Záznam z jednání bankovní rady ČNB dne 26. března 2020
Přítomni: Jiří Rusnok, Marek Mora, Tomáš Nidetzký, Vojtěch Benda, Oldřich Dědek, Tomáš Holub, Aleš Michl.
Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací druhé situační zprávy, ve které byla mimořádně aktualizována makroekonomická prognóza ČNB, která sloužila jako jeden z podkladů pro rozhodování bankovní rady. Byla přitom doplněna dalšími relevantními analýzami a úvahami z oblasti finanční stability a informacemi o dění v jednotlivých segmentech finančního trhu a finančního sektoru v souvislosti s koronavirovou pandemií.
Členové bankovní rady opakovaně uváděli, že překotný vývoj situace s sebou přináší bezprecedentní nejistotu při tvorbě budoucích ekonomických výhledů. Jakékoliv odhady makroekonomických veličin se mění za pochodu a je velmi obtížné je číselně ukotvit. Rozhodování je tak v této turbulentní době založeno – vedle modelových předpokladů – také na ekonomické intuici.
Bankovní rada se shodovala na potřebě snížit základní úrokové sazby ČNB, a to ve větším rozsahu než o standardních 0,25 p. b. Zatímco riziko chyby při okamžitém snížení sazeb bylo považováno prakticky za nulové, ohledně míry snížení sazeb proběhla diskuse. Zaznívaly úvahy snížit sazby o 0,50 p. b. (Tomáš Nidetzký, Oldřich Dědek) s tím, že takový krok trh očekává a není nutné jej v současných turbulentních podmínkách překvapovat větším poklesem. ČNB by tak vyslala další jasný signál, že pomáhá stabilizovat ekonomiku v těchto těžkých časech a zároveň si v případě tohoto nástroje ponechává prostor pro potřebnou stimulaci v budoucnu. Ostatní členové bankovní rady se přikláněli k razantnějšímu kroku, přičemž mimo jiné poukazovali na okamžitou úsporu úrokových nákladů, kterou to přinese firmám postiženým aktuálním nedostatkem hotovosti (Tomáš Holub, Aleš Michl). Nakonec se v rozhodování bankovní rady prosadil konsenzus ohledně úrovně nastavení úrokových sazeb.
Podrobnější diskuse se týkala také měnového kurzu, který v návaznosti na výrazně zhoršený výhled ekonomiky a vlivem paniky na finančních trzích výrazně oslabil. To na jedné straně představuje žádoucí uvolnění měnových podmínek, které částečně oslabuje protiinflační tlaky a současně mírní protirůstové dopady koronavirové epidemie. Na druhé straně se většina bankovní rady shodovala v názoru, že nadměrné oslabení kurzu by mohlo mít negativní vedlejší efekty. Pokud by tedy úrovně devizového kurzu již ohrožovaly cenovou a finanční stabilitu, bylo by vhodné tlumit jeho nadměrné výkyvy s využitím devizových intervencí. Ideální by přitom byla taková kombinace snížení úrokových sazeb a případných devizových intervencí, která by maximálně pomohla stabilizovat ekonomiku a přispěla tak k naplňování mandátu ČNB. Snižování sazeb v relativně velkých krocích a souběžné intervence proti oslabování kurzu sice na první pohled netvoří tradiční kombinaci měnověpolitických kroků, v současné mimořádné situaci by však byly adekvátní reakcí, nevybočující z režimu cílování inflace (Tomáš Holub, Vojtěch Benda, Tomáš Nidetzký). Oldřich Dědek a Marek Mora souhlasili a připomněli, že cílem prodeje devizových rezerv ČNB by byla primárně finanční stabilita a realizace zisku by byla pouze jeho vedlejším efektem. Naopak Aleš Michl uvedl, že kurz považuje za tržní veličinu a nesouhlasí s případnými intervencemi a prodejem devizových rezerv s tím, že naopak je potřeba rezervy zhodnocovat a vydělávat úroky a dividendy.
Část debaty byla věnována možnostem, jak dále v období koronavirové pandemie a souvisejících preventivních opatření podpořit českou ekonomiku. Podle Jiřího Rusnoka jsou výchozí makroekonomické podmínky příznivé (dostatek kapitálových rezerv v bankovním sektoru, nízká zadluženost státu apod.). I ostatní členové bankovní rady oceňovali, že v této mimořádné situaci expanzivní fiskální politika působí proticyklicky. Vláda ČR má silnou výchozí fiskální pozici a její již schválené i ohlášené záměry jsou vítané. Podmínkou pro financování rozpočtových opatření je zachování funkčnosti trhu s českými vládními dluhopisy. K podpoře funkčnosti trhů by přitom přispělo schválení novely zákona o ČNB. Ta rozšiřuje množinu finančních nástrojů a přípustných protistran pro operace centrální banky a dává tak ČNB více možností, jak dodávat do finančního systému potřebnou likviditu za účelem udržení jeho stability. Lze předpokládat, že výrazný útlum ekonomické aktivity se nepříznivě promítne do kvality úvěrového portfolia bank. Členové bankovní rady byli zajedno, že postupné uvolňování vytvořené proticyklické kapitálové rezervy může – v kombinaci s avizovaným odkladem výplaty dividend ze strany bank – podpořit schopnost bank financovat reálnou ekonomiku. Podle většiny bankovní rady lidé a podniky aktuálně potřebují primárně hotovost. Bylo by proto vhodné po dohodě s vládou a bankami vyhlásit dočasné pozastavení splátek úvěrů po dobu alespoň tří měsíců.
Bankovní rada se také shodla, že s ohledem k vysoké nejistotě ohledně dalšího ekonomického vývoje považuje za obezřetné rozšíření svého doporučení ohledně pozastavení výplaty dividend vedle bank také na pojišťovny a penzijní společnosti.
Na závěr svého jednání bankovní rada jednomyslně snížila limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace o 75 bazických bodů na 1,00 %. Současně rozhodla o snížení lombardní sazby na 2,00 % a diskontní sazby na 0,05 % s účinností od 27. března 2020. Bankovní rada dále s platností od 1. dubna 2020 snížila sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 1,00 %. S ohledem na mimořádnost současné situace bankovní rada avizovala svoji připravenost dále snížit úrokové sazby a přijmout opatření k řešení případných likviditních problémů v českém finančním sektoru. Bankovní rada zdůraznila připravenost ČNB reagovat na nadměrné výkyvy kurzu svými nástroji, a to v souladu s režimem řízeného plování kurzu. V případě potřeby mohou být další opatření měnové a finančně stabilitní politiky přijímána i na mimořádném zasedání bankovní rady.
Zapsal: Jan Syrovátka, sekce měnová