Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 2 %, diskontní sazba na 1 % a lombardní sazba na 3 %.

Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o novou makroekonomickou prognózu. S ní je konzistentní nejprve mírný nárůst domácích tržních úrokových sazeb následovaný jejich poklesem v příštím roce.

Podle vnějších předpokladů nové prognózy ekonomický růst v eurozóně po letošním zpomalení v příštím roce opět mírně zrychlí. Zahraniční ceny výrobců by měly ve zbytku letošního roku dále zpomalit svůj růst, který se následně zvýší ke dvěma procentům. Naproti tomu růst spotřebitelských cen v eurozóně dvouprocentní úrovně v příštích dvou letech nedosáhne. I z tohoto důvodu Evropská centrální banka deklarovala svou připravenost ještě více uvolnit měnovou politiku. Trh tak očekává výrazně záporné úrokové sazby 3M EURIBOR na celém horizontu prognózy.

U ceny ropy trh předpokládá její mírný pokles v následujících dvou letech. Snížení úrokových sazeb ve Spojených státech povede k poklesu rozpětí mezi dolarovou a eurovou úrokovou sazbou. To by dle předpokladů prognózy mělo přispět k posilování eura vůči dolaru.

Domácí inflace zůstane v následujících čtvrtletích nad dvouprocentním cílem České národní banky, avšak stále v rámci jeho tolerančního pásma. V tom se budou nadále odrážet přetrvávající silné domácí inflační tlaky a vysoký růst regulovaných cen a cen potravin. V souvislosti s předchozím zpřísněním měnové politiky a odezněním aktuálně vysokého růstu regulovaných cen se inflace začne začátkem příštího roku snižovat. Do blízkosti cíle se dostane na horizontu měnové politiky, tedy ve druhé polovině příštího roku. Pokles inflace však bude v celém příštím roce brzděn dopady změn nepřímých daní.

Česká ekonomika letos vzroste o 2,6 % a v příštích dvou letech se její dynamika mírně zvýší. Růst ekonomické aktivity bude nadále tažen všemi složkami domácí poptávky s výjimkou zásob. Robustní dynamika spotřeby domácností bude odrážet pokračující, byť postupně zvolňující růst jejich příjmů. Růst soukromé investiční aktivity zůstane na celém horizontu prognózy solidní z důvodu vysokého využití stávajících výrobních kapacit. Také vládní investiční výdaje dále porostou, přičemž budou podporovány čerpáním evropských fondů. Čistý vývoz letos výkon ekonomiky snižuje, avšak v příštím roce již bude jeho příspěvek k hospodářskému růstu mírně kladný. Míra nezaměstnanosti je rekordně nízká a dále se již nebude snižovat. V návaznosti na nedostatek volné pracovní síly a postupně slábnoucí poptávku po práci poroste pomaleji i celková zaměstnanost. Přetrvávající napětí na trhu práce však povede k tomu, že se dynamika mezd ke své dlouhodobě rovnovážné úrovni bude přibližovat jen zvolna.

Výrazně kladný úrokový diferenciál vůči eurozóně a pokračující reálná konvergence české ekonomiky povedou v letošním roce k postupnému zpevňování koruny. V příštím roce posilování kurzu zvolní, což bude odrážet snížení úrokového diferenciálu vůči eurozóně.

S prognózou je konzistentní nejprve mírný nárůst domácích tržních úrokových sazeb následovaný jejich poklesem v příštím roce. Mírný nárůst úrokových sazeb na začátku prognózy odráží především přetrvávající silné domácí inflační tlaky, do kterých se promítá rychlý růst mezd a spotřeby domácností. Ve směru počátečního nárůstu úrokových sazeb působí v prognóze i sekundární dopady změn nepřímých daní v příštím roce. Naopak v  poklesu domácích úrokových sazeb prognózovaném pro rok 2020 se projevují zejména přetrvávající hluboce záporné úrokové sazby v eurozóně.

Ve srovnání s minulou prognózou se výhled inflace posouvá lehce výše. Hlavním důvodem jsou silnější cenové tlaky a nově zapracované změny nepřímých daní. Prognóza ekonomického růstu se výrazně nemění. Úrokové sazby zůstávají ve zbytku letošního roku zhruba na stejné úrovni jako v minulé prognóze, ve vzdálenějším horizontu pak leží trochu níže. Kurz koruny vůči euru je o něco slabší než v minulé predikci.

Bankovní rada vyhodnotila bilanci rizik prognózy na horizontu měnové politiky jako mírně protiinflační. Tímto směrem působí zejména riziko výraznějšího zpomalení růstu poptávky v zemích hlavních obchodních partnerů České republiky. Zdrojem vnějších nejistot zůstávají dopady protekcionistických opatření ve světovém obchodě a neřízený brexit.