Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 26. července 2001

Přítomni: viceguvernér Ing. O. Dědek, CSc., viceguvernér RNDr. L. Niedermayer, vrchní ředitelka Ing. M. Erbenová, Ph.D., vrchní ředitel doc. Dr. Ing. J. Frait, vrchní ředitel Ing. P. Racocha, MIA, vrchní ředitel Ing. P. Štěpánek, CSc., ministr financí Ing. Jiří Rusnok

Při prezentaci 7. situační zprávy o hospodářském a měnovém vývoji byla hlavním bodem nová čtvrtletní prognóza makroekonomického vývoje a závěry z revize makroekonomického výhledu pro měnovou politiku. Došlo ke změně předpokladů o vývoji exogenních proměnných. Prognóza vychází z předpokladu mírně vyšších dovozních cen a nižšího tempa ekonomického růstu v Evropě. Dále došlo k vyhodnocení revize národních účtů a údajů o HDP a k zohlednění změny trendu ve vývoji zaměstnanosti. Česká ekonomika se zřejmě dostává do nové fáze, kdy je růst potenciálního produktu rychlejší než v minulosti. Role spotřeby domácností byla přehodnocena. Dle nových údajů je zřejmé, že jde o složku, která přispívá k růstu HDP, zatímco dle předchozích údajů nebyla spotřeba dominantním faktorem. Vzhledem ke změně předpokladu o růstu potenciálního produktu nezpůsobuje vyšší tempo růstu v projekci zhoršení vnější nerovnováhy. Tento závěr koresponduje s údaji svědčícími o klesajícídovozní náročnosti HDP. Základní rozklad cenového vývoje zůstává analogický dubnové prognóze. Inflace má zatím především nákladový charakter, významnou roli hrají ceny potravin. Vzhledem k fázi ekonomického cyklu se nákladové tlaky postupně budou přenášet do poptávkových. Výsledkem revize makroekonomického rámce je posun predikce inflace i růstu směrem nahoru s tím, že projekce inflace má v sobě mírný zlom v trendu v polovině roku 2002 a po část období přesahuje horní hranu cíleného koridoru. Zlom  trendu projekce inflace a její návrat do koridoru je podmíněn předpokladem nízkého rozsahu deregulací, zpomalení růstu potravin a stabilních inflačních očekávání. Rizika prezentované prognózy jsou však kumulována na inflační straně. Inflační očekávání mohou akcelerovat. Expanzivní makroekonomické prostředí může urychlit snazší přenos tlaků do cen.

Bankovní rada navázala na prezentaci 7. situační zprávy diskusí makroekonomického výhledu. Bylo konstatováno, že expertní i modelové prognózy shodně přehodnocují makroekonomický výhled směrem k vyššímu výkonu české ekonomiky a potvrzují obavy z neadekvátního nastavení úrokových sazeb vyslovené při červnovém jednání. Ekonomika roste rychleji, než se očekávalo na počátku roku, a prognóza inflace je vyšší. V této souvislosti bylo řečeno, že současná inflace má především nákladový charakter, neboť korigovaná inflace je nízká, a že důvodem k úvahám o zvýšení sazeb je především velká nejistota spojená s tím, jak rychle se nákladové tlaky přelijí v prostředí rostoucí ekonomiky, uzavírající se mezery produktu a rozvolněného fiskálního rámce do tlaků poptávkových a do inflačních očekávání. Zazněl názor, že současný růst cen včetně růstu cen potravin může již být určitým projevem vyšší poptávky.

Bankovní rada se shodla na tom, že rizika spojená s prezentovanou expertní prognózou se kumulují na inflační straně. Bylo uvedeno, že růst peněžní zásoby a fiskální deficit mohou vyslat silnější poptávkový impuls, než je zatím zvažováno, což by mohlo umožnit substituci domácí poptávky za zahraniční. Diskutována byla inflační očekávání a vliv jejich akcelerace na mzdový vývoj. Bylo řečeno, že měnová politika musí v  situaci možné akcelerace očekávání reagovat s předstihem, jinak hrozí možnost opakovaných nákladů snižování inflace. Diskutována byla také otázka flexibility měnově-politických nástrojů a otázka rozsahu zvýšení sazeb a rozkladu případné větší změny do více kroků.

Bankovní rada věnovala část diskuse revizi údajů o HDP a národních účtů. Obecně bylo řečeno, že revize údajů mění makroekonomický výhled a že zvyšují nejistotu při rozhodování. Nyní revidované údaje o spotřebě se dostávají do souladu s dříve dostupnými indikátory klesající míry úspor. Revidované údaje naznačují možnost konsistence vyššího růstu spotřebitelské poptávky s nižší inflací, avšak pro potvrzení této hypotézy není dostatek důkazů v důsledku nekonzistence revidovaných časových řad. Tématem diskuse byl také vývoj cen potravin. Modelování jejich vývoje je komplikováno nejen jejich vysokou volatilitou, ale také nejistotou, jaký dopad bude mít přibližování cenových relací potravin.

Na závěr jednání rozhodla bankovní rada ČNB jednomyslně zvýšit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace ČNB o 0,25 procentního bodu na 5,25 % a současně zvýšit diskontní a lombardní sazbu o 0, 25 procentního bodu na 4,25%, resp. 6,25% s účinností od 27.7. 2001.

Zapsala: Mgr. Kateřina Šmídková, PhD., MA, poradce bankovní rady ČNB

Případné komentáře je možné směřovat na e-mailovou adresu autora: Katerina.Smidkova@cnb.cz