Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 27. září 2006

Přítomni: guvernér Z. Tůma, viceguvernér L. Niedermayer, viceguvernér M. Singer, vrchní  ředitelka M. Erbenová, vrchní ředitel J. Frait, vrchní ředitel R. Holman, vrchní ředitel P. Řežábek.

Bankovní rada projednala zářijovou situační zprávu, která vyhodnocuje nově dostupné údaje o vývoji ekonomiky a rizika spojená s naplňováním červencové makroekonomické prognózy. Srpnová meziroční inflace 3,1 % byla o 0,2 p. b. vyšší, než předpokládala platná prognóza. Jde zejména o důsledek růstu cen potravin, které měly podle prognózy klesat. Vedle toho vzrostly oproti prognóze mírně rychleji ceny pohonných hmot a rovněž korigovaná inflace bez pohonných hmot. Směrem k nižší než prognózované inflaci se mírně odchýlily regulované ceny.  

Meziroční růst reálného HDP ve 2. čtvrtletí 2006 o 6,2 % byl o jeden p. b. nižší, než předpokládala prognóza. Ve struktuře ekonomického růstu byla oproti prognóze vyšší zejména změna stavu zásob a mírně i spotřeba domácností, naopak vývoj spotřeby vlády a tvorba hrubého fixního kapitálu zaostaly za předpoklady prognózy. Vývoz i dovoz zboží a služeb byly za 2. čtvrtletí 2006 mírně pod předpoklady prognózy, zatímco u růstu mezd tomu bylo naopak. Srpnové ceny průmyslových výrobců rostly rychleji, než předpokládala prognóza. K opačnému vývoji došlo u cen zemědělských výrobců. Nové údaje o vnějším prostředí signalizují jeho zhruba neutrální působení ve srovnání s červencovou prognózou, avšak v jednotlivých ukazatelích dochází k určitým odchylkám od prognózy oběma směry. 

Po prezentaci situační zprávy bankovní rada diskutovala rizika naplňování červencové prognózy, která byla konzistentní s mírným růstem úrokových sazeb ve 3. čtvrtletí 2006. Členové bankovní rady hodnotili míru závažnosti proinflačních rizik prognózy, za něž lze považovat vyšší domácí srpnovou inflaci, dále vyšší výhled ekonomického růstu, inflace a úrokových sazeb v eurozóně a konečně i domácí fiskální vývoj, zejména v delším časovém horizontu. Naopak jako hlavní protiinflační riziko prognózy byl diskutován aktuální pokles světových cen ropy. Většina členů bankovní rady hodnotila rizika naplňování červencové prognózy jako mírně proinflační. V této souvislosti zazněl názor, že při zachování relativně rychlého růstu potenciálního výstupu by mělo dojít spolu s cyklickým zpomalením růstu poptávky k oslabení potenciálních inflačních tlaků.

V další diskuzi se bankovní rada věnovala fiskálnímu vývoji a jeho problémům. Bylo zdůrazněno, že se zhoršuje zejména dlouhodobý výhled veřejných financí. Někteří členové bankovní rady se dotkli relativně rychlého růstu mezd v první polovině roku. Přikláněli se k tomu, že se jedná jen o velmi mírné riziko, neboť současná dynamika mezd může být zpožděnou reakcí na cyklický nárůst ekonomické aktivity.

Bankovní rada pokračovala diskuzí o vývoji měnového kurzu. V této souvislosti bylo řečeno, že oproti předchozí situační zprávě se již měnový kurz nejeví jednoznačně jako protiinflační riziko, respektive že rizika budoucího vývoje měnového kurzu jsou nyní rovnoměrněji rozložena oběma směry.

V návaznosti na hodnocení rizik prognózy se bankovní rada věnovala otázce adekvátní reakce měnové politiky. Vzhledem k tomu, že s  červencovou prognózou je konzistentní postupný růst úrokových sazeb, převládl názor, že ke zvýšení úrokových sazeb by mělo dojít již na dnešním měnovém jednání bankovní rady. Ve prospěch tohoto názoru zejména zaznělo, že ekonomika se v minulosti nacházela v odlišné fázi cyklického vývoje, tj. pod hranicí inflaci nezrychlujícího produktu, s úrokovými sazbami stlačenými pod dlouhodobě rovnovážnou úroveň. Pozorovaný vývoj ekonomiky je přitom v souladu s touto prognózou. Nyní však prognóza předpokládá odlišnou fázi ekonomického cyklu, kdy se bude prosazovat trvalejší pohyb ekonomiky okolo rovnovážných hodnot, což je třeba patřičně promítnout do úrokových sazeb. 

Zazněl však i názor, že absence fundamentálních inflačních tlaků umožňuje zvýšení úrokových sazeb odložit a opětovně je zvážit až na dalším měnovém zasedání bankovní rady v říjnu, kdy bude k dispozici nová makroekonomická prognóza. Na podporu ponechání úrokových sazeb beze změny bylo také řečeno, že probíhající pokles světových cen ropy může ovlivnit inflační očekávání směrem dolů. 

Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB většinou hlasů zvýšit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace o 0,25 procentního bodu na úroveň 2,5 % s účinností od 29. září 2006. Zároveň rozhodla ve stejném rozsahu zvýšit diskontní a lombardní sazbu na 1,5 %, respektive 3,5 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny.

Zapsal: Vladislav Flek, poradce bankovní  rady

Případné komentáře je možno směřovat na e-mailovou adresu autora: vladislav.flek@cnb.cz