Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 28. června 2001

Přítomni: guvernér doc. Ing. Z. Tůma, CSc., viceguvernér RNDr. L. Niedermayer, vrchní ředitelka Ing. M. Erbenová, Ph.D., vrchní ředitel doc. Dr. Ing. J. Frait, vrchní ředitel Ing. P. Štěpánek, CSc.

Při prezentaci červnové situační zprávy o hospodářském a měnovém vývoji bylo konstatováno, že dochází k urychlení domácí ekonomické aktivity. Tomu nasvědčuje řada indikátorů z různých segmentů ekonomiky: například pokles nezaměstnanosti, urychlení růstu M2 nebo vyšší využití výrobní kapacity indikované průzkumy jednotlivých odvětví. Nově dostupné údaje o HDP za první čtvrtletí roku 2001 ukazují, že celková poptávka rostla rychleji, než předpokládal makroekonomický rámec použitý pro čtvrtletní prognózu inflace v dubnu 2001. Také dovozní ceny zpomalily domácí inflaci méně, než předpokládala dubnová prognóza. Současný cenový pohyb byl dále ovlivněn cenami potravin, které jsou velmi volatilní a jejichž sezónnost se obtížně predikuje, a změnou cen zemního plynu. Zmíněné vlivy by měly mít dočasný charakter, a tak se také promítají do prognózy inflace.

Existuje několik faktorů, které mohou přispět ke zpomalení inflace. Očekávané zpomalení růstu v Evropě zmírní poptávkový tlak na cenový vývoj. Dochází ke zpřísňování měnových podmínek posilováním kurzu a posunem výnosové křivky na delším konci. V prezentaci bylo uvedeno, že revize údajů o HDP mění základnu pro predikce, ale tento efekt nebylo ještě z časových důvodů možné plně vyhodnotit. Obecným závěrem bylo zvýšení inflačních rizik oproti květnu s tím, že stávající prognóza inflace je před červencovým přehodnocením v souladu s inflačním cílem.

Bankovní rada navázala na prezentaci situační zprávy diskusí o nově dostupných ekonomických údajích. Bylo řečeno, že řada nově dostupných informací nasvědčuje tomu, že ekonomické oživení je rychlejší, než se očekávalo. Několikrát byly zmíněny údaje o trhu práce, podle kterých se ekonomika může již pohybovat na hranici růstu inflačních tlaků. Bylo však také uvedeno, že dle dosud dostupných informací mají současné inflační faktory zatím spíše nákladový charakter. Poptávkové tlaky ale mohou být podceněny z důvodu obtížné interpretace informací v oblasti spotřeby a příjmů v sektoru domácností.

Bankovní rada se dále zaměřila na vyhodnocení rizik stávajícího ekonomického výhledu. Bylo uvedeno, že ačkoli je zřejmě v důsledku strukturálních změn v ekonomice tempo růstu nevedoucí ke vzniku nerovnováh či poptávkově-inflačních tlaků vyšší než odhady z minulých let, nezvýšilo se pravděpodobně výrazně. To znamená, že tempo růstu ekonomiky by se mohlo blížit hranici, za kterou již může vznikat poptávková inflace. Byla vyslovena hypotéza, že jedním z možných inflačních rizik je zvýšená tendence domácností ke  spotřebě, která může být vyvolána stoupajícím spotřebitelským optimismem podporovaným rostoucími příjmy. Zazněl názor, že i změna hladiny inflace ze 3-4% na 5% může ovlivnit nepříznivým způsobem inflační očekávání ekonomických subjektů. V této souvislosti bylo však také řečeno, že současný cenový vývoj je formován dočasnými faktory, jejichž vliv postupně odezní.

Bankovní rada se dále během jednání věnovala obecnější diskusi o optimálním nastavení úrokových sazeb. Bylo řečeno, že při rozhodování o úrokových sazbách je třeba zohlednit i fázi ekonomického cyklu a nastavení fiskální politiky. Nachází-li se ekonomika ve fázi oživení, které bude pokračovat, a je-li současně fiskální politika rozvolněná, je optimální jiná hladina sazeb než ve fázi hospodářského poklesu nebo mírného růstu. Bylo zmíněno, že dočasné šoky se do inflace promítají ve fázi oživení snadněji než ve fázi poklesu a mohou mít v této situaci dokonce trvalejší charakter. Druhým tématem obecnější diskuse byl charakter a délka měnové transmise. V otevřené ekonomice může mít transmise poptávkových tlaků specifický charakter, neboť jejich dopad může směřovat nejprve například do vnějšího deficitu a teprve následně ovlivní cenový vývoj.

Bankovní rada věnovala pozornost faktorům, které mohou zpomalit růst cen. Zmiňováno bylo očekávané zpomalení ekonomického růstu v Evropě, posilující efektivní kurz koruny a zvýšení sklonu výnosové křivky.

Bankovní rada konstatovala, že v porovnání s květnovou diskusí o rizicích vývoje je v červnu možno lépe popsat jejich charakter. Zazněl názor, že stávající prognóza již nemusí vzhledem k novým informacím plně reflektovat ekonomický vývoj. Bankovní rada se shodla na tom, že červencová prognóza ekonomického vývoje by mohla mít povahu zásadnějšího přehodnocení ekonomického výhledu.

Na závěr jednání rozhodla bankovní rada ČNB ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace ČNB na stávající úrovni poměrem hlasů čtyři ku jedné. Čtyři členové bankovní rady hlasovali pro ponechání sazeb. Jeden člen bankovní rady hlasoval pro zvýšení sazeb.

Zapsala: Mgr. Kateřina Šmídková, PhD., MA, poradce bankovní rady ČNB

Případné komentáře je možné směřovat na e-mailovou adresu autora: Katerina.Smidkova@cnb.cz