Přítomni: Guvernér Z. Tůma, viceguvernér L. Niedermayer, viceguvernér M. Singer, vrchní ředitel R. Holman, vrchní ředitel P. Řežábek, vrchní ředitel V. Tomšík.
Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací dubnové situační zprávy a nové prognózy inflace a ekonomického vývoje. Prognóza zohledňuje změny v mezinárodním prostředí, především zlepšující se výhled hospodářského růstu eurozóny, očekávání mírně vyšších sazeb v eurozóně, nižší výhled cen ropy a zahraniční inflace. Česká ekonomika se dle prognózy pohybuje 6 čtvrtletí nad hranicí inflaci nezrychlujícího produktu. Změnila se struktura růstu, ten je tažen spotřebou a investicemi. Růst vývozu a dovozu se sblížil. Vývoj mezd přestal působit protiinflačně. Inflace CPI se v prvním čtvrtletí udržela na nízkých hodnotách, byla mírně pod hodnotami prognózovanými v lednu, také korigovaná inflace zůstává nízká. Kurzová složka měnových podmínek je neutrální až mírně uvolněná, úroková složka je mírně restriktivní vzhledem k nízkým inflačním očekáváním. Měnové podmínky jsou celkově zhruba neutrální.
Růstový výhled je i nadále velmi dobrý, ve srovnání s lednem se prognóza růstu HDP pro roky 2007-2008 zvyšuje o 0,4-0,5 procentního bodu. Tlaky z reálné ekonomiky budou na horizontu prognózy mírně proinflační. Mírně proinflační ve srovnání s lednovou prognózou bude také růst cen potravin a dovozních cen. Prognóza inflace se ve srovnání s lednem pro nejbližší období mírně zvyšuje, na horizontu měnové politiky leží obdobně jako lednová prognóza v horní polovině tolerančního pásma inflačního cíle. Predikce inflace očištěné o primární dopady změn daní, která je pro měnověpolitická rozhodnutí podstatná, se rovněž pro nejbližší období mírně zvyšuje. S makroekonomickou prognózou a jejími předpoklady je konzistentní postupný růst nominálních úrokových sazeb na celém horizontu prognózy.
Bankovní rada navázala na prezentaci dubnové situační zprávy diskusí nové prognózy. Opakovaně bylo řečeno, že ve srovnání s lednem ukazuje dubnová prognóza kumulaci řady mírných proinflačních faktorů, z nichž žádný sám o sobě není závažným inflačním rizikem, ale jejich kumulace se stává důležitým faktorem rozhodování o sazbách. Zároveň ale opakovaně zaznělo, že ekonomický vývoj v prvním čtvrtletí roku 2007, které bylo charakterizováno netypickými klimatickými podmínkami, nemusí mít dostatečnou vypovídací schopnost k tomu, aby bylo možné rozlišit krátkodobé výkyvy od trendů, a že je tedy příliš brzy hovořit o kumulaci proinflačních faktorů. V této souvislosti byl také vysloven názor, že lednový a dubnový ekonomický výhled se od sebe výrazně neliší. Zaznělo také, že stávající inflace je pod inflačním cílem a že skutečnost, že jde v porovnání s lednem o inflaci měřenou novým indexem, není rozhodující, protože nový index přibližuje strukturu spotřebitelského koše realitě. Bylo také konstatováno, že korigovaná inflace, která především odráží poptávkové tlaky v ekonomice, zůstává nízká.
Bankovní rada se dále věnovala diskusi výše zmíněných faktorů a hodnocení, do jaké míry je lze označit za proinflační. Bylo řečeno, že externí prostředí - například zvýšení odhadu růstu v eurozóně, ale také poslední údaje o vyšších než v prognóze očekávaných cenách ropy - se může proinflačním faktorem stát. Zaznělo ale také, že údaje o vyšších cenách ropy neodpovídají odhadům některých analytiků, kteří naopak poukazují na zvýšení produkčních kapacit. Bylo také uvedeno, že inflační výhled pro eurozónu je příznivější než v lednu. Bankovní rada dále diskutovala, do jaké míry budou probíhající deregulace nájemného a další administrativní opatření, včetně možných budoucích opatření spojených s připravovanou fiskální reformou, promítnuty do cen. Opakovaně bylo řečeno, že tyto faktory mohou ovlivnit inflační očekávání a následně se promítnout do mzdového a cenového vývoje. Bylo ale také opakovaně poukázáno na to, že toto promítnutí nemusí být významné a že proti tomuto efektu může přes zpomalení spotřeby působit důchodový efekt a také efekt substituční. Bankovní rada se shodovala, že připravovaná reforma se může stát důležitým faktorem pro rozhodování.
Bankovní rada se dále věnovala tempu ekonomického růstu a souvislostem silného růstu s trhem práce. Bankovní rada se shodovala, že ekonomický růst české ekonomiky bude i nadále robustní. Zazněl názor, že odhad růstu prezentovaný v prognóze může být příliš konzervativní vzhledem k tomu, že řada doplňkových indikátorů - jako jsou například tržby v maloobchodě nebo nabídkové indikátory - signalizuje spíše zrychlení růstu v roce 2008 než jeho zpomalení, které signalizuje prognóza. Bylo také řečeno, že dochází k vyššímu využívání výrobních kapacit než v minulých letech. V souvislosti s vysokým tempem růstu bylo opakovaně řečeno, že podstatný pro budoucí inflační vývoj bude nyní vývoj na trhu práce. Několikrát zaznělo, že pokles nezaměstnanosti byl poměrně rychlý a že může signalizovat počátek mzdově-inflačních tlaků. Několikrát ale také zaznělo, že brzdou těchto tlaků je silná konkurence, příliv pracovní síly ze zahraničí, kapitalizace pracovní síly a rostoucí mobilita na trhu práce. Bylo také řečeno, že pokles míry nezaměstnanosti není při stávajícím tempu růstu ničím překvapivým.
Bankovní rada diskutovala také souvislosti spotřeby domácností s ostatními ekonomickými veličinami. Někteří členové bankovní rady poukazovali na to, že dochází ke změně struktury růstu a že se zvyšuje role soukromé spotřeby. Byla diskutována vazba změny úrokových sazeb na finanční bilanci domácností a také vazba mezi vyššími nominálními příjmy a trhem s nemovitostmi. Zaznělo také, že příznivé klimatické podmínky v prvním čtvrtletí tohoto roku mohly přispět ke zvýšení spotřeby, což bylo chápáno jako podpůrný argument pro nutnost vyhodnotit proinflační faktory za delší než tříměsíční období.
Na závěr svého jednání rozhodla bankovní rada ČNB většinou hlasů ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace nezměněnou na stávající úrovni 2,5%. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady, dva členové hlasovali pro zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu.
Zapsala: Kateřina Šmídková, poradce bankovní rady.
Případné komentáře je možno směřovat na e-mailovou adresu autora: katerina.smidkova@cnb.cz