzavírá dlouhodobé kontrakty. Z tohoto důvodu je pravděpodobné, že ceny budou krátkodobě rigidní. Bylo zdůrazněno, že i když v letošním roce lze poprvé výrazněji využít výhody tzv. 'zelené nafty", navzdory původním očekáváním pravděpodobně nedojde ke snížení nákladů v zemědělské výrobě. Proto lze letos očekávat tlak na růst cen potravin spíše z titulu zvýšených nákladů na zpracování a rozvoz potravinových produktů a teprve v příštím roce se dá předpokládat renegociace kontraktů a případné zvýšení jejich cen. Při rozpravě o hlavních vnějších vlivech ovlivňujících domácí ceny potravin bylo zdůrazněno, že k výraznějšímu poklesu cen potravin na evropských trzích došlo po ruské hospodářské krizi. Následný pokles poptávky po potravinách v Evropě vyvolal výrazné snížení jejich ceny.S postupným zlepšením ekonomické situace v Rusku, posílené silným fiskálním stimulem vysoké ceny ropy na světových trzích, lze očekávat zvýšenou poptávku po potravinových produktech. V tomto ohledu může v krátkodobém horizontu hrát hospodářské oživení v Rusku ve vývoji cen potravin významnější roli než vliv nepříznivých klimatických podmínek nebo růst cen komodit.

Analýza struktury indexu spotřebitelských cen upozornila na existující výrazné rozdíly v jednotlivých segmentech spotřebního koše, zejména mezi skupinami obchodovatelných a neobchodovatelných položek. V oblasti obchodovatelných komodit se cenová hladina v meziměsíčním srovnání nemění. Po eliminaci vlivu cen pohonných hmot by byl cenový index této podskupiny meziměsíčně záporný. Dalším významným faktorem budoucí struktury cenového vývoje je prohloubení mezery mezi růstem CPI a čistou inflací. Je dáno institucionálními změnami, především výraznějšími očekávanými deregulacemi začátkem příštího roku a růstem efektivní sazby z DPH. S očekávanou úpravou spotřebitelského koše na základě vah roku 1999 v červenci tohoto roku se dá očekávat, že nadprůměrně rostoucí cenové položky budou mít v budoucnu vyšší váhu v CPI.

Vývoj peněžní zásoby naznačuje, že se postupně zužuje mezera mezi vývojem nominálního důchodu a M2. Na druhé straně analýza hlavních zdrojů růstu M2 - domácích klientských úvěrů, úvěrů ze zahraničí, financování ze zdrojů přímých zahraničních investic - nasvědčuje tomu, že tyto formy financování umožňují pokračování postupného ekonomického oživení.

Růst světové ekonomiky v tomto roce byl z pohledu české ekonomiky hodnocen velice pozitivně. Pokračuje výrazný růst americké ekonomiky, dochází k akceleraci růstu v Evropě a ve skupině zemí tzv. "emerging markets". Současně ovšem dochází k trendovému nárůstu krátkodobých úrokových sazeb, především v USA. Lze ale očekávat další zvýšení sazeb i v eurozóně. Dochází tedy k dalšímu zúžení úrokového diferenciálu vůči euru a k prohloubení negativního úrokového diferenciálu vůči USD. Diskuse se taktéž zaměřila na situaci v Polsku, kde ekonomický vývoj spolu s objevující se politickou nestabilitou, vytváří rizikové prostředí. Byla zdůrazněna nutnost sledování dalšího vývoje v regionu.

Za jeden z nejvýznamnějších zdrojů nejistoty pro nastavení krátkodobých úrokových sazeb byla označena míra a délka časového zpoždění promítání meziročního růstu cen průmyslových výrobců do čisté inflace. Zatímco dovozní ceny již výrazně ovlivnily růst cen průmyslových výrobců, růst PPI se zatím výrazněji neprojevil ve spotřebitelské inflaci. Odhad vlivu nepříznivých klimatických podmínek je dalším výrazným zdrojem nejistoty, jež ovlivňuje spolehlivost inflační prognózy.

Bankovní rada konstatovala, že ve srovnání se situací před měsícem došlo k uvolnění měnových podmínek, a to především z důvodu oslabení efektivního směnného kursu. Navíc při určitém nárůstu inflačních očekávání, které jsou dokumentovány v průzkumech ČNB, poklesly ex-ante reálné úrokové sazby. Vývoj ve vnější oblasti, především dosavadní a očekávaný pohyb krátkodobých sazeb, do určité míry nahrazuje vliv případného snížení domácích úrokových sazeb, který by mohl být iniciován pravděpodobným podstřelením cíle pro rok 2000. Vývoj zahraničních úrokových sazeb může mít rostoucí vliv na budoucí vývoj směnného kursu koruny. V tomto směru musí být měnová politika velmi obezřetná.

Bankovní rada jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni.

Zpracoval: RNDr. Tibor Hlédik, MA, sbor poradců bankovní rady ČNB

Případné komentáře je možné směřovat na e-mailovou adresu autora: Tibor.Hledik@cnb.cz