Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 22. února 2001

Přítomni: guvernér doc. Ing. Z. Tůma, CSc., viceguvernér Ing. O. Dědek, CSc., viceguvernér RNDr. L. Niedermayer, vrchní ředitelka Ing. M. Erbenová, Ph.D., vrchní ředitel doc. Dr. Ing. J. Frait, vrchní ředitel Ing. P. Racocha, MIA, vrchní ředitel Ing. P. Štěpánek, CSc.

Bankovní rada zahájila jednání vyhodnocením nových ekonomických údajů. Lednové údaje o cenovém vývoji nepotvrdily předchozí obavy z možného negativního dopadu lednového přeceňování do inflace. Přepočet inflačních indikátorů dle nového spotřebitelského koše, který mohl přispět k akceleraci inflačních očekávání, nevyslal inflační impuls. Proto nebylo třeba korigovat ekonomický výhled. Při nenaplnění uvedených dvou inflačních rizik lednové projekce se čistá inflace bude dle dostupné prognózy pohybovat koncem roku 2001 v dolní polovině cíle. Pokles inflačních očekávání je patrný ze šetření prováděného ČNB a je také do jisté míry indikován poklesem dlouhého konce výnosové křivky, který je zároveň odrazem očekávání trhu o budoucích akcích centrální banky.

Lednové údaje o vývoji reálné ekonomiky byly v souladu s očekáváními. Agregátní poptávka předbíhá agregátní nabídku velmi mírným tempem. Tento předstih se projevuje v deficitu obchodní bilance financovaném přílivem přímých zahraničních investic. Oživení hospodářského růstu je pozvolné. Tržby v jednotlivých sektorech rostou rozdílnými tempy, což signalizuje pokračování strukturálních změn. Zpomalování poklesu zaměstnanosti může indikovat postupné uzavírání produkční mezery. Prozatím však mzdové nákladové tlaky inflační vývoj neohrozí. Ceny průmyslových výrobců rostly oproti původnímu předpokladu mírnějším tempem. Zároveň dochází k odeznívání dopadů vnějšího nákladového šoku.

Po vyhodnocení nových ekonomických údajů bankovní rada analyzovala možné reakce měnové politiky. Prioritní cíl měnové politiky je dle dostupných údajů zajištěn. Lednové údaje spolu s mírným apreciačním trendem kurzu koruny zvyšují pravděpodobnost, že se čistá inflace bude koncem roku pohybovat v dolní polovině inflačního cíle. Jen velmi pozvolné oživování hospodářského růstu dává - spolu s vyhodnocením dalších indikátorů - podnět k úvaze, zda mírné snížení sazeb není adekvátní reakcí měnové politiky.

Proti tomuto návrhu byla zvažována alternativa ponechat sazby na stávající výši. Zazněl názor, že již v současnosti se růstová dynamika ekonomiky podle dostupných analýz pohybuje nad pravděpodobným potenciálním růstem a dochází již tedy k postupnému uzavírání produkční mezery. Toto uzavírání produkční mezery může kolidovat s efektem zvolnění měnové politiky. Jako další argument byla uvedena nízká hladina reálných sazeb z vkladů. Pozornost byla věnována hospodaření veřejného sektoru. Fiskální deficity jsou významným faktorem, který formuje národohospodářský rámec. Nové informace o úvahách o dodatečném poptávkovém impulsu byly označeny za znepokojivé.

V této souvislosti bylo prodiskutováno téma flexibility nástrojů centrální banky. Bylo řečeno, že některá rizika uváděná jako argumenty pro ponechání sazeb mají střednědobý charakter a že je adekvátní reagovat na ně ve chvíli, kdy se stanou aktuální z hlediska inflační prognózy. Za podstatný faktor byla označena délka měnové transmise. Pozornost byla také věnována vývoji výnosové křivky, jejíž delší konec v posledním období poklesl. Změna tvaru výnosové křivky znamenala zmírnění měnových podmínek. Diskutován byl vliv případné změny repo sazby na tvar výnosové křivky, který závisí na tom, zda byla změna repo sazby finančními trhy očekávána.

Bankovní rada věnovala část diskuse problematice kurzu. Bylo řečeno, že kurz koruny se navrátil k tendenci mírného zhodnocování, která je patrná z vývoje efektivního nominálního i reálného kurzu. Mimo této tendence, která může být v souladu s růstem produktivity, bude kurzový vývoj v příštích několika letech ovlivňován přílivem kapitálu spojeného se zahraničními investicemi a privatizačními projekty vlády. Mění se také vnější prostředí. Efektivní úrokový diferenciál se po poklesu sazeb v USA zvýšil. Bankovní rada konstatovala, že vývoj devizového kurzu je důležitým faktorem, který ovlivňuje domácí ekonomiku a že devizové intervence patří mezi instrumenty centrální banky, které je bankovní rada připravena použít v případě potřeby

Na závěr jednání rozhodla Bankovní rada ČNB snížit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace ČNB o 0,25 p.b. na úroveň 5%. Šest hlasů bylo pro tuto variantu, jeden hlas byl pro variantu ponechat sazby na stávající výši. Bankovní rada ČNB dále jednomyslně rozhodla snížit diskontní sazbu na 4% a lombardní sazbu na 6%. Nadále se bude diskontní a lombardní sazba měnit paralelně s pohybem repo sazby, kromě mimořádných okolností, kdy si bankovní rada vyhrazuje právo odchýlit se od tohoto pravidla. Diskontní a lombardní sazba tak ztrácí signální význam pro nasměrování měnové politiky.

Zapsala: Mgr. Kateřina Šmídková, PhD., MA, Tým měnových poradců Bankovní rady ČNB

Případné komentáře je možné směřovat na e-mailovou adresu autora: Katerina.Smidkova@cnb.cz