Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 27. listopadu 2003
Přítomni: Guvernér Z. Tůma, viceguvernér O. Dědek, viceguvernér L. Niedermayer, vrchní ředitelka M. Erbenová, vrchní ředitel J. Frait, vrchní ředitel P. Racocha, vrchní ředitel P. Štěpánek
Bankovní radě byla předložena listopadová situační zpráva, vyhodnocující nové informace a rizika spojená s říjnovou makroekonomickou prognózou. V prezentaci sekce měnové a statistiky bylo konstatováno, že spotřebitelská inflace byla v říjnu vyšší než predikce ČNB. Důvodem byl především vyšší růst regulovaných cen a v menší míře vyšší dynamika cen potravin oproti prognóze. Vysoká dynamika maloobchodního obratu ve třetím čtvrtletí signalizuje pravděpodobně rychlejší růst soukromé spotřeby a zřejmě i HDP proti předpokladům. Z pohledu ekonomického růstu v letošním roce lze též pozitivně hodnotit pokračování stabilního růstu průmyslové výroby v září a vysoké meziroční tempo stavební výroby. Signály z trhu práce jsou nadále v souladu s předpokladem postupného zpomalování tempa růstu domácí poptávky v příštím roce. Nově dostupné údaje potvrzují další urychlování hospodářského růstu ve Spojených státech. V Evropskéunii jsou zatím náznaky ekonomického oživení slabší než ve Spojených státech. Inflace v EU zůstává nadále těsně pod hranicí 2 %. Od druhé poloviny října naznačoval vývoj cen surovin na světovém trhu mírné oživení poptávky. Po zářijovém poklesu se v říjnu cena ropy vrátila k vyšším hodnotám, mezi 28-30 USD/barel. Nárůst ceny ropy v korunovém vyjádření byl však z důvodu prudkého listopadového oslabení kurzu amerického dolaru proti euru a současné stability české koruny vůči evropské měně do značné míry tlumen.
V navazující diskuzi se členové bankovní rady shodovali, že i když spotřebitelská inflace v říjnu vzrostla rychleji než ČNB očekávala, jedná se zatím o první takový případ v tomto roce a jeho váha se ukáže až v kontextu následujících údajů. V této souvislosti bylo konstatováno, že rychlejší nárůst cen potravin by neměl být interpretován jako dočasný šok, ale s ohledem na výrazný pokles cen zemědělských výrobců v minulosti jako návrat k obvyklému cenovému růstu v tomto segmentu spotřebitelského koše.
Pozornost byla věnována taktéž očekávanému vývoji zahraniční poptávky. Bankovní rada konstatovala, že oproti předchozímu vývoji se množí signály o silnějším ekonomickém růstu nejenom ve Spojených státech, ale také v EU. Vzhledem k tomu, že ekonomická výkonnost české ekonomiky je do značné míry ovlivněna hospodářským růstem v evropském regionu, zejména pak SRN, byly tyto zprávy hodnoceny pozitivně.
Bankovní rada dále podrobně diskutovala význam krátkodobých indikátorů naznačujících silnou domácí poptávku, které byly zveřejněny v posledním období. Aktuální prognóza přitom předpokládá určité zpomalení spotřeby domácností v roce 2004. Příznivé informace z ekonomiky zároveň zvyšují pravděpodobnost rychlejšího uzavírání produkční mezery a současně rychlejšího návratu inflace do koridoru inflačního cíle. Jednotliví členové bankovní rady však posuzovali udržitelnost spotřebitelské poptávky a výhled investiční poptávky v příštím roce z různých úhlů. Na jedné straně zazněl názor, že s ohledem na působení jednorázových faktorů (např. harmonizační kroky vlády v oblasti nepřímých daní), očekávané zvýšení míry nezaměstnanosti (indikované mnoha podniky) a pravděpodobný pokles dynamiky reálných mezd v příštím roce nelze očekávat pokračování dosavadní dynamiky spotřebitelské poptávky, což nebude kompenzováno zvýšením investic. Oproti tomu však bylouvedeno, že pozitivní budoucí výhled zahraniční poptávky a stávající nízká hladina domácích úrokových sazeb vytváří dobrý základ pro udržitelný růst domácí poptávky. Anticipovaný pokles tedy může být nižší nebo se nemusí dostavit vůbec.
Bankovní rada věnovala pozornost vyhodnocení rizik inflační prognózy. Nové informace někteří členové bankovní rady interpretují tak, že se vývoj inflace může nacházet v bodě obratu. Existovala shoda v tom smyslu, že ve světle nových informací se inflační rizika ve vztahu k prognóze nacházejí mírně na proinflační straně. Za hlavní krátkodobá proinflační rizika budoucího vývoje byly označeny nepřímé dopady daňových změn a zvýšení regulovaných cen na inflaci v příštím roce v podmínkách rychlejšího uzavírání produkční mezery a růst cen zemědělských výrobců a potravin. V diskuzi byl vysloven též názor, že do stávající prognózy zatím nebylo promítnuto zvýšení cen elektřiny a plynu avizované na začátek příštího roku. Za dlouhodobější proinflační riziko bylo označeno přetrvávání strukturálních rigidit v ekonomice, zejména na trhu práce, jejichž budoucí vývoj bude přímo ovlivněn kroky vlády v této oblasti. Důsledky malé flexibility nabídkové stranypro vývoj inflace jsou významnějším rizikem v okamžiku urychlování ekonomického růstu.
Po projednání 11. situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace nezměněnou na hladině 2 %.
Zapsal: Tibor Hlédik, poradce bankovní rady ČNB
Případné komentáře je možné směřovat na e-mailovou adresu autora: Tibor.Hledik@cnb.cz