Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 27. května 2004

Přítomni: Guvernér Z. Tůma, viceguvernér O. Dědek, viceguvernér L. Niedermayer, vrchní ředitelka M. Erbenová, vrchní ředitel J. Frait, vrchní ředitel P. Štěpánek

Bankovní radě byla předložena květnová situační zpráva, vyhodnocující nové informace a rizika spojená s naplňováním dubnové makroekonomické prognózy.

Spotřebitelská inflace byla v dubnu mírně nižší než předpokládala dubnová predikce v důsledku kumulace dílčích odchylek v jednotlivých inflačních segmentech. Naopak ceny v produkční sféře - průmyslových i zemědělských výrobců - dosáhly vyššího než očekávaného růstu. Ceny zemědělských výrobců vykazují v posledních měsících výraznou dynamiku, která se však plně nepromítá do cen potravin. Dovozní ceny byly v březnu mírně vyšší, než činila jejich prognóza. V předpokladech o vnějším prostředí nedošlo v průběhu posledního měsíce k výraznějším úpravám, s výjimkou zvýšení odhadu cen ropy, reflektující nepříznivou situaci na světových trzích.

Data z reálné ekonomiky, především průmyslová a stavební výroba, nasvědčují urychlení ekonomického růstu, který by měl být dle prognózy tažen zejména oživením investiční aktivity a zrychlenou dynamikou vývozu. Zmírnění tempa růstu maloobchodních tržeb v prvním čtvrtletí je konzistentní s prognózou očekávaným zpomalením dynamiky spotřebitelské poptávky. Situace na trhu práce je z hlediska míry nezaměstnanosti i ukazatelů zaměstnanosti v zásadě v souladu s prognózou. V březnu i nadále pokračovalo zrychlování peněžního agregátu M2, dynamika úvěrové emise se ale nezvyšovala. Schodek obchodní bilance vykázal za první čtyři měsíce nominálně meziroční stagnaci, salda v březnu a dubnu však byla horší než prognóza.

Po prezentaci situační zprávy přistoupila bankovní rada k diskuzi rizik naplňování dubnové prognózy. Členové bankovní rady se shodovali v názoru, že nová data nezakládají důvod pro změnu celkového vnímání ekonomické situace. Konzistentně s dubnovým zasedáním tak byla rizika prognózy jak ve vztahu k inflaci, tak i z hlediska ekonomického růstu, hodnocena směrem dolů.

Při debatě o ekonomickém růstu panovala shoda na tom, že dochází k jeho akceleraci. Opakovaně zaznělo, že rizikem prognózy by mohla být odlišná struktura oživení ve smyslu nižšího příspěvku čistého exportu a soukromé spotřeby, který by mohl být kompenzován rychlejší investiční dynamikou. Byla vyslovena hypotéza, že tento vývoj může být spojen s nižšími poptávkově-inflačními tlaky. Bylo však také konstatováno, že pro tuto hypotézu není dostatečná empirická evidence. Rizikem ve vztahu k čistým exportům byla opakovaně shledána nepříliš jistá perspektiva vývoje zahraniční poptávky, zejména v Evropě. Odlišná struktura růstu se může projevit také v důsledku vývoje kurzu koruny vůči euru, který se pohybuje oproti předpokladům prognózy v apreciovanějších hodnotách. V souvislosti s domácím ekonomickým oživením bylo také řečeno, že jeho rizikem může být nízká flexibilita nabídkové strany ekonomiky.

Z hlediska proinflačních tlaků se pozornost soustředila především na nákladové faktory. Bankovní rada se shodovala, že je velmi obtížné vyhodnotit riziko plynoucí z nárůstu ceny ropy ve vztahu k inflaci a ekonomickému růstu. Krátkodobě představují vysoké ceny ropy nesporně proinflační riziko. Případný perzistentní ropně-cenový šok však může v delším období oslabit světovou konjunkturu, což by v konečném důsledku mohlo snížit tlaky na růst domácí inflace. Na druhé straně zazněl názor, že v důsledku zlepšené struktury ekonomik je globální rezistence vůči ropnému šoku vyšší než v minulých dekádách.

Vedle ropy se diskutoval také vývoj cen zemědělských výrobců. Bylo řečeno, že jejich dynamický růst ve většině položek kompenzuje propady cenové hladiny v minulých letech, a že transmise do cen potravin bude omezená. Zazněl však také názor, že na růst cen zemědělských producentů mohou působit i nové vlivy plynoucí z otevření evropského agrárního trhu po vstupu ČR do EU.

Diskutován byl, podobně jako při minulých zasedáních, taktéž vývoj fiskální politiky. Bylo konstatováno, že nejen měnová, ale i fiskální politika, je spoluodpovědná za udržení stabilního ekonomického prostředí v situaci uzavírající se mezery výstupu. Zazněla obava, že vyšší daňové příjmy plynoucí ze zrychleného ekonomického růstu mohou být využity na pro-cyklické dodatečné výdaje, což by oslabilo strukturální rozsah fiskální konsolidace. Obezřetná fiskální politika je důležitá i z toho důvodu, že počínaje letošním rokem čelí fiskální soustava nejistotám spojenými s rozpočtovými dopady finančních toků mezi ČR a EU.

Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB většinou hlasů ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace nezměněnou na hladině 2%. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, jeden člen hlasoval pro zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu.

Zapsal: Vladimír Bezděk, poradce Bankovní rady ČNB

Případné komentáře je možné směřovat na e-mailovou adresu autora: research@cnb.cz