Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 2 %, diskontní sazba na 1 % a lombardní sazba na 3 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb o 25 bazických bodů.

Toto rozhodnutí se opírá o srpnovou makroekonomickou prognózu a o vyhodnocení informací získaných od jejího zpracování. Stávající prognóza očekává, že inflace zůstane ve zbytku letošního roku nad dvouprocentním cílem, avšak stále v rámci jeho tolerančního pásma. Začátkem příštího roku se začne snižovat a do blízkosti cíle se dostane na horizontu měnové politiky, tedy ve druhé polovině příštího roku. S prognózou je konzistentní mírný nárůst domácích tržních úrokových sazeb ve druhé polovině letošního roku následovaný jejich poklesem v příštím roce. Bankovní rada na svém dnešním jednání vyhodnotila rizika srpnové prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako poměrně výrazná oběma směry a v souhrnu jako lehce proinflační.

V oblasti vnějších předpokladů prognózy se mírně snižuje výhled růstu výrobních cen i růstu HDP v eurozóně pro letošní a příští rok. Výhled spotřebitelských cen eurozóny se prakticky nemění. Tržní výhled sazeb 3M EURIBOR se na delším horizontu lehce posouvá do zápornějších hodnot.

Tržní výhled ceny ropy Brent se koncem srpna snížil. Po korekci vyvolané útoky v Saúdské Arábii se tržní výhled vrátil zhruba na předpoklad srpnové prognózy ČNB. Kurz eura vůči dolaru se posunul k mírně slabším hodnotám, nicméně i nadále se předpokládá lehké posilování eura.  

Domácí inflace se v dosavadním průběhu třetího čtvrtletí pohybovala v těsné blízkosti horní hranice tolerančního pásma cíle. Nacházela se přitom mírně nad prognózou, a to především vlivem vyšší jádrové inflace. Ve stejném směru působil v srpnu rychlejší než očekávaný růst cen potravin a v obou prázdninových měsících pak i mírnější pokles cen pohonných hmot. Prognóza regulovaných cen se naplnila.

Česká ekonomika rostla ve druhém čtvrtletí stejným tempem jako v předchozím čtvrtletí, což odpovídalo prognóze. K odchylkám přitom došlo v případě některých složek poptávky. Vyššího příspěvku, než bylo očekáváno, dosáhl čistý vývoz, a to jak vlivem o něco silnějšího růstu vývozu zboží a služeb, tak v důsledku mírnější dynamiky celkového dovozu. Také růst reálné vládní spotřeby předčil prognózu. Za ní naopak výrazně zaostala hrubá tvorba kapitálu, a to především v důsledku znatelně slabší dynamiky fixních investic. Mírně nižší však byla i tvorba zásob. Prognóza spotřeby domácností se pak zhruba naplnila.

Aktuální ekonomické údaje signalizují pokračování solidního ekonomického růstu i v letošním třetím čtvrtletí. To naznačují jak červencové údaje o maloobchodních tržbách, tak i stále příznivá data ze stavebnictví. Průmyslová výroba sice v červenci po sezónním očištění mírně meziročně poklesla, ale tento vývoj byl doprovázen růstem nových zakázek v tomto odvětví.

Míra nezaměstnanosti se v souladu s predikcí stabilizovala. Růst zaměstnanosti zpomalil oproti prognóze výrazněji. Počet volných pracovních míst se vlivem přetrvávající silné poptávky po práci udržoval na vysoké úrovni. Růst mezd v tržních odvětvích ve druhém čtvrtletí lehce zvolnil, což odpovídalo prognóze. Mzdová dynamika v této sféře nicméně zůstává nadále vysoká a odráží především pokračující napětí na trhu práce. Mzdy v netržních odvětvích se přitom zvyšují ještě vyšším tempem a jejich růst ve druhém čtvrtletí překonal prognózu.

Kurz koruny vůči euru se v dosavadním průběhu třetího čtvrtletí pohyboval v intervalu 25,50 až 26 korun za euro. Jeho průměrná hodnota 25,70 korun za euro je oproti stávající prognóze pro třetí čtvrtletí o třicet haléřů slabší. Koruna je nadále výrazně ovlivňována globálními faktory. Domácí úrokové sazby na peněžním trhu jsou mírně pod prognózou.

Shrneme-li podstatné údaje o aktuálním vývoji české ekonomiky, můžeme konstatovat, že prognóza hospodářského růstu se převážně naplňuje s tím, že růst cen a mezd je mírně rychlejší a domácí měnové podmínky uvolněnější.

Bankovní rada vyhodnotila rizika stávající prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako poměrně výrazná oběma směry a v souhrnu jako lehce proinflační. Ve směru vyšší inflace i úrokových sazeb působí slabší než prognózovaný kurz koruny ve třetím čtvrtletí, který může přetrvávat i nadále. Proinflační vliv kurzu je přitom částečně kompenzován snížením očekávaného růstu cen průmyslových výrobců v eurozóně. Vedle toho přetrvává riziko případného výraznějšího zpomalení růstu zahraniční a návazně domácí ekonomiky. Nejistotami zůstávají dopady protekcionistických opatření ve světovém obchodě a neřízený brexit.

Ve světle lehce proinflační celkové bilance rizik prognózy bankovní rada diskutovala o možnosti zvýšení úrokových sazeb. Nakonec převážila preference jejich ponechání na stávající úrovni. Bankovní rada nicméně předpokládá, že se k této debatě vrátí při příštím měnovém zasedání s novou prognózou.