Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 27. dubna 2006
Přítomni: guvernér Z. Tůma, viceguvernér L. Niedermayer, viceguvernér M. Singer, vrchní ředitelka M. Erbenová, vrchní ředitel J. Frait, vrchní ředitel R. Holman, vrchní ředitel P. Řežábek.
Bankovní rada projednala dubnovou situační zprávu, která přináší novou makroekonomickou prognózu. Oproti lednové prognóze dochází ke změnám v očekávaném působení zahraničních vlivů, zejména se jedná o vyšší světové ceny ropy. Vedle toho se v Německu očekává vyšší inflace cen průmyslových výrobců a následně také vyšší inflace spotřebitelských cen. Přímý dopad těchto změn do zvýšení domácí inflace sice není příliš významný, ale související vyšší výhled sazeb Euribor se v prognostickém aparátu významně promítá do trajektorie úrokových sazeb konzistentní s prognózou.
Česká ekonomika se nadále nachází ve fázi vysokého růstu. Revize dat o HDP za rok 2005 tento růst zvýšila. Oproti lednové prognóze je očekávaný ekonomický růst výrazně vyšší, což platí zejména pro rok 2006. Růst reálného HDP je pro rok 2006 novou prognózou předpokládán v rozmezí 5,4 - 6,9 % a pro rok 2007 v rozmezí 3,9 - 6,9 %. Rychlý růst reálného HDP se v prognostickém aparátu promítl ve zvýšení tempa růstu inflaci nezrychlujícího produktu a v menší míře v uzavření mezery výstupu na přelomu loňského a letošního roku. Do budoucna se předpokládá zhruba neutrální působení poptávky na inflaci.
Prognóza předpokládá meziroční inflaci spotřebitelských cen v březnu 2007 v intervalu 2,2 - 3,6 % a v září 2007 v intervalu 3,2 - 4,6 %. Mírné snížení prognózy inflace bylo způsobeno zejména protiinflačním působením měnového kurzu a nižším než očekávaným růstem cen potravin v uplynulém období. Inflace ovšem, stejně jako v minulé prognóze, přesahuje od června 2007 bodový inflační cíl. Zvýšení inflace v průběhu roku 2007 bude zejména důsledkem vyššího příspěvku změn nepřímých daní, cen potravin a dovozních cen bez energií. Měnově relevantní inflace (očištěná o přímé efekty změn daňových sazeb) se nicméně i v roce 2007 bude pohybovat mírně pod bodovým inflačním cílem.
S makroekonomickou prognózou a jejími předpoklady je konzistentní nejprve stabilita a následně postupný růst úrokových sazeb.
Po prezentaci situační zprávy bankovní rada přistoupila k diskusi nejistot a rizik spojených s předkládanou prognózou. Bankovní rada věnovala hlavní pozornost interpretaci vyššího než očekávaného růstu reálného HDP v roce 2005. Bylo konstatováno, že vysoká dynamika loňského ekonomického růstu je překvapivá zejména v souvislosti se skutečností, že se v plné míře nepromítá do nárůstu inflačních tlaků. V této souvislosti zazněl i názor, že případná revize loňských údajů o růstu reálného HDP by mohla současné vnímání nedávného ekonomického vývoje pozměnit.
Členové bankovní rady se shodli, že s nejistotou je spojen také budoucí růst reálného HDP. Nelze vyloučit jak další urychlení, tak zvolnění ekonomického růstu. Zároveň ale bylo konstatováno, že základní nazírání na ekonomiku se pod vlivem nové prognózy kvalitativně nemění. Ekonomiku lze i nadále považovat za rychle rostoucí a nízkoinflační, zejména s ohledem na vývoj měnově relevantní inflace. Na základě dostupných statistických údajů převládl při diskusi mezi členy bankovní rady názor, že současnou ekonomickou situaci lze označit za příznivou, bez závažných projevů nerovnovážných tendencí. Mezi členy bankovní rady rovněž převládl názor, že nyní existuje možnost budoucího pohybu úrokových sazeb oběma směry. Pro jejich další vývoj však budou podstatné informace o směřování ekonomického vývoje na základě nových statistických údajů.
Domácí rizika byla členy bankovní rady označena vesměs za poměrně nevýrazná. V této souvislosti bylo konstatováno, že konkurence zahraničních pracovníků s nízkými mzdovými požadavky je tlumícím faktorem růstu mezd. Avšak zaznívaly úvahy, že klíčovým faktorem umírněného mzdového vývoje je stále přetrvávající vysoká nezaměstnanost s výraznými prvky strukturální nezaměstnanosti. Dále bylo konstatováno, že se ve fiskálním výhledu sice příznivě projevuje rychlý ekonomický růst v podobě vyšších příjmů státního rozpočtu, nicméně tento růst ponechává strukturální problémy veřejných financí neřešeny.
Obšírnější diskuse se mezi členy bankovní rady odehrála v otázce zahraničních rizik, především vzhledem k růstu cen ropy. Na jedné straně byla zmíněna možnost poruch globální ekonomické rovnováhy a ohrožení světové konjunktury ve střednědobém horizontu. Dále byla zmíněna komplexnost nabídkových a poptávkových efektů spojených s růstem cen ropy a zazněl názor, že výsledný efekt růstu cen ropy na inflaci a úrokové sazby bude záviset na relativní síle těchto faktorů, které je obtížné nyní předem stanovit. Rovněž byl diskutován efekt průsaku vyšších cen ropy prostřednictvím nákladových tlaků do oligopolních odvětví s vysokým podílem energetických nákladů. V této souvislosti byla v diskusi vyslovena nejistota, zda a v jaké míře se nákladové tlaky přesunou od poklesu ziskových marží do cen. Na druhé straně bylo poukázáno na možnost tlumení globálních nákladových šoků prostřednictvím technologických inovací směřujících k úspořeenergií a také možnost, že růst cen ropy bude tlumen vývojem kurzu koruny.
V průběhu diskuse rizik se bankovní rada rovněž zabývala podstřelováním inflačního cíle v minulých letech. V této souvislosti bylo poukázáno na nutnost symetrické reakce na pohyb inflace jak v dolní, tak i horní polovině tolerančního pásma bodového inflačního cíle.
Při celkovém zvažování rizik prognózy zazněla různá stanoviska členů bankovní rady. Převážil nicméně názor, že rizika prognózy jsou vyrovnaná.
Po projednání dubnové situační zprávy rozhodla bankovní Rada jednomyslně ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 2 %.
Zapsal: Vladislav Flek, poradce bankovní rady
Případné komentáře je možno směřovat na e-mailovou adresu autora: vladislav.flek@cnb.cz